Brazilie

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Brazilska federativni republika
Republica Federativa do Brasil
vlajka Brazílie
vlajka 		znak Brazílie
znak
Hymna
Hino Nacional Brasileiro
Motto
Ordem e Progresso
(?ad a pokrok)
Geografie

Poloha Brazílie
Poloha Brazilie

Hlavni m?sto Brasilia
Rozloha 8 510 418 [1] km² ( 5. na sv?t? )
z toho 0,65 % vodni plochy
Nejvy??i bod Pico da Neblina (2994 m n. m.)
?asove pasmo ?2 a? ?5
Poloha 14° j. ?. , 53° z. d.
Geodata ( OSM ) OSM , WMF
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel 217 022 542 ( 7. na sv?t? , 2023 )
Hustota zalidn?ni 25 ob. / km² ( 200. na sv?t? )
HDI ▲ 0,765 (vysoky) ( 84. na sv?t? , 2019)
Jazyk portugal?tina
Nabo?enstvi ?im?ti katolici 65 %,
protestanti 22 %
Statni utvar
Statni z?izeni prezidentska federativni republika
Vznik 7. za?i   1822 (nezavislost na Portugalsku )
Prezident Luiz Inacio Lula da Silva
Viceprezident Geraldo Alckmin
M?na Brazilsky real (BRL)
HDP /obyv. ( PPP ) 16 763 [2] USD ( 84. na sv?t? , odhad 2022)
Mezinarodni identifikace
ISO 3166-1 076 BRA BR
MPZ BR
Telefonni p?edvolba +55
Narodni TLD .br
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na Commons

Brazilie , plnym nazvem Brazilska federativni republika ( portugalsky Republica Federativa do Brasil ), je federativni republika tvo?ena 26 staty a jednim federalnim uzemim. Je to nejv?t?i a nejlidnat?j?i stat Ji?ni Ameriky , paty nejv?t?i a sedmy nejlidnat?j?i stat sv?ta, s 217 miliony obyvatel. Na severu sousedi s  Francouzskou Guyanou , Surinamem , Guyanou , Venezuelou a Kolumbii ; na zapad? s  Peru , Bolivii a Paraguayi , na jihu s  Argentinou a Uruguayi . Brazilske uzemi zabira 47,3 % povrchu jihoamerickeho kontinentu. Jedinymi jihoamerickymi zem?mi, s nimi? Brazilie nema spole?nou hranici, jsou Chile a Ekvador .

Brazilie je nejv?t?i zemi v Ji?ni Americe a t?eti na americkem kontinentu ? Amazonsky prales je nejv?t?im tropickym de?tnym pralesem na sv?t? a pokryva ?edesat procent brazilskeho uzemi. V?t?ina z celkove plochy pralesa je ve stat? Amazonas, ktery je take nejv?t?im statem ve federaci.

Brazilie byla v minulosti nejv?t?i kolonii Portugalska a portugal?tina je zde take u?ednim jazykem. Dnes je Brazilie nejv?t?i zemi sv?ta, kde se portugalsky mluvi, a je jedinou lusofonni zemi v cele Americe. Hlavnim m?stem Brazilie je Brasilia , planovit? vybudovana v letech 1956?1960 v brazilskem vnitrozemi. Nejv?t?im m?stem s 12 miliony obyvatel je Sao Paulo . V letech 1956?1961 byl brazilskym prezidentem potomek ?eskych p?ist?hovalc? Juscelino Kubitschek .

Portugalci do Brazilie p?i?li roku 1500 . Za datum vzniku sveho statu Brazilci pov?t?inou pova?uji rok 1822 , kdy Brazilie ziskala na Portugalsku nezavislost. Republika pak vznikla v roce 1889 . Sou?asna ustava pochazi z roku 1988 .

