Curych Zurich
Historicke centrum Curychu na ?ece Limmat
znak vlajka
Poloha
Sou?adnice	47°22′18″ s. ?. , 8°32′32″ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	409 m n. m.
Stat	?vycarsko ?vycarsko
Kanton	Curych
Okres	Curych
Curych Curych, ?vycarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	87,93 km²
Po?et obyvatel	447 082 (2023) [1]
Hustota zalidn?ni	5 084,5 obyv./km²
Sprava
Starosta	Corine Mauch ( SP )
Vznik	2. stoleti
Oficialni web	www .stadt-zuerich .ch
PS?	8000?8099
Ozna?eni vozidel	ZH
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Curych ( n?mecky Zurich , francouzsky Zurich , italsky Zurigo , retoromansky Turitg ) je nejv?t?i m?sto ?vycarska a hlavni m?sto stejnojmenneho kantonu . Le?i v p?edh??i Alp u severniho konce Cury?skeho jezera , na obou b?ezich ?eky Limmat , ktera zde z jezera vyteka, a ?eky Sihl , ktera se v centru m?sta do Limmatu vleva. Je obklopeno lesnatymi kopci, nejvy??i z nich, Uetliberg , dosahuje vy?ky 869 m n. m. M?sto se d?li na 12 m?stskych obvod? (n?mecky Kreis ). ?ije zde p?ibli?n? 447 tisic ^[1] obyvatel, v cele aglomeraci p?es 1,1 milionu obyvatel. V roce 2017 ?ilo v Curychu 32,5 % cizinc? (pro srovnani v ?enev? 47,9 %). ^[2]

Misto bylo osidleno u? v neolitu , m?sto Tur?cum zalo?ili ?imane. Ve st?edov?ku bylo Tigurium svobodnym ?i?skym m?stem , od roku 1351 ?lenem ?vycarske konfederace. Roku 1519 zde vznikla ?vycarska reformace Ulricha Zwingliho .

Curych je bankovni st?edisko sv?toveho vyznamu a jedno z nejbohat?ich m?st na sv?t?. Je to dopravni uzel celoevropskeho vyznamu v letecke, ?elezni?ni i dalni?ni doprav?. Pat?i k hospoda?skym a kulturnim centr?m zem? a podle r?znych pr?zkum? mezi nejdra??i m?sta, ale take s nejvy??i kvalitou ?ivota na sv?t?. ^[3]

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Curych le?i v nadmo?ske vy?ce 408 metr? na dolnim (severnim) konci Cury?skeho jezera v udoli ?eky Limmat a dolni ?asti udoli ?eky Sihl , sev?eny mezi kopci Uetliberg na zapad? a Zurichberg na vychod?. Limmat prameni v jeze?e, zatimco Sihl, ktery proteka zapadn? od jezera, se do Limmatu vleva severn? od cury?skeho stareho m?sta v mist? zvanem Platzspitz. Stare m?sto se rozklada po obou b?ezich Limmatu, ktery zpo?atku te?e na sever a pak se postupn? obloukovit? sta?i na zapad. D?iv?j?i m?sto se neroz?i?ovalo a? k ?ece Sihl, ale nechalo si v 17. a 18. stoleti vybudovat jako zapadni hranici p?ikop (tzv. Schanzengraben ). V te dob? byla ?ast vody z jezera odvedena a v p?ikopu mimo ba?ty a valy odvedena zp?t do Limmatu.

Topografie [ editovat | editovat zdroj ]

Rozloha m?sta Curych je 91,88 km², z toho 3,95 km² tvo?i Cury?ske jezero . Zahrnuje horni ?ast p?irodni a sidelni oblasti Limmattal , sou?ast severni ?asti ?vycarske plo?iny . Kanalizovany a ?aste?n? nap?imeny Limmat neproteka st?edem udoli, ale v?dy podel praveho (severovychodniho) okraje udoli. S nadmo?skou vy?kou 392 m je Limmat u Oberengstringenu nejni?e polo?enym mistem v obci.

Na zapadni stran? lemuji udoli Limmatu zalesn?ne vrcholky masivu Albis, Uetliberg a Buechhoger, po nich? probiha zapadni hranice obce. Hora Uetliberg je s 870 metry nad mo?em nejvy??im bodem v okoli. Na jeji vrchol se lze snadno dostat pomoci ?eleznice. Z plo?iny vyhlidkove v??e Uetliberg se nabizi p?sobive panorama m?sta a jezera a za jasneho po?asi a? k Alpam. Na jihu obec zasahuje do dolni ?asti udoli Sihlu.

Na severovychod? udoli Limmatu se nachazi masiv, ktery vyzna?uje rozvodi mezi ?ekami Limmat a Glatt. Vy?ka p?eva?n? zalesn?nych vrcholk? kopc? se zvy?uje od severozapadu k jihovychodu: na vrcholu se nachazeji hory Honggerberg (541 m n. m.), Kaferberg (s Waidbergem, 571 m n. m.), Zurichberg (676 m n. m.) a Adlisberg (701 m n. m.). Mezi Kaferbergem a Zurichbergem se nachazi pln? zastav?ne sedlo Milchbucks (asi 470 m n. m.), ktere je d?le?itym p?echodem mezi udolimi Limmatu a Glattu.

Nejsevern?j?i ?ast obce zasahuje do roviny Glatttalu a do sni?eniny, ktera tvo?i spojnici mezi Glatttalem a Furttalem. Sou?asti uzemi obce je take ?ast Katzensee (p?irodni rezervace) a Busisee, ktere jsou odvod?ovany potokem Katzenbach do Glattu.

Geologie [ editovat | editovat zdroj ]

Z geologickeho hlediska se Curych nachazi v molasove panvi ?vycarske plo?iny. V obdobi t?etihor byla panev vypln?na eroznimi zbytky vznikajicich Alp, p?i?em? sedimenty lze rozd?lit do r?znych vrstev. Usazeniny v mo?skych podminkach se ozna?uji jako mo?ska molasa, usazeniny ve fluvialnich podminkach jako sladkovodni molasa.

Pro oblast Curychu je d?le?ita svrchni sladkovodni molasa , ktera se ukladala p?ibli?n? p?ed 16 a? 5 miliony let. Tvo?i ji st?idajici se vrstvy tvrdych piskovcovych vrstev a m?kkych vrstev bahna a vystupuje zejmena na Uetlibergu a na kopcich vychodn? od m?sta. Hluboky vrt by v podlo?i Curychu odhalil vrstvu molasovych usazenin o mocnosti vice ne? 1000 metr?, ne? se objevi sedimenty jurskeho obdobi.

Krajinu cury?skeho regionu rozhodujicim zp?sobem utva?el postup rynsko-linthskeho ledovce b?hem r?znych dob ledovych. Ledovec prohluboval a roz?i?oval stavajici prohlubn? a vytva?el nova udoli. Udoli Limmattal a Glattal jsou vypln?na ledovcovymi ?t?rky a dal?imi postglacialnimi sedimenty. Stopy wurmskeho zaledn?ni jsou dodnes nejz?eteln?ji patrne. Morenova st?na, ktera uzavira Cury?ske jezero na severu, vznikla b?hem tzv. cury?ske faze (asi p?ed 20 000 lety). Vyzna?uje ji h?eben mezi jezerem a udolim Sihlu, kopec u Lindenhofu ve starem m?st? a Burgholzli, zatimco udoli Sihlu absorbovalo tok tajici vody na okraji ledovce.

Klima [ editovat | editovat zdroj ]

Curych se nachazi v mirnem podnebnem pasmu. Podnebi Curychu charakterizuji na jedne stran? zapadni v?try, ktere ?asto p?ina?eji sra?ky, a na druhe stran? tzv. Bise (vychodni nebo severovychodni vitr), ktery je obvykle spojen s tlakovou vy?i a p?ina?i chladn?j?i faze po?asi, ne? by se dalo v pr?m?ru o?ekavat ve v?ech ro?nich obdobich. Vitr, tzv. Fohn , ktery je d?le?ity v alpskych udolich a na okraji Alp, obvykle nema na Curych ?adny zvla?tni klimaticky vliv.

