Divadlo je vykonne ?ili muzicke um?ni , p?i n?m? herci (p?ipadn? zp?vaci a tane?nici ) na jevi?ti p?edvad?ji divadelni hru . Divaci obvykle sedi v hledi?ti divadelni budovy nebo v hledi?ti tzv. otev?ene sceny (p?ip. tzv. letni divadelni sceny).

Divadlem se zabyva divadelni v?da ?ili teatrologie .

Tvorba [ editovat | editovat zdroj ]

Divadlo vznika tak, ?e kolektiv tv?rc? ( dramaturgove , herci , re?ise?i , choreografove , scenariste , inspicient , korepetitor , scenograf atd.) a technickych spolupracovnik? (technici, zvuka?i , osv?tlova?i ) tvo?i spole?n? divadelni inscenaci , ktera je p?edvedena bu?to jednorazov? nebo ve vicero reprizach divak?m .

Faze tvorby [ editovat | editovat zdroj ]

1. volba dramatickeho textu ( scena?e , dramatu , komedie , tragedie )
2. zkou?ky, na kterych je dramaticky text p?evad?n do jevi?tni podoby hry herc? , scenografii , hudbou a tancem pod vedenim re?isera (u hudebn?-dramatickych ?anr? take v uzke spolupraci s dirigentem divadelniho orchestru )

Charakteristicke znaky [ editovat | editovat zdroj ]

Kolektivni pojeti [ editovat | editovat zdroj ]

Jedna se o kolektivni um?ni (na rozdil od literatury apod.), tedy o spole?ne dilo n?kolika tv?rc? ( dramatik , re?iser , herec , scenograf , p?ipadn? hudebni skladatel atd.), ktere take publikum v hledi?ti vnima kolektivn?. ?adne um?ni neni v tak uzkem vztahu ke spole?nosti jako divadlo. Divadlo v?ak te? ovliv?uje spole?nost , a to nap?. z pohledu nahli?eni na sv?t.

Interaktivni pojeti [ editovat | editovat zdroj ]

Zatimco u vytvarnych um?ni a literatury divak a ?tena? vnima definitivn? ukon?ene um?lecke dilo, divadla se u?astni jako aktivni slo?ka p?i jeho dotva?eni. Obdobn? je tomu i u jinych interaktivn? vytva?enych d?l, kde divak dotva?i vysledne dilo svou u?asti (nap?. zvukove objekty, specialni um?lecke instalace, digitalni interaktivni dila apod.)

Tematicka omezenost [ editovat | editovat zdroj ]

Tematem klasickeho divadla (na rozdil od jinych typ? um?ni) musi byt v?dy n?jaka lidska nebo spole?enska udalost , divadlo se musi zabyvat ?lov?kem, nebo? hlavnim nositelem divadelniho vyrazu je v?dy ?lov?k - herec . To v?ak nemusi platit pro experimentalni divadlo.

Paralelnost smyslovych vnimani [ editovat | editovat zdroj ]

Divadlo je um?ni opticko-akusticke a ?asov?-prostorove. Ostatni druhy um?ni vnimame bu? zrakem ( literatura , klasicke vytvarne um?ni ), nebo jen sluchem ( hudba , zp?v ), kde?to divadlo v?emi lidskymi smysly sou?asn?.

Obdobn? je tomu v n?kterych proudech sou?asneho vytvarneho um?ni , jako je procesualni um?ni, ak?ni um?ni , performance , kineticke um?ni , multimedialni um?ni , interaktivni um?ni apod.

Podil jinych um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Do divadelni struktury vstupuji i jine druhy um?ni jako jeji slo?ky. N?ktere jsou i mimo divadlo samostatnymi um?nimi ( mali?stvi , hudba , architektura , zp?v , tanec ), jine existuji v divadle ( herectvi , re?ie , scenaristika ) a v divadlu p?ibuznych oborech, jako je film , rozhlas nebo televize . V sou?asnem vytvarnem um?ni od za?atku 20. stoleti ( futuriste a dadaiste ) a potom od poloviny 50. let ( Jackson Pollock , Robert Rauschenberg , ak?ni um?ni a performance ) je um?lec te? integrovanou sou?asti um?leckeho dila .

Ulohy [ editovat | editovat zdroj ]

Krom? zakladni esteticke ulohy m??e divadlo plnit i mnoho dal?ich funkci ? etickou , vychovnou , politickou , zabavni , nabo?enskou nebo didaktickou ? ktere podporuji u?inek divadla a zvy?uji jeho celkovou spole?enskou presti? v kultu?e .

