Plantageneti

D?jiny Anglie
	prehistoricka Britanie (do 43 ) ;
	?imane ( 43 ? 410 ) ;
	Anglosasove ( 410 ? 1066 ) ;
	Normane ( 1066 ? 1154 ) ;
	Plantagenetove ( 1154 ? 1485 ) ;
	Lancasterove ( 1399 ? 1471 ) ;
	Yorkove ( 1461 ? 1485 ) ;
	Valky r??i ( 1455 ? 1485 ) ;
	Tudorovci ( 1485 ? 1603 ) ;
	Stuartovci ( 1603 ? 1642 ) ;
	Protektorat ( 1653 ? 1659 ) ;
	Republika ( 1642 ? 1660 ) ;
	Obnova monarchie ( 1660 ) ;
	Slavna revoluce ( 1688 ) ;
	Sjednoceni se Skotskem ( 1707 ) ;

Plantageneti
Zem?	Anglie , Normandie , Irsko aj.
Tituly	vevoda z Normandie, kral Anglie, pan Irska
Zakladatel	Geoffroy V. z Anjou
Rok zalo?eni	1126
Konec vlady	1399
Posledni vladce	Richard II. Anglicky
V?tve rodu	Lancasterove , Yorkove , Beaufortove
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Plantageneti byla anglicka kralovska dynastie p?vodem z Anjouovc? , ktera vladla v hlavni linii v letech 1154 ? 1399 , ve vedlej?ich v?tvich Lancaster? a York? pak a? do roku 1485 . Dale vladli Jeruzalemskemu kralovstvi (1131?1205), Normandii (1144?1204 a 1415?1450) a Akvitanii , pozd?j?imu Gasko?sku a Guyenne (1153?1453). ^[1]

P?vod rodu [ editovat | editovat zdroj ]

V mu?ske linii pochazeji Plantageneti z rodu Chateau-Landon , hrabat z Gatinais, ktera roku 1060 zd?dila rozsahla panstvi p?vodnich hrabat z Anjou a Maine . Narok na anglicky tr?n ziskali pote, co se zakladatel rodu Geoffroy V. z Anjou o?enil s dcerou anglickeho krale Jind?icha I. Matyldou Anglickou . Poslednim legitimnim mu?skym ?lenem rodu byl Edward, hrab? z Warwicku a synovec krale Richarda III. , popraveny roku 1499; v nelegitimni v?tvi vevod? z Beaufortu p?etrvava mu?ska linie dodnes.

Nazev rodu [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev Plantagenet , poprve u Wace Plante Genest , byla p?vodn? p?ezdivka otce rodu Geoffroye , vevody z Anjou. Nazev je z?ejm? odvozen od francouzskeho obecneho nazvu genet , z latinskeho genista , ozna?ujiciho kru?inku , janovec nebo podobnou rostlinu. Jeji v?tvi?ku si Geoffroye podle oblibeneho vykladu ?sazel“ za klobouk“ ( planter ), tedy si ji zdobil helmici. ^[2] Prvni u?iti nazvu jako p?ijmeni je zaznamenano v 15. stoleti u Richarda, vevody z Yorku , ktery byl otcem kral? Eduarda IV. a Richarda III. Sou?asna d?jepisna literatura u?iva tohoto nazvu pro Geoffreyova syna, anglickeho krale Jind?icha II. a v?echny jeho mu?ske potomky .

Pro prvni panovniky (Jind?ich II. a synove) se n?kdy take pou?iva p?ivlastek anjouovsky , v angli?tin? Angevin (francouzsky ?z Anjou “, ?anjousky“), proto?e si podr?eli titul hrabat z Anjou . Krom? n?ho dr?eli i dal?i rozsahla francouzska uzemi, proto jejich panstvi byva nazyvano plantagenetovska nebo anjouovska ?i?e . V?t?i ?ast pevninskeho panstvi Plantagenet? v?etn? Anjou p?ipojil na za?atku 13. stoleti k francouzske korun? Filip II. August .

Vliv v anglickych d?jinach [ editovat | editovat zdroj ]

Za Plantagenet? byla Anglie transformovana, a?koli ?lo jen ?aste?n? o umysl plantagenetskych panovnik?. Kralove byli ?asto nuceni dojednat bolestne kompromisy se ?lechtou ? asi nejznam?j?im a nejvyznamn?j?im je Magna Charta Libertatum . Ta omezila kralovskou moc na oplatku za finan?ni a vojenskou podporu ?lechty. Kralova presti? nov? take spo?ivala ve vysad? soudu (krom mo?nosti povolat do valky). Z?etelna byla jista nacionalizace za plantagenetske vlady, jejim? projevem bylo odmitnuti francouz?tiny, skot?tiny, vel?tiny a ir?tiny jako legitimnich jazyk? v Angli a prohla?eni angli?tiny jako primarniho jazyka zem?. V 15. stoleti byli Plantagenetove pora?eni ve stolete valce a potykali se socialnimi, politickymi a ekonomickymi problemy. Lidove vzpoury byly na dennim po?adku. Angli?ti ?lechtici se branili chaosu tim, ?e si p?stovali mohutne soukrome armady, ktere pak pou?ivali v soukromych sporech, co? ale chaos dale prohlubovalo. Vze?la z n?j i valka r??i . Smrt krale Richarda III. byva britskymi historiky ozna?ovana za p?ed?l, je? vymezuje konec st?edov?ku v Anglii.

