Dinarske hory

Dinarske hory ; Dinarsko gorstvo, Dinaridi, Динарске планине
	Trnova?ko jezero a Magli?
Nejvy??i bod	2 694 m n. m. ( Maja e Jezerces ( Jezerski vrh ))
Delka	700 km
Nad?azena jednotka	Alpsko-himalajska soustava
Sousedni ; jednotky	Alpy , Panonska panev , Tracko-makedonsky masiv , Helenidy , Jaderske mo?e
Pod?azene ; jednotky	Velebit , Prokletije , Durmitor , Komovi , Bio? , Sinjajevina
Sv?tadil	Evropa
Stat	Slovinsko ; Chorvatsko ; Bosna a Hercegovina ; Kosovo ; Srbsko ; ?erna Hora ; Albanie
	; Topograficka mapa Dinarid
Horniny	vapenec , dolomit , piskovec , b?idlice
Povodi	Dunaj , Neretva , Cetina , Mora?a , Krka , Zrmanja , Drin
Sou?adnice	43° s. ?. , 19° v. d.
	multimedialni obsah na Commons
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Dinarske hory (te? Dinarska planina, Dinarske poho?i , Dinarske Alpy, Dinaridy ; slovinsky Dinarsko gorovje ; srbsky Динарске планине Dinarskije planine; chorvatsky Dinarsko gorje; albansky Malet Dinarike; bosensky Dinaridi , Dinarske Alpe ) jsou slo?it? v?tvena soustava horskych poho?i umist?nych na severozapad? Balkanskeho poloostrova , mezi Panonskou panvi a Jaderskym mo?em . Nazev cela soustava ziskala podle jednoho z dil?ich pasem ? Dinara planiny. Z velke v?t?iny se rozkladaji na uzemi byvale Jugoslavie ( Slovinsko , Chorvatsko , Bosna a Hercegovina , ?erna Hora , Kosovo , Srbsko ) a take v Albanii . Cely system je dlouhy 700 km.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

System za?ina na severu na ji?nim upati Julskych Alp , od nich? je odd?len udolimi So?e a jejiho p?itoku Idrijce a okrajem Lubla?ske kotliny . Tahne se obloukovit? od severozapadu k jihovychodu v delce asi 700 km mezi pob?e?im Jaderskeho mo?e a ni?inou podel ?eky Sava (Posavina) ? cely tento rozsahly horsky makrorelief je tedy ohrani?en dv?ma rozsahlymi sni?eninami, na severu je to Panonska panev , na jihozapad? Jadranska panev , ktera je vypln?na mo?em . Na vychod? jej ukon?uje tektonicka linie Drin ? Pe? a ?eky Ibar a Velika Morava . V severnich oblastech je horske pasmo u??i (35 km) a pom?rn? ni??i (1200?1800 m), sm?rem k JV se roz?i?uje a? na 250 km (u Dubrovniku ) s nejv?t?i vy?kou 2694 m ( Maja e Jezerces ). Jadranska ?ast tohoto systemu spada strm? k mo?i, kde?to vnitrozemske svahy se sni?uji povlovn? k Panonske panvi.

?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

P?i?na udoli ?ek Rje?ina , Kupa ?i Neretva , Pra?a a Zapadni Morava d?li system na t?i ?asti: Severozapadni, st?edni a jihovychodni.

Severozapadni ?ast tvo?i poho?i st?edni vy?ky ve Slovinsku a Chorvatsku .
- Sne?nik ? Veliki Sne?nik (1796 m)
- Snje?nik (1505 m)
- Javorniki ? Veliki Javornik (1268 m)
- Trnovski gozd ? Mali Golak (1495 m)
- Nanos ? Plesa (1262 m)
- U?ka ? Vojak (1394 m)
- ?i?arija ? Veliki Planik (1272 m)

