Frydlant nad Ostravici
Frydlantske nam?sti: vlevo kostel sv. Bartolom?je, vpravo socha Panny Marie Karmelske
znak vlajka
Lokalita
Status	m?sto
Pov??ena obec	Frydlant nad Ostravici
Obec s roz?i?enou p?sobnosti	Frydlant nad Ostravici ( spravni obvod )
Okres	Frydek-Mistek
Kraj	Moravskoslezsky
Historicka zem?	Morava + Slezsko
Stat	?esko ?esko
Zem?pisne sou?adnice	49°35′34″ s. ?. , 18°21′35″ v. d.
Zakladni informace
Po?et obyvatel	9 923 (2024) [1]
Rozloha	21,91 km² [2]
Nadmo?ska vy?ka	357 m n. m.
PS?	739 11
Po?et dom?	2 271 (2021) [3]
Po?et ?asti obce	3
Po?et k. u.	3
Po?et ZSJ	11
Kontakt
Adresa m?stskeho u?adu	Nam?sti 3 Frydlant 739 11 Frydlant nad Ostravici mestskyurad@frydlantno.cz
Starostka	Helena Pe?atova (nezavisla)
Oficialni web: www .frydlantno .cz
Frydlant nad Ostravici
Dal?i udaje
Kod obce	598143
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
multimedialni obsah na  Commons
Zdroje k infoboxu a ?eskym sidl?m . N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Frydlant nad Ostravici (n?mecky Friedland (an der Ostrawitza) ) je m?sto v okrese Frydek-Mistek , le?ici po obou stranach historicke moravsko-slezske zemske hranice v podh??i Moravskoslezskych Beskyd . Ma p?ibli?n? 9 900 ^[1] obyvatel. Obec se nachazi v udoli ?eky Ostravice p?i upati nejvy??i hory Beskyd ? Lyse hory v pr?m?rne nadmo?ske vy?ce 360 metr?. Diky sve poloze byva nazyvan vstupni branou do Moravskoslezskych Beskyd. Frydlant byval pr?myslovym centrem oblasti proslulym svou ?eleza?skou vyrobou (srov. m?stsky znak), dnes se v?ak orientuje i na cestovni ruch.

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Jmeno m?sta ma p?vod v n?m?in? a vzniklo slo?enim ze dvou slov: Land (zem?) a Frieden (pokoj, klid).

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Do p?elomu 12. a 13. stoleti bylo uzemi dne?niho Frydlantu a jeho okoli hust? zalesn?no, ale oblast u? byla ?idce osidlena. Toto p?eva?n? lesnate uzemi plnilo funkci tzv. pohrani?nich hvozd?, d?licich Moravu , kterou v prvni polovin? 11. stoleti vojensky ovladli P?emyslovci , od dele pohanskeho Slezska , ktere si koncem 10. stoleti podmanili pol?ti Piastovci .

Moravsko-slezska hranice byla p?vodn? ur?ena h?ebenem hory Ond?ejnik a uzemi dne?niho m?sta tak le?elo na slezske stran? teto hranice. Souvislej?i osidlovani severovychodniho cipu Moravy za?alo v druhe polovin? 13. stoleti, kdy kral P?emysl Otakar II. toto uzemi ud?lil v leno ^[4] olomouckemu biskupstvi a pov??il jeho osidlenim tehdej?iho olomouckeho biskupa Bruna ze Schauenburku (v u?ad? 1245?1281) S osidlovanim bylo nutne p?esn?ji vymezit zemskou hranici ? proto P?emysl Otakar II. , ovladajici i ?ast Slezska, rozhodl roku 1256 v uzemnim sporu mezi opolskym kni?etem Vladislavem a olomouckym biskupem Brunem , ?e moravsko-slezskou hranici bude nov? tvo?it ?eka Ostravice . ^[5]

V letech 1285?1300 vznika osidlenim tohoto uzemi leno Mistecke. Prvni pisemna zminka o Frydlantu je z roku 1395 . ^[6] Roku 1402 prodava tehdej?i dr?itel Lacek z Krava? leno tehdej?imu dr?iteli frydeckeho panstvi, jeho? sou?asti bylo a? do roku 1581, kdy olomoucky biskup Stanislav Pavlovsky p?ipojuje leno ke svemu hukvaldskemu panstvi. O rok d?ive byl ve Frydlantu postaven d?ev?ny kostelik z roku 1580 zasv?ceny sv. Bartolom?ji , ktery byl v letech 1672?1690 p?estav?n na kamenny.

