Rafale
Ur?eni	Viceu?elovy stihaci letoun
P?vod	Francie
Vyrobce	Dassault Aviation
Prvni let	Rafale A: 4. ?ervence 1986 Rafale C: 19. kv?tna 1991
Za?azeno	18. kv?tna 2001
Charakter	Ve slu?b?
U?ivatel	Francouzske letectvo Francouzske namo?nictvo
Vyroba	1986-dosud
Vyrobeno kus?	239 (k roku 2021) [1]
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Dassault Rafale je francouzsky dvoumotorovy viceu?elovy stihaci letoun s delta k?idlem a kachnimi plochami . Byl navr?eny a vyrab?ny spole?nosti Dassault Aviation . Je vybaveny ?irokym spektrem zbrani a je ur?en k vybojovani vzdu?ne nadvlady, bitevnim ukol?m , leteckemu pr?zkumu , pozemni podpo?e, hloubkovym uder?m, protilodnim uder?m a jadernemu odstra?eni . Rafale je firmou Dassault ozna?ovan jako ?v?eobecny“ letoun.

Na konci 70. let se francouzske letectvo a francouzske namo?nictvo sna?ily nahradit a konsolidovat sve stavajici flotily letadel. Za u?elem sni?eni naklad? na vyvoj a zvy?eni potencialnich prodej? uzav?ela Francie dohodu s Velkou Britanii , N?meckem , Italii a ?pan?lskem o vyrob? agilniho viceu?eloveho letounu (?Future European Fighter Aircraft“, kterym se stal Eurofighter Typhoon ). Nasledne neshody ohledn? sdileni prace a odli?ne po?adavky vedly k tomu, ?e Francie usilovala o vlastni program. Dassault postavil technologicky demonstrator, ktery poprve vzletl v ?ervenci 1986 jako sou?ast osmileteho programu letovych test?, ?im? p?ipravil cestu pro zahajeni projektu. Rafale se li?i od ostatnich evropskych stiha?ek sve doby tim, ?e je tem?? cely postaven jednou zemi, tedy v?t?inou francouzskych hlavnich zbrojnich dodavatel? jako Dassault , Thales a Safran .

Mnoho z avioniky a funkci letadla jako p?imy hlasovy vstup, aktivni radar RBE2 AA a ?elni infra?erveny vyhledavaci a sledovaci senzor (IRST), bylo vyvinuto a vyrobeno v tuzemsku pro program Rafale. P?vodn? m?l Rafale vstoupit do slu?by v roce 1996, ale utrp?l zna?na zpo?d?ni kv?li rozpo?tovym ?krt?m po studene valce a zm?nam v prioritach. Existuji t?i hlavni varianty: jednomistna pozemni verze Rafale C, dvoumistna pozemni verze Rafale B a jednomistna palubni verze Rafale M.

Rafale byl do slu?by uveden v roce 2001 a vyrabi se jak pro francouzske letectvo, tak pro francouzske namo?nictvo jako palubni letoun. Typ byl opakovan? nabizen pro export, prvnim usp?chem bylo jeho vit?zstvi v indicke sout??i Medium Multi-Role Combat Aircraft (MMRCA). Indie planuje odebrat celkem 126 stroj?. ^[2] Dale byl vybran egyptskym letectvem , katarskym letectvem , ?eckym letectvem , chorvatskym letectvem , indoneskym letectvem a Spojenymi arabskymi emiraty. Rafale byl nasazen v bojich nad Afghanistanem, Libyi, Mali, Irakem a Syrii.

Vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1983 se spojilo n?kolik evropskych zemi ? Francie , Italie , Velka Britanie , N?mecko a ?pan?lsko na projektu noveho obratneho viceu?eloveho bojoveho letounu, ktery by byl protivahou nove generace ruskych stihacich letoun?. Vedenim konstruk?nich praci a ?asti vyroby byla pov??ena Francie. Vysledkem byly dva technologicke demonstratory ACX ( Avion de Combat Experimentale ). V roce 1985 Francie konsorcium opustila a pustila se do vyvoje vlastniho letounu, vice odpovidajiciho jejim p?edstavam (zbytek konsorcia vyvinul nyn?j?i letoun Eurofighter Typhoon ).

