Autonomni m?sto
Ceuta
['seuta] je spolu s m?stem
Melilla
jednou ze dvou
?pan?lskych
exklav
na pob?e?i severni
Afriky
, le?ici na nejsevern?j?im cipu
Maghrebu
pobli?
Gibraltarskeho pr?livu
. Na m?sto si ?ini narok
Maroko
. A? do roku
1995
nale?elo m?sto k provincii
Cadiz
. M?sto ?asto vyu?ivaji Afri?ane pro ilegalni migraci do
EU
.
[1]
[2]
Ceuta sousedi jen s Marokem a le?i na pob?e?i
St?edozemniho mo?e
. Dominantni je hora
Monte Hacho
, na jejim? vrcholu je ?pan?lska vojenska zakladna. Podle
?ecke
mytologie byla Monte Hacho ji?nim z tzv.
Herkulovych sloup?
(podle jinych to byla marocka hora
D?ebel Musa
zapadn? od Ceuty). Ceuta le?i na vyb??ku sedmi vrch?, samotne m?sto se nachazi na konci uzkeho mysu. Podobn? jako
Melilla
ma i Ceuta vyborny p?irozeny p?istav, kolem n?ho? vznikla.
P?vod jmena Ceuta m??eme odvodit od ozna?eni sedmi pahork? latinskou ?islovkou (
Septem Fratres
) Septem > Septa > Ceita > Ceupta > Ceuta.
Kralovske hradby v Ceut?
Strategicke umist?ni Ceuty z ni vytvo?ilo rozhodujici bod pro mnoho kulturnich obchodnich a vojenskych udalosti. Kartaginci v
5. stoleti p?. n. l.
pojmenovali m?sto Abyla. Okolo roku
42
toto p?istavni m?sto p?evzali
?imane
, kterym Ceuta slou?ila vylu?n? k vojenskym u?el?m. Asi o 400 let pozd?ji je vytla?ili
Vandalove
a pozd?ji p?ipadlo m?sto
Vizigot?m
a
Byzantinc?m
.
- v
7. stoleti
byla Ceuta dobyta Araby
- 1415
byla Ceuta za vlady
Jana I. Portugalskeho
zabrana
Portugalci
- 1580
se
Portugalsko
spojilo
personalni unii
se ?pan?lskem, a tak se Ceuta stala sou?asti ?pan?lska
- 1648
marocky v?dce,
Ahmad Gailan
, uvalil Ceutu do blokady, ta byla ukon?ena v roce
1655
- V roce
1640
Portugalsko op?t ziskalo nezavislost. Zastupci Ceuty po?adali o setrvani pod ?pan?lskou vladou. - Marocky sultan
Mulaj Ismail
Ibn ?arif napadl Ceutu, co? bylo za?atkem 26 let dlouhe blokady m?sta.
- 1780
byla v
Aranjuez
podepsana smlouva o p?atelstvi a obchodu mezi Marokem a ?pan?lskem.
- 1844
spor o hranice mezi Marokem a Ceutou, ktery v roce
1859
vyustil ve valku. V roce
1860
Maroko prohralo bitvu u Oued Ra's, co? vedlo k ukon?eni valky a take k malemu roz?i?eni uzemi Ceuty.
- 1974
se Ceuta stala sidlem Capitania General de Africa.
- 1978
marocky kral Hassan II. si narokoval Ceutu a Melillu
- 1983
marocka blokada Melilly i Ceuty
- 1986
b?ezen: Okolo 20.000 lidi demonstrovalo za autonomii Ceuty.
- 1988
bilateralni dohoda mezi ?pan?lskem a Marokem o ekonomicke spolupraci
- 1994
za?i: autonomie Ceuty nebyla ?pan?lskou vladou zcela schvalena, ale byl zalo?en mistni sn?m o 25 ?lenech, podobny m?stskym radam ve ?pan?lsku.
- 5. listopadu
2007
, kral
Juan Carlos I.
a
kralovna Sofie
nav?tivili m?sto, rozproudili velke nad?eni mistni populace a protesty marocke vlady. Bylo to poprve po 80 letech, kdy ?pan?lska hlava statu nav?tivila Ceutu.
Ceuta, spolu s
Melillou
, je autonomnim m?stem
?pan?lska
na uzemi
Maroka
, ktere si na ob? tato m?sta, stejn? jako na n?kolik malych ?pan?lskych ostrov? p?i africkem pob?e?i (
?pan?lske severoafricke dr?avy
), d?la naroky. Toto porovnava s po?adavkem ?pan?lska na navraceni
Gibraltaru
. Ov?em ?pan?lska vlada a ob? autonomni vlady Ceuty a Melilly a jejich obyvatele toto srovnani odmitaji na zaklad? toho, ?e ob? autonomni m?sta Ceuta a Melilla jsou integralni ?asti ?pan?lska, kde?to Gibraltar je britske zamo?ske teritorium a nikdy nebylo sou?asti Britskeho kralovstvi. Islamska minulost Ceuty je take mnohem krat?i ne? zbytku ji?niho ?pan?lska. Tyto argumenty Maroko pova?uje za irelevantni
[3]
.
