Konkretni problemy:
V?rohodnymi zdroji odstranit rozpor mezi tvrzenimi o bezpe?nosti a o dlouhodobych psychickych nasledcich; odkazy z textu do Referenci ?i EO
| Diethylamid kyseliny lysergove
|
|---|
 Vzorce
|
| Obecne
|
|---|
| Systematicky nazev
| (6a
R
,9
R
)-
N
,
N
-diethyl-7-methyl-4,6,6a,7,8,9-hexahydroindolo[4,3-
fg
]chinolin-9-karboxamid
|
|---|
| Trivialni nazev
| LSD, diethylamid kyseliny lysergove, lysergid (
INN
)
|
|---|
| Ostatni nazvy
| acid
|
|---|
| Sumarni vzorec
| C
20
H
25
N
3
O
|
|---|
| Identifikace
|
|---|
| Registra?ni ?islo CAS
| 50-37-3
|
|---|
| Vlastnosti
|
|---|
| Molarni hmotnost
| 323,43 g/mol
|
|---|
| Teplota tani
| 80
°C
(176
°F
)
|
|---|
| Bezpe?nost
|
|---|
 GHS06
 GHS08
Nebezpe?i
[1]
|
Neni-li uvedeno jinak, jsou pou?ity
jednotky
SI
a
STP
(25 °C, 100 kPa).
|
Diethylamid kyseliny lysergove
(
LSD
, z
n?meckeho
Lysergsaurediethylamid) je bezbarva
krystalicka
latka, je? je u?ivana rekrea?n? ?i spiritualn? jako
psychedelicka droga
(
halucinogen
).
[2]
Ji? v extremn? nizkych
mikrogramovych
mno?stvich vyvolava silne u?inky,
[2]
zahrnujici vizualni a zvukove halucinace, rozt?i?t?ni ega, zm?n?ne vnimani ?asu, ?i euforii. Mohou se v?ak vyskytovat ne?adouci psychicke reakce odvijejici se od psychickeho stavu jedince a jeho historie u?ivani psychotropnich latek. Mezi takove reakce pat?i nap?iklad
uzkost
,
paranoia
, mylne p?edstavy, extremni pocity
deja vu
a takzvane
my?lenkove smy?ky
. Ke zmin?nym negativnim za?itk?m dochazi zejmena ve ?patnem prost?edi, nebo p?i ??patn? nastavene mysli“ (?lov?k je emo?n? labilni, p?ili? mlady, trpi psychickou poruchou...). V komunit? u?ivatel? se takove reakci p?ezdiva ?
bad trip
“.
[
zdroj?
]
Na LSD nevznika
zavislost
a ma extremn? nizkou
toxicitu
.
[
zdroj?
]
LSD bylo poprve syntetizovano Dr.
Albertem Hofmannem
v laborato?ich ?vycarske farmaceuticke firmy
Sandoz
v
Basileji
ji? v roce
1938
, psychoaktivni u?inky v?ak objevil nahodou a? v roce
1943
.
[3]
Do
?edesatych let
(nap?iklad
projekt MKULTRA
) byly provad?ny po celem sv?t? rozsahle vyzkumy jejich
psychiatrickych
u?ink?, nap?.
Timothy Learym
na
Harvard University
, kde pracoval do roku 1963. LSD bylo usp??n? pou?ivano mj. jako
psychoterapeuticka
pom?cka, v le?eni
depresi
,
schizofrenie
,
drogove zavislosti
a
alkoholismu
a d?tskeho
autismu
.
[4]
LSD si brzy oblibili um?lci k posileni sve
kreativity
. Od toho byl u? jen maly krok k ziskani si popularity mezi ve?ejnosti (zejmena mezi p?islu?niky hnuti
Hippies
).