?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Podle prostoroveho ?len?ni a hereckeho projevu [ editovat | editovat zdroj ]

Divadlo zahrnuje rozli?ne ?anry dramatickeho um?ni nebo hudebn?-dramatickeho um?ni podle prostoroveho ?len?ni a hereckeho projevu:

• jevi?tni formy
  • ?inohra
  • hudebni divadlo
    • opera
    • opereta
    • muzikal
    • zp?vohra
  • pohybove
    • balet
    • pantomima
    • tanec
  • loutkove divadlo (p?ipadn? stinove divadlo nebo ?erne divadlo )

• nejevi?tni audiovizualni formy
  • rozhlasova hra a televizni hra
  • film a video

N?kdy se nejevi?tni formy nepova?uji za divadlo a divadlo se spolu s rozhlasem, televizi a filmem ?adi mezi dramaticka ( scenicka ) um?ni.

Lidove divadlo [ editovat | editovat zdroj ]

Zvla?tnim druhem je lidove divadlo , tedy cela ?kala dramatickych prvk? v r?znych projevech lidove kultury ( lidove zvyky a ob?ady , pohadky , pov?sti , d?tske hry, lidove tance , lidove pisn? ) a samostatne lidove dramaticke utvary (r?zne vano?ni koledni hry , hra o Dorot? apod.). Za?azujeme sem i loutkove divadlo .

Nap?iklad v pohadkach lidovy vyprav?? vlastn? z?asti hraje divadlo (svym projevem dramatizuje d?j pohadky, pou?iva mimiku apod.). Pokud jde o zvyky , r?zne divadelni prvky je mo?ne nalezt hlavn? p?i svatebnim ob?adu ( namluvy provad?ne obraznym vyjad?ovanim , vystupy maskovanych postav v dob? svatby ) a jinych ob?adech (chozeni Mikula?e a Lucie , pr?vody masek na konci masopustu , vyna?eni Morany apod.). Patrn? nejvysp?lej?im lidovym divadelnim utvarem jsou vano?ni koledni a pa?ijove hry ( betlemska hra s nam?tem narozeni Krista , hra chozeni s hadem prezentujici biblicky p?ib?h vyhnani Adama a Evy z Raje , chozeni s kolibkou va T?i krale , chozeni s hv?zdou na T?i krale). Hra o Dorot? je zdramatizovana st?edov?ka legenda o vztahu vlada?e a poddaneho (krale a Doroty).

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Vznik divadla [ editovat | editovat zdroj ]

O vzniku divadla neexistuji ?adne p?ime prameny, jedna se pouze o domn?nky a teorie . Podle t?chto teorii divadlo pravd?podobn? vzniklo z prav?kych slavnosti a ritual?. Tyto ob?ady m?ly snad take zabezpe?it usp??ny lov , od ktereho bylo p?imo zavisle p?e?iti prav?kych lidi . P?i t?chto ritualech ?lov?k pou?ival, mimo jine, zvi?eci masky , aby se co nejvice p?ipodobnil lovenemu zvi?eti. Maska se tak mo?na stala jednou z prvnich divadelnich rekvizit . Jiste v?ak je, ?e je?t? starov?ke ?ecke divadlo se chapalo jako sou?ast kultu a uprost?ed jevi?t? ( orchestra ) staval ob?tni olta? . ^[1]

Divadlo v obdobi starov?ku (Mezopotamie, Starov?ky Egypt) [ editovat | editovat zdroj ]

?lo o divadlo provozovane v kontextu ritual? a nabo?enskych ob?ad? . V Mezopotamii ?lo o oslavy noveho roku, ktere tehdy probihaly v b?eznu. P?edvad?na byla Mardukova smrt a zanik Sarpanit, co? bylo symbolizovano rozsekanim a spalenim soch. Poz?statky byly pote p?evezeny do chramu. Ritual souvisel se vzk?i?enim p?irody a vyzna?oval se kultivovanym tane?nim projevem a integraci hudby i akrobatickych prvk?.

Ze starov?ke egyptske kultury se do dne?nich dob dochovalo mno?stvi r?znych svitk? v kontextu egyptskych boh? ( Usir?v cyklus zachovany v Knize mrtvych ).