Brazilie ma osmou nejv?t?i ekonomiku sv?ta ( HDP v parit? kupni sily ), pota?mo devatou (nominalni HDP) a zdaleka nejv?t?i v Ji?ni Americe. [3] Je nejv?t?im producentem kavy na sv?t?, a to ji? 150 let. [4] Je ?lenem G 20 . S Ruskem , ?inou , Indii a JAR vytva?i obchodn?-politicke spojenectvi BRICS . S ostatnimi jihoamerickymi staty pak zonu volneho obchodu Mercosur .

Etymologie [ editovat | editovat zdroj ]

Slovo brasil pochazi z portugalskeho ozna?eni stromu paubrasilia echinata ( sapan je?aty ), [5] co? je endemit Atlantickeho lesa , jen? se rozprostira na vychod? Brazilie, u pob?e?i Atlantskeho oceanu . [6] Jmeno stromu pak vzniklo ze slova brasa ozna?ujiciho ?havy popel, co? odkazuje k ?ervene barv?, nebo? ?ervene barvivo se z toho stromu ziskavalo a ?lo o v?bec prvni pr?myslovy produkt, ktery byl z Brazilie, od 16. stoleti, vyva?en do Evropy . Oficialni portugalske jmeno kolonie bylo tehdy Zem? svateho k?i?e ( Terra da Santa Cruz ), ale evrop?ti namo?nici a obchodnici u?ivali pojmu Terra do Brasil, prav? kv?li obchodu s brazilskym d?evem, a toto ozna?eni se ujalo vice. Prvni evrop?ti namo?nici brazilske uzemi take ?asto nazyvali Zem? papou?k?. V domorode guaran?tin? se nazyva Pindorama , co? zna?i Zem? palem. Odkaz na pralesy je zachovan na sou?asne brazilske vlajce , jejim zelenym podkladem. Na n?m je ?luty koso?tverec. ?luta ma symbolizovat zlato, jeho? objev a t??ba staly u vzniku mnoha brazilskych m?st. Na ?lutem koso?tverci je modra kruhova nebeska sfera protnuti stuhou s napisem ORDEM E PROGRESSO (?esky: ?ad a pokrok). Na nebeske sfe?e je 27 hv?zd, ktere maji symbolizovat spolkove staty a federalni distrikt. Jde o hv?zdy 9 souhv?zdi viditelnych v Rio de Janeiru 15. listopadu 1889 . [7]

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku D?jiny Brazilie .
Poh?ebni urna kultury Marajoara
Cabralova lo?
Portugalsky princ Pedro vyhla?uje roku 1822 nezavislost Brazilie na Portugalsku
Getulio Vargas (1930)

Jeden z nejstar?ich lidskych ostatk? nalezenych v Severni a Ji?ni Americe ? lebka ?eny nazvana Luzia ? byl nalezen v oblasti Pedro Leopoldo ve stat? Minas Gerais a poskytl d?kazy o lidske p?itomnosti nejmen? p?ed 11 000 lety. [8] [9] Nejstar?i keramika nalezena na zapadni polokouli byla vykopana v povodi Amazonky v Brazilii a radiokarbonovou metodou bylo odhadnuto jeji sta?i na 8000 let. Keramika byla nalezena nedaleko m?sta Santarem a poskytuje d?kaz, ?e oblast tropickeho pralesa umo??ovala vznik komplexni prehistoricke kultury. [10] V dob? p?ichodu Evropan? ?ilo na uzemi dne?ni Brazilie asi 2000 kmen?. Domorode obyvatelstvo tradi?n? tvo?ily p?eva?n? poloko?ovne kmeny, ktere se ?ivily lovem, rybolovem, sb?rem a migra?nim zem?d?lstvim. K nejvyznamn?j?im indianskym kulturam pat?ila kultura Marajoara , ktera se rozvinula na ostrov? Marajo u usti ?eky Amazonky. Zformovala se okolo roku 400 . [11] Jeji populace dosahovala mo?na a? 100 000 lidi.

