D?jiny Danska jako sjednoceneho kralovstvi za?inaji v 8. stoleti, historicke prameny popisujici danske uzemi a jeho obyvatele, Dany, v?ak sahaji a? na po?atek 6. stoleti. Mezi tyto rane dokumenty pat?i spisy historik? Jordanese a Prokopia . P?ijeti k?es?anstvi Dany v roce 960 nazna?uje existenci svrchovane kralovske moci nad danskym uzemim. Od panovnik? teto doby, jako byl Gorm Stary nebo Harald Modrozub , odvozuje sv?j p?vod i sou?asny vladnouci rod, co? ?ini danskou monarchii nejstar?i v Evrop?. ^[1]

Danske d?jiny zna?n? ovlivnila jeho zem?pisna poloha mezi Severnim a Baltskym mo?em , strategicky a hospoda?sky vyznamne umist?ni mezi ?vedskem a N?meckem, uprost?ed jejich vzajemnych boj? o kontrolu Baltskeho mo?e ( dominium maris baltici ). Dansko dlouhodob? soupe?ilo se ?vedskem o nadvladu nad jiho?vedskou oblasti Skanelandene a s N?meckem o ovladnuti ?lesvicka (danske leno) a Hol?tynska (n?mecke leno).

Dansko nakonec v t?chto soubojich prohralo a bylo nuceno nejd?ive odstoupit Skaneland ?vedsku a pozd?ji ?lesvicko-Hol?tynsko N?meckemu cisa?stvi . Po osamostatn?ni Norska roku 1814 si Dansko udr?elo stare norske kolonie ? Faerske ostrovy , Gronsko a Island . B?hem 20. stoleti ziskal Island nezavislost, zatimco Gronsko a Faerske ostrovy se staly integralni sou?asti Danskeho kralovstvi. Roku 1920 se po plebiscitu k Dansku znovu p?ipojilo Severni ?lesvicko. Za druhe sv?tove valky bylo Dansko okupovano nacistickym N?meckem a v roce 1945 osvobozeno britskou armadou. Po valce Dansko vstoupilo do OSN a roku 1949 se stalo jednim ze zakladajicich ?len? NATO .

Prehistoricke Dansko [ editovat | editovat zdroj ]

Lide ?ili na uzemi dne?niho Danska u? p?ed vice ne? 100 000 lety, ale byli pravd?podobn? nuceni na ?as opustit toto uzemi kv?li ledovci, ktery pokryl krajinu b?hem doby ledove . P?edpoklada se, ?e lide zde trvale ?iji a? od obdobi kolem roku 12 000 p?. n. l. Zem?d?lstvi se zde pak za?alo praktikovat okolo roku 3000 p?. n. l.

Severska doba bronzova se v Dansku zna?i poh?bivanim mrtvych spole?n? s jejich majetkem do mohyl a take z tohoto obdobi pochazi mnoho dolmen? a kamennych hrobek objevenych na danskem uzemi. Mezi mnoha dal?imi nalezy z teto doby najdeme i krasne bronzove nabo?enske artefakty, hudebni nastroje a take d?kazy raneho rozvrstveni spole?nosti do t?id.

B?hem p?edromanske doby ?elezne ( 4. ? 1. stoleti p?. n. l. ) se klima v Dansku a ji?ni Skandinavii za?ina ochlazovat a zvlh?ovat, co? zna?n? ovliv?uje zem?d?lstvi a nuti mistni obyvatelek k odchodu do ji?n?ji polo?enych mist na uzemi dne?niho N?mecka . V teto dob? take lide za?ali t??it ?elezo a dale ho zpracovavat. Znamky silneho vlivu kmen? Kelt? na p?vodni obyvatele Danska a obyvatele dal?ich uzemi ve Skandinavii se odra?i v n?kterych star?ich uzemnich nazvech.

?imske provincie ovliv?uji ?ivot a hlavn? obchod v Dansku, p?esto?e se jejich hranice zastavily p?ed jeho uzemim. Toto je dokazano n?kolika nalezy ?imskych minci na uzemi Danska. Prvni zname runove napisy se datuji do obdobi okolo roku 200 p?. n. l. . Vy?erpani zem?d?lske p?dy v ji?n?j?ich ?astech Evropy v 1. stoleti p?. n. l. vede ke zvy?eni populace v oblasti Skandinavie a k zvy?ovani po?tu konflikt? mezi germanskymi kmeny a ?imskymi osidlenci v oblasti Galie . V nalezech na uzemi Danska jsou b??ne hlavn? ?imske artefakty z obdobi 1. stoleti , co? z?ejm? zna?i, ?e ?ast danske vojenske ?lechty slou?i v ?imske armad?. Jedn?mi z nejcenn?j?ich nalez? z tohoto obdobi jsou nalezy velice dob?e zachovanych t?l , ktera se uchovala diky utopeni dane osoby v ba?in?. Diky t?mto nalez?m se dozvidame velice cenne informace o ?ivot? v te dob? v Dansku.

Germanska doba ?elezna [ editovat | editovat zdroj ]

Materialni kultura severni Evropy b?hem tzv. st?hovani narod? v 5. ? 7. stoleti se nazyva Germanska doba ?elezna . Mezi nejznam?j?i poz?statky teto doby m??eme za?adit ?ra?elinove mrtvoly“, mezi kterymi? jsou nejlepe zachovana t?la dvou u?krcenych mu??. Dle historickych p?edpoklad? v tomto obdobi ze ?vedska do Danska p?ichazi kmen Dan? , jeho? potomci ?iji v Dansku dodnes.