V ?in? se za dynastie ?ang take objevuji po?atky divadla. ^[2]

Divadlo v antickem ?ecku [ editovat | editovat zdroj ]

Vyvoj ?eckeho divadla m??eme sledovat od 5. do 4. stoleti p?. n. l. , kdy nastal jeho upadek. Divadelni um?ni se zde vyvinulo z nabo?enskych slavnosti , zejmena dionysii , ktere doprovazel sborovy zp?v , ?ive obrazy a tanec a teprve pozd?ji je doplnil dramaticky d?j, p?edvad?ny jednim, dv?ma a pozd?ji t?emi herci. Divadelni p?edstaveni se po?adala o velkych svatcich a m?la podobu sout??e. Herci byli pouze mu?i, u?astnili se jich v?ak v?ichni v?etn? ?en a d?ti. Thespis snad uvedl v letech 636?633 p?. n. l. prvni tragedii , ktera se pokladala za vy??i formu, ale brzy se k ni p?ipojila i komedie . ^[1] ?ecke divadlo v teto dob? polo?ilo zaklad evropskemu divadlu, na toto divadlo navazal starov?ky ?im a tim se roz?i?ilo do celeho sv?ta.

Tragedie i komedie se hraly v p?irodnich divadlech ( theatron od theaomai , divat se, pozorovat), ktera se stav?la na navr?ich. Divadelni prostor byl rozd?len na t?i ?asti:

1. Theatron , tj. stup?ovity, terasovity p?lkruhovy prostor pro sedici divaky . N?ktera divadla mohla pojmout i vice ne? 10 tisic divak? (Epidauros).
2. Orchestra , tj. kruhovy ?i p?lkruhovy prostor dole uprost?ed hledi?t?, kde p?vodn? vystupoval pouze chor , pozd?ji i herci.
3. Skene ?ili divadelni budova, obvykle patrova, se sloupovim, balkony a branami, ktera uzavirala orchestru. Pozd?ji p?ed ni vzniklo proscenium , vyvy?ene nad orchestrou, kde vystupovali jednotlivi herci. ^[1] Kdy? ?imane zavedli oponu , vznikla zde ?na?e“ p?edscena .

Prvni divadelni hry m?ly p?esna a pom?rn? p?isna pravidla:

• je?t? v Aischylovych hrach p?evlada uloha sboru
• hrali pouze mu?i , a to i ?enske role
• od Aischyla hrali dva herci, t?etiho zavedl Sofokles ; ka?dy v?ak mohl hrat i vice roli, ktere odli?oval hlasem
• hralo se ve slavnostnich kostymech s maskami. Maska symbolizovala danou postavu a p?i zm?n? role se m?nila maska, ne oblek. Duta maska a paruka zvyraz?ovala n?jakou typickou vlastnost postavy, a zarove? podporovala sly?itelnost mluveneho slova pod ?irym nebem.

Vyznamne osobnosti starov?keho ?eckeho divadla [ editovat | editovat zdroj ]

• Thespis (asi 7. stoleti p?. n. l.)
• Aischylos (asi 525?456 p?. n. l.)
• Sofokles (asi 496 ? 405 p?. n. l.)
• Aristofanes (asi 445 ? 380 p?. n. l.)

Divadlo v antickem ?im? [ editovat | editovat zdroj ]

Divadlo Starov?keho ?ima je pokra?ovanim staro?eckeho divadla, do n?ho? vstoupily i prvky etruskeho divadla. ?imane spojili amfiteatralni hledi?t? s divadelni budovou ( scaena ) v jeden celek, proscenium bylo ni??i a hlub?i a orchestra polokruhova. Zavedli take oponu, ktera se p?vodn? vytahovala zespodu. ?imska divadla se ?asto stav?la v rovin?, co? bylo daleko naro?n?j?i. P?vodn? byla d?ev?na, prvni kamenne divadlo dal postavit Pompeius v ?im? roku 55 p?. n. l. ^[1]

P?edstaveni se konala v dob? slavnosti ludi Romani ( ?imske hry ) ? p?edstaveni se odehravala na ve?ejnych prostranstvich , pozd?ji se za?alo se stavbou d?ev?nych a kamennych divadel . Ve velkych m?stech cisa?ske doby u?elem divadelnich p?edstaveni bylo p?edev?im bavit , podle statnickeho hesla panem et circenses ? chleb a hry .

