Frederik Willem de Klerk

Frederik Willem de Klerk
Frederik Willem de Klerk
	Frederik Willem de Klerk v roce 2012
Statni prezident Jihoafricke republiky
	Ve funkci: ; 20. za?i 1989 ? 9. kv?tna 1994
P?edch?dce	Pieter Willem Botha
Nastupce	Nelson Mandela (jako prezident JAR)
Zastupce prezidenta Jihoafricke republiky
	Ve funkci: ; 10. kv?tna 1994 ? 30. ?ervna 1996
Prezident	Nelson Mandela
P?edch?dce	funkce vznikla
Nastupce	Thabo Mbeki
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi	Narodni strana ; Nova narodni strana
Narozeni	18. b?ezna 1936 ; Johannesburg ; Jihoafricka unie
Umrti	11. listopadu 2021 (ve v?ku 85 let) ; Kapske M?sto ; Ji?ni Afrika
P?i?ina umrti	mezoteliom
Cho?	Marike de Klerk (1959?2008) ; Elita Georgiades (od 1998)
Rodi?e	otec Johannes de Klerk
P?ibuzni	Wimpie de Klerk (sourozenec)
Nabo?enstvi	Nizozemska reformovana cirkev
Ocen?ni	Cena miru Felixe Houphouet-Boignyho (1991) ; Cena kn??ny asturske za mezinarodni spolupraci (1992) ; Nobelova cena za mir (1993) ; ?estny doktor Svobodne univerzity v Bruselu (1993) ; zlaty ?ad Mapungubwe (2002) ; … vice na Wikidatech
Webova stranka	fwdeklerk .org
Commons	Frederik Willem de Klerk
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Frederik Willem de Klerk ( 18. b?ezna 1936 Johannesburg ? 11. listopadu 2021 Kapske M?sto ) byl statni prezident Jihoafricke republiky a nositel Nobelovy ceny miru . Spolu s Nelsonem Mandelou se podilel na destrukci politiky rasove segregace, tzv. apartheidu v JAR.

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho otcem byl dlouholety senator a ministr Johannes de Klerk , ktery se v dubnu 1975 sam nakratko stal statnim prezidentem zem?. Frederik Willem de Klerk vystudoval st?edni ?kolu v Krugersdorpu, pote usp??n? absolvoval univerzitu Potchefstroom v roce 1958 , obor prav. Pote vedl advokatni kancela? ve m?st? Vereeniging, za ktere byl take v roce 1969 zvolen do parlamentu. V roce 1978 se stal ?lenem jihoafricke vlady, kde na r?znych postech stravil 11 let.

Prezidentske obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

De Klerk se stal statnim prezidentem 15. za?i 1989 . Po svem nastupu do funkce apartheid odsoudil, nechal z v?zeni propustit Nelsona Mandelu , uv?zn?neho roku 1964 na do?ivoti, a umo?nil obnoveni politicke ?innosti Africkeho narodniho kongresu .

Nemoc a smrt [ editovat | editovat zdroj ]

Podle oznameni z 19. b?ezna 2021 byl u F. W. de Klerka diagnostikovan mezoteliom . ^[1] Na onemocn?ni zem?el po n?kolika m?sicich ve spanku ve svem domov? v Kapskem M?st? ve v?ku 85 let. ^[2]^[3]^[4]^[5]

Bezprost?edn? po umrti oznamila nejsiln?j?i jihoafricka opozi?ni strana, krajn? levicova Economic Freedom Fighters , ?e si byvaly prezident nezaslou?i statni poh?eb , proto?e stal v ?ele ?zleho re?imu“.

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Krom? Nobelovy ceny miru je nositelem dal?ich ocen?ni, ktera ziskal za svou politickou ?innost:

Mezinarodni cena za odvahu (Prix du Courage Internationale)
Philadelphia Liberty Medal
Ceny za mir Felixe Houphouet-Boigny UNESCO .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

↑ FW de Klerk diagnosed with cancer, undergoes treatment [online]. Dostupne online .
↑ FW de Klerk: South Africa's former president dies at 85. BBC News . 11 November 2021. Dostupne online [cit. 11 November 2021].
↑ LACEY, Marc. F.W. de Klerk, Last President of Apartheid South Africa, Dies at 85. The New York Times . 2021-11-11. Dostupne online [cit. 2021-11-11]. ISSN 0362-4331 . (anglicky)
↑ F.W. de Klerk, South African Nobel Prize winner for opening government, dies at 85. Washington Post . Dostupne online [cit. 2021-11-11]. ISSN 0190-8286 . (anglicky)
↑ ?TK; jhr. Zem?el posledni b?lo?sky prezident JAR de Klerk, zasadil se o konec apartheidu. iDNES.cz [online]. 2021-11-11. Dostupne online .

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Frederik Willem de Klerk na Wikimedia Commons
Osoba Frederik Willem de Klerk ve Wikicitatech

Pahyl

Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.

Statni prezident Jihoafricke republiky
P?edch?dce: Pieter Willem Botha	1989 ? 1994 Frederik Willem de Klerk	Nastupce: funkce zanikla

[1] FW de Klerk diagnosed with cancer, undergoes treatment [online]. Dostupne online .

