Elena Petrovi?-Njego? ?ernohorska
(take
Helena Savojska
;
8. ledna
1873
,
Cetinje
?
28. listopadu
1952
,
Montpellier
;
?ernohorsky
:
?елена Петрови?-?егош Црногорскa
) byla rodem
?ernohorskou
princeznou a s?atkem
etiopskou
cisa?ovnou a
albanskou
a
italskou
kralovnou. Narodila se jako ?esty potomek
?ernohorskeho kni?ete
a pozd?ji
krale
Nikoly I. Petrovi?e-Njego?e
a jeho ?eny kralovny
Mileny Vukoti?
.
Byla ?lenkou
?ernohorske kralovske rodiny
a
dynastie Petrovi??-Njego??
.
Elena se narodila
8. ledna
1873
v
Cetinje
, hlavnim m?st? tehdej?iho
?ernohorskeho kni?ectvi
.
Byla velmi vysoka, v dosp?losti dosahla vice ne? 180 cm.
Byla doma velmi dob?e vzd?lavana, krom? rodne
?ernohor?tiny
se take u?ila
francouzskou
konverzaci, dale take poezii a politiku. Vzd?lavaci po?adavky jejiho otce byly velmi pevne. Elena dospivala ve velice plachou a uzav?enou divku, zarove? byla take velmi tvrdohlava a t??ce se rozhodovala. Byla velice spjata s tradicemi dynastie Petrovi??-Njego?? a take s tradicemi sve rodne zem?. M?la citlivou, ?ivou a zv?davou du?i. Milovala p?irodu ? jeji nejobliben?j?i kv?tinou byl
brambo?ik
(tuto vlastnost zd?dila po sve matce, stejn? jako mnoho dal?ich). V patnacti letech odjela do
Petrohradu
na studia do
Smolneho institutu
pro urozene divky, kde se seznamila se ?leny
ruske
carske rodiny
, diky ktere se dostala do presti?niho literarniho nakladatelstvi
Nedelja
.
Princezna Elena na fotografii
Carla Brogiho
v roce
1897
Mezitim se v
Italii
kralovna
Marketa Savojska
bala o ?ivot sveho syna, d?dice tr?nu
Viktora Emanuela
.
Jeliko? v
Savojske dynastii
byla opakovan? uzavirana man?elstvi mezi ?leny rodiny, vznikaly u nov? narozenych potomk? r?zna
geneticka onemocn?ni a vady
, nap?.
hemofilie
. Nebylo tedy ?adouci, aby Viktor Emanuel, jeho? rodi?e byli bratranec a sest?enice, zplodil potomka s n?jakou blizkou p?ibuznou osobou. Diky man?elstvi se zcela nep?ibuznou Elenou nem?li ani d?dic tr?nu
Umberto II.
, ani ?adne dal?i dit? podobnou vzr?stovou ani zdravotni chorobu jako Viktor Emanuel.
Elena se se svym budoucim man?elem seznamila a zamilovala se do n?j v
Rusku
. Viktor po?adal o Eleninu ruku jejiho otce
Nikolu
. Aby mohlo byt man?elstvi uzav?eno, musela Elena p?estoupit z
pravoslavi
ke
katolicismu
.
Obrazek kralovske rodiny z roku
1915
Svatba Eleny a Viktora Emanuela se konala
24. ?ijna
1896
. Slavnostni ceremonial pro ve?ejnost se konal v
Kvirinalskem palaci
, samotny nabo?ensky ob?ad prob?hl v bazilice
svate Marie
v
?im?
. Elenina matka
kralovna Milena
se ob?adu nemohla zu?astnit, proto?e byla
pravoslavneho
vyznani.
Eleniny ?aty byly protkany st?ibrnymi nit?mi, ktere p?edstavovaly tisice sedmikrasek. Va?eni svatebni hoste byli p?eva?eni v ?esti ko?arech, man?ele v ko?aru se ?estisp?e?im. Po pora?ce
Ital?
v
bitv? u Adwy
nep?i?lo na svatbu mnoho vyznamnych host? a svatba celkov? nebyla bohata. Bylo planovano za?it vydavat zvla?tni znamky a pohlednice s motivy svatby Eleny a Viktora; k tomu v?ak nikdy nedo?lo. Elena se v?ak jako druha italska kralovna za?ala objevovat na po?tovnich znamkach.
Libanky novoman?ele stravili na ostrov?
Montecristo
.