Na uzemi m?sta stavaly t?i opevn?ne tvrze. Na moravskem uzemi to byla tvrz v oblasti dne?ni Dukelske ulice. Na slezskem uzemi staly dal?i dv? tvrze ? jedna v oblasti Zimniku na vyvy?enin? u ?eky za lavkou pro p??i a druha na uzemi Nove Vsi. P?vodni frydlantsky kostel staval v mistech dne?ni kapli?ky na kamenci a domu ?p. 493. na dodnes patrnem mirnem navr?i vyvy?enem nad urove? okolniho terenu. ^[5]

Obyvatelstvo se ?ivilo p?eva?n? zem?d?lstvim a d?evorubectvim, a to a? do 17. stoleti. V letech 1618?1620 vznikly na frydlantskem katastru ?elezarny a v poslednich letech t?icetilete valky byly zalo?eny hamry . V roce 1675 byly hamry zmodernizovany a Frydlant se stal jednim z moravskych hutnich center. Krom? hamr? prosperovala ve druhe polovin? 17. a v 18. stoleti ve Frydlantu i ru?ni vyroba papiru.

Dne 7. za?i 1848 byla zru?ena robota i d?di?na prava fojt? a rychta?? obci. V prvnich volbach do obecniho zastupitelstva bylo zvoleno bylo 18 zastupc? a prvnim starostou se stal ?t?pan Kerlin. Hutnictvi se v 19. stoleti zam??ilo na slevarenskou produkci um?lecke litiny , kamen, pozd?ji i smaltovaneho nadobi a vybranych strojirenskych vyrobk?. Po prvni sv?tove valce bylo roku 1920 zapo?ato s elektrifikaci m?ste?ka. Za prvni autobusovou linku v ?eskych zemich je pova?ovana doprava, kterou v roce 1907 provozoval soukromnik z Frydlantu nad Ostravici do Horni ?eladne . ^[7]

Frydlant nad Ostravici byl z m?styse na m?sto povy?en 12. ?ijna 1948. Od 1. unora 1949 a? do 30. ?ervna 1960 byl za?len?n do okresu Fren?tat , pote do okresu Frydek-Mistek .

V roce 1958 do?lo b?hem leteckeho dne ve Frydlant? nad Ostravici k ne?t?sti, havaroval zde letecky akrobat Vilem Krysta, ktery nasledk?m zran?ni podlehl. ^[8]

?asti m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• Frydlant
• Lubno
• Nova Ves

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Kostel sv. Bartolom?je (zapsano do statniho seznamu p?ed rokem 1988)
• Sloup se sochou Panny Marie Karmelske (zapsano do statniho seznamu p?ed rokem 1988)
• Socha svateho Jana Nepomuckeho na nam?sti (zapsano do statniho seznamu p?ed rokem 1988)
• Socha svateho Jana Nepomuckeho v ulici Padlych hrdin? (zapsano do statniho seznamu p?ed rokem 1988)
• Socha svateho Josefa (zapsano do statniho seznamu p?ed rokem 1988)
• Pomnik padlych se sochou partyzana (zapsano do statniho seznamu p?ed rokem 1988)
• D?m ?p. 3 (pamatkov? chran?no od 25. ledna 1995)
• D?m ?p. 344 (pamatkov? chran?no od 19. ?ervna 1989)
• D?m ?p. 611 (pamatkov? chran?no od 16. ?ijna 1989)
• Krucifix za kostelem (pamatkov? chran?no od 8. ?ervna 2005)
• vila Jana Alsterna (Harcovska 657, pamatkov? chran?na)
• Kaple na Kamenci
• Kla?ter Milosrdnych sester svateho Karla Boromejskeho
• Nahrobek Ferdi?e Du?i
• Radnice
• Frydlantske ?elezarny
• pomnik T. G. Masaryka
• socha "Kv?t" od Magdaleny Jetelove (u po?ty)

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  V?kova struktura obyvatel v roce 2011

Nabo?enske spolky [ editovat | editovat zdroj ]

Ve m?st? p?sobi mimo jine tyto k?es?anske cirkve ?i organizace: Cirkev Adventisticka ^[9] , Cirkev Bratrska ^[10] , Cirkev ?imsko-Katolicka ^[11] , K?es?anska akademie mladych (KAM) ^[12]

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Ve m?st? je nav?t?vnik?m poskytnuto r?znorode kulturni vyu?iti. Sve sidlo zde ma p?vecky sbor, folklorni sdru?eni a dv? dechove hudby. Pamatnik zdej?iho um?lce Ferdi?e Du?i je uzav?en a ?ast tamni sbirky byla p?est?hovana do Galerie um?leckeho smaltu a litiny v Kulturniho dom?. Galerie byla v lo?skem roce diky spolufinancovani EU roz?i?ena a dopln?na o dal?i exponaty um?leckeho smaltu a litiny.