Pr?m?rna ro?ni teplota za normalni obdobi 1991?2020 na m??ici stanici Spolkoveho u?adu pro meteorologii a klimatologii (MeteoSwiss) v mistni ?asti Affoltern v nadmo?ske vy?ce 443 m n. m. ?ini 9,8 °C, p?i?em? nejchladn?j?i pr?m?rne m?si?ni teploty byly nam??eny v lednu (1,0 °C) a nejteplej?i v ?ervenci (19,2 °C). V pr?m?ru zde lze o?ekavat p?ibli?n? 87 mrazovych dn? a 16 ledovych dn?. Ro?ni pr?m?r letnich dn? se pohybuje kolem 51, zatimco horkych dn? je obvykle 11 a? 12. M??ici stanice Zurich-Affoltern ma pr?m?rn? 1662 hodin slune?niho svitu za rok. V pr?b?hu roku spadne 1022 mm sra?ek, p?i?em? b?hem teplej?i faze roku (od jara od podzimu) a zejmena b?hem t?i letnich m?sic? bylo nam??eno vy??i mno?stvi ne? v zim? v d?sledku konvektivnich sra?ek.

Charakteristika m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Udoli Limmat je tem?? cele zastav?ne (obytne a pr?myslove oblasti, komer?ni zony). Hust? zastav?ne jsou take oslun?ne a lukrativni obytne oblasti na Zurichbergu a Waidbergu a ni??i svahy na zapadni stran? udoli na Uetlibergu. Zastavba zasahuje p?es Milchbuck do Glatttalu a sousednich oblasti.

K zelenym plicim m?sta pat?i rozsahle zalesn?ne oblasti Adlisbergu, Zurichbergu, Kaferbergu, Honggerbergu a Uetlibergu. Vyznamne zelene plochy se nachazeji take na b?ehu jezera (Zurichhorn a Enge). Zastav?ne uzemi je dale roz?len?no parky a zahradami. V?t?i souvisle zem?d?lske plochy se nachazeji v oblastech Affoltern a Seebach.

P?i pr?zkumu v roce 1996 bylo 45,4 % celkove plochy m?sta Curych (bez plochy jezera) vyu?ito pro sidla, pr?mysl a obchod, 15,5 % pro dopravu, 26,5 % tvo?ily lesy, 11 % zem?d?lstvi a 1,2 % vodni plochy. V roce 2004 bylo zastav?no p?ibli?n? 93 % uzemi ur?eneho jako stavebni zona.

?len?ni m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

P?vodni obec Curych (p?ed rokem 1893) zahrnovala pouze uzemi dne?niho stareho m?sta. P?i dvou velkych roz?i?enich m?sta v letech 1893 a 1934 byly p?ipojeny ?etne sousedni obce, ktere se v pr?b?hu 19. stoleti stale vice rozr?staly. Dnes se m?sto Curych sklada z dvanacti m?stskych obvod?, ?islovanych od 1 do 12, z nich? ka?dy zahrnuje jednu a? ?ty?i m?stske ?tvrti nebo dv? a? ?ty?i statisticke ?tvrti. V Curychu existuji dv? r?zne definice ?tvrti: ?m?stske ?tvrti“ a ?statisticke ?tvrti“. M?stske ?tvrti jsou historicke ?tvrti s vlastnim erbem, ktere byly d?ive samostatnymi lokalitami nebo oblastmi a v pr?b?hu historie byly za?len?ny. Existuje 22 tzv. m?stskych ?tvrti. Pro statisticke u?ely byly n?ktere m?stske ?tvrti, ktere se shoduji s m?stskymi obvody, rozd?leny na dal?i statisticke ?tvrti, nap?iklad stare m?sto, pr?myslova ?tvr? nebo Aussersihl. Ze statistickeho hlediska se m?sto Curych sklada ze 34 ?tvrti. Rozd?leni na m?stske obvody je uvedeno ni?e:

• 1. obvod zahrnuje stare m?sto, a tedy p?vodni obec Curych (do roku 1893).
• 2. obvod na zapadnim b?ehu Cury?skeho jezera, zahrnujici Enge, Wollishofen a Leimbach (p?ipojen v roce 1893).
• 3. obvod v udoli Limmatu mezi Sihlem a Uetlibergem, zahrnuje Wiedikon (p?ipojen v roce 1893)
• 4. obvod v udolni niv? mezi Sihlem, ?elezni?nimi trat?mi a Wiedikonem, zahrnuje ?ast byvale obce Aussersihl (p?ipojen v roce 1893)
• 5. obvod v udolni niv? mezi Limmatem, Sihlem a ?elezni?ni trati, zahrnuje pr?myslovou ?tvr?, ktera byla sou?asti byvale obce Aussersihl a byla p?ipojena v roce 1893
• 6. obvod na svazich Zurichbergu, zahrnuje Oberstrass a Unterstrass (p?ipojen v roce 1893)
• 7. obvod na svazich Zurichbergu a Adlisbergu, zahrnujici Fluntern, Hottingen a Hirslanden (p?ipojen v roce 1893) a Witikon (p?ipojen jako posledni v roce 1934)
• 8. obvod na vychodnim b?ehu Cury?skeho jezera, zahrnuje Riesbach (p?ipojen v roce 1893)
• 9. obvod mezi Limmatem na severu a Buechhogerem a Uetlibergem na jihu, zahrnuje Altstetten a Albisrieden (p?ipojen v roce 1934)
• 10. obvod napravo od Limmatu na ji?nim svahu Honggerbergu a Kaferbergu, zahrnuje Wipkingen (p?ipojen v roce 1893) a Hongg (p?ipojen v roce 1934)
• 11. obvod v rovin? severn? od Honggerbergu a Kaferbergu mezi Glatttalem a Katzensee, zahrnuje Affoltern, Oerlikon a Seebach (p?ipojen v roce 1934)
• 12. obvod v udoli Glatttal na severnim upati Zurichbergu, zahrnuje Schwamendingen (p?ipojen v roce 1934)

Hranice m?stskych obvod? se zpravidla shoduji s hranicemi obci, ktere existovaly p?ed rokem 1893. V zavislosti na jejich velikosti v?ak bylo bu? n?kolik obci slou?eno do jednoho obvodu, nebo v p?ipad? Aussersihlu byla jedna obec rozd?lena na dva obvody. V pr?b?hu ?asu do?lo take k ?ad? v?t?ich ?i men?ich uprav hranic.

Sousedni obce [ editovat | editovat zdroj ]

S m?stem Curych sousedi tyto obce: Regensdorf , Rumlang , Opfikon a Wallisellen na severu, Dubendorf , Fallanden a Maur na vychod?, Zollikon , Kilchberg a Adliswil na jihu a Stallikon , Uitikon , Schlieren a Oberengstringen na zapad?. Urdorf sousedi s m?stem Curych pouze v jednom bod?.

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Nejstar?i historie a? st?edov?k [ editovat | editovat zdroj ]

V urodnem mist? husteho neolitickeho osidleni se usadili kelt?ti Helveciove . Kamenne m?sto zalo?ili ?imane roku 15 p?. n. l., m?li zde celni stanici a m?sto nazvali Tur?cum . ^[4] V 5. stoleti jej osidlili german?ti Alamani , a ze severovychodu sem pronikali k?es?an?ti misiona?i. Roku 835 se poprve p?ipomina hrad, zalo?eny na mist? ?imske pevnosti cisa?em Ludvikem N?mcem , ktery zde roku 853 zalo?il prvni ?ensky benediktinsky kla?ter, pozd?ji nazyvany Fraumunster .