St?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i pisemne pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

Za nejstar?i danske pisemne pamatky jsou pova?ovany Widsith a Beowulf , dva zname hrdinske eposy , a kronika?ske dilo Saxo Grammatica (?ijiciho kolem roku 1200 ), ktery nap?iklad zpracoval i p?ib?h o Hamletovi .

Vikingove [ editovat | editovat zdroj ]

Lide znami jako Vikingove obyvali v?t?inu uzemi Danska od 8. do 11. stoleti . M?li daleko komplikovan?j?i socialni strukturu ne? v?t?ina p?edchazejicich obyvatel Skandinavie a proslavili se hlavn? loupe?nymi vypravami na lodich zvanych drakkary , ktere podnikali prakticky do cele Evropy . B?hem doby Viking? se Dansko rozlehalo na Jutskem poloostrov? , Zelandskem ostrov? , ji?ni ?asti dne?niho ?vedska ( Skaneland ) a na po?atku 11. stoleti je?t? kral Knut Veliky na skoro 30 let p?ipojil Anglii .

Formovani danskeho statu a jeho christianizace [ editovat | editovat zdroj ]

Prvnim historicky dolo?enym panovnikem na danskem uzemi byl Godfred , ktery vladl v dob? Karla Velikeho, jen? se pokou?el proniknout na poloostrov, a byl jeho va?nym protivnikem. Za prvniho opravdu d?le?iteho panovnika pak m??eme ozna?it vikinskeho vale?nika Hardegona , ktery koncem 9. stoleti dobyl Jutsky poloostrov , ale i p?esto existovalo na uzemi dne?niho Danska mnoho drobnych kralovstvi. Prvnim, kdo se sna?il o jejich sjednoceni, byl Hardegon?v syn Gorm (pozd?ji ozna?ovan jako Gorm Stary ) z dynastie Skioldung? , ktery m?l sidlo Jellinge v Jutsku . P?edpoklada se, ?e kolem roku 980 dokon?il Gorm?v syn Harald I. Modrozuby sjednocovani danskeho uzemi. P?ibli?n? ve stejne dob? pak Dansko nav?tivili n?me?ti misiona?i, kte?i podle legendy pro?li zkou?kou ohn?m, ?im? p?esv?d?ili Haralda konvertovat ke k?es?anstvi (965). Nove nabo?enstvi, ktere teprve b?hem staleti nahradilo p?vodni severskou mytologii , m?lo mnoho vyhod pro krale, nap?iklad ho oprav?ovalo k zavrhnuti mnoho jeho odp?rc?, kte?i byli p?ivr?enci p?vodni severske mytologie . K?es?anstvi take znamenalo ur?itou podporu od Svate ?i?e ?imske .

Po smrti Knuta Velikeho v roce 1035 se Anglie od Danska odtrhla a to se dostalo do krize. Po smrti Knutova syna Knuta III. , ktery byl zabit p?i lidovem povstani, dokonce ovladl Dansko na p?t let (1042?1047) norsky kral Magnus Dobry . Z teto situace Dansko vysvobodil a? Knut?v synovec Svend Estridsen , ktery znovu ziskal plnou moc nad uzemim Danska. Vybudoval si take velice p?atelske vztahy s bremskym arcibiskupem , ktery byl v te dob? arcibiskupem zodpov?dnym za cele uzemi Skandinavie .

Na po?atku 12. stoleti bylo v Dansku z?izeno arcibiskupstvi v Lundu, co? zemi davalo cirkevni moc nad celou Skandinavii . Nedlouho pote vznikla arcibiskupstvi take v Norsku i ?vedsku , co? jim zajistilo cirkevni nezavislost na Dansku. Ve 12. stoleti vypukl v Dansku krvavy boj o kralovsky tr?n - val?ili mezi sebou nejv?t?i feudalove . Postupn? vykrystalizovali t?i kandidati na tr?n - Valdemar I. , Knut Magnussen a Sven III. Grathe , v?ichni z rodu Estridsen? . A? roku 1157 do?lo k jednani v Roskilde , ktere m?lo vest ke stabilizaci pom?r?. Tato sch?zka je v?ak znama jako krvava, proto?e Sven III. sve soky napadl, Knut Magnussen byl zabit, ale Valdemar prchnul. Je?t? v roce 1157 porazil Valdemar I. v bitv? na Grathe hede Svena III., ktery v bitv? padl a Valdemar I. Veliky tak ziskal kontrolu nad celym kralovstvim, stabilizoval ho a reorganizoval jeho spravu. B?hem Valdemarovy vlady byl postaven hrad ve vesni?ce Havn, co? nakonec vedlo k vybudovani Københavnu (?esky Kodan? ), dne?niho hlavniho m?sta. Spole?n? s biskupem Absalonem pak Valdemar vybudoval z Danska nejv?t?i velmoc v oblasti Baltskeho mo?e , ktera mohla soupe?it s n?meckou Hanzou , vevody z Hol?tynska a ?adem n?meckych ryti?? v obchod?, uzemi i nadvlad? nad Baltskym mo?em .

Po Valdemarov? smrti vladli jeho synove Knut VI. a Valdemar II. Vit?zny .