Elena byla svemu man?elovi velmi oddana. Byla velmi klidna, vst?icna a p?ijemna, z?stavala v?ak v?dy mimo politicke otazky a zale?itosti a pln? se v?novala charitativni ?innosti a humanitarni a mezinarodni pomoci, ?im? si u lidu ziskala velkou popularitu. Specialn? se v?novala studiu jazyk?, pro sveho man?ela p?ekladala knihy z
ru?tiny
,
srb?tiny
a moderni
?e?tiny
a rada odebirala zahrani?ni noviny.
Z man?elstvi Eleny a Viktora Emanuela se narodilo celkem p?t d?ti:
Kralovna Elena si povida se ?pan?lskou kralovnou b?hem statni nav?t?vy ?pan?lska
Dne
11. srpna
1900
, po atentatu na sveho otce, byl Viktor Emanuel korunovan kralem italskym a albanskym a take
cisa?em habe?skym
(
etiopskym
). Elena byla korunovana spolu se svym man?elem a ziskala nasledujici tituly:
- Jeji veli?enstvo italska kralovna
- Jeji veli?enstvo albanska kralovna
- Jeji vysost habe?ska cisa?ovna.
Jako italska kralovna byla znama spi?e pod jmenem
Helen Savojska
.
Dne
28. prosince
1908
bylo italske p?imo?ske m?sto
Messina
zasa?eno t??kymi
zem?t?esenimi
a katastrofalni vlnou
tsunami
. Elena se okam?it? za?ala pln? v?novat pomoci (jak je take uvedeno v dobovych fotografiich) a zvy?ila tim svou popularitu a oblibenost u italskeho lidu. B?hem
druhe sv?tove valky
pracovala Elena jako zdravotni sestra na plny uvazek a jako kralovna matka darovala nemocnicim zna?ne finan?ni prost?edky ze statni pokladny.
Deska na pomniku
Kralovna na?ich d?tstvi
v
Messin?
Elena m?la d?le?ite postaveni v ramci italskeho
?erveneho k?i?e
a v letech
1911
?
1921
byla inspektorkou dobrovolnych zdravotnich sester. Za?ala studovat medicinu a ziskala ?estny titul a take dal?i finance pro chude matky, byvale vojaky, osoby naka?ene
tuberkulozou
atd.
Pape?
Pius XI.
ud?lil Elen?
15. dubna
1937
zvla?tni vyznamenani
zlate r??e
, co? bylo v tehdej?i dob? nejvy??im mo?nym ocen?nim pro ?enu. Pozd?j?i pape?
Pius XII.
poslal po smrti kralovny Eleny vyjad?eni soustrasti
Umbertovi II.
, ve kterem jeho matku nazval jako
Signora della carita benefica
.
V pr?b?hu let Elena velmi podporovala ?koleni a rekvalifikaci leka?? a zdravotnickych pracovnik?, zajimala se o vyzkum proti
d?tske obrn?
,
Parkinsonov? chorob?
a zejmena proti
rakovin?
.
V roce
1939
, t?i m?sice po
n?mecke
invazi do Polska
a vyhla?eni valky
T?eti ?i?i
Velkou Britanii
a
Francii
napsala Elena dopisy hlavam stale neutralnich stat? (
Belgie
,
Bulharsko
,
Dansko
,
Jugoslavie
,
Lucembursko
a
Nizozemsko
), aby se tak pokusila zabranit
evropske
a celosv?tove katastrof? v d?sledku nadchazejici
druhe sv?tove valky
.
V roce
1941
pov??il Viktor Emanuel (ovlivn?n Elenou)
Benita Mussoliniho
vytvo?enim druheho
?ernohorskeho kralovstvi
(ktere bylo ov?em pod italskou spravou a nem?lo krale). Elena, ktera si tento vznik nezavisle ?ernohorske monarchie velmi p?ala, take dostala z n?meckeho v?zeni sveho synovce
Michaela
(ktery odmitl nastoupit na tr?n jako loutkovy kral) a jeho ?enu Genevieve.
V ?ervenci
1943
nechal Viktor Emanuel III. zatknout
Benita Mussoliniho
v
?im?
a
9. za?i
se p?esunul spolu s Elenou a n?kterymi ?leny kralovske rodiny do
Brindisi
.
23. za?i
byla Elenina a Viktorova dcera, princezna
Mafalda
, zat?ena nacisty a odvezena do koncentra?niho tabora
Buchenwald
, kde v roce
1944
zem?ela na nasledky zran?ni po
spojeneckem
bombardovani.