Mapa Ceuty (
Ostrov Perejil
se nachazi mimo obrazek nalevo od pob?e?i)
Ceuta, ve
?pan?l?tin?
oficialn? znama jako
Ciudad Autonoma de Ceuta
(Autonomni m?sto Ceuta), se svym postavenim nachazi mezi standardnim ?pan?lskym m?stem a autonomnim m?stem. P?ed ziskanim statutu
autonomie
byla (do za?i 1994) sou?asti provincie
Cadiz
.
Ceuta je sou?asti uzemi
Evropske unie
. P?ed vstupem ?pan?lska do Evropske unie v roce
1986
bylo m?sto svobodnym p?istavem.
Ceuta nema leti?t?, av?ak existuje tu pravidelna p?eprava helikopterou sm??ujici na
leti?t? do Malagy
. P?istup do Ceuty je bu? po zemi nebo trajektem.
V roce 2006 byla jeho populace 75.861 obyvatel. Populace zahrnuje obyvatelstvo s arabskym/muslimskym, hinduistickym a ?idovskym p?vodem.
Oficialnim jazykem
?pan?l?tina
. Muslimske obyvatelstvo mluvi take arabsky, tato mistni hlavn? mluvena arab?tina se nazyva dariya. Ale tento jazyk neni oficialn? uznan.
Hovorov? se Ceu?ane nazyvaji ?caballas“ podle nazvu ryby caballa ? tedy makrela.
Plot odd?lujici Ceutu a Melillu od Maroka
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Ceuta se stala cilem migrant? z mnoha zemi
Afriky
, kte?i se pokou?eji p?es Maroko (a
Al?irsko
) dosahnout m?sta, a docilit tak vstupu do ?pan?lska a tim i EU. M?sto je sice chran?no p?ed ilegalnimi p?estupy dv?ma vysokymi ploty (jeden je vysoky pouze 3 m, druhy 8 m), hlasi?i pohybu, infra?ervenymi kamerami i ?etnymi hlidkami policie
Guardia Civil
, ov?em obdobn? jako v Melille s pochybnymi vysledky. Situace se p?iost?ila koncem roku
2005
, kdy? se proslechlo, ?e ?pan?lsko ma v umyslu bezpe?nostni opat?eni zesilit. P?i nasledujici vln? pokus? o p?ekonani hrani?nich p?eka?ek do?lo i k smrtelnym zran?nim; Maroku pak r?zne organizace jako
Amnesty International
?i
Leka?i bez hranic
vytkly, ?e vysadilo zajate migranty v pou?ti. ?pan?le t?eti plot vystav?li. Tentokrat je vy??i, aby se zabranilo snadnemu p?elezani migrant? na domacky vyrobenych ?eb?icich. Av?ak krom? toho, ?e je je?t? vy??i, je zarove? vysoce moderni, jeho naklady se odhaduji na 33 milion? eur. Je to 11 kilometr? t?imetrovych soub??nych plot? navy?enych o ostnaty drat, s pravideln? rozestavenymi pozorovatelnami a se silnici, ktera se mezi nimi tahne, aby poslou?ila policejnim nebo ambulantnim vozidl?m v p?ipad? pot?eby. Podzemni kabely spojuji reflektory, hlukove a pohybove senzory a videokamery do centralni kontrolni kabiny/boudy.
- ↑
Na 150 migrant? p?elezlo plot z Maroka do ?pan?lska, akci planovali skoro p?l roku.
Aktualn?.cz
[online].
Economia
, 2019-08-30 [cit. 2019-08-30].
Dostupne online
.
- ↑
Maroko ?eli kritice kv?li migraci. ?pan?lsko a unie jej vyzvaly k p?isn?j?i ostraze hranic kolem Ceuty.
iROZHLAS
[online].
?esky rozhlas
[cit. 2021-06-04].
Dostupne online
.
- ↑
Francois Papet-Perin, "La mer d'Alboran ou Le contentieux territorial hispano-marocain sur les deux bornes europeennes de Ceuta et Melilla". Tome 1, 794 p., tome 2, 308 p., these de doctorat d'histoire contemporaine soutenue en 2012 a Paris 1-Sorbonne sous la direction de Pierre Vermeren.