Na rozdil od v?t?iny ostatnich velkych ?vycarskych m?st se Curych stal ji? v ranem st?edov?ku m?stem. P?esto?e ji? v ?imskych dobach existovala v Tur?cum celni stanice, hadrianska svatyn? na Grosse Hafner v nejni??i jezerni panvi p?i odtoku Limmatu a pevnost, souvisejici osidleni je?t? nebylo mo?ne ozna?it za m?sto. Ran? st?edov?ky, alamansky Curych byl uzce spjat se ?vabskym vevodstvim a dv?ma vyznamnymi cirkevnimi fundacemi n?meckych kral?, Grossmunsterem a Fraumunsterem, ktere byly zasv?ceny kultu patron? m?sta Felixe a Regula. Po zhrouceni centralizovane moci ve ?vabskem vevodstvi a vym?eni dynastie Zahring? v roce 1218 si Curych dokazal zajistit status nezavislosti na cisa?i; v roce 1262 byla take vyslovn? potvrzena ?i?ska svoboda obyvatel. Titul svobodneho ?i?skeho m?sta znamenal, ?e m?sto bylo de facto nezavisle. Brzy na to si m?sto o rozloze 38 hektar? vybudovalo hradby, z nich? se dochovaly dv? brany. De iure se v?ak Curych vymanil ze svrchovanosti cisa?e Svate ?i?e ?imske a? v roce 1648. ^[4]

V pozdnim st?edov?ku Curych ziskal a dobyl vyznamna uzemi v okoli, ktera byla m?stu politicky pod?izena a? do roku 1798. Od cechovni revoluce vedene starostou Rudolfem Brunem v roce 1336 spravovala vnit?ni zale?itosti Curychu spole?n? m?stska ?lechta a ?emeslnicke spolky ( cechy ? tzv. Zunftordnung ). Brun byl take zodpov?dny za najezd na Rapperswil. V roce 1351 se Curych p?ipojil jako paty ?len ke Stare ?vycarske konfederaci , aby si zajistil nezavislost na nastupujici jihon?mecke habsburske dynastii, a spolu s Bernem se stal tzv. Vorortem , tedy m?stem (mistem) s vysadnim postavenim v hierarchii konfederace, p?ed venkovskymi kantony. ^[4]

Po?atkem 14. stoleti zde vznikl Codex Manesse , jeden z nejkrasn?j?ich iluminovanych rukopis? kurtoazni kultury a hlavni pramen st?edov?ke n?mecke poezie a heraldiky. Nejvyznamn?j?im p?inosem Curychu sv?tovym d?jinam je dosud reformace Ulricha Zwingliho . Ten se roku 1520 se stal hlavnim kazatelem v kostele sv. Petra a pod jeho duchovnim vedenim se Curych od roku 1519 stal reformovanym ?imem na Limmatu. Cury?ska bible (n?mecky Zurcher Bibel ), jeden z prvnich n?meckych p?eklad? bible, vznikla v letech 1524?1525 pod vedenim Zwingliho, Lea Juda a dal?ich spolupracovnik? a byla vydana cury?skym tiska?em Christophem Froschauerem nejprve po ?astech a pozd?ji jako kompletni bible.

Anabaptisticke hnuti vzniklo v Curychu v roce 1523 pod vedenim Konrada Grebela , Felixe Manze , Ji?iho Blaurocka , Balthasara Hubmaiera a dal?ich, kte?i se od Zwingliho odtrhli a byli kratce pote pronasledovani a uv?zn?ni. V lednu 1527 se Felix Manz utopil v ?ece Limmat a mnoho anabaptist? uprchlo do Schaffhausenu nebo na cury?sky venkov. Z konflikt? se sousednimi katolickymi kantony vznikly Kappelske valky .

Heinrich Bullinger a Rudolf Gwalther upevnili reformaci v Curychu jako Zwingliho nastupci a rozvijeli ?etne kontakty po cele Evrop?. Za jejich p?sobeni bylo p?ijato mnoho protestantskych uprchlik? z Ticina , Italie, Francie a Anglie. Ti nasledn? vyznamn? p?isp?li k hospoda?ske prosperit? Curychu prost?ednictvim ?emesel, vyroby dosud neznamych textilii a obchodu. ^{[5] [6]}

Roku 1624 si Curych vybudoval nakladne opevn?ni a vymahani dani vyvolalo selske vzpoury, ktere m?sto tvrd? potla?ilo. Roku 1648 se m?sto prohlasilo patricijskou republikou.

V dob? hon? na ?arod?jnice bylo v Curychu v letech 1487?1701 souzeno 79 osob za ?arod?jnictvi. V ?arod?jnickem procesu z roku 1701 bylo za udajne ?arod?jnictvi odsouzeno osm lidi z Wasterkingenu. ^[7] P?edseda kantonalni vlady Markus Notter a prezident cirkevni rady Ruedi Reich tyto justi?ni vra?dy v roce 2001 odsoudili.

18. a 19. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

Curych 18. stoleti byl pova?ovan za ?nejv?t?i hadanku n?meckych intelektualnich d?jin“. Navzdory relativn? malemu po?tu obyvatel se vedle v?deckeho centra rozvinula i literarni pov?st Curychu, ktery rozhodujicim zp?sobem p?isp?l k d?jinam n?mecky psane literatury.

Po padu svobodne republiky Curych po francouzske invazi do ?vycarska v roce 1798 bylo m?sto spolu s byvalym poddanskym uzemim za?len?no do noveho kantonu Curych , jeho? se stalo hlavnim m?stem. Helvetska republika pod francouzskou patronaci sice brzy padla, zru?ila v?ak feudalni vladu m?sta nad kantonem a p?ipravila p?du pro moderni uspo?adani. Na po?atku 19. stoleti do?lo v kantonu k obnoveni m?stske nadvlady, ktera v?ak nem?la dlouheho trvani. Cury?ska smlouva z roku 1859 ukon?ila spor mezi Francii, Rakouskem a Italii a uznala samostatnost ?vycarska.

Vzestup Curychu na pozici hospoda?skeho centra ?vycarska za?al v 18. a 19. stoleti diky textilnimu pr?myslu. Pod politickym a hospoda?skym vedenim liberal?, zejmena Alfreda Eschera , se vedouci uloha Curychu od roku 1846 roz?i?ila i na finan?ni sektor a sektor slu?eb, kde vznikla ?ada bank a poji??oven. Od upadku cury?skeho pr?myslu v povale?nem obdobi vyznam tohoto odv?tvi je?t? vzrostl.

V letech 1855 a 1867 zem?elo v Curychu v d?sledku ?patnych hygienickych podminek v mnoha domacnostech asi 500 lidi na choleru . ^[8] V roce 1867 byla zahajena vystavba kanalizace. V roce 1884 vypukla epidemie b?i?niho tyfu .

V letech 1848 a 1874 p?ijal Curych ?vycarskou spolkovou ustavu , postupn? zbo?il hradby a stal se cilem velke imigrace z okoli. Ve druhe polovin? 19. stoleti za?al stavebni boom, ktery trval a? do 70. let 19. stoleti a v jeho? pr?b?hu se Curych z maleho m?ste?ka stal velkom?stem se v?emi jeho problemy. Rychly r?st se zpo?atku omezoval na p?estavbu a novou vystavbu centra m?sta a stale vice zahrnoval i okolni venkovske obce. Ve dvou vlnach p?ipojovani bylo v letech 1893 a 1934 ke staremu m?stu p?ipojeno 20 venkovskych obci, ale vytvo?eni ?milionoveho Curychu“ se dosud nepoda?ilo. ^[9] Zatimco finan?ni sila m?sta a prazdne obecni pokladny p?edm?stskych obci byly p?vodn? hnaci silou dobrovolneho roz?i?ovani m?sta, v sou?asnosti jsou zbyvajici samostatne obce na p?edm?sti v lep?i finan?ni situaci ne? m?sto. To se odra?i zejmena ve vy?i da?ovych sazeb.

Roku 1847 byla otev?ena prvni ?vycarska ?eleznice z Curychu do Badenu . Roku 1867 byla zalo?ena hlavni t?ida sou?asneho m?sta Bahnhofstrasse , vedouci od hlavniho nadra?i k jezeru. Roku 1871 byla otev?ena budova hlavniho nadra?i a roku 1877 cury?ska burza.