Latinsky vyraz herec ( histrio ) pochazi z pojmenovani profesionalnich akter? ( ister ) etruskych p?edstaveni, ktera zahrnovala pantomimu , zp?v , tanec a pozd?ji i improvizovany dialog . Herci p?estali pou?ivat masky a namisto toho se po vzoru Etrusk? li?ili . Herci nedavali d?raz na spravnou vyslovnost a procit?ne deklamovani textu, ale na vy?e?nost a p?esv?d?ivost, na vyraznou mimiku a gestikulaci , obzvla?? pokud nepou?ivali masky . ?imane neomezovali po?et herc? na jevi?ti, vystupovalo zde tolik herc?, kolik hra vy?adovala. ?enske role take za?aly hrat ?eny - here?ky .

?imane p?edev?im inscenovali latinske p?eklady ?eckych dramat; komedie p?ebasn?ne podle ?eckych p?edloh, tzv. fabulae palliatae a komedie ?erpajici nam?ty z ?imskeho ?ivota, tzv. fabulae togatae .

Nejznam?j?i tv?rci ?imskych komedii [ editovat | editovat zdroj ]

• Titus Maccius Plautus
• Publius Terentius Afer

Mezi publikem byly nejobliben?j?i tzv. attelanske fra?ky .

?imske divadlo nikdy nedosahlo tak vysoke urovn? jako divadlo ?ecke. Jeho vyznam v?ak spo?iva v tom, ?e ?imane zprost?edkovali ?ecke divadelni um?ni a jeho pokrok dal?im narod?m ?ijicim na uzemi ?imske ?i?e . S upadkem ?i?e upadlo i divadlo, ktere bylo pozd?ji pova?ovano nastupujici k?es?anskou cirkvi za ne?adouci a bylo zakazano.

St?edov?ke divadlo [ editovat | editovat zdroj ]

Rozvoj st?edov?keho divadla trval v Evrop? od 9. stoleti do poloviny 16. stoleti . ?lechta a cirkev se sna?ili o vybudovani nove, k?es?anske civilizace . Cirkev sice udr?ovala antickou literarni i filozofickou tradici, popularni pozdn? ?imske divadlo v?ak pro jeho pohansky raz odmitala a u?ast na n?m v??icim zakazovala.

V 9. stoleti sa divadlo za?alo rodit znova, ^{[ zdroj? ]} tentokrat v?ak vychazelo z k?es?anskeho kultu . Cirkev pot?ebovala oslovit i negramotne lidove masy a p?ibli?it jim biblicke p?ib?hy a postavy. V kostelech se za?aly hrat latinske dramaticke vystupy p?i velikono?nich bohoslu?bach (tzv. velikono?ni tropy). Vznikaly i dal?i nabo?enske ?anry jako mysterium , mirakulum a moralita . Krom? nabo?enskych ?anr? vznikly pozd?ji i ?anry sv?tske ? plebejske: fra?ka a pastorala .

Hlavni budovou pro st?edov?ke divadlo byl kostel . Dramaticke vystupy se odehravaly nejprve p?i hlavnim, pozd?ji i u vedlej?ich olta?? . Pozd?ji divadlo p?e?lo na ve?ejna prostranstvi ? na tzv. simultanni jevi?t? , simultanni proto, ?e bylo spole?ne pro v?echny vystupy. Na jevi?ti byvaly umist?ny male dome?ky, tzv. mansiony ? na nich byla namalovana dekorace a herci stali v?dy p?ed tim, ve kterem se odehraval d?j.

Renesan?ni divadlo [ editovat | editovat zdroj ]

Obdobi humanistickeho a renesan?niho divadla saha p?ibli?n? od po?atku 16. do poloviny 17. stoleti . V bohatych m?stech severni Italie se od po?atku 14. stoleti objevuje nove pojeti um?ni a krasy, jak v mali?stvi ( Giotto di Bondone ), tak take v basnictvi a literatu?e. Dante Alighieri ve svych nabo?enskych basnich zd?raz?uje samostatnost a svobodu ?lov?ka a od poloviny 15. stoleti s objevem a p?eklady zejmena ?ecke starov?ke literatury vznika renesan?ni humanismus . Proti asketickym ideal?m st?edov?ku stavi ideal krasy a radosti, zajem o p?irodu a starov?ke d?dictvi. ^[3]

Roku 1531 ve Ferra?e a roku 1545 v ?im? byla postavena prvni kryta divadla, zachovalo se jen Teatro Olimpico ve Vicenze z roku 1585 . Andrea Palladio se na zaklad? d?kladneho studia ?imskych divadel a literatury pokusil obnovit p?esnou podobu starov?keho divadla (ov?em pod st?echou) a provoz byl zahajen Sofoklovou tragedii Oidipus kral . V Italii vznikly take nove divadelni ?anry , a to opera ( Claudio Monteverdi , Orfeo z roku 1607) a balet . Prvni operni divadlo vzniklo v Benatkach , odkud se ?i?ilo dale do Evropy.