Po valce, dne
9. kv?tna
1946
, Viktor Emanuel v
Neapoli
abdikoval ve prosp?ch sveho syna
Umberta II.
, ziskal titul
hrab? z Pollenzo
, a spole?n? s Elenou ode?li do
exilu
.
Po abdikaci ode?el kralovsky par do Villa Jela v
Alexandrii
, kde se Elen? a Viktorovi dostalo v?eleho p?ivitani od
egyptskeho krale
Faruka I.
B?hem sveho exiloveho pobytu par oslavil padesate vyro?i svatby. Par z?stal v Alexandrii a? do Viktorovy smrti
28. prosince
1947
.
Elena se pozd?ji p?est?hovala do francouzskeho
Montpellieru
(do hotelu Metropole) ve
Francii
, kde po slo?ite operaci na klinice
Saint Com
28. listopadu
1952
ve v?ku 79 let zem?ela na rakovinu. Byla poh?bena podle sveho p?ani na h?bitov? Saint-Lazare v Montpellieru ve spole?n? zbudovane hrobce. V?t?ina obyvatel m?sta se podilela na p?ipravach poh?bu a zu?astnila se jej. Spole?n? s hrobkou byl vzty?en take kralovnin pamatnik.
?lenove
dynastie Savojskych
se v?dy pozitivn? vryli do historie a pam?ti ve?ejnosti. Zato byli v?dy oce?ovani, a to i po vyhla?eni
republiky
.
Hrobka kralovny Eleny na h?bitov? Saint-Lazare v
Montpellieru
Pro Eleninu zna?nou pomoc nemocnym a jeji velkou lasku k lidu nechalo italske ministerstvo dopravy ku p?ile?itosti 50. vyro?i kralovniny smrti vydat specialni po?tovni znamky, na kterych je vyobrazena kralovna v boji proti rakovin?. V roce
1960
byl v
Messin?
vzty?en monument z bileho mramoru z
Carrary
jako vzpominka na ob?ti stra?liveho zem?t?eseni v roce
1908
, kteremu dominuje kralovna Elena v uboru zdravotni sestry. Monument nese nazev
Kralovna na?ich d?tstvi
a navrhl jej architekt a socha?
Antonio Berti
.
Postava Eleny take inspirovala mnoho spisovatel?, jako
Antonio Fogazzaro
,
Luigi Capuana
, Bersezio, ale i basniky jako
Giovanni Pascoli
.
Giacomo Puccini
v?noval kralovn? pise? ve sve ope?e
Madama Butterfly
.
V roce
1909
byla po kralovn? pojmenovano porodni odd?leni v nemocnici v
Milan?
. Nyni nese nazev
Klinika kralovny Helen
. Ta je v ramci Gynekologicko-porodniho a pediatrickeho ustavu.
12. ?ervence
1941
vyhlasil v
Cetinje
Sekula Drljevi?
nezavislost ?erne Hory a vznik druheho
?ernohorskeho kralovstvi
. Elena se vyhla?eni nezavislosti nemohla zu?astnit, ale Drljevi? ji ve svem proslovu nazval
?vila sve zem?, legendarni princezna, ktera s d?razem dbala na ?t?sti a svobodu sveho naroda ? svych drahych
?ernohorc?
“
.
V roce
2001
(50 let po sve smrti) byla Elena biskupem z Montpellieru prohla?ena svatou jako
svata Elena ?ernohorska
.
Elen? je v?novan italsky alkoholicky napoj
Amaro Montenegro
, na jeho? receptu?e se Elena podilela.
V tomto ?lanku byly pou?ity
p?eklady
text? z ?lank?
Elena del Montenegro
na italske Wikipedii,
Elena of Montenegro
na anglicke Wikipedii a
Helene de Montenegro
na francouzske Wikipedii.
| Savojske princezny s?atkem
|
|
| 1. generace
| |
|
| 2. generace
| |
|
| 3. generace
| |
|
| 4. generace
|
nikdo
|
|
| 5. generace
| |
|
| 7. generace
| |
|
| 8. generace
| |
|
| 9. generace
| |
|
| 10. generace
| |
|
| 11. generace
| |
|
| 12. generace
| |
|
| 13. generace
| |
|
| 14. generace
| |
|
| 15. generace
| |
|
| 16. generace
| |
|
| 17. generace
| |
|
| 18. generace
| |
|
| 19. generace
| |
|
*
take savojska princezna rodem
**
princezna savojsko-janovska
***
princezna savojska-aosta
|