St?edni ?ast je nejmohutn?j?i, krom? horskych pasem k ni pat?i take uzemi zvana v zapadni Bosn? a Hercegovin? bila (zaoblene horske skupiny) a polja ( krasove kotliny) ? Grahovsko polje , Livanjsko polje , Imotsko polje a dal?i
- Dinara ? Veliki Troglav (1913 m)
- Velebit ? Vaganski vrh (1758 m)
- Mala Kapela ? Seli?ki Vrh (1280 m)
- Velika Kapela ? Bijelolasica (1533 m)
- Grme? ? Crni vrh (1604 m)
- Vran ? Veliki Vran (2074 m)
- ?vrsnica ? Plo?no (2228 m)
- Cincar ? Cincar (2005 m)
Jihovychodni ?ast zaujima oblast mezi Neretvou, Sarajevem , Drinou, Zapadni Moravou, Kosovsko-metohijskou kotlinou a Jadranem. Pro tuto ?ast Dinarskeho systemu jsou charakteristicka velka krasova pole ( Gata?ko , Nik?i?ko , Popovo aj.), hluboke sout?sky a udoli ?ek (Neretva, Tara , Piva, Mora?a ). Zde, na uzemi Bosny a Hercegoviny, ?erne Hory, Kosova a Albanie, le?i nejvy??i vrcholy celeho systemu:
- Prokletije ? Maja e Jezerces (2694 m)
- Visitor ? Visitor (2210 m)
- Zeletin ? Gole? (2125 m)
- Durmitor ? Bobotov kuk (2523 m)
- Komovi ? Kom Ku?ki (2487 m) ^[1]
- Mokra Gora ? Pogled (2156 m) ? dle jinych zdroj? ?ast Prokletije
- Hajla ? Hajla (2403 m) ? dle jinych zdroj? ?ast Prokletije
- Bio? ? Veliki Vitao (2396 m)
- Magli? ? Crnogorski Magli? (2388 m)
- Volujak ? Vlasulja (2336 m)
- Sinjajevina ? Babin Zub (2253 m)
- Ljubi?nja ? Dernja?ista (2238 m)
- Mora?ke planine ? Kapa Mora?ka (2227 m)
- Prenj ? Zelena Glava (2155 m)
- Bjelasica ? Crna glava (2139 m)
- Treskavica ? đokin Toranj (2088 m)
- Bjela?nica ? Bjela?nica (2067 m)
- Lelija ? Velika Lelija (2032 m)
- Zelengora ? Brego? (2014 m)
- Viso?ica ? D?amija (1974 m)
- Prekornica ? Kula (1926 m)

Krom? t?chto t?i zakladnich ?asti pat?i do Dinarskeho systemu je?t? nasledujicich ?est horskych subsystem?:

Rudne hory se tahnou od Karlovacke kotliny k Sarajevu.
- Vranica ? Nadkrstac (2112 m)
- Zec ? Smiljeva kosa (1872 m)
- Bitovnja ? Lisin (1744 m)
- Vla?i? ? Paljenik (1943 m)
- Petrova Gora
- Zrinjska gora
Fly?ove hory le?i severn? od Rudnych hor. Je to ni?e polo?ene poho?i, ktere navazuje na ji?ni ?ast Panonske panve .
- Kozara (978 m)
Podri?ske hory le?i na prave stran? Driny v Srbsku .
- Gu?evo (779 m)
- Boranja (881 m)
- Medvednik (1247 m)
- Jablanik ? Jablanik (1275 m)
?umadijske hory sousedi se severozapadnim vyb??kem Tracko-makedonskeho masivu .
- Rudnik (1132 m)
- Avala
- Gledi?ke planine (922 m)
Starovla?sko-Ra?ske hory le?i mezi Drinou, Djetinjou, Zapadni Moravou a Kosovem a tahnou se na zapad od Driny a? k Sarajevu.
- Jahorina ? Ogoreljica (1916 m)
- Trebevi? ? Trebevi? (1629 m)
- Igman ? Crni vrh (1506 m)
- Romanija
- Jadovnik ? Katuni? (1733 m)
- Tara ? Zbori?te (1544 m)
- Zlatibor ? Tornik (1496 m)
- Zlatar ? Golo brdo (1627 m)
- Golija ? Jankov kamen (1833 m)
- Rado?elo ? Kriva?a (1643 m)
- Giljevo ? Ma?kovac (1617 m)
- ?emerno ? Smrdlju? (1579 m)
- Mu?anj ? Klekov Vrh (1532 m)
- Javor ? Vasilin Vrh (1519 m)
P?imo?ske hory za?inaji U?kou na severozapad? a kon?i Lov?enem na jihovychod?.
- U?ka (1396 m)
- Kozjak - Veli vrj 779 m (nad Ka?telskym zalivem, nikoli ve Slovinsku)
- Biokovo ? Sveti Jure (1762 m)
- Orjen ? Zubacki kabao (1895 m)
- Lov?en ? ?tirovnik (1749 m)
- Rumija (1593 m)

