Cachy Aachen
Centrum m?sta s katedralou Panny Marie
znak vlajka
Poloha
Sou?adnice	50°46′ s. ?. , 6°6′ v. d.
Nadmo?ska vy?ka	125?410 m n. m.
Stat	N?mecko N?mecko
Spolkova zem?	Severni Poryni-Vestfalsko
Vladni obvod	Kolin nad Rynem
Zemsky okres	M?stsky region Cachy
Cachy
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	160,8 km²
Po?et obyvatel	252 136 (2022) [1]
Hustota zalidn?ni	1 567,5 obyv./km²
Sprava
Starostka	Sibylle Keupen
Oficialni web	www .aachen .de
Telefonni p?edvolba	0241 / 02403 / 02405 / 02407 / 02408
PS?	52056?52080
Ozna?eni vozidel	AC, MON
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Cachy ( n?mecky Aachen , vyslovnost [ ?aːχ?n ] IPA , v mistnim na?e?i Oche , francouzsky Aix-la-Chapelle [eks la ?apel], nizozemsky Aken , polsky Akwizgran , latinsky Aquæ Granni nebo Aquisgranum ) ^[2] jsou historicke a laze?ske m?sto v nejzapadn?j?i ?asti N?mecka , ve spolkove zemi Severni Poryni-Vestfalsko . Le?i t?sn? u nizozemskych a belgickych hranic, 65 km jihozapadn? od Kolina nad Rynem a 600 km zapadn? od Prahy . Ve m?st? ?ije p?ibli?n? 252 tisic ^[1] obyvatel, je sidlem biskupstvi a vyznamne technicke univerzity ( RWTH Aachen University ). Katedrala Panny Marie je zapsana na seznamu sv?toveho d?dictvi UNESCO .

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Sousedni obce v N?mecku: Herzogenrath , Wurselen , Eschweiler , Stolberg , Roetgen , v Belgii: Raeren , Kelmis , Plombieres , v Nizozemi Vaals , Gulpen-Wittem , Simpelveld , Heerlen a Kerkrade .

Historie m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Misto bylo obydleno u? v  paleolitu , proto?e se zde t??il pazourek . Libilo se u? starym Kelt?m i ?iman?m, kte?i zde objevili nejteplej?i prameny na sever od Alp (37 a? 75 °C) a nazvali m?sto podle nich a keltskeho bo?stva Granna Acquae Granni . Zkomolenim obou jmen patrn? ?asem vznikl n?mecky nazev Aachen a nizozemsky Aken. ?esky nazev Cachy vznikl zkomolenim spojeni ?z Aachen“ ^[3] nebo ze spojeni ?ze achen“, tj. ?u vody“ nebo ?u pramen?“, kde do?lo ke spojeni star?i n?mecke p?edlo?ky ze ( k , dne?ni zu ) se jmennym zakladem. ^[4] ?imane zde u? na po?atku letopo?tu vybudovali laze?ske m?sto o rozloze asi 25 ha a p?ivedli do n?ho vodu z teplych pramen?.

Za vlady franskeho krale Pipina III. Kratkeho vznikla v Cachach kralovska falc . Roku 788 se stala zimnim sidlem nejmocn?j?iho vladce raneho st?edov?ku Karla Velikeho , ktery se stejn? jako jeho p?edch?dci a naslednici st?hoval po cele ?i?i. Cachy si v?ak zamiloval a postupn? je u?inil svoji hlavni rezidenci i centrem vzd?lanosti a kultury. Roku 796 polo?il zakladni kamen tzv. Oktogonu, centralni ?asti dne?niho domu, a roku 814 byl v jeho p?edsini poh?ben. V letech 936-1531 zde bylo korunovano 30 n?meckych kral?, mezi nimi i Karel IV. , Vaclav IV. a jako posledni Ferdinand I. Habsbursky . Roku 1166 se Cachy staly svobodnym m?stem a sidlem n?meckeho kralovstvi. Roku 1177 za?al cisa? Fridrich I. Barbarossa se stavbou vnit?ni m?stske hradby, zhruba v trase dne?niho Grabenringu . Roku 1257 za?ala stavba vn?j?i hradby s 11 branami a 22 v??emi, p?ibli?n? v trase dne?niho Alleenringu . Teprve roku 1841 se m?sto za?alo rozr?stat mimo tuto hradbu.