Zm?nily se i inscena?ni techniky ? simultanni jevi?t? vyst?idalo jevi?t? s pohyblivymi dekoracemi. P?i vyrob? dekoraci Italove vyu?ili objev perspektivy . Dekorace byly malovane na platn?, ktere bylo napnuto na trojbokych hranolech , tzv. telari . Jednalo se o p?edch?dce dne?nich kulis . Takoveto uspo?adani jevi?t? p?etrvalo a? do na?ich dob.

Viz te? Commedia dell'arte , Al?b?tinske divadlo a William Shakespeare .

Barokni divadlo [ editovat | editovat zdroj ]

V 17. stoleti pronikl barok do v?ech um?leckych sfer. Divadlo obohatil hlavn? o monumentalnost a technicke vymo?enosti. V m?stech vznikaly reprezenta?ni divadelni budovy .

Jevi?t? se prom?nilo na kulisove nebo take kukatkove. M?lo velky prostor p?ed oponou, zvany rampa. Jevi?tni system se skladal z n?kolika par? malovanych st?n po stranach ( kulisy ), rovnob??n? s rampou a odd?lenych uli?kami. Prostor uzavirala zadni st?na ? prospekt a naho?e sufity ? zav?sne pasy latky, ktere tvo?ily horni ?ast jevi?tni dekorace . Objev kulis umo?nil vyu?it celou hloubku jevi?t? a n?kolikrat zm?nit scenu b?hem p?edstaveni. P?ikladem takove zna?n? mechanizovane barokni sceny je zamecke divadlo v ?eskem Krumlov? . Tento jevi?tni system se pou?ival a? do poloviny 19. stoleti a s jistymi upravami v zasad? dodnes.

Divadlo od baroka po preromantismus ? klasicistni drama [ editovat | editovat zdroj ]

Klasicismus vznikl a vyvrcholil v 17. a 18. stoleti na francouzskem kralovskem dvo?e za vlady Ludvika XIV. , odkud se postupn? roz?i?il do cele Evropy. Vzorem pro klasicisticke um?ni se stala antika . Um?lci vid?li smysl v napodobovani p?irody. Klasicismus sa utva?el pod vlivem racionalisticke filozofie (≫ Myslim, tedy jsem .≪ ? Rene Descartes ). Um?ni nesm?lo proti?e?it rozumu , za nejvy??i zakon byl pova?ovan soulad pravdy, krasy a dobra.

Klasicismus v dilech francouzskych autor? [ editovat | editovat zdroj ]

• Pierre Corneille
• Jean Racine
• Moliere

Na po?atku n?meckeho klasicismu stal profesor Johann Christoph Gottsched . Uvedl do N?mecka francouzske klasicke drama a s pomoci divadelni ?editelky a here?ky Friederiky Karoliny Neuberove reformoval n?mecke divadlo. Jejich cilem bylo o?istit N?mecko od lacinych a bezcennych her a nahradit je p?eklady francouzske klasiky a vlastni tvorbou. Kritik, teoretik a dramatik Gotthold Ephraim Lessing je pova?ovan za tv?rce n?meckeho m???anskeho dramatu.

Preromantismus v n?meckem dramatu se objevuje hlavn? v tvorb? skupiny Sturm und Drang , ktere se postavila jak proti aristokratickemu klasicismu , tak take proti osvicenskemu racionalismu. Hnuti zd?raz?ovalo tv?r?i svobodu osobnosti odmitajici spole?enske konvence a p?edsudky a ?idici se vlastnim srdcem. Up?ednost?ovalo cit a va?e? p?ed racionalismem a intelektualismem . Do protikladu k m?stu davalo volnost p?irody. P?iklan?lo se k lidovym tradicim . Nejznam?j?i p?edstavitele tohoto hnuti jsou Johann Wolfgang Goethe ( 1749 ? 1832 ) a Friedrich Schiller ( 1759 ? 1805 ).