Geologicke slo?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Cela tato rozsahla oblast ma dost komplikovane geologicke slo?eni. Dinarska soustava byla vyvrasn?na alpsko-himalajskym orogenem , ov?em za?atkem neogenu byla tem?? zarovnana denudaci a nasledn? etapovit? zdvihana a p?itom siln? roz?len?na ?i?ni erozi . Proto jsou zde charakteristicke zarovnane povrchy ve t?ech vy?kovych urovnich a take hluboka ?i?ni udoli , sout?sky a ka?ony ( Tara , Neretva , Diva Grabovica , Krka , Zrmanja , Piva , Mora?a ). P?evladajicim stavebnim prvkem ve v?t?in? skupin jsou vapenec a dolomit s ?etnymi krasovymi tvary ( jeskyn? , sloje , zavrty , ponorne ?eky). Nejv?t?i rozmanitost takovych utvar? a speleologickych objekt? je v oblasti Velebitu . Z propasti jsou to Jazben u Gorice ^{[
nep?esny odkaz
]} (?518 m), Puhaljka (?318 m), Mamet (?206 m), z jeskyni Postojnska jama , Manita , Jama vodarica , Cerova?ke pe?ine aj. Dinarsky kras ma rozlohu 55 600 km². Z typickych krasovych tvar? jsou vyzna?na p?edev?im rozsahla polje ( Livanjsko polje 405 km², Nevesinjsko polje 189 km², Popovo polje 185 km²).
V centralni ?asti ?erne Hory do?lo horotvornym procesem k vytvo?eni mnoha skupin, pro n?? jsou charakteristicke rozsahle, vysoko polo?ene vapencove nahorni plo?iny (1500?1700 m) doprovazene hlubokymi udolimi a strmymi st?nami. Tato stavba je p?izna?na pro Durmitor , Sinjajevinu , Mora?ske hory a dal?i oblasti. V n?kterych mistech doprovazeji vapenec jilovo ? slinovite vrstvy, b?idlice nebo piskovec. Tuto charakteristiku maji masivy Bjela?nica , Igman , Treskavica , Bjelasice a Prokletije .
Vnit?ni pasma soustavy jsou v?ak ?asto slo?ena z jinych hornin ? Rudne hory ( Vla?i? , Vranica , Bitovnja ), fly?ove hory ( Kozara ). Zpravidla jsou ni??i a maji erozn? denuda?ni relief s hustou ?i?ni siti.

Podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

Klima jednotlivych oblasti je rozdilne a zavisi na zem?pisne ?i?ce, nadmo?ske vy?ce, expozici svah? a dal?ich vlivech. Nejvy??i horske oblasti maji alpinske podnebi, charakterizovane kratkym a sv??im letem a dlouhymi, na snih bohatymi zimami. Podzim byva teplej?i ne? jaro, atmosferickych sra?ek je dostatek. Nejvy??i horske partie byvaji dlouho pod sn?hem, na ja?e i v let? se zde vyskytuji mlhy . Takove alpinske klima ma nap?. horska skupina Bjela?nica nad Sarajevem (pr?m?rna teplota ni??i ne? 0 °C byva po dobu ?esti m?sic?, pr?m?rna ro?ni teplota je 0,7 °C ). Na Bjela?nici byla rovn?? nam??ena nejni??i teplota na uzemi byvale Jugoslavie : ?41,8 °C (17. 2. 1946 ). Subalpinske podnebi (v horstvech od 1000 m do 2000 m) je teplej?i, take rozdily maximalnich a minimalnich teplot jsou men?i. Pr?m?rna ro?ni teplota se pohybuje kolem 5?7 °C. Takove podnebi je typicke nap?. pro Durmitor . Horske oblasti s mirnym kontinentalnim klimatem, obvykle ne vy??i ne? 1000 m, mivaji dlouhe a teple leto a kratke zimy, ?asto jen s malym mno?stvim sn?hu. Pr?m?rna ro?ni teplota p?esahuje 7 °C, v ?ervenci ?ini pr?m?r 18 °C i vice, v lednu ?1 °C. Podobne podminky jsou ve v?ech p?imo?skych horskych oblastech, tj. na Velebitu , Bio?i , Lov?enu i jinde.

Vodstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Dinarske hory tvo?i rozvodi mezi Jaderskym a ?ernym mo?em. Ve vnitrozemskych skupinach, kde je vapenec doprovazen b?idlici je vody hojn? (Igman, Bjela?nica, Treskavica, Trebevi?, Jahorina). Zvla?? centralni ?ast celeho systemu je odvod?ovana vyznamnymi ?ekami . Do Jaderskeho mo?e te?ou Zrmanja , Krka , Cetina , Neretva a Drin . K umo?i ?erneho mo?e nale?i savske p?itoky Una , Vrbas , Bosna a Drina (se zdrojnicemi Piva a Tara a s p?itokem Lim ) a take Zapadni Morava a jeji p?itok Ibar .
Vapencova ?ast horstva ( Snje?nik , Velika Kapela , Velebit, Biokovo , Prenj , Orjen ) je tem?? bez vody a jsou pro ni typicke ponorne ?eky a potoky. ?ada z nich kon?i jako podmo?ske vyv?ra?ky. Nejv?t?i mno?stvi ponornych ?ek je ve Velebitu. Na mo?skem pob?e?i u Dubrovnika vyv?ra ?eka Trebi?njica , jeji? ponor je na Popovom polji.
Mnoho horskych skupin je bohatych na jezera a plesa ? v Durmitoru se nachazi Crno jezero , Zminje jezero a Malo jezero , v Prenji Bora?ko jezero , v Bjelasici Biogradsko jezero a Pe?i?a jezero , ve Vranici Proko?ko jezero , na rozhrani Magli?e a Volujaku Trnova?ko jezero a v Prokletije Plavsko jezero . Nejv?t?im je Skadarske jezero , ktere le?i na zapadnich ubo?i masivu Prokletije na hranicich ?erne Hory a Albanie.