V roce 1500 p?istal u brazilskych b?eh? portugalsky kapitan Pedro Alvares Cabral . [12] A? do roku 1529 v?novalo Portugalsko Brazilii velmi malou pozornost, p?edev?im kv?li vysoce lukrativnimu obchodu s Indii a ?inou . Tohoto nezajmu vyu?ivali cizi obchodnici, pirati a korza?i k ilegalni t??b? cenneho sapanu, stromu, z n?ho? se vyrab?lo barvivo. A? roku 1532 zde Portugalci z?idili kolonii . V roce 1549 byl hlavnim m?stem kolonie Brazilie vyhla?en Sao Salvador da Bahia de Todos os Santos (dne?ni Salvador ) a byl z?izen u?ad generalniho guvernera ( vicekrale ). V letech 1554?1567 domorodci vytvo?ili Konfederaci Tamoyo ( Confederacao dos Tamoios ), do jejiho? ?ela se postavil na?elnik Cunhambebe . Tato konfederace se vzbou?ila proti portugalske nadvlad?, av?ak byla pora?ena. [13]

B?hem 16. stoleti se zakladem brazilske ekonomiky a spole?nosti stalo planta?ni p?stovani cukrove t?tiny a export cukru do Evropy. Kolem roku 1600 ji? byla Brazilie nejv?t?im producentem cukru na sv?t?. Koloniste v?ak nedokazali trvale zotro?ovat domorodce, a tak za?ali brzy dova?et miliony otrok? z Afriky . Afri?ane se stali podstatnou ?asti brazilskeho obyvatelstva a davno p?ed zru?enim otroctvi ( 1888 ) se za?ali misit s evropskou brazilskou populaci. Ovlivnili i brazilskou kulturu, stali u po?atk? sou?asnych afro-latinskych synkretickych kult? umbanda a candomble . [14] Otroci vedli i n?kolik povstani, v ?ele nejznam?j?iho stal Zumbi dos Palmares . Zalo?il i vlastni stat o velikosti Portugalska zvany Palmares. Na vrcholu sve slavy m?l vice ne? 30 000 obyvatel a udr?el se 67 let. [15]

Skupiny pr?zkumnik?, nazyvane bandeiras , pronikaly od 17. stoleti take do vnitrozemi a roku 1637 Pedro Teixeira jako prvni Evropan proplul po cele delce ?eku Amazonku . [16] Nalezy zlata a diamant? ve stat? Minas Gerais na p?elomu 17. a 18. stoleti p?ilakaly do zem? statisice Portugalc? a urychlily kolonizaci brazilskeho vnitrozemi. [17] Za napoleonskych valek roku 1807 uprchl do Brazilie portugalsky dv?r v ?ele s kralem Janem VI. , ktery zde vladl 13 let, usazen v Rio de Janeiro . Brazilie tak byla zrovnopravn?na v ramci portugalske ?i?e s evropskym centrem; v roce 1815 byla zru?ena kolonie a vyhla?eno Spojene kralovstvi Portugalska, Brazilie a Algarves . D?le?itym krokem bylo, ?e kral otev?el brazilske p?istavy cizim lodim (zvla?t? britskym), co? pomohlo obchodu. Do?lo k zakladani podnik?, vysokych ?kol, bank, bylo povoleno vydavani novin a knih. Rakouska princezna Leopoldina , provdana za Janova syna Petra , s sebou p?ivedla u?ence a um?lce, kte?i vyznamn? p?isp?li k rozvoji duchovniho ?ivota zem?. Kdy? se kral vratil v roce 1821 do Portugalska, zanechal v Brazilii prav? sveho star?iho syna Petra, aby zde vladl jako regent . Petrovi se v?ak pod?izene postaveni v??i otci dlouho nelibilo. Ji? za rok vyhlasil na Portugalsku nezavislost. Po kratke valce vzniklo 7. za?i 1822 Brazilske cisa?stvi . Petr se postavil do jeho ?ela jako?to cisa? Petr I. Brazilsky . [18]