V Italii se prom?ny zastarale commedia dell'Arte ujal Carlo Goldoni ? nahradil starou improvizovanou komedii typovych figur charakterovou komedii . Jeho nejznam?j?i hry:

• Sluha dvou pan?
• ?ertice
• Mirandolina

Divadlo 19. stoleti, romantismus a realismus [ editovat | editovat zdroj ]

Romantismus se roz?i?il jako reakce na p?ili? rozumove osvicenstvi a na vzd?lance zam??eny klasicismus . Proti vlad? rozumu hajili romantici pravo citu . Vy?adovali tv?r?i originalitu , vytva?eni neskute?nych sv?t?. Drama obohatili o lyricke prvky a opisy du?evnich stav?. Jejich zakladnim motivem bylo osobni roz?arovani a zklamani . Vynalezli pochmurne ?osudove“ drama. Romantismus nem?l na divadlo podstatny vliv ? p?sobil v?ak na vnit?ni strukturu dramatu a na herecke um?ni . Vnesl do divadla svobodu a pestrost . Osl?oval ru?nym d?jem, fantazii , tajuplnosti , dobrodru?stvim , cizokrajnosti, velkymi tragediemi lasky a va?n? a bohatou vypravou a dekoraci.

Nejvyznamn?j?i p?edstavitele romantickeho dramatu [ editovat | editovat zdroj ]

• Victor Hugo
• George Gordon Noel Byron
• Percy Bysshe Shelley
• Alexandr Sergejevi? Pu?kin
• Michail Jurjevi? Lermontov

Realismus vznikl ve Francii v 40. letech 19. stoleti jako protipol romantismu, podmin?ny take politicky , proto?e po neusp??ne revoluci v roce 1848 bylo t?eba na sv?t nazirat bez iluzi a fantazie (z latinskeho realis , skute?ny). Jeho nastup podpo?il i pokrok v?dy a techniky → pozitivismus . Preferovano bylo objektivni zkoumani, metafyzika byla zavr?ena a um?ni si za?alo osvojovat metody objektivniho pozorovani . V divadle realismus reprezentovala metoda Meiningen?an? ? divadelniho souboru Ji?iho II., vevody sasko-meiningenskeho. Usilovali o co nejv?rn?j?i zobrazeni skute?nosti , a? u? ?lo o lidi, kostymy nebo dekorace .

Naturalismus (z latinskeho natura , p?iroda ) je metoda um?leckeho zobrazeni skute?nosti zalo?ena na filozofii pozitivismu a darwinismu . Popisoval temne stranky lidskeho ?ivota, vyzna?oval se vulgarnim jazykem , drastickymi a krutymi scenami . ?ivot v?ak jen ?fotografoval“, nevysv?tloval jej, a tak z?stal jen na jeho povrchu. Dekorace m?la byt odrazem konkretniho ?ivotniho prost?edi, a tak vzbuzovat dokonaly obraz reality .

Nejvyznamn?j?i p?edstavitele obdobi realismu a naturalismu [ editovat | editovat zdroj ]

• Honore de Balzac
• Anton Pavlovi? ?echov
• Nikolaj Vasiljevi? Gogol
• Henrik Ibsen
• Alexander Nikolajevi? Ostrovskij
• George Bernard Shaw
• August Strindberg
• Ivan Sergejevi? Turgen?v
• Oscar Wilde
• Emile Zola

Prom?ny divadla v prvni polovin? 20. stoleti ? vlivy avantgardy [ editovat | editovat zdroj ]

Jednim z prvnich avantgardnich um?leckych sm?r? , ktere ovlivnily divadlo, byl impresionismus . Jeho snahou bylo vyjad?eni okam?iteho smysloveho dojmu , nikoliv zobrazovana skute?nost , ale nalada ( imprese ). V dramatu se do pop?edi dostavaly lyricke opisy a epizodni p?ib?hy .

Krom? impresionismu je znat i vliv symbolismu , ktery p?ikladal velky vyznam hlavn? obraznosti a fantazii , skute?nost vyjad?oval jen naznakem, symbolem . Do dramatu p?inesl maximalni stylizaci , ktera n?kdy p?erostla a? do ne?adouci abstrakce ? v herectvi i ve vyprav?.

N?meckym p?inosem do vlny avantgardniho um?ni byl expresionismus . Usiloval o ponor do skute?nosti , vysti?eni jeji podstaty, jejiho nitra a nejen o zobrazeni jeji vn?j?i podoby. Byl poznamenan ?ivotnim pesimismem , tisni, nap?tim a emocemi , zp?sobenymi hlavn? prvni sv?tovou valkou . Expresionisticke herectvi se li?i od realistickeho tim, ?e nezobrazuje postavu jako celek, ale jen jako jeji na?rt a jeho pomoci se sna?i zd?vodnit jednani postavy.