Valdemar II. byl jednim z nejvyznamn?j?ich danskych kral? - b?hem jeho vlady dosahla danska expanze sveho vrcholu a Dansko m?lo vliv na celou oblast Baltu , hlavn? Estonska . Na podporu teto expanze do?lo k p?esunu moci z Jutska na Sjalland . Valdemar II. ovladl Hol?tynsko , potvrdil vladu nad ?lesvikem a 15. ?ervna 1219 dobyl Estonsko v bitv? u Lindanise (dne?ni Tallinn ). B?hem teto bitvy podle pov?sti spadla z nebe danska vlajka . V roce 1225 pak byl Valdemar II. se synem zajat Jind?ichem Zv??inskym , p?vodcem tohoto zajeti byl v?ak cisa?. Na podporu propu?t?ni Valdemara vystupoval i pape? Honorius III. a tak ho cisa? pod podminkou vzdani se Hol?tynska propustil. Ov?em u? v prosinci 1225 byla smlouva Valdemarem prohla?ena za neplatnou a Danove za?ali sbirat vojsko. Jejich spojencem se stal rod Welf? a v roce 1227 do?lo mezi ob?ma stranami k bitv? u Bornhovedu , v ni? byl Valdemar kv?li zrad? sedlak? pora?en a take p?i?el o oko. Tato bitva znamenala konec jeho snah o roz?i?eni uzemi.

K ?eskym d?jinam ma Valdemar II. vztah prost?ednictvim sve ?eny Markety (p?i svatb? p?ijala jmeno Dagmar Danska ), dcery P?emysla Otakara I.

Problemy krale [ editovat | editovat zdroj ]

Kral m?l problemy udr?et moc nad kralovstvim hlavn? kv?li silici moci ?lechty a cirkve. Dlouhy ?as byly vztahy krale a ?imskeho pape?e velice vla?ne. Na konci 13. stoleti byla kralovska moc stale na ustupu a tak se ?lecht? poda?ilo donutit krale k podepsani prvni danske ustavy . Ze slabosti danskeho krale m?li u?itek i n?mecka Hanza a vevodove z Hol?tynska - posledni jmenovani ziskali kontrolu nad velkym uzemim Danska, proto?e kral jim musel ru?it svym lenem p?i vym?n? pen?z k jejich finan?nim operacim. Nasledkem toho byl kral ve 20. letech 14. stoleti prakticky bez uzemi, proto?e byl vazan mnoha sliby t?mto hrabat?m.

Danske kralovstvi stale upadalo a tak p?e?lo uzemi Skane na ?as pod spravu ?vedskeho krale . V roce 1340 pak tr?n p?ipadnul Valdemaru Atterdagovi (p?izvisko m??eme p?elo?it jako ?novy den“), vladnoucimu jako Valdemar IV. Dansky, ktery byl velice schopnym politikem a poda?ilo se mu znovu sjednotit Danske kralovstvi, kdy? postavil vevody proti sob? navzajem. ?erna smrt objeviv?i se v Danska b?hem Valdemarovy vlady, take podpo?ila jeho sna?eni. Dale pak Valdemar IV. usiloval o dal?i roz?i?eni danskeho uzemi, co? se mu da?ilo a? do roku 1360 , kdy se dostal do otev?eneho konfliktu s Hanzou. K jeji nelibosti toti? obsadil Gotland s m?stem Visby , je? bylo d?le?itym obchodnim centrem. Spojenectvi Hanzy a ?vedskeho kralovstvi uzav?ene kv?li napadeni Danska, za?ilo ostudnou pora?ku, kdy? danske vojsko uko?istilo velke uzemi pod dr?enim Hanzy, ktere ji bylo vraceno a? po zaplaceni zna?ne sumy pen?z. Na?t?sti pro Hanzu se Jutska ?lechta vzbou?ila proti vysokym danim vybiranym kv?li expanzivnim valkam v oblasti Baltskeho mo?e a donutila v roce 1370 krale k odchodu do exilu. Pote po leta Hanza kontrolovala v?t?inu pevnosti mezi Sjællandem a Skane .

Marketa I. a Kalmarska unie [ editovat | editovat zdroj ]

Marketa I. byla dcerou Valdemara IV., provdanou za Haakona VI. , krale Norska , diky ?emu? byla spojena ob? kralovstvi a byla tu i mo?nost k p?ipojeni ?vedskeho kralovstvi , proto?e Haakon byl p?ibuzensky sp?izn?n se ?vedskou kralovskou rodinou. P?vodn? m?l nad v?emi t?emi kralovstvimi vladnout Marketin syn Olaf III. , ale kv?li jeho brzke smrti se vlady ujala ona. B?hem jejiho ?ivota byla v?echna t?i kralovstvi sjednocena pod nazvem Kalmarska unie , oficialn? zalo?ene v roce 1397 . Tato unie obsahovala mimo uzemi Norska , ?vedska a Danska i Faerske ostrovy , Gronsko , Island a v?t?inu uzemi dne?niho Finska .

Naslednik Markety, Erik VII. Pomo?ansky , nebyl tak schopnym politikem jako ona a tak jeho vlada vedla k formalnimu rozpadu Kalmarske unie. Nicmen? stale tu existovalo nad?eni pro my?lenku unie a tak se Kry?tof Bavorsky , vzdaleny p?ibuzny Erika Pomo?anskeho, sna?il o sve zvoleni kralem ve v?ech t?ech kralovstvich, aby mohl znovu sjednotit Skandinavii. To se mu poda?ilo, ale mezi ?vedskou ?lechtou za?ala stale vice r?st nelibost k nadvlad? Danska a tak se unie znovu brzy stala jen formalni unii bez praktickeho vyznamu. Na po?atku 16. stoleti se k moci dostal Kristian II. , autor citatu ?Pokud klobouk na me hlav? vi, co si myslim, sundam ho a odhodim.“. Jak je z citatu patrne i on byl zastancem ?i?eni machiavelisticke politiky . Kristian II. obsadil ?vedsko a pokusil se znovu vybudovat unii, k ?emu? mu m?la pomoci i poprava 100 v?dc? ?vedskych odp?rc? unie, je? je dnes znama jako Stockholmska krvava laze? . Tento ?in zlikvidoval jakekoli dal?i nad?je na sjednoceni Skandinavie.