Ve 30. letech 19. stoleti povstani cabanagem proti vladnouci bile vrstv? v provincii Grao-Para ot?aslo autoritou statu a zp?sobilo vylidn?ni regionu. Po vit?zstvi v paraguayske valce roku 1870 Brazilie anektovala ?ast regionu Mato Grosso . V roce 1888 Brazilie oficialn? zru?ila otroctvi . Dne 15. listopadu 1889 byla svr?ena monarchie a vyhla?ena federativni republika . Po vzoru USA byla roku 1891 p?ijata ustava a vyhla?eny Spojene staty brazilske.

Nastala era relativni demokracie zvane n?kdy te? ?kavova oligarchie “ [19] , nebo? po cukru se hlavnim zdrojem bohatstvi v 19. stoleti stala kava . Brazilie pom?rn? prosperovala, ale p?ichod Velke hospoda?ska krize v roce 1929 ji ot?asl. Exporty kavy klesly na t?etinu. Stejn? tak poklesla pr?myslova produkce. Na b?ezen 1930 byly vypsany federalni a prezidentske volby . Vyhral kandidat Julio Prestes , ktery m?l podporu statka?? a oligarchie ze Sao Paula . Opozici byla Liberalni aliance v ?ele s Getuliem Vargasem , ktery zastupoval podnikatele a st?edni vrstvu. Vargas sliboval parcelaci velkostatk? a znarodn?ni n?kterych velkych zahrani?nich podnik?. Pote, co Vargas a jeho strana prohlasili volby za zfal?ovane, vypukly nepokoje. Ni??i p?islu?nici armady a n?kte?i nejvy??i d?stojnici podpo?ili Vargase. Vlada padla a moci se chopila vojenska junta , kterou Vargas donutil, aby mu p?edala moc. V roce 1932 vypuklo proti Vargasovi povstani, ale bylo rozdrceno. Roku 1935 se o povstani pokusili komuniste, pozd?ji i fa?iste. Vargas v?echny vzpoury potla?il a vladl jako diktator a? do roku 1945 , s politikou, ktera kombinovala levicove i pravicove prvky (pozemkova reforma, zavedeni osmihodinove pracovni doby, omezeni vlivu katolicismu na ?kolach, volebni pravo pro ?eny, korporativismus , podpora Spojenc? za druhe sv?tove valky ). [20]

Protest t?i milion? Brazilc? proti prezidentce Rousseffove 13. b?ezna 2016. [21]

V letech 1945?1964 fungovala znovu demokracie. Pozoruhodny hospoda?sky boom nastal zejmena za vlady prezidenta ?eskeho p?vodu Juscelina Kubitscheka . Ten zalo?il roku 1960 nove hlavni m?sto Brasilia , ktere stoji v centru zem?. [22] V roce 1964 , po svr?eni prezidenta Goularta , p?evzala moc v zemi vojenska junta , ktera vladla a? do roku 1985 a v ramci Operace Condor se podilela na vra?dach a unosech odp?rc? re?imu. [23]

Roku 1985 byla junta zbavena moci a prezidentem byl, prozatim nikoli ob?any, zvolen Tancredo Neves . Collor de Mello vladl od roku 1990 jako prvni brazilsky prezident zvoleny v p?ime volb? od ery vojenske diktatury. Na hrozive ekonomicke problemy ( inflace ?inila 25 procent za m?sic) odpov?d?l neoliberalni politikou, p?edev?im privatizaci statnich podnik?. Stejnou linii dr?el jeho nastupce Fernando Henrique Cardoso .