60. leta ? st?et kultur v Americe a Learyho vize
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Nejv?t?i propagator LSD,
Timothy Leary
, vid?l v latce potencial k p?eprogramovani lidskeho uva?ovani a naprav? systemovych vad, jeliko? psychedelicka zku?enost u?ivateli m??e nastavit zrcadlo, ukazat jinou perspektivu, po ni? si jedinec uv?domi, ?e v?ci nejsou jen tim, za co je pova?ujeme a pomoci navazat pozitivni vztah k p?irod? i druhym lidem. Ne nadarmo se ?ika, ?e psychedelika oteviraji
brany vnimani
. Proto se Leary sna?il skrze r?zne vlivne lidi (nej?ast?ji um?lce) roz?i?it tehdy je?t? legalni LSD mezi ?ir?i vrstvy spole?nosti. Tvrdil, ?e p?i spravnem u?ivani (
set/setting
) mohou mit psychedelicke zku?enosti pozitivni dopad na u?ivatele i prost?edi, v n?m? budeme ?it. Toto p?erovnani hodnot a zv?dom?ni vytvo?ilo svobodomyslnou kontrakulturu miru, hudby, rovnosti a lasky, ktera stala proti oficialni rigidni kultu?e, je? vyr?stala z upjateho protestantismu, rasismu, konzumniho zp?sobu ?ivota a obecn? roz?i?ene snahy o ?ivot p?esn? podle obrazku
americkeho snu
(man?el, man?elka, dv? d?ti, pes, slu?na prace a d?m na p?edm?sti se zelenym travnikem a bilym plotem). Prav? tuto p?edstavu americkeho snu kritizovali u? beatnici. Nutno taky dodat, ?e Amerika vedla
valku ve Vietnamu
od roku 1964, proti ni?
kontrakultura
(hippies, kv?tinove d?ti) vedla pacifisticke protesty, na nich? se palily povolavaci rozkazy. Tito lide necht?li umirat v konfliktu, v n?m? nevid?li smysl. P?esto se po v?li vlady mnoha rodinam dom? vratila t?la jejich mladych syn?. Postupn? se i ukazovala zv?rstva, ktera americka armada na druhem konci sv?ta d?lala (
masakr v My-lai
), po nich? odpor proti valce jen silil.
Daniel Ellsberg
se v roce 1969 dostal do tajne skupiny historik? a analytik? vytvo?ene roku 1967 ministrem obrany, Robertem McNamarem, ktera m?la popsat konflikt od konce druhe sv?tove valku a prav? Ellsbergovi se poda?ilo v?t?inu materialu (
pentagon papers
) okopirovat a nakonec dosahnout jejich zve?ejn?ni v
New York Times
v roce
1971
. Ameri?ane se tak mohli dozv?d?t o zam?rne eskalaci konfliktu ze strany jejich zem?, zam?rneho roz?i?eni valky do
Laosu
a
Kambod?e
, ale hlavn?, ?e jim v?echny prezidentske administrativy mezi lety 1945?67 v kontextu vztah? mezi USA a Vietnamem v te ?i one form? lhaly. Tento st?et kultur nakonec vyhrala vlada. Snad a? p?ili? nevazany ?ivotni styl kontrakultury p?isp?l k jejimu vyho?eni a rozpadu, a? i dnes vidime pozitivni nasledky, kterou za sebou tato vlna zanechala. LSD sice t?lu ne?kodi, nelze se jim p?edavkovat, ale lide nez?stavali jen u n?j. P?esto media na popud vlady rozjela protidrogovou politiku, kde bylo LSD demonizovano a nasledn? se roku 1967 spolu s dal?imi psychedeliky stalo prakticky celosv?tov? ilegalnim. P?isp?ly k tomu vra?dy kultu (The Family) ?ileneho
Charlese Mansona
, ktery svym ?d?tem“ na sklonku 60. let podaval velke davky LSD a svym ?ilenym charismatem je zbavil strachu a vmanipuloval do serie n?kolika vra?d za u?elem rozpoutani rasove valky. Leary, ktery byl ?adou konzervativnich osobnosti napadan (
Nixon
,
Hoover
...), byl pak v roce 1970 odsouzen na 20 let za dr?eni dvou
jointovych
nedopalk?. Posleze za pomoci krajn? levicove organizace
Weatherman
(na objednavku
psychedelickeho
uskupeni
The Brotherhood of Eternal Love
) uprchl z v?zeni a p?es Mexiko se dostal do Al?irska. Tehdej?i al?irsky re?im ho nakonec donutil k p?emist?ni do ?vycarska, kde dostal politicky azyl. V roce 1972 se v?ak vydal na tajnou dovolenou do Afghanistanu, kde byl nakonec chycen a p?edan americkym u?ad?m a v?zn?n do roku 1976. Nevazany ?ivotni styl, kteremu chyb?la nutna mira um??enosti, discipliny i zacileni a ktery se p?ili? li?il od ?ivota oficialni kultury, se nakonec rozlo?il. Pokud by v?ak americka vlada LSD p?ijala, kontrolovala jeho vyrobu (tudi? by lidi v?d?li, co kupuji) i prodej a sou?asn? by vystav?la po vzoru Learyho vize ona centra (po nich? by absolvent ziskal certifikat k u?ivani), kde by se lide u?ili, jak s t?mito latkami zachazet a jak ony pro?itky vyu?ivat k vlastnimu prosp?chu, pak by si Spojene staty americke ud?laly velkou slu?bu.