Dv? vyrazne vlny nar?stu po?tu obyvatel v letech 1888?1910 a 1950?1970 zp?sobili nov? p?ichozi ze zahrani?i. ^[10] P?ist?hovalci se v?ak obti?n? domahali ob?anskych prav a teprve od roku 1875 za?alo platit, ?e po deseti letech pobytu se ?lov?k stava ob?anem. V roce 1912 tvo?ili t?etinu obyvatel Curychu cizinci, ^[11] Curych byl stejn? jako velka ?ast n?mecky mluviciho ?vycarska v obdobi p?ed prvni sv?tovou valkou p?atelsky v??i p?ist?hovalc?m z N?mecka, mluvit vysokou n?m?inou se v kruzich vy??i t?idy pova?ovalo za dobre mravy. ^[12]

20. stoleti [ editovat | editovat zdroj ]

V prvni polovin? 20. stoleti byl Curych politicky o?arovan d?lnickym hnutim. Ji? p?ed celonarodni stavkou v roce 1918 byla konfrontace mezi bur?oazii a d?lnictvem v Curychu obzvla?t? ostra, nebo? Curych m?l velke pr?myslove podniky s tisici d?lniky a byl take ba?tou vy??ich st?ednich vrstev. Kdy? v roce 1928 dosahla socialn?demokraticka strana pod vedenim Davida Farbsteina poprve absolutni v?t?iny v m?stske rad? (vykonnem organu) a obecnim zastupitelstvu (zakonodarnem organu), stal se Curych demonstraci vladnoucich schopnosti socialni demokracie v mezivale?nem obdobi. Nicmen? prav? v Curychu se v roce 1939 stala narodni vystava znama jako Landi symbolem soudr?nosti ?vycarska a v?le k odporu ve jmenu duchovni narodni obrany proti hitlerovskemu N?mecku. Kone?n? v roce 1943 se cury?sky starosta Ernst Nobs stal prvnim socialnim demokratem, ktery byl zvolen do Spolkove rady. V povale?nem obdobi z?stal Curych shroma?di?t?m a d?ji?t?m protestnich hnuti, jako byly nepokoje v roce 1968 a nepokoje mlade?e v roce 1980. I dnes je 1. maj v Curychu stale charakteristicky ka?doro?nimi st?ety mezi autonomnimi demonstranty a policii.

Problemem ve m?st? byla po dlouhou dobu take otev?ena drogova scena. V polovin? 80. let se Platzspitz stal celosv?tov? znamym pod nazvem Needlepark . Ten byl 5. unora 1992 vyst?hovan a zape?et?n, na?e? se drogova scena p?esunula na ji? nepou?ivane nadra?i Letten.

Sou?asnost [ editovat | editovat zdroj ]

V 80. letech 20. stoleti se Curych ocitl v za?arovanem kruhu mezi poptavkou po dal?ich kancela?skych prostorach v centru m?sta, odlivem obyvatel a hrozbou, ?e se cele m?stske ?tvrti stanou chudinskymi ?tvrt?mi kv?li problem?m s drogami. Opat?eni na zvy?eni atraktivity centra m?sta, jako nap?iklad odleh?eni m?stske ?asti Niederdorf od dopravy pomoci napravnych opat?eni, nemohla zabranit tomu, aby se centrum Curychu stavalo stale men? atraktivnim. Zm?na se zdala nemo?na; v roce 1986 tehdej?i ?editelka vystavby Ursula Kochova pronesla slavny vyrok: ?Curych je postaven“, ?im? vyjad?ila nedostatek perspektivy, pokud jde o budoucnost Curychu a vystavby v n?m. Blokadu se poda?ilo p?ekonat a? v polovin? devadesatych let, a to nejprve diky novym stavebnim a uzemnim p?edpis?m v roce 1996 a liberalizaci zakona o pohostinstvi v roce 1997. Zejmena druhy jmenovany zakon m?l obrovsky stimula?ni u?inek na cury?sky no?ni ?ivot a umo?nil, aby b?hem velmi kratke doby vznikl nespo?et novych a modernich restauraci, bar? a diskotek. V roce 1998 se pod vedenim noveho ?editele vystavby Elmara Ledergerbera (od roku 2002 do dubna 2009 starosta Curychu) urychlila asanace opu?t?nych pr?myslovych areal? ve ?tvrtich Zurich-West a Oerlikon , ktera po leta postupovala pomalu, a v obou lokalitach tak mohly vzniknout nove moderni m?stske ?tvrti. Do roku 2020 m?la vznikout zapadn? od hlavniho nadra?i nova ?tvr? Europaallee.

V oblasti cestovniho ruchu byl Curych od roku 2000 ozna?ovan jako ?Downtown Switzerland“ (?Centrum ?vycarska“). ^[13] Zodpov?dne organy toto ozna?eni p?estaly pou?ivat v roce 2011 a nahradily jej novym sloganem ?World Class. Swiss Made“. ^[14]

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

K 31. prosinci 2022 ?ilo v Curychu 427 721 obyvatel, ^[15] p?i?em? nejvy??iho po?tu obyvatel bylo dosa?eno v roce 1962, kdy zde ?ilo 440 180 lidi. ^[16]

Hustota zalidn?ni na konci roku 2020 ?inila z pohledu statistiky 4655 osob na kilometr ?tvere?ni. 33,0 % obyvatel registrovanych v Curychu v te dob? tvo?ili cizinci bez ?vycarskeho ob?anstvi. ^[15] V listopadu 2016 pochazeli obyvatele Curychu ze 170 narod?. ^[17]

P?vod obyvatel m?sta Curych (2024)

P?vod [18]	Po?et	Podil
?vycarsko ?vycarsko	296 871	66,4 %
N?mecko N?mecko	32 266	7,2 %
Italie Italie	17 293	3,9 %
?pan?lsko ?pan?lsko	7 799	1,7 %
Portugalsko Portugalsko	7 008	1,7 %
Francie Francie	5 773	1,3 %
Rakousko Rakousko	5 048	1,1 %
?ecko ?ecko	3 630	0,8 %
?ina ?ina	3 576	0,8 %
Polsko Polsko	3 416	0,8 %
Eritrea Eritrea	3 327	0,8 %

V Curychu ?ije mnoho lidi z jinych kanton? (uvadi se 41 % obyvatel m?sta, 60 % z nich jsou ?vyca?i). Vzhledem k mistnim a regionalnim rozdil?m v da?ovych sazbach se n?kte?i lide sna?i vyhnout registraci a trvalemu pobytu na uzemi m?sta.

V cury?ske aglomeraci ?ije v sou?asnosti 1,19 milionu obyvatel ? podle udaj? Eurostatu z roku 2012 jich bylo 1 392 396; v cury?skem metropolitnim regionu (zahrnujicim m?sta Winterthur , Baden , Brugg , Schaffhausen , Frauenfeld , Uster / Wetzikon , Rapperswil-Jona a Zug ) jich ?ije p?ibli?n? 1,83 milionu. ^[19]

Jazyky [ editovat | editovat zdroj ]

U?ednim jazykem a lingua franca je ?vycarska varianta standardizovane n?m?iny , ktera se take ozna?uje jako tzv. Hochdeutsch (?vysoka n?m?ina“, stejn? jako v N?mecku) nebo spisovna n?m?ina (proto?e se v?t?inou pou?iva pouze v pisemne korespondenci). Pou?iva se v novinach a ?asopisech, v literatu?e, na internetovych strankach a v cele korespondenci. Krom? toho se ?vycarska vysoka n?m?ina pou?iva take v mluvene podob? na univerzitach, ve ?kolach, v divadlech, ve zpravodajskych, diskusnich a podobnych po?adech v rozhlase a televizi (s vyjimkou mistnich stanic) a v?t?inou take na oficialnich akcich po?adanych oficialnimi institucemi (nap?. parlamentni debaty, soudy).

V b??nem ?ivot? se p?eva?n? mluvi mistni variantou ?vycarske n?m?iny, tedy cury?skou n?m?inou, nebo n?kterym z dal?ich ?vycarskych dialekt?. Tato diglosni jazykova situace je typicka pro cele n?mecky mluvici ?vycarsko.

