Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Geoffroy V. z Anjou
zvany
Sli?ny
(
francouzsky
Geoffroy V d'Anjou
?i take
Geoffroy le Bel
;
24. srpna
1113
?
7. za?i
1151
Chateau-du-Loir
) byl
hrab?tem z Maine
,
z Anjou
, z
Touraine
a v letech 1144?1151
normandsky vevoda
. P?izvisko
Platangenet
dostal udajn? podle rostliny z rodu
kru?inek
, ktera zdobila jeho helmici.
[1]
B?hem sveho ?ivota ziskal vzd?lani a ?etl anticke autory v originale.
[2]
Geoffroy byl nejstar?im synem hrab?te
Fulka V. z Anjou
a
Ermengardy z Maine
, d?di?ky
Elia?e I. z Maine
. 17. ?ervna 1128 se v
Le Mans
jako t?inactilety o?enil s o jedenact let star?i
Matyldou
, dcerou a jedinou d?di?kou
anglickeho krale
Jind?icha I.
a jeho prvni man?elky
Matyldy Skotske
. Matylda Anglicka byla od roku 1125 vdovou, z p?edchoziho man?elstvi s
cisa?em
Jind?ichem V.
se ?adny potomek nenarodil. S?atek s mladi?kym Geoffroyem p?inesl vytou?eny mir Anglie a Anjou, man?elstvi ov?em patrn? p?ili? ??astne nebylo. Sv?j podil na tom m?l velky v?kovy rozdil a z?ejm? i Matyldina povaha (tvrdohlavost, panova?nost a spi? mu?ske vystupovani). I p?esto man?ele zplodili t?i syny. Prvni se narodil roku 1133 a po d?dovi z mat?iny strany dostal jmeno
Jind?ich
. Krom? man?elskych d?ti je dolo?eno te? n?kolik Geoffroyovych levobo?k?.
Matylda po otcov? smrti roku 1135 za?ala val?it se svym bratrancem
?t?panem z Blois
o anglickou korunu. Geoffroy m?l zajem p?edev?im o ziskani normandskeho vevodstvi a anglickou valku nikdy nepodporoval. Vojenskymi ta?enimi v letech 1141-1144 donutil kapitulovat m?sto
Rouen
a ziskal vytou?eny vevodsky stolec. Cely ?ivot v?ak musel potirat vzpoury na svem uzemi a dokonce v?znil mlad?iho bratra
Elia?e
. Roku 1150 p?ijal nejstar?iho syna Jind?icha jako spoluvladce, ji? o rok pozd?ji, v necelych ?ty?iceti letech, ov?em nahle zem?el. Byl poh?ben v
katedrale v Le Mans
.
Geoffroy?v syn Jind?ich se roku 1152 o?enil s byvalou man?elkou
francouzskeho krale
Ludvika VII.
Eleonorou Akvitanskou
, ktera byla o 10 let star?i ne? on. V Anglii nadale zu?ila vlekla ob?anska valka mezi p?iznivci Jind?ichovy matky Matyldy a ?t?pana z Blois. Te p?inesla konec a? Jind?ichova odvaha p?eplavit se p?es kanal a bez ohledu na povstani na jeho francouzskych dr?avach se se ?t?panem utkat v boji. Jistou roli hrala take smrt ?t?panova syna
Eustacha IV. z Boulogne
.
Smlouva z Wallingfordu
z prosince roku 1153 rozhodla o budouci zm?n? na anglickem tr?nu. Diky nepopiratelnemu Matyldinu naroku m?l po ?t?panov? smrti nastoupit na tr?n jeji prvorozeny syn Jind?ich. Ten se roku 1154 stal jako Jind?ich II. prvnim anglickym kralem z dynastie
Plantagenet?
. Jeho potomci po n?m zd?dili krom? rozsahle ?i?e take prchlivost, kterou se vykazoval ji? jeho otec Geoffroy a ktera byla typicka pro rod Anjouovc?.
- ↑
LEBE, Reinhard.
Kralovstvi jako v?no
. Praha: Brana, 1999. 208 s.
ISBN
80-7243-059-9
. S. 57.
- ↑
OBERMEIER, Siegfried.
Richard Lvi srdce : kral, ryti?, dobrodruh
. Praha: Ikar, 1999. 239 s.
ISBN
80-7202-481-7
. S. 14. Dale jen
Richard Lvi srdce
.
- Jean Favier,
Les Plantagenets. Origine et destin d'un empire
, ed. Fayard, Paris, 2004.
- Martin Aurell,
l'empire des Plantagenet, 1154-1224
, coll. Tempus, ed. Perrin, 2003
- Francois Lebrun, "Histoire des Pays de Loire", coll. Univers de la France, ed. Privas 1972