Nasledkem uplneho odtr?eni ?vedska z Kalmarske unie v roce 1521 se v Dansku a Norsku rozho?ela ob?anska valka a dochazi zde k nabo?enske reformaci . Kdy? se v?ci uklidnily byla Rada Danska ( Rigsradet ) oslabena a Rada Norska byla zcela zru?ena a tak byla ob? kralovstvi spojena v personalni unii zname jako Dansko-Norsko . Norsko si ponechalo pravo rozhodovat o n?kterych slo?kach vlady jako suverenni stat tak?e m?lo vlastni m?nu, armadu i p?edsedu nejvy??iho soudu. Jako d?di?ne kralovstvi byl status Norska odli?ny od danskeho, co? bylo vyhodne pro norskou kralovskou rodinu v boji o dansky tr?n. Ob? kralovstvi z?stala spojena a? do roku 1814.

Novov?k [ editovat | editovat zdroj ]

Reformace [ editovat | editovat zdroj ]

Reformace , ktera se zrodila v ?echach a v my?lenkach Jana Husa pokra?oval o sto let pozd?ji v N?mecku Martin Luther , m?la velky vliv na obyvatele Danska. I dnes je Danska narodni cirkev odno?i protestantskeho luteranskeho nabo?enstvi . Reformace byla v Dansku zavedena v roce 1536 a jako jinde v Evrop? bylo roz?i?eni protestantismu mo?ne hlavn? silnou kombinaci lidoveho nad?eni pro reformaci cirkve a nad?eni vlady pro mo?nost nezavislosti na ?imu. Velkou vyhodou nezavislosti na ?imu bylo toti? p?evedeni ve?kerych cirkevnich pozemk? do majetku krale, ?im? se rozloha kralovskych dr?av zv?t?ila vice ne? t?ikrat.

Stejn? jako jinde v Evrop? v Dansku rostla nespokojenost s pravidly ?imske cirkve a na po?atku 30. let 16. stoleti byli lide podn?covani k napadani kla?ter? a kostel?. Kdy? v roce 1533 zem?el Frederik I. , dostala zemi do spravy biskupska rada a ta odmitla p?ijmout zvoleni jeho syna Kristiana za krale, jeliko? se obavala, ?e p?ijme luteranske nabo?enstvi. Ozbrojena opozice slo?ena ze ?lechty a starosty Lubecku je v?ak donutila Kristiana p?ijmout. Brzy po jeho zvoleni jako Kristiana III. pak byla v?t?ina cirkevnich majetk? zkonfiskovana, aby mohlo byt zaplaceno armadam, ktere Kristianovi pomohly v jeho boji s biskupskou radou, a kn??i byli donuceni konvertovat k luteranstvi . Dansko se brzy stalo jednou z hlavnich opor luteranskeho nabo?enstvi a 17. stoleti se stalo ?asem ortodoxniho prosazovani luteranstvi, jakekoliv naznaky prosazovani dal?ich protestantskych nabo?enstvi jako je kalvinismus ?i u?eni Ulricha Zwingliho byly tvrd? trestany.

Novov?ka politika [ editovat | editovat zdroj ]

Dansko b?hem 16. stoleti bohat? vzkvetalo hlavn? diky zvy?ujici se doprav? p?es u?inu Sund , na ktere bylo zavedeno mytne, proto?e Dansko kontrolovalo ob? jeji strany. Take obchod s obilim z Polska do Nizozemska a zbytek Evropy vyrazn? stoupal a tak dan?ti kralove rozhodn? nevahali zpoplatnit ho. Danska ekonomika take profitovala z Osmdesatilete valky v Nizozemi , proto?e velky po?et kvalifikovanych odbornik? z teto oblasti se rozhodl utect prav? do Danska. To pomohlo k modernizaci mnoha aspekt? danske spole?nosti a k utvo?eni mnoha d?le?itych obchodnich cest mezi Nizozemskem a Danskem.

V te dob? bylo Dansko relativn? silnym kralovstvim. Evropska politika 16. stoleti se v?t?inou to?ila okolo rozpor? mezi katolickou a protestantskou cirkvi tak?e bylo jasne, ?e Dansko, silne, sjednocene luteranske kralovstvi, bude zata?eno do velke nabo?enske valky pokud p?ijde. T?icetileta valka byla nevyhnutelnym nasledkem rozpor? mezi cirkvemi a i Dansko se rozhodlo bojovat za protestantskou cirkev . Bohu?el pro Kristiana IV. se stala intervence danske armady do N?mecka absolutnim fiaskem a je?t? k tomu se ?vedska intervence setkala s daleko v?t?im usp?chem.

Kristian IV. je p?esto ozna?ovan za jednoho z nejv?t?ich danskych kral?. Jeho vlada trvala velice dlouho, od roku 1588 a? do 1648 , a je znam jako architekt na danskem tr?n?, proto?e za jeho vlady byla postavena v?t?ina stavebnich projekt?, ke kterym se zavazal. V?t?ina z nejznam?j?ich staveb v Dansku byla postavena prav? za jeho vlady.

Po jeho smrti Dansko vedlo katastrofalni valku se ?vedskem . Neobvykle tuha zima, diky ktere zamrzly i n?ktere z danskych u?in, dovolila ?vedskym jednotkam p?ekro?it Sundskou u?inu suchou nohou a napadnout p?imo Koda? . Roskildsky mir uzav?eny v roce 1658 pak donutil Dansko postoupit ?vedsku t?i ze svych nejbohat?ich provincii, Skane s Blekinge , Halland a Bohuslan .