Technologicky demonstrator noveho letounu dostal ozna?eni Rafale A a poprve vzletl 4. ?ervence 1986. Pohan?ly ho p?itom dva americke dvouproudove motory General Electric F404-GE-400 . Zku?ebni pilot Guy Miteaux-Maurouard se strojem dosahl rychlosti Mach 1,3 a p?eti?eni 5 g co? nebylo obvykle. V roce 1988 pak byla objednana seriova vyroba typu.

Rafale byl projektovan jako dvoumotorovy jednomistny stroj v provedeni delta kachna . Ve slu?b? m?l nahradit dosluhujici letouny Super Etendard a Crusader u Aeronavale , co? vy?adovalo schopnost operovat z paluby letadlovych lodi a zarove? letouny Mirage F1 a Jaguar u Armee de l'air . Navic m?l doplnit stihaci letouny Mirage 2000 v uloze stroje pro vybojovani vzdu?ne nadvlady.

Po skon?eni studene valky dochazi ve Francii, tak jako v mnoha jinych zapadoevropskych zemich, ke ?krt?m vydaj? na zbrojni pr?mysl. Tato situace se sice podepsala na ?asovem skluzu ve vyvoji, ale i p?esto byl Rafale v roce 2001 usp??n? dokon?en a za?azen do francouzske armady.

Konstrukce [ editovat | editovat zdroj ]

Letadlo je k dispozici ve t?ech variantach:

• Rafale C - standardni jednomistna verze, ur?ena pro francouzske letectvo
• Rafale B - dvoumistna verze francouzskeho letectva, ur?ena hlavn? pro pr?zkumne a bombardovaci mise. Valka v Zalivu ukazala, ?e p?i pln?ni t?chto typ? bojovych ukol? je druhy ?len posadky nenahraditelny.
• Rafale M - jednomistna verze, ur?ena pro francouzske namo?nictvo, schopna operovat z letadlovych lodi . Od verze C a B se li?i zesilenym trupem, del?im p?ednim podvozkem , del?im zachytnym hakem mezi motory a vestav?nym nastupnim ?eb?ikem.

Drak [ editovat | editovat zdroj ]

Konstrukce s delta k?idlem a kachnimi plochami d?la Rafale velmi obratnym letadlem, schopnym snest p?eti?eni od -3,6 G a? do 9 G. Letadlo je navr?eno jako p?irozen? nestabilni, av?ak diky systemu fly-by-wire dosahuje vynikajicich letovych schopnosti.

P?esto?e nepat?i do kategorie "stealth" stiha?ek, byl Rafale navr?en s ohledem na co nejv?t?i sni?eni radaroveho odrazu a tepelne stopy. Radarovy odraz stroje se poda?ilo redukovat hlavn? specialnim tvarovanim draku a pou?itim kompozitnich material? (70% plochy letadla).

Kokpit [ editovat | editovat zdroj ]

V kokpitu je vyu?it koncept HOTAS (Hands On Throttle And Stick), kdy nejd?le?it?j?i ovladaci prvky jsou umist?ny na plynove a ?idici pace.

Sedadlo je naklon?no sm?rem dozadu pod uhlem 29°, aby byl pilot schopen lepe sna?et vysoke p?eti?eni p?i naro?nem manevrovani.

Informace ziskane ze senzor? letadla jsou zobrazovany prost?ednictvim pr?hledoveho displeje (head-up display) a t?i multifunk?nich barevnych displej?. V zavislosti na preferenci pilota m??e byt vyu?it take displej integrovany do p?ilby a ur?eny k zam??eni cile.