V Sov?tskem svazu vznikl konstruktivismus , inspirovany technikou, jednoduchosti a u?elnosti technickych za?izeni, konstrukci staveb a stroj? , a to zejmena ve scenografii .

Dal?i sm?ry a p?edstavitele [ editovat | editovat zdroj ]

Stanislavskij, absurdni drama a epicke divadlo (Brecht) [ editovat | editovat zdroj ]

Konstantin Sergejevi? Stanislavskij a Vladimir Ivanovi? N?mirovi?-Dan?enko se stali zakladateli jedne z nejvyznamn?j?ich divadelnich instituci na sv?t? ? Moskevskeho um?leckeho akademickeho divadla , znameho take pod zkratkou MCHAT. Stanislavskij vytvo?il svoji vlastni hereckou metodu, kterou sam nazval psychickym realismem. Herci se museli pln? ztoto?nit s roli, museli ji pro?ivat, museli um?t zd?vodnit sve chovani na jevi?ti. Do hry vstoupily nalady, naznaky, odstiny cit? namisto okazalych gest a efektnich pohyb?.

Ze Stanislavskeho ?koly vy?ly re?iserske osobnosti sov?tskeho divadla:

• Vsevolod Emiljevi? Mejerchold
• Jevgenij Bagrationovi? Vachtangov
• Alexander Jakovlevi? Tairov

Epicke divadlo a efekt odcizeni ( Verfremdungseffekt ) [ editovat | editovat zdroj ]

Dramaticky a divadelni model je postaven na rozbiti divakovy iluze , ?e na jevi?ti neni p?edvad?n skute?ny ?ivot skute?nych postav, ale ?e jde jen o iluzi, o divadelni p?edstaveni . Divak ma byt takto veden k aktivnimu porovnavani divadelniho p?ib?hu s realitou a svym vlastnim ?ivotem.

Po formalni strance dramatici nahradili p?itomny dramaticky ?as ?asem minulym a epickym, v hrach vystupuje mno?stvi postav a vyprav?? , scena se ?asto m?ni. Podstatou je odcizeni : herec musi mit odstup od textu , nesmi se ztoto?nit s ulohou, postavu ma p?edstavovat, racionaln? objasnit a nema divaka citov? vazat. Mezi zcizovaci efekty pat?i pisn?, komenta?e , transparenty, p?estavba sceny bez spu?t?ni opony apod.

Hlavnim p?edstavitelem epickeho divadla se stal n?mecky dramatik , re?iser a divadelni teoretik Bertolt Brecht . Mezi jeho nejznam?j?i dila pat?i: Baal , ?ebracka opera , Matka Kura? a jeji d?ti , ?ivot Galileiho , Dobry ?lov?k ze Se?uanu a Kavkazsky k?idovy kruh .

Absurdni drama [ editovat | editovat zdroj ]

Nazyvano n?kdy i jako tzv. antidrama , nebo? je postaveno na nihilisticke koncepci a vychazi z existencialismu . Dil?m ?asto chybi souvisly d?j a zapletka . Motivace postav je neznama, (ne)komunikace mezi postavami nabyva absurdni charakter, chybi i rozuzleni hry. Postava je oby?ejn? osam?ly ?lov?k, neschopny komunikovat s ostatnimi.

P?edstavitele absurdniho dramatu [ editovat | editovat zdroj ]

• Eugene Ionesco ( ?idle , Ple?ata zp?va?ka )
• Samuel Beckett ( ?ekani na Godota , ??astne dny )
• Vaclav Havel ( Zahradni slavnost , Audience )
• Norman Frederick Simpson

Experimentalni divadlo [ editovat | editovat zdroj ]

Experimentalni divadlo je souhrnne ozna?eni pro vizualni i akusticky orientovane p?edstaveni, ktere neni narativniho charakteru. Vychazi vice z vizuality , gesta , tance (sou?asneho), nonverbality , zvuku , absentuje literarni p?ib?h a dramatizace .

Futuristicke divadlo. Totalni divadlo. Drama p?edm?t?. Merz ? divadlo. Figuralni kabinet. Divadlo rukou. Performance. Buto. Tane?ni divadlo. Pohybove divadlo. Experimentalni akusticka poezie. Multimedialni divadlo. Interaktivni divadlo.