Podle s?itani lidu z roku 2010 (bylo mo?ne uvest vice odpov?di) mluvi 69,3 % obyvatel Curychu doma ?vycarskou n?m?inou, 22,7 % hovo?i vysokou n?m?inou (neni rozli?eno, o jakou variantu se jedna). Od p?edposledniho s?itani lidu v roce 2000 se vyrazn? zvy?ilo pou?ivani angli?tiny v soukrome sfe?e v domacnosti: 8,8 %. Nasleduje ital?tina se 7,1 %, francouz?tina se 4,5 %, bosen?tina/chorvat?tina/srb?tina se 4,1 %, ?pan?l?tina s 3,9 %, portugal?tina s 3,1 % a alban?tina s 2,3 %. Dv?ma nebo vice jazyky doma hovo?i 20 % obyvatel Curychu. ^[20]

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 2019 se 105 066 obyvatel (25,1 %) z celkoveho po?tu obyvatel Curychu hlasilo k ?imskokatolicke cirkvi, 80 698 obyvatel (19,3 %) k evangelicke reformovane cirkvi, 2015 obyvatel (0,5 %) k jinym uznanym nabo?enskym spole?enstvim a 231 233 obyvatel (55,2 %) k jinemu vyznani/nabo?enstvi nebo bez vyznani. ^[21] P?esne udaje o ?lenstvi v ostatnich nabo?enskych spole?enstvich (krom? narodnich cirkvi) ji? nejsou od s?itani lidu v roce 2000 k dispozici pro v?echny obyvatele. Spolkovy statisticky u?ad (BFS) v?ak provadi vyb?rova ?et?eni, p?i nich? jsou zaznamenavany i dal?i nabo?enske komunity ve m?st? Curychu. Od roku 1970 po?et osob bez vyznani prudce vzrostl; ve vyb?rovem ?et?eni v roce 2020 uvedlo 42,8 % respondent? star?ich 15 let, ?e se nehlasi k ?adnemu nabo?enstvi. ^[22]

Politika [ editovat | editovat zdroj ]

Zakonodarna moc [ editovat | editovat zdroj ]

Zakonodarnym organem m?sta Curych je obecni rada (p?ipadn? zastupitelstvo, n?mecky Gemeinderat ), ktera ma 125 ?len?. Zaseda ka?dou st?edu ve?er na cury?ske radnici a ?lenove jsou placeni za u?ast na zasedanich. Do roku 1934 se m?stska rada nazyvala Velka m?stska rada ( Grosser Stadtrat ). Od roku 2006 jsou ?lenove parlamentu voleni pom?rnym zastoupenim pomoci ?metody dvojiho pom?rneho d?litele se standardnim zaokrouhlenim“ ( Doppelter Pukelsheim ). Tento volebni postup ma zabranit deformacim v malych volebnich obvodech a zvyhod?ovani velkych stran. Strana musi ziskat p?t procent hlas? alespo? v jednom volebnim obvodu, aby byla zahrnuta do rozd?leni mandat?. S p?tiprocentni p?eka?kou se v systemu p?vodn? nepo?italo. Jejim u?elem je zabranit p?ili?ne fragmentaci stranicke sceny.

Oblast m?sta je rozd?lena do deviti volebnich obvod?. Po?et obyvatel ?ijicich v danem volebnim obvodu se vyd?li p?id?lovym d?litelem a zaokrouhli na nejbli??i cele ?islo. Vysledkem je po?et mandat?, ktere maji byt v danem volebnim obvodu p?id?leny. D?litel p?id?lu je stanoven tak, aby bylo p?id?leno 125 mandat?.

Nejdele slou?icim obecnim zastupitelem byl Niklaus Scherr ze strany Alternative Liste, ktery byl ?lenem m?stskeho zastupitelstva v letech 1978?2017.

Vykonna moc [ editovat | editovat zdroj ]

M?stska rada ( Stadtrat ) je deviti?lennym vykonnym organem m?sta Curych. Jejim hlavnim ukolem je ?izeni m?stske spravy. Ob?ane Curychu, kte?i maji pravo volit, voli m?stskou radu ka?de ?ty?i roky v?t?inou hlas?. Od 1. kv?tna 2009 je starostkou m?sta socialni demokratka Corine Mauch. Je prvni ?enou v teto funkci. M?stska kancela?, v jejim? ?ele stoji u?ednik (srovnatelny s funkci tajemnika v ?eskem prost?edi), podporuje m?stskou radu v administrativnich zale?itostech. V pravnich zale?itostech radnici radi pravni poradce.

Kantonalni organy [ editovat | editovat zdroj ]

Curych je hlavnim m?stem kantonu a sidlem parlamentu, vlady a spravy kantonu Curych . Kantonalni zakonodarny sbor (kantonalni rada) zaseda v radnici na nab?e?i Limmatquai, stejn? jako zastupitelstvo m?sta Curychu. Kantonalni sprava sidli na nam?sti Walcheplatz a Neumuhlequai (spravni budova Walche a Caspar-Escher-Haus). Krom? toho se v Curychu nachazi velka ?ast kantonalniho soudnictvi: kantonalni nejvy??i soud a spravni soud. Okresni soud v Curychu, nejv?t?i soud v kantonu Curych s p?ibli?n? 400 zam?stnanci, sidli v r?znych budovach na ulici Badenerstrasse, v?t?inou v tzv. okresni budov?.

Znak a vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Znak, diagonaln? rozd?leny st?ibrnou a modrou barvou, vznikl ve 14. stoleti a byl odvozen od modrobilych pruh? m?stskych prapor?, ktere se pravd?podobn? poprve objevily ve 13. stoleti, kdy se Curych stal cisa?skym m?stem. Znak je ?tvrtym nejstar?im v kantonu po erbech Winterthuru (1276), Gruningenu (1370) a Rheinau (1374). ^[23] Heraldickym zvi?etem m?sta Curychu je lev, tzv. Zurileu . ?tit v uplne podob? erbu tradi?n? dr?i dva stojici lvi, kte?i jsou v heraldice pova?ovani za symboly odvahy, sily, raznosti, sm?losti a state?nosti.

Dnes kanton a m?sto Curych pou?ivaji stejny erb. Pro odli?eni je ?tit v plnem m?stskem znaku korunovan nast?nnou korunou. Drobny rozdil je take ve vyobrazeni lv?: v erbu kantonu je vlevo zobrazen lev s me?em (me? jako symbol valky a statni moci) a vpravo lev s palmovou ratolesti (palmova ratolest jako symbol miru); m?st?ti lvi jsou naproti tomu zobrazeni bez me?e a palmove ratolesti. ^[24] Od roku 2005 se stylizovany uplny erb pou?iva jako standardizovane logo m?stskych u?ad?.

Hospoda?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Curych je hospoda?skym centrem ?vycarska. Cela hospoda?ska oblast v Curychu a jeho okoli se take nazyva Velky Curych . V mezinarodnim m??itku se vyzna?uje zejmena nizkymi da?ovymi sazbami a vysokou kvalitou ?ivota, a proto v Curychu sidli n?ktere mezinarodni spole?nosti. V roce 2018 bylo 5,4 % obyvatel miliona?? (po?itano v americkych dolarech). Diky tomu je Curych m?stem s t?eti nejvy??i hustotou miliona?? na sv?t?, hned po Monaku a ?enev? . ^[25] Vzhledem ke svemu mezinarodnimu ekonomickemu vyznamu je Curych ?asto ?azen do kategorie tzv. globalnich m?st .

Ekonomika je velmi siln? orientovana na sektor slu?eb, ve kterem pracuje tem?? 90 % cury?skych zam?stnanc?. P?ibli?n? 10 % pracuje v pr?myslovem sektoru a men? ne? 1 % v zem?d?lstvi. Ve m?st? ?ije 200 110 pracujicich obyvatel (podle s?itani lidu z roku 2000), kte?i maji 318 543 pracovnich mist. V?t?ina zam?stnanc? (56 %) doji?d?la za praci z jinych obci. Krom? p?ibli?n? 178 000 doji?d?jicich do zam?stnani doji?di z m?sta p?ibli?n? 39 000 osob.