Sochy ve ve?ejnem prostoru [ editovat | editovat zdroj ]

Pobli? po?ty v p?ilehlem par?iku se nachazi socha ?Kv?t“, ktera je ranou tvorbou dnes v mezinarodnim m??itku p?sobici zname um?lkyn? Magdaleny Jetelove . ^{[13] [14]}

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto le?i na ?elezni?nich tratich Ostrava ? Vala?ske Mezi?i?i a Frydlant nad Ostravici ? Ostravice , na kterych je stanice Frydlant nad Ostravici a zastavky Frydlant nad Ostravici zastavka a Frydlant nad Ostravici-Nova D?dina . M?stem prochazi silnice I/56 a silnice II/483 .

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Ludvik Baran (1920?2011), etnograf, fotograf a pedagog
• Ferdi? Du?a (1888?1958), grafik a mali?
• Josef Foltynovsky (1880?1936), ?. k. kn?z, vysv?cen 1906, ThDr. , profesor pastoralni teologie na olomoucke| teol. fak., v ?kol. r. 1932/33 jeji d?kan, od r. 1933 kanovnik olomoucke kapituly u sv. Vaclava
• Metod?j Dominik Tr?ka (1886?1959), katolicky kn?z , ?eholnik a mu?ednik
• Svatava Urbanova (* 1946), literarni histori?ka

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Krom? kultury nabizi Frydlant nad Ostravici i sportovni vy?iti. Mistni slogan ?Frydlant nad Ostravici ? brana Beskyd“ upozor?uje na okolni p?irodu a beskydske hory, ktere nabizi mo?nost p??i turistiky nebo cyklistiky , sjezdove nebo b??ecke ly?ovani . Ve Frydlant? si lze krom? prochazek p?irodou zahrat tenis , na pis?itych h?i?tich pla?ovy volejbal (nap?. zdarma p?istupne h?i?t? u horniho frydlantskeho splavu), ke koupani lze vyu?it ?eku Ostravici se splavy a um?lymi ?i p?irodnimi pe?ejemi ^[15] , nebo ostravickofrydlantska koupali?t?. Ve Frydlant? p?sobi i n?kolik sportovnich klub? a spolk?: skautsky oddil Junak ^[16] , oddil "Divo?aci" ( Asociace turistickych oddil? mlade?e ), Klub ?eskych turist? , 1. Beskydsky Fotbalovy Klub , Basketbalovy klub Frydlant nad Ostravici, sportovni klub stolniho tenisu, t?locvi?na jednota TJ Sokol.

Sportovnimi osobnostmi z Frydlantu nad Ostravici jsou silni?ni cyklista Vlastibor Kone?ny (bronzova medaile z OH v Moskv? 1980 z ?asovky dru?stev mu?? a 17. misto v individualnim zavod?, v kterem porazil slavneho Olafa Ludwiga nebo pozd?j?iho vit?ze Tour de France Stephena Roche) a Marie Hrachova , nejusp??n?j?i ?eska a ?eskoslovenskou stolni tenistka za poslednich bezmala 30 let.

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• Friedland , Meklenbursko-P?edni Pomo?ansko , N?mecko
• Friedland , Dolni Sasko , N?mecko
• Friedland , Braniborsko , N?mecko
• Korfantow , Polsko
• Mieroszow , Polsko
• Pravdinsk , Rusko
• Frydlant , ?esko
• Radeburg , Sasko , N?mecko
• Dravograd , Slovinsko
• Turzovka , Slovensko

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Kostel sv. Bartolom?je
• 
  M?stsky u?ad
• 
  Byvaly kla?ter boromejek , dnes domov d?chodc?
• 
  Centrum m?sta
• 
  ?elezni?ni zastavka ve Frydlant?
• 
  Zastavka Nova D?dina
• 
  Nastupi?t? ve stanici
• 
  ?elezni?ni stanice
• 
  Nam?sti
• 
  Lysa hora

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Frydlant nad Ostravici na Wikimedia Commons
• Frydlant nad Ostravici v Registru uzemni identifikace, adres a nemovitosti (RUIAN)
• Oficialni stranky
• www.ian.cz, O sviceni 27 Archivovano 4. 3. 2007 na Wayback Machine . Sv?telne zne?i?t?ni ve Frydlantu nad Ostravici