[
zdroj?
]
V socialistickem ?eskoslovensku, kde provad?l vyzkum nap?.
Stanislav Grof
, bylo zakazano jako v jedne z poslednich zemi.
[5]
Dodnes se v?ak LSD v jistych kruzich u?iva (4,6 % americkych student? ve 12. t?id? n?kdy vyzkou?elo LSD, 2004).
[2]
Vyzkum LSD je v sou?asnosti ve sv?t? vzacny a obvykle limitovany pouze na testovani na zvi?atech. Ojedin?le vyzkumy na lidech ale existuji, nap?iklad nedavny (
2007
) vyzkum v
Texasu
prokazal, ?e LSD m??e pomoci le?it t???i formy
migreny
.
[6]
[7]
LSD pat?i do rodiny
ergolinovych
alkaloid?
. Je to mirn?
zasadita
krystalicka latka rozpustna ve
vod?
nebo
lihu
. Je velice nestabilni a rychle se rozpada i p?i pokojove teplot? nebo na dennim sv?tle. P?i b??nych davkach je aktivni pouze jeden ur?ity
izomer
teto molekuly.
Syntetizuje
se reakci
kyseliny lysergove
s
diethylaminem
. Kyselina lysergova se ziskava hydrolyzou
ergotaminu
, ktery je v relativn? velkem mno?stvi (cca 2 % su?iny) obsa?en v
namelu
. Diethylamid kyseliny lysergove je pom?rn? naro?ny na syntezu a p?edpoklada se, ?e ho vyrabi zku?eni organi?ti chemici v pln? vybavenych laborato?ich jen na n?kolika mistech na sv?t?.
Tato ?ast ?lanku neni dostate?n?
ozdrojovana
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim referenci na
v?rohodne zdroje
.
- U?inky
? U?inky LSD se p?ipad od p?ipadu li?i v zavislosti na p?edchozich zku?enostech, momentalni nalad? i pr?b??nem ?ivotnim rozpolo?eni (set), aktualnim okolnim prost?edi (setting) a samoz?ejm? mno?stvi
drogy
. Doporu?uje se take dat si vy?ivnou snidani, proto?e na tripu u? u?ivatel nebude mit na jidlo pomy?leni a kdy? se rano nenaji, tak t?lo nebude mit z ?eho brat energii a stav tak m??e u?ivatele p?er?st a poslat do kolen. P?esto v?echny tyto prom?nne se da ?ici, ?e jiste konstantni charakteristiky tu jsou. Krom? nejr?zn?j?ich halucinaci a vizual?, ktere psychedelickou zku?enost doprovazi je u?ivatel na latce
emocionaln? senzitivn?j?i, intelektualn? hloubav?j?i, kreativn?j?i
. Fakt, ?e se u?ivatel m??e za?it divat na v?ci, ktere zna, ?novyma o?ima“, ma biologicke opodstatn?ni. Nemysli toti? stejn? jako za st?izliva. Postupem let navic lidsky mozek funguje mnohem jednozna?n?ji, omezen?ji a odd?len?ji. Jednotlive ?asti zpracovavaji ur?ite vjemy. Za normalnich podminek se informace z na?ich o?i zpracovavaji v ?asti mozku v zadni ?asti hlavy zvane zrakova k?ra, ale u dobrovolnik? po po?iti LSD bylo sledovano, jak mnoho dal?ich oblasti mozku ? nejen zrakova k?ra ? p?isp?lo k vizualnimu zpracovani. Mozek za?ne pou?ivat ?asti pou?ivane v ranem d?tstvi ke zpracovani impulz?, ktere si zvykl zpracovavat ur?itymi zajetymi zp?soby. U?ivatel si m??e p?ipadat svobodn?j?i a v my?lenkach vice dosahovat k podstat? v?ci. Naopak zaporny stav m??e u?ivateli dat nahlednout k ?ilenstvi, je? se projevi nemo?nosti ovladat vlastni my?lenky, nemo?nosti se po?adn? vyjad?it, uzkosti, p?ipadn? i znechucenim ze sebe sameho.
