Drina
?eka Drina v Ustipra?i
Zakladni informace
Delka toku	346 km
Plocha povodi	19700 km²
Pr?m?rny pr?tok	341 m³/s
Sv?tadil	Evropa
Zdrojnice
Tara , Piva 43°20′54″ s. ?. , 18°50′22″ v. d.
Usti
do Savy 44°53′25″ s. ?. , 19°21′14″ v. d.
Proteka
Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina ( Fo?a , Vlasenica , Bosensko-podrinsky kanton ) , Srbsko Srbsko
Umo?i, povodi
Atlantsky ocean , ?erne mo?e , Dunaj , Sava , Povodi Driny ( Albanie , Bosna a Hercegovina , Srbsko , ?erna Hora )
Geodata
OpenStreetMap	OSM , WMF
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Drina (v srbske cyrilici Дрина ), je ?eka na vychod? Bosny a Hercegoviny a zapad? Srbska . Je to pravy, nejv?t?i p?itok Savy ( povodi Dunaje ). Vlastni Drina je dlouha 346 km, cely tok v?etn? nejdel?i zdrojnice vice ne? 460 km. Jeji povodi zaujima plochu 19 700 km². ?eka tvo?i p?irozenou hranici mezi ob?ma staty, v minulosti p?edstavovala i historickou hranici mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem a v antice mezi Zapadni a Vychodni ?imskou ?i?i.

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Nazev ?eky je neslovanskeho p?vodu. Pochazi z latinskeho slova drinus , ktere ozna?uje ochrance ?lov?ka. M??e byt p?vodem ale i z tureckeho jazyka, a to ze slova derin , ktere znamena hluboky.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

V dobach pozdniho starov?ku byla ?eka p?irozenou hranici mezi ?i?i Vychodo?imskou a Zapado?imskou .

V roce 1878 byla ?eka zvolena jako vychodni hranice Bosny a Hercegoviny , od te doby je vnimana jako p?irozena hranice obou zemi. Jako takova je zmin?na v ?ad? mistnich pisni, a? u? se jedna nap?. o Pochod na Drinu , nebo o chorvatskou usta?ovskou pise? Evo zore, evo dana .

B?hem prvni sv?tove valky probihaly na Drin? v letech 1914 a? 1915 t??ke boje mezi rakousko-uherskou a srbskou armadou . Za druhe sv?tove valky a? po Drinu ovladli uzemi Srbska partyzani spolu s kralovskou armadou b?hem existence tzv. u?icke republiky . ^[1]

V dobach mezivale?ne Jugoslavie byla podle ?eky pojmenovana Drinska banovina (spravni jednotka Jugoslavie) a po skon?eni druhe sv?tove valky po ni byly pojmenovany cigarety Drina .

Pr?b?h toku [ editovat | editovat zdroj ]

Zdrojnicemi Driny jsou ?eky Tara a Piva , pramenici v ?erne Ho?e . Vlastni Drina vznika jejich soutokem ve vapencove krasove oblasti u vesnice ??epan Polje na ?ernohorsko-bosenske hranici.

Odsud ?eka vteka na uzemi Bosny a Hercegoviny uzkym a hlubokym zalesn?nym udolim, ktere je vklin?no mezi hory o vy?ce 1400?1500 m n. m. ?eka je zde drava, vyskytuji se v ni ?etne pe?eje . U vesnice Basta?i se do ni vleva prvni p?itok na uzemi Bosny a Hercegoviny, ?eka Sutjeska , vytekajici ze stejnojmenneho narodniho parku . V hlubokem udoli pokra?uje ?eka dale na sever k m?stu Fo?a , kde se do ni vleva ?eka ?ehotina , dale proteka m?sty Ustikolina , Gora?de , Ustipra?a a? k Vi?egradu .

U m?sta Vi?egrad je poprve p?ehrazena a nachazi se na ni prvni um?le jezero, ktere je sou?asti tzv. Drinske kaskady. A? do Vi?egradu te?e ?eka hlubokym udolim, ve kterem se nachazi hlavni silni?ni tahy a v minulosti tudy vedla i uzkorozchodna ?eleznice . Ve Vi?egradu p?ekonava Drinu Most Mehmeda Sokolovi?e , historicky most ze 70. let 16. stoleti , ktery je pamatkou UNESCO a zarove? i st?edobodem romanu Most na Drin? spisovatele Ivo Andri?e , nositele Nobelovy ceny za literaturu .

Od Vi?egradu te?e ?eka dale na sever, nejprve n?kolik kilometr? otev?enym udolim, pozd?ji uzav?enym ka?onem. Vleva se do ni nejprve ?eka Rzav , pote ?epa . Hluboce za?iznuty, 24 km dlouhy, usek za Vi?egradem mezi ustim ?eky ?epy a ?eky Klotijevac se nazyva Ka?on Driny ( Kanjon Drine ). Udoli ?eky je velice strme, zalesn?ne a nevedou v n?m ?adne komunikace. Zhruba v polovin? ka?onu, od usti Bruni?skeho potoka udolim ?eky prochazi statni hranice mezi Bosnou a Hercegovinou a Srbskem. Srbska strana b?ehu je zarove? sou?asti narodniho parku Tara , bosenskohercegovinska strana sou?asti narodniho parku Drina . U obce Peru?ac je ?eka op?t p?ehrazena p?ehradou s um?lym jezerem ( Peru?a?ko jezero ), jeho? vzduti saha 50 km proti proudu. U obce Peru?ac se take v udoli ?eky nachazi lokalita s nahrobnimi kameny ste?ky , a to Mramorje .