Absolutismus [ editovat | editovat zdroj ]

Diky katastrofalnimu vysledku valky se ?vedskem byl kral Frederik III. nucen p?esv?d?it ?lechtu vzdat se n?kterych z jejich prav, jako nap?iklad osvobozeni z placeni dani. Timto krokem za?ina obdobi absolutismu v Dansku.

Leta absolutismu se v Dansku zna?i centralizaci moci do Kodan?, reorganizaci vlady hierarchickym zp?sobem a ustanoveni krale jako hlavniho tv?rce vlady. Kralov?ti u?ednici ovladali vladu stejn? jako nova skupina byrokrat?, ktera d?sila p?edev?im tradi?ni ?lechtu, jeji? pravomoci se zkratily jako nikdy d?ive. Take vlada a pravo bylo zmodernizovano b?hem tohoto obdobi - v roce 1683 byla v?echna venkovska prava standardizovana a sjednocena v Danske lov 1683 .

Dal?i modernizace zahrnuji sjednoceni v?ech vahovych i delkovych m?r v celem kralovstvi a zmapovani a registrace zem?d?lske p?dy. Takto utvo?eny zem?d?lsky registr umo?nil vlad? za?it bezprost?edn? vybirat dan? od vlastnik? p?dy a povolovat jim vyst?hovani mimo oblast povinnosti platit dan? za p?du.

Populace Danska b?hem tohoto obdobi plynule rostla z 660 000 v roce 1660 na 700 000 v roce 1720 i p?es ztratu n?kterych oblasti ve prosp?ch ?vedska. V roce 1807 dosahl po?et obyvatel 978 000.

Snahy o r?znorodost hospoda?stvi nezahrnujici zem?d?lstvi ztroskotaly. B?hem tohoto obdobi existovalo jen male mno?stvi pr?myslu a pokud, tak hlavn? v Kodani. V pozdnim 17. stoleti se toto male mno?stvi rozvinulo a za?alo zasobovat armadu. Primarnim vyvoznim trhem bylo Nizozemsko . Zemska ?lechta ?itala okolo 2000 ?len?, ale vlastnila vice ne? polovinu zem? v Dansku. Vesnicka sprava byla p?edev?im stale v rukou mnoha vlastnik? p?dy a n?kolika malo pravem ur?enych u?ednik?. V roce 1733 bylo zavedeno nevolnictvi , vesni?ti d?lnici byli p?ipoutani k mistu, kde se narodili. Lide toto misto nemohli opustit bez povoleni vlastnik? p?dy, na ktere ?ili. Teoreticky by toto mohlo vest k zavedeni domobrany, ale i k zaji?t?ni levne pracovni sily pro vlastniky p?dy. Nevolnictvi bylo zru?eno v roce 1788 po iniciativ? nove liberaln?j?i bur?oazni t?idy sidlici v Kodani. Na konci 18. stoleti se za?aly uskute??ovat rozsahle zem?d?lske reformy. Stary system ned?lene orne p?dy byl zru?en a mnoho malych farem se slou?ilo do v?t?ich celk?.

Cele 18. stoleti si danska ekonomika vedla velice dob?e, nejvy??i r?st za?ila ke konci stoleti diky roz?i?ujici se zem?d?lske produkci vzhledem k roz?i?ujicim se po?adavk?m v Evrop?. Danske obchodni lod? take obchodovaly po cele Evrop? a severnim Atlantiku a pou?t?ly se i do cest do novych danskych kolonii v Karibiku .

Novy styl a osvicenske my?lenky se staly oblibenymi mezi danskou st?edni t?idou. Vysledkem byl zvy?ujici se zajem o osobni svobodu. Cenzura, ktera se hojn? uplat?ovala b?hem 17. a 18. stoleti , se v poslednich 15 letech 18. stoleti vyrazn? uvolnila. Ve stejne dob? se take za?aly vice roz?i?ovat my?lenky danskeho nacionalismu, objevil se hlavn? nesouhlas s N?mci a Nizozemci slou?icimi na kralovskem dvo?e. Hrdost na narodni jazyk a kulturu se vyrazn? zvy?ila a byl p?ijat zakon, ktery cizinc?m zakazoval zastavat vladni posty. Nep?atelstvi mezi N?mci a Dany od poloviny 18. stoleti stale stoupalo.

Kolonialismus [ editovat | editovat zdroj ]

Dansko si uchovavalo n?kolik kolonii mimo Skandinavii od 17. stoleti a? do 20. stoleti . Kolonie m?lo Dansko spole?n? s Norskem v severnim Atlantiku ? v Gronsku a na Islandu . Kristian IV. jako prvni vedl politiku expanzivniho danskeho zahrani?niho obchodu jako sou?ast merkantilisticke vlny, ktera zaplavila Evropu . Prvni danska kolonie byla zalo?ena v roce 1620 v Trankebaru na ji?nim pob?e?i Indie a tato kolonie z?stala v dr?eni Danska vice ne? 200 let. V karibske oblasti pak Dansko zalo?ilo kolonie v roce 1671 na ostrov? sv. Toma?e , v roce 1718 na ostrov? sv. Jana a od Francie v roce 1733 odkoupilo kolonii na ostrov? Saint Croix . Danska Vychodoindicka spole?nost sidlici v Trankebaru b?hem sveho nejv?t?iho rozkv?tu vyva?ela spole?n? se ?vedskou Vychodoindickou spole?nosti vice ?aje ne? britska Vychodoindicka spole?nost . Vice ne? 90 % takto dovezeneho ?aje bylo pote pa?ovano do Britanie a z jeho prodeje m?li Danove obrovske zisky. V?echny vychodoindicke spole?nosti postupn? zanikly po za?atku napoleonskych valek. Dal?i kolonie, pevnosti a zakladny Dansko vlastnilo v zapadni Africe, ktere ale pou?ivalo hlavn? p?i obchodu s otroky.