Avionika [ editovat | editovat zdroj ]

Zhruba prvnich 100 seriov? vyrobenych stiha?ek Rafale bylo vybavenych radarem RBE2 od firmy Thales. V ?ijnu 2012 se v?ak Rafale stal prvni evropskou stiha?kou, vybavenou radarem typu AESA (Active Electronically Scanned Array). Je to moderni radar s aktivnim elektronickym vychylovanim paprsku a nese ozna?eni RBE2 AA . ^[3] Radar by m?l byt schopen vyhledat cil s radarovym odrazem 3 m ² a? na 200 km a sledovat jej na 167 km. System RBE2 AA by m?l byt schopen navad?t rakety a? na 8 cil? sou?asn? a ma mit horizontalni uhlove pokryti ± 70°.

Krom? radaru pomaha letadlu Rafale p?i vybojovani vzdu?ne nadvlady je?t? system pasivnich senzor?. Je nazvany OSF (Optronique Secteur Frontal) a byl vyvinut take spole?nosti Thales. Jak ji? z nazvu vyplyva, jde o elektroopticky system integrovany v p?edni ?asti letadla. M??e pracovat bu? na viditelne nebo na infra?ervene vlnove delce. To umo??uje pilotovi identifikaci vzdu?nych cil? a nasazeni tepeln? navad?nych st?el i mimo vizualni vzdalenost.

Rafale ma integrovany obranny system s nazvem SPECTRA , ktery je spole?nym produktem firem Thales a MBDA. Jde o komplexni system ochrany p?ed vzdu?nymi a pozemnimi hrozbami. SPECTRA doka?e spolehliv? detekovat, identifikovat a lokalizovat hrozbu na dlouhou vzdalenost. To umo??uje pilotovi okam?it? vybrat neju?inn?j?i obranne opat?eni zalo?ene na kombinaci radaroveho ru?eni, vypou?t?ni infra?ervenych nebo radarovych klamnych cil?, p?ipadn? provest unikovy manevr.

Varianty [ editovat | editovat zdroj ]

• Rafale A ? technologicky demonstrator
• Rafale B ( Biplace ) ? dvoumistny letoun pro francouzske letectvo
• Rafale C ( Chasseur ) ? jednomistny letoun pro francouzske letectvo
• Rafale M ( Marine ) ? jednomistny palubni stiha? pro francouzske namo?nictvo
• Rafale N ? planovany dvoumistny palubni letoun, jeho vyvoj byl zru?en

Slu?ba [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni mise prob?hla v Afghanistanu 12. b?ezna 2007 a u? 28. b?ezna do?lo k bombardovani pozemnich cil? bombami GBU-12 . K dal?imu nasazeni do?lo b?hem intervence v Libyi 19. b?ezna 2011, kdy francouzske Rafale zahajily pr?zkumne operace a jejich prvnimi cili se stalo d?lost?electvo v okoli m?sta Benghazi . Dne 24. b?ezna 2011 zni?il jeden Rafale lehke uto?ne letadlo G-2 Galeb stojici na p?istavaci draze. ^[4] Take byly pou?ity st?ely Storm Shadow a to proti libyjske letecke zakladn? Al Jufra.

B?hem intervence v Mali bombardovala 13. ledna 2013 ?ty?i letadla Rafale vycvikove tabory, sklady a za?izeni povstalc? ve m?st? Gao. Dne 18. za?i se letadla Rafale p?ipojila k americkym utok?m na logisticky sklad a pozice bojovnik? Islamskeho statu v blizkosti m?sta Zuma.

Dne 8. za?i 2015 za?aly francouzske Rafale podnikat pr?zkumne lety nad Syrii s cilem shroma?dit informace o Islamskem stat?. 19. za?i zahajilo francouzske letectvo v Iraku operaci Chammal, co? je souhrnny nazev pro boj proti Islamskemu statu v Iraku a Syrii. 27. za?i podniklo p?t letadel Rafale prvni nalet v Syrii, kde zni?ili vycvikovy tabor nedaleko m?sta D?alaa. O ?ivot p?i?lo 30 p?islu?nik? extremisticke organizace Islamsky stat. ^[5] Francie podnikla dal?i nalety na vycvikovy tabor ISIS 9. ?ijna b?hem nich? zahynulo ?est ozbrojenc?. ^[6] 3. ledna 2016 zni?ily francouzske letouny v Syrii dal?i objekt vychodn? od m?sta Aleppo. ?ty?i stiha?ky Rafale vzletly ze zakladny Al Dhafrah ve Spojenych arabskych emiratech a ter?em jejich nalet? byla budova, kterou extremiste ze skupiny IS vyu?ivaly k vyrob? raket a skladovani zbrani. P?i bombardovani byly pou?ity st?ely s plochou drahou letu SCALP , zname take pod nazvem Storm Shadow. ^[7]

