Geoffroy V. z Anjou

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Geoffroy V. z Anjou
hrab? z Anjou a Maine, vevoda normandsky
Portrét
Nahrobni deska Geoffroye Plantageneta ( jamkovy email , 12. stoleti )
Narozeni 24. srpna 1113
Umrti 7. za?i 1151
Chateau-du-Loir
Poh?ben Katedrala v Le Mans
Man?elka Matylda Anglicka
Potomci Jind?ich II. Plantagenet
Geoffroy VI. z Anjou
Vilem z Anjou
Emma
Marie
Hamelin z Anjou
Dynastie Chateau-Landonove
Otec Fulko V. z Anjou
Matka Ermengarda z Maine
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Geoffroy V. z Anjou zvany Sli?ny ( francouzsky Geoffroy V d'Anjou ?i take Geoffroy le Bel ; 24. srpna 1113 ? 7. za?i 1151 Chateau-du-Loir ) byl hrab?tem z Maine , z Anjou , z Touraine a v letech 1144?1151 normandsky vevoda . P?izvisko Platangenet dostal udajn? podle rostliny z rodu kru?inek , ktera zdobila jeho helmici. [1] B?hem sveho ?ivota ziskal vzd?lani a ?etl anticke autory v originale. [2]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Geoffroy byl nejstar?im synem hrab?te Fulka V. z Anjou a Ermengardy z Maine , d?di?ky Elia?e I. z Maine . 17. ?ervna 1128 se v Le Mans jako t?inactilety o?enil s o jedenact let star?i Matyldou , dcerou a jedinou d?di?kou anglickeho krale Jind?icha I. a jeho prvni man?elky Matyldy Skotske . Matylda Anglicka byla od roku 1125 vdovou, z p?edchoziho man?elstvi s cisa?em Jind?ichem V. se ?adny potomek nenarodil. S?atek s mladi?kym Geoffroyem p?inesl vytou?eny mir Anglie a Anjou, man?elstvi ov?em patrn? p?ili? ??astne nebylo. Sv?j podil na tom m?l velky v?kovy rozdil a z?ejm? i Matyldina povaha (tvrdohlavost, panova?nost a spi? mu?ske vystupovani). I p?esto man?ele zplodili t?i syny. Prvni se narodil roku 1133 a po d?dovi z mat?iny strany dostal jmeno Jind?ich . Krom? man?elskych d?ti je dolo?eno te? n?kolik Geoffroyovych levobo?k?.

Matylda po otcov? smrti roku 1135 za?ala val?it se svym bratrancem ?t?panem z Blois o anglickou korunu. Geoffroy m?l zajem p?edev?im o ziskani normandskeho vevodstvi a anglickou valku nikdy nepodporoval. Vojenskymi ta?enimi v letech 1141-1144 donutil kapitulovat m?sto Rouen a ziskal vytou?eny vevodsky stolec. Cely ?ivot v?ak musel potirat vzpoury na svem uzemi a dokonce v?znil mlad?iho bratra Elia?e . Roku 1150 p?ijal nejstar?iho syna Jind?icha jako spoluvladce, ji? o rok pozd?ji, v necelych ?ty?iceti letech, ov?em nahle zem?el. Byl poh?ben v katedrale v Le Mans .

D?dictvi Anjouovc? [ editovat | editovat zdroj ]

Geoffroy?v syn Jind?ich se roku 1152 o?enil s byvalou man?elkou francouzskeho krale Ludvika VII. Eleonorou Akvitanskou , ktera byla o 10 let star?i ne? on. V Anglii nadale zu?ila vlekla ob?anska valka mezi p?iznivci Jind?ichovy matky Matyldy a ?t?pana z Blois. Te p?inesla konec a? Jind?ichova odvaha p?eplavit se p?es kanal a bez ohledu na povstani na jeho francouzskych dr?avach se se ?t?panem utkat v boji. Jistou roli hrala take smrt ?t?panova syna Eustacha IV. z Boulogne . Smlouva z Wallingfordu z prosince roku 1153 rozhodla o budouci zm?n? na anglickem tr?nu. Diky nepopiratelnemu Matyldinu naroku m?l po ?t?panov? smrti nastoupit na tr?n jeji prvorozeny syn Jind?ich. Ten se roku 1154 stal jako Jind?ich II. prvnim anglickym kralem z dynastie Plantagenet? . Jeho potomci po n?m zd?dili krom? rozsahle ?i?e take prchlivost, kterou se vykazoval ji? jeho otec Geoffroy a ktera byla typicka pro rod Anjouovc?.

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. LEBE, Reinhard. Kralovstvi jako v?no . Praha: Brana, 1999. 208 s. ISBN   80-7243-059-9 . S. 57.  
  2. OBERMEIER, Siegfried. Richard Lvi srdce : kral, ryti?, dobrodruh . Praha: Ikar, 1999. 239 s. ISBN   80-7202-481-7 . S. 14. Dale jen Richard Lvi srdce .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Jean Favier, Les Plantagenets. Origine et destin d'un empire , ed. Fayard, Paris, 2004.
  • Martin Aurell, l'empire des Plantagenet, 1154-1224 , coll. Tempus, ed. Perrin, 2003
  • Francois Lebrun, "Histoire des Pays de Loire", coll. Univers de la France, ed. Privas 1972

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]