19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Napoleonske valky [ editovat | editovat zdroj ]

Silnou danskou ekonomikou ot?asly naklady na armadu a ztraty zp?sobene napoleonskymi valkami . Britska flotila napadla Koda? v roce 1801 ( 1. bitva o Koda? ) a to vedlo Dansko ke spojeni se s napoleonskou Francii. V roce 1807 byla Koda? znovu napadena Brity ( 2. bitva o Koda? ), co? vedlo a? k tzv. valce d?lovych ?lun? .

Mirovou smlouvou z Kielu , podepsanou v roce 1814 bylo Norsko od?ato Dansku a p?ipojeno ke ?vedsku, ktere pat?ilo ke stran? vit?z?. Norove se ale vzbou?ili, vyhlasili nezavislost a za krale si zvolili Kristiana Frederika (budouciho Kristiana VII. ). S touto revoluci se ale ?vedsko nesmi?ilo a vyhlasilo Nor?m valku. Kristian Frederik cht?l situaci vy?e?it smirem, a tak navrhl, ?e se vzda naroku na tr?n, pokud bude Norsko akceptovano jako demokraticky stat. To se stalo a Norsko se dostalo do personalni unie se ?vedskem.

B?hem tohoto obdobi bylo Dansko doslova zruinovano. Obchodnici b?hem valky prchli a v?t?ina obyvatelstva byla su?ovana nedostatkem jidla a pen?z. Paradoxn? je ale toto obdobi ozna?ovano za zlaty v?k danske kultury ? literatura , mali?stvi a filozofie za?ily velice plodne obdobi. Nejvyzna?n?j?i dan?ti um?lci jako jsou Hans Christian Andersen , Søren Kierkegaard , Bertel Thorvaldsen ?i Nikolaj Frederik Severin Grundtvig tvo?ili prav? v tomto obdobi.

Nacionalismus a liberalismus [ editovat | editovat zdroj ]

Danske liberalni a nacionalisticke hnuti se za?alo nejvice rozvijet ve 30. letech 19. stoleti a po evropske vln? revoluci v roce 1848 se Dansko po p?ijeti tzv. ?ervnove ustavy ( junigrundloven ) 5. ?ervna 1849 stalo konstitu?ni monarchii . Po vzr?stajicich po?adavcich bur?oazie podilejici se na vlad? se kral Frederik VII. rozhodl p?edejit vypuknuti krvave revoluce, ktere se rozho?ely jinde v Evrop?, a p?ijal po?adavky ob?an?. Nova ustava obsahovala rozd?leni moci na t?i slo?ky a zaji?t?ni volebniho prava v?em mu??m nad 25 let bez kriminalni minulosti. Kral byl ustanoven hlavou moci vykonne , moc zakonodarna se skladala z dvoukomoroveho parlamentu , v n?m? prvni komorou byl Folketing skladajici se z ?len? volenych z obyvatelstva a druhou byl Landsting , jeho? ?lenove byli voleni z vlastnik? p?dy. Dale byla samoz?ejm? vytvo?ena nezavisla soudni moc . V roce 1845 byla danska kolonie v Indii, Trankebar , prodana Brit?m.

Danske kralovstvi se po dlouhou dobu skladalo ze ?ty? ?asti: Jutsky poloostrov a k n?mu nale?ici ostrovy, ktere tvo?ily kralovstvi a dale vevodstvi ?lesvicko a Hol?tynsko , ktere byly v personalni unii s Danskem. Od za?atku 18. stoleti a stale vice na za?atku 19. stoleti by Danove radi vid?li vevodstvi jako plnou sou?ast kralovstvi. Tento pohled v?ak nebyl sdilen s n?meckou v?t?inou ?ijici ve vevodstvich, ktera se nad?en? p?idavala k liberalnimu a nacionalistickemu hnuti znamemu jako ?lesvicko-hol?tynismus . Toto hnuti usilovalo o nezavislost na Dansku. Prvni valka o ?lesvicko-Hol?tynsko byla podnicena konstitu?nimi zm?nami v roce 1849 a diky intervenci Britanie a dal?ich velmoci skon?ila statusem quo . V Dansku se vedlo mnoho debat nad dal?im postupem v otazce ?lesvicka a Hol?tynska - nacionalni liberaliste po?adovali plne svazani ?lesvicka s Danskem, Hol?tynsku ponechali volbu zda se cht?ji ?i necht?ji p?ipojit. Nicmen? mezinarodni udalosti p?edb?hly danskou domaci politiku a Dansko muselo v roce 1864 ?elit valce s Pruskem a Rakouskem , ktera je znama jako druha valka o ?lesvicko-Hol?tynsko . Tyto oblasti se staly ob?ti velkych politickych ambici Otty von Bismarcka . Dansko bylo nuceno postoupit cele ?lesvicko-Hol?tynsko Prusku a p?ijalo politiku neutrality.

Valka byla siln? traumatizujici pro Dansko jako narod, proto?e Danove byli donuceni p?ehodnotit sve misto ve sv?t?. Ztrata ?lesvicka-Hol?tynska byla posledni ze serie uzemnich ztrat pro d?ive rozlehle Danske kralovstvi. ?etna bohata uzemi kralovstvi byla ztracena ve prosp?ch ?vedska a N?mecka, tak?e se narod musel zam??it na rozvoj chud?ich ?asti zem?. V Jutsku se p?e?lo ke zdokonaleni extenzivniho zem?d?lstvi a objevila se nova forma nacionalismu, ktera vyzdvihovala ?maly“ narod, tradici vesnickeho Danska a sna?ila se vyhybat touham po zv?t?ovani danskeho uzemi.