U?ivatele [ editovat | editovat zdroj ]

Egypt Egypt

Egyptske vojenske letectvo - ke kv?tnu 2021 objednano 54 ks. - 16 dvoumistnych Rafale B a 8 jednomistnych Rafale C. K lednu 2016 bylo Egyptu dodano 6 stroj? Rafale B. ^[8]

Francie Francie

Francouzske letectvo - objednano 132 ks Rafale B/C a k lednu 2016 disponovalo 89 stroji.

Francouzske namo?nictvo - objednalo 48 ks Rafale M a k lednu 2016 disponovalo 30 stroji. ^[9]

Chorvatsko Chorvatsko

Chorvatske letectvo - Chorvatsky denik Juternji list p?inesl v kv?tnu 2021 zpravu o planu chorvatskeho ministerstva obrany nakoupit 12 star?ich letoun? Rafale B/C F3R. Informace byla 28. kv?tna 2021 potvrzena chorvatskou vladou. Za 10 jednomistnych a 2 dvoumistne stroje Chorvatsko m?lo zaplatit tem?? 1 miliardu eur . ^[10] Kupni smlouva byla oficialn? podepsana 25. listopadu 2021 b?hem nav?t?vy francouzskeho prezidenta Macrona v Zah?ebu. ^[11] V dubnu 2024 na zakladn? ?plukovnik Marko ?ivkovi?“ u Zah?ebu p?istalo prvnich ?est letoun? Rafale (?ty?i jednomistne a dva dvoumistne). Rafale ve slu?b? nahrazuji letouny MiG-21 . ^[12]

Indie Indie

Indicke letectvo - 23. za?i 2016 podepsala Indie s Francii mezivladni dohodu o nakupu 36 stiha?ek Dassault Rafale v hodnot? 7,9 miliard eur. Dassault za?ne dodavat prvni letadla do 36 m?sic?, p?i?em? v?echny stroje by m?la Indie obdr?et do 66 m?sic?. Samotna letadla stoji 3,4 miliard eur a 710 milion? eur zaplati indicke letectvo za vyzbroj, ktera zahrnuje rakety typu vzduch-vzduch ( MICA a Meteor ) a st?ely vzduch-zem? s plochou drahou letu SCALP . V cen? je dale zahrnut poplatek 1,7 miliard eur za modifikaci v?ech stiha?ek podle po?adavk? Indickych vzdu?nych sil. Upravy by se m?ly tykat integrace izraelskych p?ileb s integrovanym displejem, tak raket domaci vyroby, systemu elektronickeho boje, datove linky a identifika?niho systemu p?itel-nep?itel (IFF). Za logistiku zaplati Indie Dassaultu dal?ich 353 milion? eur a zbyvajicich 1,8 miliardy eur uhradi za nahradni dily pro letadla, vybudovani hangar? a dvou za?izeni na udr?bu a opravy. ^[13]

Indicke namo?ni letectvo ? 13. ?ervence 2023 podepsali premie?i Borneova a Modi p?edb??nou smlouvu o koupi 26 kus? palubni verze Rafale M. ^[14]

Indonesie Indonesie

Indoneske letectvo - V ?ervnu 2021 byla podepsana dohoda o spole?nem zam?ru ( Letter of Intent ) ohledn? nakupu 36 letoun? Rafale. Jednani probihaji od roku 2019. ^[15] V unoru 2022 si Indonesie objednala prvnich 6 stiha?ek, ^[16] a zakazka zahrnuje take dal?ich 36 kus?, ktere za?nou byt dodavany pozd?ji. ^[17]