Plantagenet?ti kralove Anglie [ editovat | editovat zdroj ]

Jind?ich II. Plantagenet (1154?1189)
Richard I. Lvi srdce (1189?1199)
Jan Bezzemek (1199?1216)
Jind?ich III. Plantagenet (1216?1272)
Eduard I. (1272?1307)
Eduard II. (1307?1327)
Eduard III. (1327?1377)
Richard II. (1377?1399)

V?tev Lancaster? [ editovat | editovat zdroj ]

Jind?ich IV. (1399?1413)
Jind?ich V. (1413?1422)
Jind?ich VI. (1422?1461) / (1470?1471)

V?tev York? [ editovat | editovat zdroj ]

Eduard IV. (1461?1470) / (1471?1483)
Eduard V. (1483)
Richard III. (1483?1485)

Pokra?ovatele rodu [ editovat | editovat zdroj ]

A? nekralovskou, p?ec vyznamnou linii rodu byli Beaufortove , potomci Jana z Gentu, 1. vevody z Lancasteru a jeho t?eti ?eny Kate?iny Swynfordove. Beaufort?m nale?el titul vevod? ze Somersetu a byli jednou z prominentnich lancasterovskych rodin ve valce r??i . V legitimni v?tvi vym?eli po me?i v roce 1471. Byli p?edky Jind?icha VII. Tudora , ktery se v roce 1485 stal anglickym kralem. V?tev Beaufortovc? odvijejici se od neman?elskeho syna Jind?icha Beauforta, t?etiho vevody ze Somersetu, p?e?iva dodnes pod jmenem Somerseti a jsou nositeli titulu vevod? z Beaufortu.

Genealogie [ editovat | editovat zdroj ]

Geoffroy Plantagenet
(1113?1151), hrab? z Anjou a Maine
 x 
Matylda Anglicka
 (1102?1167), dcera 
Jind?icha I.
 a vnu?ka    
 │ 
Vilema Dobyvatele
, ?imska cisa?ovna, pozd?ji nekorunovana kralovna Anglie
 │   
 └─>
Jind?ich II. Plantagenet
 (1133?1189), anglicky kral
   x 
Eleonora Akvitanska
 (1122?1204), vevodkyn? Akvitanie, hrab?nka z Poitiers
   │
   ├─>
Jind?ich
 (1155?1183)
   │
   ├─>
Richard Lvi srdce
 (1157?1199), anglicky kral
   │  x 
Berengarie Navarrska
 (asi 1170?1230)
   │
   ├─>
Eleonora
 (1162?1214)
   │  x 
Alfons VIII.
 (1155?1214), kastilsky kral
   │
   ├─>
Geoffroy
 (1158?1186)
   │  x 
Konstancie Breta?ska
 (v. 1161?1201)
   │  │
   │  └─>
Artur
 (1186?1203), vevoda breta?sky
   │
   ├─>
Johana
 (1165?1199)
   │  x 
Raimond VI.
 (1156?1222), hrab? z Toulouse
   │
   └─>
Jan Bezzemek
 (1166?1216), anglicky kral
      x 
Isabela  z Angouleme
 (1186?1246)
      │
      ├─>
Jind?ich III.
 (1207?1272), anglicky kral
      │  x 
Eleonora Provensalska
 (1223?1291)
      │  │
      │  ├─>
Eduard I.
 (1239?1307), anglicky kral
      │  │  x 
Eleonora Kastilska
 (1241?1290), hrab?nka z Ponthieu
      │  │  │
      │  │  └─>
Eduard II.
 (1284?1327), anglicky kral
      │  │     x 
Isabela Francouzska
 (1292?1358)
      │  │     │
      │  │     └─>
Eduard III.
, (1312?1377), anglicky kral
      │  │        x 
Filipa z Hainault
 (1311?1369)
      │  │        │
      │  │        └─>
Eduard z Woodstocku
, 
?erny princ
 (1330?1376)
      │  │           x 
Jana z Kentu

      │  │           │
      │  │           └─>
Richard II.
 (1357?1400), anglicky kral
                        x 
Anna Lucemburska
 (1366?1394), dcera 
Karla IV. Lucemburskeho

                        x 
Isabela Francouzska
 (1389?1409), dcera 
Karla VI. Francouzskeho

      │  │
      │  └─>
Edmund Crouchback
 (1245?1296)
      │
      ├─>
Richard Cornwallsky
 (1209?1272), ?imsky kral
          X 
Isabela Marshalova

      │   X 
Sancha Provensalska

      ├─>
Johana
 (1210?1238)
      │   X 
Alexandr II. Skotsky

      │
      └─>
Eleonora
 (1215?1275)
         x 
Simon de Montfort
 (1209?1265), hrab? z Leicesteru

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ PLANTAGENETI in "Enciclopedia dell' Arte Medievale". www.treccani.it [online]. [cit. 2020-06-23]. Dostupne online . (italsky)
↑ LEBE, Reinhard. Kralovstvi jako v?no . Praha: Brana, 1999. 208 s. ISBN 80-7243-059-9 . S. 57.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Plantageneti na Wikimedia Commons
Encyklopedicke heslo Plantagenet v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich

[1] PLANTAGENETI in "Enciclopedia dell' Arte Medievale". www.treccani.it [online]. [cit. 2020-06-23]. Dostupne online . (italsky)

[Lebe57-2] LEBE, Reinhard. Kralovstvi jako v?no . Praha: Brana, 1999. 208 s. ISBN 80-7243-059-9 . S. 57.

[1]

[2]