Dv? koncepce internacionalismu a nacionalismu take byly d?le?itou sou?asti historie danskeho d?lnickeho hnuti, ktere nabralo silu, kdy? se socialni otazka za?ala spojovat s internacionalismem. Socialisticka teorie a styk s organizaci prvni internacionaly , ktera sdru?ovala d?lnicka hnuti v mnoha zemich, p?ipravila cestu pro d?lnicke hnuti i v Dansku. Hlavni hybnou silou zde byl Louis Pio . V roce 1871 d?lnicke hnuti za?alo vydavat Socialisticke noviny nasledkem krvave prohry pa?i?ske komuny . V nich se vedla silna kampa? za nezavisle organizace pracovnik?, ktere by existovali p?imo pod vedenim podnik?, a za vznik samostatne danske odno?e internacionaly. Tuto kampa? m??eme ozna?it za zakladni stavebni kamen vzniku danske socialn? demokraticke strany pod nazvem Den Internationale Arbejderforening for Danmark (Mezinarodni d?lnicka asociace Danska). Byla to kombinace odborove organizace a politicke strany a obratn? spojovala nacionalisticke a internacionalisticke prvky.

Louis Pio za?al d?lnicky boj za mezinarodnost, proto?e podle jeho nazoru i kdyby byli usp??ni ve v?em ? bez mezinarodnosti neni ?adny pokrok. Pokra?oval v poukazovani na spolupraci st?edni t?idy p?es hranice a jejich pou?ivani nacionalisticke retoriky jako zbran? proti d?lnik?m a jejich osvobozovani.

Danska sekce internacionaly po?ala organizovat stavky a demonstrace za vy??i platy a socialni reformy ? umirn?ne po?adavky, ale dostate?n? provokujici zam?stnavatele a sily zakona a po?adku. V?ci dostaly vrcholu p?i bitv? o Falleden 5. kv?tna 1872 , p?i ni? byli zat?eni a ob?alovani t?i hlavni v?dci ( Louis Pio , Poul Geleff a Harald Brix ) za vlastizradu.

Tito t?i pote opustili Dansko a ode?li do Spojenych stat?, kde vytvo?ili kratce fungujici socialistickou kolonii blizko m?ste?ka Hays v Kansasu , ktera v?ak nebyla usp??na, byla vytvo?ena v roce 1877 a ve stejnem roce se i rozpadla. Kolonii obyvalo celkem osmnact lidi, ?enati i svobodni. Majetek byl po rozpadu prodan a vyd?lek se rozd?lil mezi kolonisty ? ka?dy dostal okolo 30 dolar? .

Nov? vznikla politicka situace v Dansku, zalo?ena hlavn? na nove ustav?, byla nebezpe?na p?edev?im pro ji? existujici elitu, a to hlavn? kv?li snaze rolnictva vladnout. Prosti mu?i s nizkym vzd?lanim nahrazovali profesory a profesionaly na d?le?itych postech. Rolnictvo spole?n? s liberalnimi i radikalnimi obyvateli m?st ziskalo v?t?inu k?esel ve Folketingu a dokonce se pomoci ustavnich zm?n sna?ilo ovladnout i Landsting . Levicova strana Venstre m?la byt po?adana o sestaveni vlady, ale kral, stale hlava moci vykonne, odmitl. Pote nasledovala ustavni krize, ktera skon?ila a? v roce 1901 p?edstavenim parlamentni vlady. Bylo rozhodnuto, ?e ?adna vlada nebude usilovat o prosazovani zakon?, s kterymi nesouhlasi v?t?ina parlamentu.

M?nova unie [ editovat | editovat zdroj ]

Skandinavska m?nova unie byla utvo?ena ?vedskem a Danskem 5. kv?tna 1873 navazanim m?ny obou zemi na stejnou hmotnost zlata. Norsko, ktere bylo v personalni unii se ?vedskem, vstoupilo do unie o dva roky pozd?ji a i jeho m?na se svazala s m?nou Danska a ?vedska. M?nova unie byla jednou z mala z?ejmych vysledk? skandinavistickeho politickeho hnuti 19. stoleti.

Unie zaji??ovala pevne vym?nne kurzy a stabilitu m?ny, ale ?lenske zem? formaln? pokra?ovaly ve vydavani sve vlastni m?ny.

Vypuknuti prvni sv?tove valky vedlo k rozpadu m?nove unie ? ?vedsko 2. srpna 1914 opustilo zlaty standard a bez stabilniho sm?nneho kurzu volny ob?h pen?z skon?il.

20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atek 20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

V prvnich desetiletich 20. stoleti spolu vladly nova radikalni strana a stara strana Venstre . B?hem jejich vlady bylo umo?n?no volit i ?enam ( 1915 , tzv. 1. revize ustavy), jedny z poslednich danskych kolonii (ostrovy sv. Jana, sv. Toma?e a Saint Croix) byly prodany Spojenym stat?m a Dansko zavedlo d?le?ite socialni, d?lnicke a tr?ni reformy.