A? v roce 2002 se levici poda?ilo oto?it kormidlo a p?esv?d?it Brazilce, ?e mira rozdil? mezi bohatymi a chudymi je neunosna. V letech 2003 a? 2011 byl prezidentem popularni Lula da Silva . K jeho politikam pat?il nap?iklad boj proti hladu (program Fome Zero ). V jeho linii pokra?ovala Dilma Rousseffova , prvni ?ena v ?ele brazilske republiky. V roce 2016 se v Riu de Janeiro uskute?nily Letni olympijske hry , prvni olympijske hry v Ji?ni Americe . [24] Rousseffova se v?ak z tohoto usp?chu dlouho t??it nemohla. Ji? v roce 2014 vypukl ob?i korup?ni skandal , ktery je pova?ovan za nejv?t?i v brazilske historii, tykajici se manipulovani zakazek statni energeticke spole?nosti Petrobras . [25] V srpnu 2016 soud schvalil vy?et?ovani byvaleho prezidenta Luly da Silvy a Dilmy Rousseffove, ktera byla zahy sesazena z prezidentske funkce. [26] V dubnu 2017 za?alo vy?et?ovani 71 poslanc? a deviti ministr? vlady prezidenta Temera. [27] V ?ervnu 2017 byl z p?ijimani uplatk? obvin?n i sam prezident Michel Temer . [28]

Krize tradi?nich stran vyustila v to, ?e v ?ijnu 2018 byl zvolen prezidentem Brazilie pravicovy kandidat Jair Bolsonaro , p?ezdivany brazilsky Trump . [29] Bolsonaro, ktery je obdivovatelem pro-americke vojenske diktatury z let 1964 a? 1985, sliboval voli??m p?edev?im vymyceni rozsahle korupce a sni?eni rekordn? vysoke kriminality [30] (jen v roce 2017 bylo v Brazilii zavra?d?no 63 880 lidi [31] ). V roce 2019 dal Bolsonaro zelenou odles?ovani amazonskeho pralesa . [32] [33] V roce 2020 Bolsonaro zvolil strategii zleh?ovani nebezpe?nosti pandemie covidu-19 . [34] V srpnu 2020 dosahl po?et umrti s nemoci covid-19 115 tisic a Brazilie se stala s 3,6 miliony naka?enych druhou nejposti?en?j?i zemi po Spojenych statech americkych. Popularita prezidenta b?hem pandemie p?esto vzrostla, patrn? diky velkoryse ekonomicke podpo?e posti?enym oblastem. [35]

Statni symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Vlajka [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Brazilska vlajka .

Vlajka je tvo?ena zelenym listem o pom?ru stran 7:10. Ve st?edu je umist?no modre kruhove pole podlo?ene ?lutym koso?tvere?nim polem. V modrem poli je umist?no 27 bilych hv?zd p?ti r?znych velikosti a pole je protnuto bilou stuhou se zelenym napisem Ordem e Progresso (?ad a pokrok).

Hymna [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Brazilska hymna .

Brazilska hymna byla zkomponovana v roce 1822, ale svoji funkci plni a? od roku 1831. Zpo?atku byla hymna beze slov, ale v roce 1909 byla vypsana ve?ejna sout?? a na oslavu steho vyro?i nezavislosti byl text v roce 1922 oficialn? p?ijat.

Geografie [ editovat | editovat zdroj ]

Brazilie je se svou rozlohou 8 511 965 km² patou nejv?t?i zemi sv?ta, 15,6× v?t?i ne? Francie a 108× v?t?i ne? ?eska republika . Brazilie je rozd?lena na ?ty?i ?asova pasma. Je to jedina zem? na sv?t?, ji? prochazi rovnik i obratnik kozoroha . Na severu sousedi s  Francouzskou Guyanou , Surinamem , Guyanou , Venezuelou a Kolumbii ; na zapad? s  Peru , Bolivii a Paraguayi , na jihu s  Argentinou a Uruguayi . Brazilske uzemi zabira 47,3 % povrchu jihoamerickeho kontinentu. Jedinymi jihoamerickymi zem?mi, s nimi? Brazilie nema spole?nou hranici, jsou Chile a Ekvador .