O hospoda?sky vzestup m?sta se p?i?inili hlavn? soukenici a m?dikovci, ale od 13. stoleti se zde pravideln? vystavovaly vzacne relikvie, tak?e se Cachy staly i vyznamnym poutnim mistem. 25. ?ervence 1349 byl v ca?ske katedrale korunovan Karel IV. na ?i?skeho krale a v letech 1355-1414 byl stary chor domu nahrazen gotickym vysokym chorem. 6. ?ervence 1376 zde byl korunovan Vaclav IV. Koncem 16. stoleti se ve m?st? prosadila reformace , proti ni? cisa? Rudolf II. a po n?m Matya? Habsbursky ost?e zakro?ili. Roku 1601 m?ly Cachy p?es 14 tisic obyvatel, z toho v?ak jen 2829 m?lo m???anska prava. Roku 1656 velka ?ast m?sta vyho?ela, ale v nasledujicich letech zde za?al valonsky leka? Francois Blondel budovat velkolepe lazn? s kasinem a tane?nimi saly. Mezi pravidelne hosty pat?il nap?iklad rusky car Petr I. Veliky , prusky kral Fridrich II. Veliky nebo hudebni skladatel Georg Friedrich Handel . Roku 1668 byla prvnim ca?skym mirem ukon?ena Devolu?ni valka mezi Francii a ?pan?lskem a roku 1748 Druhym ca?skym mirem skon?ily Valky o rakouske d?dictvi . Po Vide?skem kongresu p?ipadly Cachy roku 1815 Prusku, 1830 m???ane a vojaci potla?ili d?lnicke nepokoje kv?li zavad?ni stroj? a 1841 bylo m?sto p?ipojeno na ?eleznici.

Po prvni sv?tove valce Cachy siln? utrp?ly politickymi nepokoji ( Rynska republika ), reparacemi a hospoda?skou krizi. Pravidelna pou? do Cach roku 1937, ktere se u?astnilo 800 tisic lidi, vyustila v tichy protest proti nacisticke vlad?. P?i pogromech v listopadu 1938 byla zni?ena synagoga a p?es 500 ca?skych ?id? zahynulo v koncentra?nich taborech.

Za druhe sv?tove valky byly Cachy t??ce posti?eny leteckymi nalety, 65 % bytove plochy bylo zni?eno a mnoho historickych pamatek poni?eno. 1944 byli obyvatele nucen? evakuovani, ale velitel m?sta Gerhard von Schwerin cht?l p?vodn? m?sto opustit a p?edat nepo?kozene spojenc?m, proto nechal na telegrafnim u?ad? vzkaz v angli?tin?, kde vysv?tlil sv?j ustup a ?adal o pomoc pro n?mecke civilisty ve m?st?. 3. americka obrn?na divize dosahla hranice m?sta 13. za?i 1944. Kdy? Schwerin zjistil, ?e spojenci zastavili postup p?ed m?stem, zm?nil sv?j nazor a poslal sve jednotky zp?t do m?sta, kde se pak bojovalo o ka?dou ulici podle Hitlerova p?imeho rozkazu. Za to, ?e ho splnil se zpo?d?nim, m?l byt Schwerin odsouzen k smrti za zradu, s pomoci mar?ala Rundstedta a Modela dostal pouze vale?ne pokarani a byl poslan na italskou frontu. M?sto bylo nakonec siln? po?kozeno kv?li urputnym boj?m a po ?esti tydnech oblehani byly Cachy 21. ?ijna 1944 prvnim osvobozenym n?meckym m?stem.

Roku 1950 byla v Cachach poprve ud?lena Cena Karla Velikeho za zasluhy o mir v Evrop?, kterou zde roku 1991 obdr?el i Vaclav Havel .

Pamatky [ editovat | editovat zdroj ]

Symbolem m?sta je katedrala Panny Marie . Jeji historie saha do roku 786 kdy Karel Veliky zalo?il na falci osmibokou patrovou kapli P. Marie ( Oktogon , Capella palatina ) podle vzoru kostela San Vitale v  Ravenn? , ve 14. stoleti roz?i?enou o goticky chor. Karel IV. dal podle vzoru ca?ske kaple postavit na Novem M?st? pra?skem kostel Panny Marie a svateho Karla Velikeho (Karlov).

K dal?im historickym pamatkam m?sta pat?i zejmena goticka radnice , zalo?ena roku 1355 na mist? byvaleho palace Karla Velikeho, dv? st?edov?ke brany a zbytky opevn?ni i mnoho historickych dom? z 15.?18. stoleti.

• Muzeum Suermond ? Ludwig (Wilhelmstrasse) vystavuje anticke vazy a vytvarne i u?ite um?ni od st?edov?ku do sou?asnosti.
• Forum Ludwig (Jullicher Strasse) vystavuje sbirky moderniho a sou?asneho um?ni.
• Museum Couven (Hunermarkt) vystavuje historicky nabytek z 18. a 19. stoleti.
• Mezinarodni muzeum tisku v pozdn? gotickem dom? v Pontstrasse p?edstavuje noviny a ?asopisy od 17. stoleti.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Marschiertor
• 
  Ponttor
• 
  Dom P. Marie (uprost?ed je Oktogon s kopuli)
• 
  Oktogon ( Capella palatina ), vnit?ek
• 
  Hlavni olta? s otonskym antependiem

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Na dalni?ni k?i?ovatce Aachen se k?i?uji dalnice A 4 do Kolina nad Rynem a do Nizozemi a dalnice A 44 do Dusseldorfu a do Belgie.