- Emocionalni senzitivita
? V?e, ?emu se u?ivatel vystavi, na n?j m??e mit siln?j?i dopad. Um?ni bude p?sobiv?j?i, les ?iv?j?i a krasn?j?i, krasna my?lenka vzn??en?j?i... Je jest ale dvouse?nou zbrani, proto?e spousta v?ci m??e u?ivatele te? rozhodit. Jeden nesympaticky ?lov?k bude obti?n?ji stravitelny a vice bude u?ivatele rozru?ovat. P?ehr?el lidi nebo impulz? zas m??e zp?sobit dezorientaci. Studena a rozbordela?ena mistnost zase mohou navodit pocity strachu a zhnuseni. Nezku?eny u?ivatel se nad negace nemusi um?t povznest, p?ipadn? jim p?edejit nebo je zvratit. Nasledn? jim tedy m??e propadnout, zamotat se do nich a pro?it si
bad trip
.
- U?ivani
? LSD se b??n? u?iva oraln?, ve form? papirk? (trip?) napu?t?nych LSD (v?t?inou o rozm?rech okolo 5×5
mm
) ?i form? ?elatiny nebo tablety. LSD nema ?adnou chu? ani pach. Pokud papir v ustech pusti ho?kou chu?, neni to LSD, ale mo?na 25I-NBOMe (p?ezdivany solaris), jeho? u?inky jsou z podstaty latky pon?kud nep?ijemne ("um?le" a uzkostlive), a lze se jim na rozdil od LSD p?edavkovat. B??na pouli?ni davka LSD se pohybuje kolem 50?150 μg. U?inky se dostavi zhruba po hodin? od po?iti a dal?i hodinu na to stav dochazi ke svemu vrcholu, kde se v zavislosti na r?znych okolnostech m??e dr?et 2 - 4 hodiny. Dal?ich n?kolik hodin stav slabne a nakonec dozniva. Jedna se tedy o zale?itost na cely den. Prvni zku?enost s davkou 300μg se m??e dr?et na mysli t?eba 12 hodin. Zku?en?j?i u?ivatel by m?l s touto davkou vysta?it tak na 8 hodin.
- Doporu?eni - set/setting:
? K u?ivani LSD lze p?istupovat vicero zp?soby: N?kte?i jdou tou introspektivni cestou a stav orientuji dovnit?. U?iji latku, zava?ou si o?i, pe?liv? vyberou hudbu na par hodin si lehnou a nechaji stav ukazat, co je nutno vid?t. K tomu asi net?eba nic dodavat. Jini u?ivaji LSD vice socialn?. Pokud n?kolik u?ivatel? hodla pro?it trip pospolu, m?li by v?ichni byt v dobrem psychickem rozpolo?eni. LSD se doporu?uje u?it v male part? (3 - 5 lidi) dobrych p?atel po vydatne snidani (aby m?lo t?lo silu, pak na jidlo nebude pomy?leni) je?t? ne? nastane poledne. Vizualy vice vyniknou b?hem dne z n?ho? taky sala lep?i energie ne? z noci. Idealni je jaro nebo leto. Je doporu?eno vyjit si na prochazku do lesa. Venku p?i pohybu jsou u?inky siln?j?i, je jim jaksi dana v?t?i volnost, ale sou?asn? jsou lepe regulovane, ne? kdyby u?ivatele z?stali zav?eni doma. Nezapome?te pit.
Jeliko? si u?ivatel na latku automaticky vytva?i toleranci, neni radno latku u?ivat ?asto. Intenzita stavu, o n?j? tady b??i, rapidn? klesa. LSD by m?la byt latka, ktera pomaha a tudi? dava smysl, aby u?ivatel o za?itku n?jakou dobu p?emy?lel a integroval ho. Brat LSD ka?dy den nebo tyden postrada smysl. Tolerance by se m?la pln? vytratit za 14 dni.
Obecn? je mo?ne ?ici, ?e LSD je relativn? bezpe?na droga. Podle studii neni LSD prakticky nebezpe?ne.