P?iroda [ editovat | editovat zdroj ]

Flora [ editovat | editovat zdroj ]

P?iroda cele oblasti je zna?n? pestra. Rozli?ujeme zde t?i rostlinna pasma : p?imo?ske, horske a kontinentalni. P?imo?ska vegetace je velmi chuda, roste p?eva?n? na skalach. Chudost vegetace na p?imo?skych svazich v?ak neni zp?sobena jen klimatickymi podminkami ( vich?ice , odvivani), p?isp?lo k ni hlavn? dlouholete paseni koz a ovci . V horskem pasmu se st?ida lesni vegetace s travnatymi porosty a rostlinami skalnich st?n. Zjara svahy rozkvetou ranymi cibulovitymi rostlinami ( krokusy , lado?ky ). Pozd?ji vynikaji a? metr vysoka kv?tenstvi bileho asfodelu nebo ?lute vysoke ho?ce . Napadne jsou take ?esneky (?luty a ?erveny). Bohat? je zastoupena i kv?tena alpinska ( lomikamen , modrou?ka , ho?ec dinarsky , zvonek , prot?? aj.). Vnitrozemske svahy jsou bohate na bukove lesy, v ni??ich polohach p?eva?uji bukove a borove lesy. Vyskytuji se i jedlove porosty , kde?to smrk? je pom?rn? malo (endemitni smrk Pan?ic?v v povodi Driny). Tyto porosty jsou charakteristicke pro oblast Velike Kapely, Velebitu, Prenje, Durmitoru a dal?ich horstev.

Fauna [ editovat | editovat zdroj ]

I fauna je rozdilna na p?imo?skych svazich a ve vnitrozemskych oblastech. Nalezneme zde velke mno?stvi endemit? a glacialnich relikt? , zvla?? motyl? a brouk? . V mnoha horskych oblastech dinarskeho ?iji medv?di , vlci ?i li?ky (Prenj, Bjela?nica, Igman, Trebevic, Durmitor, Bjelasica, Vraca ). Tem?? v?ude lze potkat vysokou zv?? a uvid?t kamzika ?i divoke prase . Hojni jsou hadi , je?t?rky atd.

Ochrana p?irody [ editovat | editovat zdroj ]

Rozmanitost krajinnych typ? i mimo?adnou pestrost ?ivotniho prost?edi pro ?ivo?ichy podmi?uje take rostlinstvo. Na mnoha mistech byla vyhla?ena chran?na uzemi a narodni parky . Jde nap?. o oblasti: Paklenica ve Velebitu u Zadaru , Durmitor, Lov?en a Biogradska gora v ?erne ho?e, Kozara a Sutjeska v Bosn? a Hercegovin?.

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Tim, ?e byvala Jugoslavie (na ktere Dinarske hory le?i) byla mnohonarodnostni stat je dana i zna?na odli?nost sou?asneho obyvatelstva. Severni oblasti obyvaji Slovinci a Chorvate, st?edni a ji?ni Srbove, ?ernohorci, Albanci a Bos?aci. Na jednotlivych uzemich ?ije ?ada etnickych skupin, vze?lych z p?vodnich obyvatel . Nap?. v okoli Makarske v oblasti Biokova jsou to Dalmatinci . Ti se ?ivili p?eva?n? zem?d?lstvim a rybolovem . Oblast Durmitoru obyvaji p?vodni obyvatele ?erne hory ? Pivljane a Drobnjakove, oblast Kom? pak ?ernohorske narodnostni skupiny Vasojevi?ove a Ku?ove. Celym regionem vedla u? ve starov?ku ?ada d?le?itych obchodnich cest a jednotlive oblasti se stavaly p?edm?tem rozmanitych mocenskych zajm?. Tem?? na ka?dem kroku zde narazime na pamatky z jednotlivych epoch lidske ?innosti u? od dob antiky . V nedavne dob? do?lo k rozpadu Jugoslavie, statu um?le zalo?eneho po 1. sv?tove valce , a n?kolik let se vlekly vale?ne spory o rozd?leni uzemi i o nove uzemni uspo?adani naslednych statnich celk?. A? do dne?nich dn? dosud nejsou v?ude p?esn? vymezeny statni hranici a p?islu?nost jednotlivych horskych oblasti ke konkretnim nov? vzniklym stat?m neni zcela jasna.