[death-bbc-2] FW de Klerk: South Africa's former president dies at 85. BBC News . 11 November 2021. Dostupne online [cit. 11 November 2021].

[3] LACEY, Marc. F.W. de Klerk, Last President of Apartheid South Africa, Dies at 85. The New York Times . 2021-11-11. Dostupne online [cit. 2021-11-11]. ISSN 0362-4331 . (anglicky)

[4] F.W. de Klerk, South African Nobel Prize winner for opening government, dies at 85. Washington Post . Dostupne online [cit. 2021-11-11]. ISSN 0190-8286 . (anglicky)

[5] ?TK; jhr. Zem?el posledni b?lo?sky prezident JAR de Klerk, zasadil se o konec apartheidu. iDNES.cz [online]. 2021-11-11. Dostupne online .

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Osobnosti roku ?asopisu Time

1927?1950	Charles Lindbergh (1927) Walter Chrysler (1928) Owen D. Young (1929) Mahatma Gandhi (1930) Pierre Laval (1931) Franklin Delano Roosevelt (1932) Hugh Samuel Johnson (1933) Franklin Delano Roosevelt (1934) Haile Selassie I. (1935) Wallis Simpsonova (1936) ?ankaj?ek / Sung Mej-ling (1937) Adolf Hitler (1938) Stalin (1939) Winston Churchill (1940) Franklin Delano Roosevelt (1941) Stalin (1942) George Catlett Marshall (1943) Dwight D. Eisenhower (1944) Harry S. Truman (1945) James F. Byrnes (1946) George Catlett Marshall (1947) Harry S. Truman (1948) Winston Churchill (1949) americky vojak (1950)

1951?1975	Muhammad Mosaddek (1951) Al?b?ta II. (1952) Konrad Adenauer (1953) John Foster Dulles (1954) Harlow Curtice (1955) ma?arsky bojovnik za svobodu (1956) Nikita Sergejevi? Chru??ov (1957) Charles de Gaulle (1958) Dwight D. Eisenhower (1959) ameri?ti v?dci: George Beadle / Charles Draper / John Enders / Donald Arthur Glaser / Joshua Lederberg / Willard Libby / Linus Pauling / Edward Purcell / Isidor Rabi / Emilio Segre / William Bradford Shockley / Edward Teller / Charles Townes / James Van Allen / Robert Woodward (1960) John Fitzgerald Kennedy (1961) pape? Jan XXIII. (1962) Martin Luther King (1963) Lyndon B. Johnson (1964) William Westmoreland (1965) generace Baby boomers (1966) Lyndon B. Johnson (1967) posadka Apolla 8 : William Anders / Frank Borman / Jim Lovell (1968) st?edni spole?enska t?ida Ameri?an? (1969) Willy Brandt (1970) Richard Nixon (1971) Henry Kissinger / Richard Nixon (1972) John Sirica (1973) kral Fajsal (1974) americke ?eny: Susan Brownmillerova / Kathleen Byerlyova / Alison Cheekova / Jill Conwayova / Betty Fordova / Ella Grassova / Carla Hillsova / Barbara Jordanova / Billie Jean Kingova / Carol Suttonova / Susie Sharpova / Addie Wyattova (1975)

1976?2000	Jimmy Carter (1976) Anvar as-Sadat (1977) Teng Siao-pching (1978) Ruhollah Chomejni (1979) Ronald Reagan (1980) Lech Wał?sa (1981) po?ita? (1982) Ronald Reagan / Jurij Andropov (1983) Peter Ueberroth (1984) Teng Siao-pching (1985) Corazon Aquinova (1986) Michail Gorba?ov (1987) ohro?ena Zem? (1988) Michail Gorba?ov (1989) George H. W. Bush (1990) Ted Turner (1991) Bill Clinton (1992) mirotv?rci: Jasir Arafat / Nelson Mandela / F. W. de Klerk / Jicchak Rabin (1993) pape? Jan Pavel II. (1994) Newt Gingrich (1995) David Ho (1996) Andrew Grove (1997) Bill Clinton / Ken Starr (1998) Jeff Bezos (1999) George W. Bush (2000)

2001?dosud	Rudolph Giuliani (2001) whistleblowe?i : Cynthia Cooperova / Coleen Rowleyova / Sherron Watkinsova (2002) americky vojak (2003) George W. Bush (2004) dob?i Samaritani : Bono / Bill Gates / Melinda Gatesova (2005) ty (2006) Vladimir Putin (2007) Barack Obama (2008) Ben Bernanke (2009) Mark Zuckerberg (2010) protestujici (2011) Barack Obama (2012) pape? Franti?ek (2013) bojovnici proti ebole : Jerry Brown / Kent Brantly / Ella Watsonova-Strykerova / Foday Gollah / Salome Karwahova (2014) Angela Merkelova (2015) Donald Trump (2016) ti, kte?i prolomili ml?eni (2017) ochranci: D?amal Cha?ukd?i / Maria Ressaova / Wa Lone / ?jo Sou U / zam?stnanci The Capital (2018) Greta Thunbergova (2019) Joe Biden / Kamala Harrisova (2020) Elon Musk (2021) Volodymyr Zelenskyj / duch Ukrajiny (2022) Taylor Swift (2023)