Vedle hlavniho nadra?i maji Cachy je?t? dal?i nadra?i a zastavky pro mistni ?elezni?ni provoz, v?etn? huste sit? p?im?stske dopravy. Na hlavnim nadra?i zastavuji expresni vlaky Thalys na trati Pa?i? ? Brusel ? Kolin nad Rynem a mezinarodni ICE na trati Brusel ? Kolin nad Rynem ? Frankfurt nad Mohanem.

V roce 1880 vyjela do ulic prvni ko?ska draha, od roku 1895 postupn? roz?i?ovana v elektrickem provozu. Rozsahla si? tramvaji a pozd?ji i trolejbus? v?ak byla roku 1974 zru?ena a nahrazena autobusy.

Mezinarodni leti?t? Maastricht-Aachen v Nizozemi le?i asi 30 km od centra m?sta, mezinarodni leti?t? Koln-Bonn i leti?t? Dusseldorf asi 90 km.

Osobnosti [ editovat | editovat zdroj ]

• Arthur Eichengrun (1867?1949), n?mecky chemik a farmakolog ^[5]
• Henri Victor Regnault (1810?1878), francouzsky chemik a fyzik ^[6]
• Ludwig Mies van der Rohe (1886?1969), n?mecky architekt ^[7]
• Edith Frankova-Hollanderova (1900?1945), matka Anne Frankove , zavra?d?na v Osv?timi ^[8]
• Armin Laschet (* 1961), n?mecky politik ^[9]
• Uli Kusch (* 1967), n?mecky heavymetalovy bubenik ^[10]
• Kool Savas (* 1975), n?mecky rapper ^[11]
• David Garrett (* 1980), americko-n?mecky houslista ^[12]
• Kai Havertz (* 1999), n?mecky fotbalovy zalo?nik a reprezentant ^[13]

Partnerska m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Exonymum [ editovat | editovat zdroj ]

A?koli je u?ivani exonym ve 21. stoleti spi?e na ustupu, v ?eskem jazykovem prostoru je pojmenovani Cachy be?ne, oproti n?meckemu Aachen. ^{[ zdroj? ]}

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Ott?v slovnik nau?ny , heslo Cachy. Sv. 5, str. 32

Souvisejici ?lainky [ editovat | editovat zdroj ]

• Katedrala Panny Marie (Cachy)

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Cachy na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Cachy ve Wikislovniku
• Cachy ve Vlastenskem slovniku historickem ve Wikizdrojich
• Oficialni stranky
• (?esky) Poutnik.cz ? Cachy

M?sta v N?mecku podle po?tu obyvatel
1 000 000+	Berlin  ? Hamburk  ? Mnichov  ? Kolin nad Rynem
500 000+	Bremy  ? Dortmund  ? Dra??any  ? Dusseldorf  ? Essen  ? Frankfurt nad Mohanem  ? Hannover  ? Lipsko  ? Stuttgart
200 000+	Augsburg  ? Bielefeld  ? Bochum  ? Bonn  ? Braunschweig  ? Cachy  ? Duisburg  ? Erfurt  ? Freiburg im Breisgau  ? Gelsenkirchen  ? Halle (Saale)  ? Karlsruhe  ? Kiel  ? Krefeld  ? Lubeck  ? Magdeburg  ? Mannheim  ? Munster  ? Mohu?  ? Monchengladbach  ? Norimberk  ? Oberhausen  ? Saska Kamenice  ? Rostock  ? Wiesbaden  ? Wuppertal
100 000+	Bergisch Gladbach  ? Bottrop  ? Bremerhaven  ? Darmstadt  ? Erlangen  ? Furth  ? Gottingen  ? Hagen  ? Hamm  ? Heidelberg  ? Heilbronn  ? Herne  ? Ingolstadt  ? Jena  ? Kassel  ? Koblenz  ? Leverkusen  ? Ludwigshafen am Rhein  ? Moers  ? Mulheim an der Ruhr  ? Neuss  ? Offenbach am Main  ? Oldenburg  ? Osnabruck  ? Paderborn  ? Pforzheim  ? Postupim  ? Recklinghausen  ? Remscheid  ? Reutlingen  ? ?ezno  ? Saarbrucken  ? Salzgitter  ? Solingen  ? Trevir  ? Ulm  ? Wolfsburg  ? Wurzburg

M?sta a obce m?stskeho regionu Cachy
Alsdorf Baesweiler Cachy Eschweiler Herzogenrath Monschau Roetgen Simmerath Stolberg (Rheinland) Wurselen