[8]
Va?na zdravotni a psychicka rizika mohou nastat p?i kombinaci LSD s n?kterymi jinymi drogami nebo leky (tramadol, litium). Pokud ma u?ivatel predispozice k schizofrenii nebo neni v?dom? tak stabilni, tak by mu velka davka LSD mohla zp?sobit psychicke t??kosti. Poslednim rizikem je stale to, ?e u?ivatel kupuje papiry na ?ernem trhu a nema tedy jistotu.
U?inky LSD jsou vysv?tlovany tim, ?e se va?e na ur?ity typ
Serotoninovych receptor?
(
5-HT2
i
5-HT1
), tedy
receptor?
mozkoveho neurotransmiteru
serotoninu
. Skute?ne vazby a nasledky t?chto vazeb jsou velmi komplikovane a vedou k blokaci a/nebo naopak stimulaci ur?itych mozkovych drah.
[9]
U?inek nastupuje 30 a? 60 minut po po?iti a trva v rozmezi 6 a? 12 hodin.
[2]
Obvykle se po tuto dobu dostavuji
pseudohalucinace
,
iluze
, vize, zm?na vnimani reality, odli?ne a zintenzivn?n?j?i proci?ovani emoci a ?asu, ?asta je take smyslova
synestezie
, tedy prolinani smysl? (nap?. pocit ?vid?ni hudby“ apod.) Tento stav se ozna?uje jako psycholyticky. P?i vy??ich davkach (300?500+ μg) dochazi take k do?asnemu, ale i uplnemu odpoutani uv?dom?ni od t?la a ega (pota?mo jeho ?t?peni). Za?itky p?itom mohou byt jednozna?n? pozitivni, ale i vyrazn? negativni. ?asto je uvad?no z?etelne vnimani my?lenek zatla?enych do podv?domi ?i nev?domi, prav? toho se vyu?ivalo v psychoterapii. Mnoho u?ivatel? uvadi, ?e za?itek s LSD vyrazn? zm?nil jejich osobnost i vnimani sv?ta.
[10]
Osoby pod vlivem LSD v?ak maji sni?enou schopnost
komunikace
,
koncentrace
, a nemohou spat. Halucinace b?hem tripu mohou vest k zam?rnemu ?i nezam?rnemu sebepo?kozeni, v n?kolika p?ipadech se toto ukazalo pro u?ivatele fatalnim.
[2]
U?iti LSD m??e mit dlouhotrvajici psychicke nasledky, a to ?ast?ji u osob, ktere m?ly psychicke problemy v minulosti. Traumatem m??e byt i samotny za?itek ze stav? za?itych po po?iti LSD. Traumatizujici trip na LSD m??e vzacn? zp?sobit i
psychozu
. ?ast?j?i jsou v?ak ?
flashbacky“
, kratke zablesky z pro?itych halucinogennich trip?.
[2]
N?ktere studie uvad?ji, ?e LSD m??e u osob trpicich schizofrenii zhor?it pr?b?h nemoci.
[
zdroj?
]
Fyzicke u?inky LSD tripu jsou proti t?m psychickym tem?? zanedbatelne. Dochazi v?ak ke zvy?eni krevniho tlaku, srde?ni frekvence a t?lesne teploty, n?kdy k poceni a vyschnuti v ustech. U t?hotnych ?en v?ak po?iti LSD m??e vyvolat
kontrakce
d?lohy a tedy
potrat
.
[2]
Na LSD vznika jen kratkodoba tolerance, co? vede k tomu, ?e po maximaln? 14 dnech lze opakovat stejn? intenzivni za?itek p?i stejne davce.
[2]
LSD dale nezp?sobuje ?adnou fyzickou zavislost ? n?kdy v?ak m??e vest k nespecificke psychicke touze po drogovem opojeni.
[2]
Neexistuje ?adny
drogovy test
, ktery by odhalil po?iti LSD, jeliko? u?inna davka je zanedbatelna. K jeho stanoveni se pou?ivaji naro?n?j?i (a dra??i) analyticke metody, tak?e jeho pou?iti prokazatelne je, ale vzhledem k vysokym naklad?m na analyzu se ve zbytnych p?ipadech od pr?kazu upou?ti.
LSD je uvedeno v p?iloze zakona o navykovych latkach (zak. ?. 167/1998 Sb.) a jeho vyroba, p?echovavani nebo p?edavani jine osob? bez povoleni
ministerstva zdravotnictvi
je tedy trestne.
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Lysergic acid diethylamide
na anglicke Wikipedii.