Nejd?le?it?j?im hospoda?skym odv?tvim v Curychu je sektor finan?nich slu?eb, ktery ma sve centrum na nam?sti Paradeplatz. Ve m?st? sidli dv? velke banky ? UBS , do roku 2023 nejv?t?i sv?tovy spravce aktiv, a Credit Suisse , ?vycarska narodni banka , Zurcher Kantonalbank, privatni banka Julius Baer a ?ada men?ich bank. V Curychu ma sve zastoupeni take vice ne? 100 zahrani?nich bank. V cury?skem bankovnim centru pracuje p?ibli?n? 45 000 lidi, co? je tem?? polovina v?ech zam?stnanc? bank ve ?vycarsku. Velky vyznam maji obchody s privatni klientelou, nebo? v Curychu je spravovano vice ne? 25 % sv?tovych p?eshrani?nich aktiv (p?ibli?n? t?etina v?ech aktiv ve ?vycarsku). Od roku 1920 do roku 1996 provozovala ?vycarska po?ta v Curychu system pneumatickych trubek, mezi jeho? diskretni zakazniky pat?ily i banky. ^[26] Vyznamnou roli na mezinarodni urovni hraje take ?vycarska burza SIX , ktera posiluje vyznam Curychu jako finan?niho centra. Je jednou z p?ednich sv?tovych burz z hlediska technologie. Curych take p?edstavuje t?eti nejv?t?i pojistny trh na sv?t?. V Curychu sidli Swiss Re , jedna z nejv?t?ich sv?tovych zaji??oven, a Swiss Life , nejv?t?i skupina ?ivotniho poji?t?ni ve ?vycarsku. Dal?i poji??ovnou mezinarodniho vyznamu je Zurich Insurance Group . Cely sektor finan?nich slu?eb generuje tem?? 50 % da?ovych p?ijm? m?sta Curych. ^[27]

Druhym nejvyznamn?j?im hospoda?skym odv?tvim jsou slu?by souvisejici s podnikanim, jako je pravni a mana?erske poradenstvi, IT a sprava nemovitosti. Za zminku stoji nap?iklad spole?nost IBM Switzerland , ktera v Ruschlikonu provozuje vyznamnou vyzkumnou laborato?. Take spole?nost Google provozuje v Curychu od roku 2004 sve evropske vyzkumne centrum. ^[28] Druhe nejv?t?i pracovi?t? spole?nosti po Mountain View vzniklo v byvalem arealu spole?nosti Hurlimann AG.

V d?sledku strukturalnich zm?n klesl vyznam zpracovatelskeho pr?myslu a stavebnictvi. Velke pr?myslove podniky, jako nap?iklad Siemens , v?ak maji v Curychu stale sve pobo?ky. V Curychu sidli take elektrotechnicka skupina ABB .

Z dal?ich hospoda?skych odv?tvi ma vyznam nejv?t?i ?vycarska maloobchodni skupina Migros , nejv?t?i sv?tovy vyrobce ?okolady Barry Callebaut , dva nejv?t?i prodejci automobil? AMAG Group a Emil Frey Group a take nejv?t?i ?vycarska p?epravni skupina Kuoni.

V neposledni ?ad? se diky kulturni rozmanitosti Curychu stal v poslednich letech vyznamnym ekonomickym faktorem take cestovni ruch. Ka?doro?n? m?sto Curych p?ivita p?ibli?n? dev?t milion? jednodennich turist? a dva miliony host?, kte?i zde p?enocuji, p?i?em? v?t?ina z nich je v Curychu take pracovn?.

?ivotni urove? [ editovat | editovat zdroj ]

Do roku 2008 byl Curych sedmkrat za sebou vyhla?en m?stem s nejvy??i kvalitou ?ivota na sv?t?. V ramci celosv?toveho pr?zkumu kvality ?ivota analyzovala renomovana poradenska spole?nost Mercer 215 velkych m?st na zaklad? 39 kriterii, mezi n?? pat?ily volny ?as, rekreace, bezpe?nost, ?istota, politicka a ekonomicka stabilita a leka?ska pe?e. Od roku 2009 se Curych ?asto umis?oval na druhem mist? za Vidni (nap?iklad v roce 2016 ^[29] ). V roce 2023 mu v tomto ?eb?i?ku pat?ilo 6. misto. ^[30] Curych je take uvad?n jako jedno z m?st s nejvy??imi ?ivotnimi naklady na sv?t?. ^[31]

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

M?stska doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Ve?ejna m?stska doprava je v Curychu velmi popularni a p?eva?uje nad automobilovou. V?t?inu slu?eb ve?ejne dopravy ve m?st? Curych zaji??uje spole?nost Verkehrsbetriebe Zurich (VBZ). VBZ provozuje cury?skou tramvajovou dopravu s 15 linkami a cury?skou trolejbusovou dopravu se ?esti linkami. Ty dopl?uje 14 autobusovych linek Curych. Krom? toho existuje sedm autobusovych linek do okoli a take Polybahnli, lanovka Rigiblick a Dolderbahn. VBZ provozuje dal?ich 31 autobusovych linek v cury?ske aglomeraci. Cela si? linek spole?nosti Verkehrsbetriebe Zurich pokryva v Curychu p?ibli?n? 300 kilometr?.

V prosinci 2006 byl otev?en prvni usek tramvajove trati Glattalbahn na severu Curychu. Od roku 2008 dal?i usek teto tramvajove trati napojuje leti?t? a vznikajici obce mezi leti?t?m a m?stem p?imo na cury?skou tramvajovou si?.

R?zne projekty metra nebo podzemni drahy dosud ztroskotaly na finan?nich d?vodech a na odporu obyvatel, kte?i je odmitli v referendech. Realizovan byl pouze kratky usek, tunel Milchbuck?Schwamendingen, ktery byl pozd?ji upraven pro provoz tramvaji.

?elezni?ni doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Hlavni nadra?i Zurich Hauptbahnhof s vice ne? 2900 spoji a 350?500 tisici pasa?ery denn? pat?i mezi nejru?n?j?i na sv?t? a m?sto ma dal?ich 16 nadra?i a 10 zastavek. Trat? provozuji ?vycarske spolkove drahy (SBB).

Hlavni nadra?i ma p?ime dalkove spojeni vlaky TGV do Francie a ICE do N?mecka, stejn? jako vlaky EuroCity do italskeho Milana . Spojeni s ?eskou republikou je udr?ovano prost?ednictvim no?niho spojeni, a to dv?ma spoji, jednim po ji?ni trase p?es Linec , Salcburk a Innsbruck , a jednim po severni trase p?es Dra??any , Lipsko , Frankfurt nad Mohanem a Basilej . ^[32]

Regionalni dopravu tvo?i jednotna si? p?edm?stskych ?eleznic ( S-Bahn ).

Letecka doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Leti?t? Curych , nachazejici se v obci Kloten , asi 13 km severn? od m?sta, je s vice ne? 24 miliony cestujicich za rok na 15. mist? v Evrop? a ma p?ime spojeni se v?emi kontinenty. Leti?t? vyu?ivaji spole?nosti Swiss ( Swiss International Air Lines a Swiss European Air Lines ), Alitalia a Lufthansa (ta jej nazyva svym t?etim hubem ) a je domovskym leti?t?m spole?nosti Belair , Edelweiss Air a Helvetic Airways i zakladnou zachranne letecke slu?by.

Silni?ni doprava [ editovat | editovat zdroj ]

M?sto Curych ma napojeni na v?echny hlavni ?vycarske dalnice. Po dalnici A1 se lze dostat p?imo do ?enevy nebo St. Gallenu , po dalnici A3 do Basileje a Churu a po dalnici A4 se p?es Curych lze dostat do Winterthuru , Schaffhausenu a Lucernu .