Katar Katar

Katarske letectvo - objednano 36 ks verze F3R. ^{[18] [19]}

?ecko ?ecko

?ecke letectvo - ?ecko od Francie obdr?i 18 stroj? ve verzi Rafale F3R. Vybaveny by m?ly byt st?elami vzduch-vzduch Meteor a MICA , protilodnimi st?elami Exocet a st?elami s plochou drahou letu Storm Shadow . Prvni stroj si ?ecke letectvo p?evzalo 21.7. 2021 na francouzske letecke zakladn? Istres-Le Tube. ^[20]

Spojene arabske emiraty Spojene arabske emiraty

Letectvo Spojenych arabskych emirat? - Spojene arabske emiraty objednaly dne 3. prosince 2021 80 kus? letounu Rafale jako nahradu za 60 stroj? Dassault Mirage 2000-9 . Celkova ?astka kontraktu byla stanovena na 14 miliard eur. ^[21]

Potencialni u?ivatele [ editovat | editovat zdroj ]

Srbsko Srbsko

Srbske letectvo - srbsky prezident Aleksandar Vu?i? oznamil v prosinci 2021 zam?r nahradit stiha?ky MiG-29 stroji Dassault Rafale. ^[22]

?vycarsko ?vycarsko

?vycarske vzdu?ne sily - Frankofonni ?vycarsky portal Le Martin ozna?il francouzskou viceu?elovou stiha?ku Rafale za vit?ze ?vycarskeho leteckeho tendru na novy stihaci letoun. ^[23]

Ukrajina Ukrajina

Ukrajinske letectvo - Ukrajinske letectvo hodla v letech 2023-25 nakoupit 6-12 novych viceu?elovych stiha?ek. Podle francouzskeho portalu Intelligence Online Pa?i? nabizi Kyjevu prav? stroje Rafale. ^[24]

Specifikace [ editovat | editovat zdroj ]

Technicke udaje [ editovat | editovat zdroj ]

• Osadka : 1-2
• Delka : 15,27 m
• Rozp?ti : 10,80 m
• Vy?ka : 5,34 m
• Nosna plocha : 45,7 m²
• Hmotnost (prazdny) : 9 500 kg
• Vzletova hmotnost : 14 016 kg
• Maximalni vzletova hmotnost : 24 500 kg
• Pohonna jednotka : 2 × dvouproudovy motor Snecma M88 -2
  • Suchy tah : 50,04 kN ka?dy
  • Tah s forsa?i : 75,62 kN

Vykony [ editovat | editovat zdroj ]

• Maximalni rychlost : 2 390 km/h
• Dolet : 3 700+ km
• Ak?ni radius : 1 852+ km
• Dostup : 16 800 m
• Stoupavost : 304,8+ m/s
• Plo?ne zati?eni : 306 kg/m²
• Tah/Hmotnost : 1,10

Vyzbroj [ editovat | editovat zdroj ]

• 1 × kanon GIAT 30/M791 ra?e 30 mm se zasobou munice 125 ks
• 14 externich zav?s? (B/C) a 13 externich zav?s? (M) - s nosnosti do 9 500 kg
  • St?ely vzduch-vzduch:
    • MBDA MICA IR
    • MBDA MICA EM
    • Magic II
    • MBDA Meteor
  • St?ely vzduch-zem?:
    • MBDA Apache
    • Storm Shadow
  • Pumy:
    • AASM-Hammer
    • Paveway II/III/Enhanced Paveway
  • Dal?i:
    • Thales Damocles - zam??ovaci kontejner na laserem navad?ne bomby
    • Thales AREOS - kontejner ur?eny k pr?zkumu
    • 5 p?idavnych palivovych nadr?i ke zvy?eni doletu

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Dassault Rafale na anglicke Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• McDonnell Douglas F/A-18 Hornet
• General Dynamics F-16 Fighting Falcon
• Saab JAS-39 Gripen
• Eurofighter Typhoon
• Suchoj Su-27

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Dassault Rafale na Wikimedia Commons
• Oficialni web
• Dassault Rafale na USS Enterprise
• ?lanek acig.org