Edward Gordon Craig : Um?ni divadla vzniklo z gesta a tance. Dne?ni dramatici nejsou d?tmi divadla, ale literatury .

Divadlo 20. a 21. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Americka dramatika psychologickeho realismu [ editovat | editovat zdroj ]

• Tennessee Williams

Male formy [ editovat | editovat zdroj ]

V reakci na slo?ity provoz a honosne budovy "kamennych" divadel vznikala u? za?atkem 20. stoleti ve Francii, v N?mecku i v USA mala divadelka s n?kolika herci, komickymi, satirickymi a ?asto improvizovanymi p?edstavenimi. V Praze m?lo velky usp?ch Osvobozene divadlo (1927) s Voskovcem , Werichem a Je?kem , od 60. let vzniklo mnoho malych divadel ( Divadlo Na zabradli , Semafor , Divadlo Jary Cimrmana v Praze, Divadlo Husa na provazku v Brn? a ?ada jinych).

Sv?tov? proslula polska mala a experimentalni divadla, nap?iklad ?Laboratorium“ J. Grotkowskeho v Opole se 34 sedadly.

Dramatici poslednich desetileti 20. stoleti a za?atku 21. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Mimoevropske divadelni formy [ editovat | editovat zdroj ]

Japonsko [ editovat | editovat zdroj ]

• No ? japonske tradi?ni divadlo
• Kabuki ? japonske stylizovane divadlo
• Bunraku ? japonske loutkove divadlo

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Divadlo na slovenske Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BLAHNIK, Vojt?ch Kristian . Um?ni divadelni . V Praze: Ustav pro u?ebne pom?cky pr?myslovych a odbornych ?kol, 1946. 249 s. (Knihovna divadelniho prostoru. ?ada C, sv. 14. Spisy Vojt?cha Kristiana Blahnika, sv. 1). Dostupne online .  
• BROCKETT, Oscar Gross; HILDY, Franklin J. D?jiny divadla (p?vodnim nazvem: History of the Theatre ). P?eklad Milan Luke? , Jan Proke?. [3., roz?i?.]. vyd. Praha: Rybka Publishers, 2019. 1142 s. ISBN   978-80-87950-66-1 .  
• ?ERNY, Vaclav . Barokni divadlo v Evrop? . P?ibram: Pistorius & Ol?anska, 2009. 246 s. (Scholares, sv. 20). ISBN   978-80-87053-33-1 .  
• HEER, Friedrich . Evropske duchovni d?jiny . P?eklad Martin ?emla. 2., oprav.. vyd. Praha: Vy?ehrad, 2014. 768 s. ISBN   978-80-7429-470-9 .  
• KAMINEK, Karel ; ENGELMULLER, Karel . Ott?v divadelni slovnik . V Praze: Otto, 1914?1919. 912 s. Dostupne online .  
• MACHAL, Jan . D?jiny ?eskeho dramata . Praha: Topi?, 1917. 244 s. (Sbirka souvisle ?etby ?kolni, 37). Dostupne online . D?jiny ?eskeho dramatu od jeho po?atk? (staro?eske drama, drama za renesance a reformace, ko?ovne spole?nosti, ?eske drama narodniho obrozeni) a? do konce 19. stol.  
• PAVIS, Patrice. Divadelni slovnik . P?eklad Daniela Jobertova. Praha: Divadelni ustav, 2003. 493 s. ISBN   80-7008-157-0 .  
• PROKOP, Vladimir. P?ehled ?eske literatury 20. stoleti: (pro vyuku literatury na st?ednich ?kolach) . Sokolov: O.K.-Soft, 2011. 82 s.  
• SVOBODA, Ludvik, ed. a kol . Encyklopedie antiky . 2. vyd. Praha: Academia, 1974.  
• ?ESTAK, Ji?i . Divadlo ? kultura ? podminky: (osobni zku?enost) . Praha: KANT pro AMU, 2012. (Disk. Velka ?ada, sv. 20). ISBN   978-80-7437-079-3 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• ?eske divadlo
• ?inohra
• Drama
• Dramaterapie
• Komedie
• Loutkove divadlo
• Muzikal
• Opera
• Opereta
• Pantomima
• Tragedie

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Slovnikove heslo divadlo ve Wikislovniku
• Kategorie Divadlo ve Wikizpravach
• Galerie divadlo na Wikimedia Commons
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu divadlo na Wikimedia Commons
• Tema Divadlo ve Wikicitatech