Dansko z?stalo neutralni b?hem 1. sv?tove valky , p?esto tento konflikt zemi ovlivnil. Zna?n? se roz?i?ilo ?melina?stvi, jeliko? byl obchod naru?en valkou a po ni nasledujici finan?ni nestabilitou v Evrop?. Pora?ka N?mecka a Versailleska smlouva dala mandat k ?lesvickemu plebiscitu , v kterem bylo rozhodnuto o p?ipojeni severni ?asti ?lesvicka k Dansku. Kral a ?ast opozice vy?ital ministerskemu p?edsedovi Karlu Teodorovi Zahlemu , ?e nevyt??il z pora?ky N?mecka je?t? dal?i uzemi pro Dansko, nap?iklad ta, ktera Dansko ztratilo ve druhe valce o ?lesvicko-Hol?tynsko . Kral v??il v podporu lidu k jeho vyhradam k ministerskemu p?edsedovi a zavrhl Zahleho vladu, co? vedlo a? k tzv. Velikono?ni krizi v roce 1920 . Jejim vysledkem byl kral?v slib, ?e ji? nebude p?imo zasahovat do politiky a tento slib byl kralem od te doby dodr?ovan i p?esto, ?e omezeni jeho pravomoci nebylo zakotveno v ustav?.

Ve volbach v roce 1924 ziskala nejvice hlas? socialn?-demokraticka strana pod vedenim charismatickeho Thorvalda Stauninga a u vlady se tato strana udr?ela a? do roku 2001 . Thorvald Stauning spolupracoval s n?kterymi bur?oaznimi stranami, ?im? si jeho strana je?t? vice upevnila sve hlavni slovo na politickem poli. Zprost?edkoval take d?le?ite jednani ve 30. letech, ktere vedlo ke konci hospoda?ske krize v Dansku a take polo?ilo zaklady socialniho statu.

Navzdory sve deklarovane nezavislosti na za?atku 2. sv?tove valky a uzav?eni dohody o neuto?eni s nacistickym N?meckem bylo Dansko 9. dubna 1940 napadeno Wehrmachtem ( operace Weserubung ) a bylo okupovano a? do 5. kv?tna 1945. Okupace Danska byla ze za?atku unikatni ve sve mirnosti (p?esto?e po n?mecke invazi do Sov?tskeho svazu byla zakazana komunisticka strana ). Nova koali?ni vlada se pokou?ela ochranit obyvatele p?ed nacistickymi zakony kompromisnimi ?e?enimi. Folketingu bylo stale povoleno zasedat, policie byla stale pod danskou kontrolou a nacisti?ti ?initele byli na jeden krok vzdaleni od obyvatelstva. Nicmen? nacisticke N?mecko za?alo po?adovat ukon?eni tolerance k danske vlad? a tak musela v roce 1943 rezignovat a N?mci ziskali plnou kontrolu nad Danskem. Po tomto kroku za?alo proti okupa?nim silam vzr?stat silne hnuti odporu. Ke konci valky bylo pro nacisticke N?mecko stale t???i mit Dansko pod kontrolou, ale zem? byla pln? osvobozena a? p?ichodem spojeneckych jednotek doraziv?ich na konci valky.

Pozoruhodny byl take p?esun v?t?iny danskych ?id? do ?vedska v roce 1943, kdy? nacisticke jednotky hrozily jejich deportaci do koncentra?nich tabor? .

Politika v povale?ne obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Rok 1953 vedl v Dansku k dal?im politickym zm?nam ? k tzv. 2. revizi ustavy, kdy byl zru?en Landsting , zrovnopravn?no Gronsko a Faerske ostrovy a bylo povoleno nastupnictvi na tr?n v ?enske linii.

Po valce s uv?dom?nim si nove hrozby ze strany SSSR a s pou?enim Danska z udalosti 2. sv?tove valky , danska vlada upustila od neutralni politiky. Dansko se stalo zakladajicim ?lenem Organizace spojenych narod? a jednim z prvnich ?len? Severoatlanticke aliance ( NATO ), p?esto?e se p?vodn? cht?lo pokusit o vytvo?eni aliance jen s Norskem a ?vedskem. Severska rada byla vytvo?ena a? pozd?ji ke koordinaci severske politiky. V roce 1973 pak Danove v referendu odsouhlasili vstup zem? do Evropskeho hospoda?skeho spole?enstvi , p?edch?dce dne?ni Evropske unie , Maastrichtskou dohodu ale podepsali a? v roce 1993 , kdy? jim byla zaru?ena vyjimka tykajici se spole?ne obrany a m?novych opat?eni. V roce 2000 byla parlamentem schvalena spole?na evropska m?na ? Euro ? aby byla hned nasledn? odmitnuta v referendu.

Vzpoura proti autoritam [ editovat | editovat zdroj ]

V 60. a 70. letech do?lo v Dansku k tzv. vzpou?e proti autoritam ? v?e za?ali studenti vysokych ?kol, kte?i za?ali tykat svym profesor?m, proto?e to pova?ovali za jeden krok k zrovnopravn?ni student? a profesor?. Od te doby vykani z b??ne ?e?i v Dansku prakticky vymizelo. Dale studenti po?adovali podil na spolurozhodovani na univerzitach, co? vedlo a? k zru?eni profesorskeho absolutismu a studenti mohli zasednout do univerzitnich rad. Tato studentska revoluce vedla i k zp?istupn?ni univerzit chud?im student?m a k zalo?eni tzv. univerzitnich center v Roskilde ( 1972 ) a v Alborgu ( 1974 ).

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku History of Denmark na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BUSCK, Steen; POULSEN, Henning. D?jiny Danska . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2007. 426 s. ISBN   978-80-7106-908-9 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Seznam hlav danskeho statu

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu D?jiny Danska na Wikimedia Commons
• Nejd?le?it?j?i dokumenty danske historie (anglicky)
• P?ehled danske historie Archivovano 19. 5. 2007 na Wayback Machine . (anglicky)