Vzhledem k hustemu zalidn?ni a velke intenzit? dopravy se v Curychu pravideln? tvo?i dopravni zacpy. Severni obchvat m?sta je v provozu od roku 1985, ale v sou?asne dob? dosahuje svych kapacitnich mezi. Ka?dodenni dopravni zacpy vznikaly take na zapadnim obchvatu (1972), p?vodn? vybudovanem jako do?asne opat?eni, vnitrom?stske spojnici mezi konci dalnic A1 a A3, ktera p?ed otev?enim Aeschertunelu 4. kv?tna 2009 vedla z?asti st?edem obytnych ?tvrti. Otev?eni tunelu Uetliberg v roce 2009 zajistilo ?ast?j?i p?ijezd do centra Curychu z jihu, zejmena proto, ?e otev?eni tunelu Islisberg dne teho? roku umo?nilo, aby doprava z Lucernu proudila tem?? po cele delce do centra m?sta ve ?ty?ech jizdnich pruzich. Zarove? v?ak uzav?eni mezery na dalnicich A3 a A4 odkloni ?ast dopravy mezi Basileji a Ticinem z dalnice A2 a Lucernem do zazemi Curychu a na severni b?eh Lucernskeho jezera a ji?ni b?eh Cury?skeho jezera. ?aste?n? se poda?ilo realizovat i dlouho diskutovany projekt cury?ske rychlostni silnice Y, kdy pod celym m?stem povede m?stsky tunel, ktery propoji t?i dalnice do Bernu/Basileje (A1), Churu (A3) a Winterthuru (A1/A4) pod zemi.

Mira automobilizace v Curychu (po?et osobnich automobil? na 1000 obyvatel) ?inila v roce 2016 328. ^[33]

Lodni doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Plavebni spole?nost Zurichsee-Schiffahrtsgesellschaft (ZSG) provozuje pravidelnou lodni dopravu na celem Cury?skem jeze?e. Z nam?sti Burkliplatz lod? obsluhuji dv? p?istavi?t? ve Wollishofenu a Zurichhornu, ktera se nachazeji v centru m?sta. Odtud lod? pokra?uji k p?istavi?tim v obcich u Cury?skeho jezera.

Okru?ni plavba lodi Limmat vede po ?ece Limmat od Narodniho muzea na nam?sti Burkliplatz a dale do Wollishofenu a Zurichhornu. Limmatske lod? obsluhuji take zastavku v p?istavu Enge.

Stejn?, jako v?ichni ostatni provozovatele ve?ejne dopravy v kantonu Curych, je i ZSG ?lenem dopravniho svazu Zurcher Verkehrsverbund .

Pam?tihodnosti [ editovat | editovat zdroj ]

?eka Limmat proteka starym centrem a d?li je na dv? ?asti. Jsou zde poz?statky byvaleho opevn?ni a vodni p?ikop Schanzengraben . Na zapadnim okraji centra te?e ?eka Sihl . Na pravem b?ehu Limmatu le?i Niederdorf , ?iv?j?i ?ast m?sta s mnoha restauracemi, kiny a hudebnimi kluby. ?ivy je take 4. obvod kolem ulice Langstrasse , s r?znymi narodnostmi a jejich kulturami, v?etn? prostituce. Modni a dynamicky se rozvijejici ?tvrti je Zurich-West, byvala tovarni a d?lnicka ?tvr?. ^[34]

Stare m?sto, City [ editovat | editovat zdroj ]

Altstadt (Stare m?sto) s cechovnimi domy le?i po obou stranach Limmatu. Na navr?i Lindenhof je nejstar?i dolo?en? osidleni nad Limmatem, od 18. stoleti s parkovou upravou na zbytcich romanskeho hradu s pamatnikem, p?ipominajicim obranu Curychu ?enami. Zapadn? od Lindenhofu probiha luxusni Bahnhofstrasse , sidlo bank a obchodni t?ida, vedouci od hlavniho nadra?i k jezeru.

Kostely [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?ina kostel? je protestantska .

• Grossmunster je trojlodni romanska bazilika z let 1100 a? 1220, zalo?ena na ran? k?es?anskych zakladech s relikviemi svatych Felixe a Reguly. P?vodn? to byl kla?terni kostel ?adu augustinian? -kanovnik?. Vynika dv?ma pozdn? gotickymi v??emi v zapadnim pr??eli, kupole byla p?istav?na roku 1787. Ve vyklenku na fasad? 2. patra je umist?na kopie sochy tr?niciho cisa?e Karla Velikeho, ktery m?l podle legendy chram zalo?it, kdy? sem p?i lovu pronasledoval jelena a padl zde jeho k??. P?i vyhla?eni reformace roku 1519 si Ulrich Zwingli tento kostel vybral za sve sidlo, dal odstranit hlavni olta? i s obrazem. A? do sve smrti bydlel v p?ilehlem dom? v Kirchenstrasse 13. Ze 14. stoleti se v choru dochovaly goticke nast?nne malby popravenych svatych Felixe a Reguly, dr?icich sve u?ate hlavy v rukou, dal?i fragmenty maleb zdobi st?ny halove krypty. Rokem 1586 je datovana k?titelnice. Romanska k?i?ova chodba byla roku 1851 zasadn? dostav?na.
• Fraumunster , trojlodni goticka bazilika s jednou v??i v zapadnim pr??eli, p?vodn? kla?terni kostel benediktinek, pisemn? dolo?eny roku 853 jako fundace cisa?e Ludvika N?mce. Prvnimi abaty?emi byly jeho dcery Hildegarda (do roku 856) a Bertha (do roku 877). Kla?ter m?l r?zna privilegia a do 13. stoleti mj. mincovni pravo. Na ji?ni stran? od kostela se dochovaly zbytky goticke k?i?ove chodby. Vyznamne jsou varhany na empo?e, s 5793 pi??alami jsou nejv?t?i v celem kantonu. Od roku 1970 zdobi zav?r kostela barevna okna: t?i podle navrhu Marca Chagalla a dv? podle Alberta Giacomettiho . Kla?terni budovy byly str?eny v 19. stoleti, na nam?sti Munsterplatz u kostela je v chodniku zasazena pam?tni deska, kterou uprchlici (exulanti) z ?eskoslovenska d?kuji za novy domov po sov?tske okupaci 21. srpna 1968.
• Kostel sv. Petra ( Peterskirche ), prvni farni kostel m?sta, zalo?eny za vlady cisa?e Karla Velikeho kolem roku 800, pisemn? zmi?ovany k roku 857, goticky chor se dochoval z goticke etapy stavby ze 13. stoleti, kostel byl radikaln? p?estav?n v letech 1705?1709. Na v??i jsou renesan?ni hodiny se strojem z roku 1598 a s nejv?t?im cifernikem v Evrop? (o pr?m?ru 8,7 metru).
• Wasserkirche , pozdn? goticky kostel p?vodn? na samostatnem ostrov?, misto popravy sv. Felixe a Reguly; od roku 1634 slou?i jako m?stska knihovna.
• Predigerkirche , byvaly kostel dominikan?, dnes sou?ast knihovny.

Muzea [ editovat | editovat zdroj ]

• ?vycarske zemske muzeum ( Schweizerisches Landesmuseum ), romanticka stavba s v??i skryva jednu z nejbohat?ich sbirek v zemi. Pat?i ke skupin? Musee Suisse . Stoji v parku Platzspitz naproti Hlavnimu nadra?i. Vystavuje um?lecke a historicke p?edm?ty ze ?vycarske historie, zbran?, st?ibrne liturgicke a votivni nadobi, ?perky (velka sbirka prsten?), mince, keramiku (sbirka kamnovych kachl? gotickych a renesan?nich), nabytek, hodiny ?i hodinky, sochy (zejmena goticke d?evo?ezby), gotickou deskovou malbu a grafiku. Rozsahla je sbirka od?v? a obuvi, take paramenta a gobeliny.
• D?m um?ni Curych ( Kunsthaus ) na Pfauenplatz vynika bohatou sbirkou malby a plastiky od konce st?edov?ku po sou?asnost, od 15. do 20. stoleti, mj. reprezentativni sbirka ?vycarskeho mali?e Ferdinanda Hodlera a kolekce moderniho francouzskeho mali?stvi (Cezanne, Toulouse-Lautrec, Renoir, Degas, Leger, Picasso, aj.); vystavni si? pro moderni um?ni.
• Muzeum designu ( Museum fur Gestaltung ) je v n?kolika budovach pobli? Hlavniho nadra?i. Vystavuje plakaty, design a u?ite um?ni a stejn? jako ostatni muzea Cury?ske univerzity (muzea pro d?jiny leka?stvi, zoologii a paleontologii aj.) ma volny vstup.
• Muzeum hodin - Uhrenmuseum Beyer , v Bahnhofstrasse 31; jedna z nejv?t?ich soukromych sbirek hodin.
• Centre Le Corbusier u jezera p?ipomina dilo slavneho architekta v jednom z poslednich dom?, ktere postavil.
• Bollingen Tor - rodinny d?m s knihovnou Carla Gustava Junga u jezera v Kusnachtu, nyni muzeum ^[35]
• Rietbergovo muzeum v Gablerstrasse 15, klasicistni stavba p?vodn? p?edm?stske vily Wessendock, situovana v historickem parku; vystavuje sbirky mimoevropskeho um?ni, zakladem je sbirka barona von der Heydta; po?ada vystavy.
• Stiftung Sammlung Emil Georg Buhrle - soukroma sbirka um?ni 19. a 20. stoleti, kterou zalo?il zdej?i pr?myslnik
• Muzeum FIFA, zam??ene na historii fotbalu a mistrovstvi sv?ta v kopane.