Ni?e le?i p?i toku na srbske stran? m?sto Bajina Ba?ta , od ni dale proteka ?eka ?ir?im udolim, ktere obklopuji ni??i hory (s nadmo?skou vy?kou maximaln? okolo 700 m n. m.) Dale ?eka proteka m?sty Roga?ica , Ljubovija a Bratunac , pote nad bosenskym m?stem Zvornik zadr?uje tok Zvornicka p?ehrada ( Zvorni?ko jezero ). Dale le?i p?i Drin? na pravem, srbskem, b?ehu m?sta Banja Kovilja?a a Loznica . Odtud ?eka definitivn? opou?ti hluboke udoli a v rovinate krajin? dolniho toku vytva?i ve svych naplavovych terasach mno?stvi meandr? a slepych ramen. Na levem b?ehu miji bosenskou obec Janja a pak u? se Drina p?ibli?uje Sav? , do ni? se vleva zprava mezi vesnicemi Bosanska Ra?a , Sremska Ra?a a Crna Bara .

Povodi [ editovat | editovat zdroj ]

Povodi ?eky zaujima plochu 19 700 km². Spolu se svymi p?itoky zabira povodi ?eky Driny plochu, kterou lze vymezit m?sty Ugljevik , Sokolac , Krstac a Plav ze zapadni strany a m?sty Nova Varo? , Zlatibor a Ose?ina ze strany vychodni. Diky dlouhym p?itok?m na hornim toku ?eky povodi Driny zasahuje tem?? a? k hranici s Albanii ; odteka do n?j nap?. i voda z odlehleho Hridskeho jezera . Na jihu hrani?i povodi Driny s povodimi ?ek Trebi?njica a Neretva .

Turistika [ editovat | editovat zdroj ]

V dolnim toku se v okoli ?eky Driny nachazeji ?etna turisticky atraktivni poho?i a narodni parky Tara (Srbsko) a Drina (Bosna a Hercegovina). Z m?st Bajina Ba?ta a Vi?egrad byvaji v letnich m?sicich organizovany turisticke plavby po ?ece Drin?.

Hlavni p?itoky [ editovat | editovat zdroj ]

(L = levy; P = pravy)

• Sutjeska (L)
• Bistrica (L)
• ?eotina (P)
• Pra?a (L)
• Lim (P)
• Rzav (P)
• Kri?evica (L)
• Drinja?a (L)
• Janja (L)
• Jadar (P)

Vodni re?im [ editovat | editovat zdroj ]

Nejvy??ich vodnich stav? dosahuje na ja?e a b?hem letnich a podzimnich povodni . Pr?m?rny ro?ni pr?tok vody ?ini na dolnim toku 341  m³/s . Vzhledem k vystavb? n?kolika vodnich elektraren byl zna?nym zp?sobem zm?n?n charakter pr?toku vody; ?eka je klidn?j?i, ubylo i vykyv? co do vy?e hladiny ?eky. Na n?kterych mistech je Drina mnohem hlub?i diky p?irozenemu vzduti um?lych jezer. Ta tvo?i tem?? t?etinu delky ?eky a jejich celkova delka ?ini 115 km.

Vyroba elektricke energie [ editovat | editovat zdroj ]

Na Drin? se nachazeji ?etne vodni elektrarny:

• Vodni elektrarna Vi?egrad
• Vodni elektrarna Bajina Ba?ta
• Vodni elektrarna Zvornik

n?ktera dal?i vodni dila se nachazeji i na p?itocich Driny. Vyu?iti ?eky pro vyrobu elektricke energie bylo zamy?leno p?edev?im diky rychlemu toku a zarove? uzkemu ka?onovitemu udoli, ktere je mo?ne relativn? snadno zahradit. Vodni elektrarny tak byly budovany na ?ece Drin? i p?esto, ?e mista vhodna pro p?ehrazeni se nachazela relativn? daleko od pot?ebne dopravni infrastruktury (silnice a ?eleznice). Energeticky potencial ?eky dosahuje hodnoty 14,4 miliard kWh, z n?ho? je vyu?ito okolo 35 %. Existuji, resp. v minulosti existovaly projekty dal?ich vodnich elektraren, ktere by mohly byt v udoli ?eky postaveny. Jejich realizace by si v?ak vy?adala nejen nemale investice po finan?ni strance, ale i nezbytnost p?emist?ni silni?nich a jinych dopravnich tah?, ?i p?imo jednotlivych sidel. V roce 2018 Srbsko a Republika srbska oznamily zam?r vybudovat v blizkosti m?sta Fo?a a vesnice Paunci dv? nove vodni elektrarny na Drin?. ^[2]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• V tomto ?lanku byly pou?ity informace z Velke sov?tske encyklopedie , heslo ?Дрина“.
• Lejla Zuni?: RIJEKA DRINA ? OP?TI FIZI?KO-GEOGRAFSKI I HIDROGRAFSKI PRIKAZ (bosensky)

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Drina na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Drina ve Wikislovniku