P?ehled muzei je zde .

V Curychu je take zoologicka zahrada, stara a nova botanicka zahrada a ?ada dal?ich park?.

Divadla [ editovat | editovat zdroj ]

• M?stske divadlo ( Schauspielhaus ) v centru s novou scenou ( Schiffbauhalle ) v Zurich-West,
• Operni divadlo ( Opernhaus ) u jezera, impozantni stavba ve stylu historismu z roku 1891, pro nas pamatna vystoupenimi Emy Destinnove a Gabriely Be?a?kove .
• Koncertni sal ( Tonhalle ),
• male sceny, hudebni sceny, kina.

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Curych ma krom? soukromych sportovnich za?izeni take velke mno?stvi m?stem sponzorovanych sportovi??, o ktera se stara p?islu?ny u?ad pro sport, ktery je pod?izen odboru ?kolstvi a sportu m?sta Curychu. Ukolem u?adu je propagovat sport, poskytovat sportovni za?izeni pro ve?ejnost, organizovat povinnou vyuku plavani (?kolni sport) a informovat ve?ejnost o sportovnich za?izenich, klubech a akcich.

Organizace [ editovat | editovat zdroj ]

V Curychu sidli Mezinarodni federace fotbalovych asociaci FIFA ( Federation Internationale de Football Associations ) ^[36] . Dne 29. kv?tna 2007 bylo ve ?tvrti Hottingen nedaleko zoologicke zahrady slavnostn? otev?eno nove sidlo FIFA. Luxusni budova stala 240 milion? ?vycarskych frank? a navrhl ji architekt Tilla Theus.

V roce 2024 byly oznameny p?ipravy p?esunu sidla FIFA z Curychu do jine lokality. ^[37]

V Curychu take sidli Mezinarodni federace ledniho hokeje ( International Ice Hockey Federation , IIHF). Stejn?, jako ?vycarska hokejova federace , oslavila v roce 2008 100. vyro?i sveho zalo?eni. ?vycarska po?ta vydala na po?est obou svaz? k tomuto vyznamnemu vyro?i specialni znamku v hodnot? jednoho franku.

Sportovi?t? [ editovat | editovat zdroj ]

Nejznam?j?i fotbalove stadiony jsou Hardturm a Letzigrund odv?kych rival? FC Curych a Grasshopper Club Zurich . Roku 2007 byl otev?en Novy Letzigrund na mist? stareho, kde?to stary Hardturm byl roku 2008 zbo?en a planovanou novostavbu zhatilo zaporne referendum. V Curychu jsou take hokejove stadiony, sportovni haly mj. klubu ZSC Lions .

Vyznamne akce [ editovat | editovat zdroj ]

Ka?doro?n? se zde po?ada tradi?ni velky atleticky mitink Weltklasse , ktery je v sou?asne dob? sou?asti Diamantove ligy . V roce 2014 hostil Curych mistrovstvi Evropy v atletice .

Vzd?lavani [ editovat | editovat zdroj ]

Nejznam?j?i vysoka ?kola v Curychu je polytechnicka Spolkova vysoka technicka ?kola v Curychu , ?pi?kova technicka univerzita, znama pod zkratkou ETH. K jejim budovam na svahu nad m?stem vede lanovka podobna pet?inske. V jedenactem poschodi jedne z budov ETH je upravena vyhlidkova plo?ina s krasnym pohledem na cele stare m?sto a? k jezeru.

Sidli zde i Cury?ska univerzita (?Uni“, Univerzita Curych) a jeji vyzkumne ustavy, kde p?sobili a p?sobi mnozi nositele Nobelovy ceny. 4. ?ervence 1915 tam p?edna?el i Toma? Garrigue Masaryk .

Slavni rodaci [ editovat | editovat zdroj ]

• Salomon Gessner (1730?1788), mali? a n?meckojazy?ny basnik
• Henry Fuseli (1741?1825), mali? a kritik um?ni
• Gottfried Keller (1819?1890), prozaik a lyricky basnik
• Albert Heim (1849?1937), geolog a vysoko?kolsky u?itel
• Hermann Rorschach (1884?1922), psycholog a psychiatr
• Victor Goldschmidt (1888?1947), ?vycarsko - norsky mineralog , zakladatel moderni geochemie a chemicke krystalografie
• Pan?o Vladigerov (1899?1978), bulharsky hudebni skladatel a klavirista
• Felix Bloch (1905?1983), jaderny fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1952
• Max Frisch (1911?1991), prozaik , dramatik a esejista
• Hugo Koblet (1925?1964), profesionalni cyklista, vit?z Tour de France 1951
• Rene Burri (1933?2014), fotograf a fotoreporter
• Bruno Ganz (1941?2019), herec
• Dieter Meier (* 1945), zp?vak elektronicke hudebni skupiny Yello
• Hans Adam II. (* 1945), od roku 1989 vladnouci lichten?tejnsky kni?e
• Denise Biellmannova (* 1962), byvala profesionalni krasobrusla?ka
• Alois z Lichten?tejna (* 1968), d?di?ny lichten?tejnsky princ a regent
• Alain de Botton (* 1969), spisovatel, filozof , televizni producent a podnikatel
• Severin Blindenbacher (* 1983), byvaly profesionalni ledni hokejista
• Tobias Stephan (* 1984), profesionalni hokejovy branka?
• Viktorija Golubicova (* 1992), ?vycarska profesionalni tenistka srbsko-chorvatskeho p?vodu
• Celeste Buckingham (* 1995), slovenska zp?va?ka americko-?vycarskeho p?vodu
• Nico Elvedi (* 1996), profesionalni fotbalista

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Grossmunster
• 
  Stadthaus , Fraumunster , St. Peter
• 
  Wasserkirche , v pozadi Grossmunster
• 
  Schanzengraben

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

• Kchun-ming , ?ina , od roku 1982 ^[38]
• San Francisco , USA , od roku 2003 ^[39]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Zurich na n?mecke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Michelin Reisefuhrer Schweiz . Clermont-Ferrand 2005 (5.vydani)
• Gerberding Eva, Karasek Daniel, Curych . Praha: Jan Va?ut 2002
• Frueler, Niklaus, Kulturfuhrer Schweiz in Farbe . Ex libris Verlag Zurich 1982, s. 423-432.
• Ott?v slovnik nau?ny , heslo Curych. Sv. 2, str. 983

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Curych (kanton)
• Ulrich Zwingli

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Curych na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Curych ve Wikislovniku

Weby m?sta a kantonu s dal?imi odkazy:

• (n?mecky) kanton Curych
• (anglicky) P?ehled informaci o m?st?

Interaktivni mapy ?vycarska (v?etn? Curychu):

• map.search.ch
• swissgeo.ch
• ZVV ? m?stska doprava
  • Plan sit? ve?ejne dopravy
• ?lanek o turistickych pam?tihodnostech m?sta Curych
• P?ehled o muzeich v Curychu .

Webkamery:

• https://www.flughafen-zuerich.ch/en/passengers/experience/experiences/webcams/dock-e-midfield-cam-1