Povrch [ editovat | editovat zdroj ]

Topograficka mapa Brazilie
Narodni park Serra dos Orgaos
Amazonka a jeji p?itoky

Uzemi Brazilie tvo?i t?i velke geomorfologicke celky. Na severu zasahuje do uzemi mala ?ast Guyanske vyso?iny , kde se take nachazi nejvy??i hora Brazilie Pico da Neblina , ktera m??i 2994 metr?. Na severu zem? je Amazonska ni?ina a na vychod? a jihovychod? rozsahla Brazilska vyso?ina . Ob? vyso?iny jsou vyzdvi?ene zbytky nejstar?i geologicke jednotky Ji?ni Ameriky ? Brazilskeho ?titu na mo?i. K dal?im poho?im pat?i Serra da Mantiqueira a Serra do Mar . Nejv?t?imi brazilskymi souostrovimi v Atlantiku jsou Trindade a Martim Vaz , Svaty Petr a Pavel nebo Fernando de Noronha , kde vznikl narodni park, a jen? byl v roce 2001, spolu s atolem Rocas , vyhla?en za sv?tove p?irodni d?dictvi UNESCO. [36]

Vodstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Nejdel?i ?ekou zem? a celeho sv?ta je Amazonka s delkou 7062 kilometr?. Jak veletok na uzemi Brazilie sili, dokazuji udaje o ?i?ce jeho koryta. U Iquitosu v Peru je ?iroke 4 km, p?ed Manausem 10 km, po soutoku s Rio Negrem ji? 20 km a p?ed ostrovem Marajo 80 km. Nejv?t?imi levymi p?itoky jsou ?eky Ica , Japura a Rio Negro , pravymi Jurua , Purus , Madeira , Tapajos , Xingu a na jihu ostrova Marajo usti Tocantins s p?itokem Araguaia . V samostatne Amazonce se sm?rem k b?eh?m sni?uje rychlost proud?ni v hlavnim koryt? a nana?enim materialu vznikaji agrada?ni valy. Jih Brazilie odvod?uje veletok Parana s nejv?t?im p?itokem Paraguay . V cele oblasti je velke mno?stvi katarakt? a vodopad? , z nich? nejznam?j?imi jsou vodopady Iguacu a Itaipu . Podel prah? katarakt? pravych p?itok? Amazonky vede pralesem od vychodu k zapadu silnice zvana Transamazonica . Existuji nazory, ?e Amazonka byla v minulosti, kdy byla Afrika a Ji?ni Amerika jeden kontinent, sou?asti toku Konga , d?kazem je podmo?sky ka?on Konga. Amazonka tehdy tekla obracen? a ustila v nyn?j?im Guayaquilskem zalivu v Ekvadoru . Nazev Amazonka je pou?ivan pouze pro ?ast toku od soutoku Maranonu a Ucayali po brazilskou hranici a na uzemi Brazilie od Manausu ( Encontro das Aguas ? soutok s Rio Negrem) po usti. Od pramene po soutok ma jmena Rio Carhuasanta , Apurimac , Ene , Tambo , Ucayali , Amazonas a Solimoes .

Obrovska p?ehradni nadr? Represa Sobradinho je na ?ece Sao Francisco , ktera usti na severovychod? do Atlantskeho oceanu. Na jihu p?i Atlantskem pob?e?i jsou lagunova jezera Lagoa dos Patos a Lagoa Mirim . Z vychodni strany je Brazilie omyvana Atlantskym oceanem a delka pob?e?i je 7491 km.

Biodiverzita [ editovat | editovat zdroj ]

ara arakanga

Brazilske uzemi lze rozd?lit do ?esti zakladnich biom? ? Amazonie , Pantanal , Cerrado , Pampa , Caatinga a Atlanticky les . [37] Narodni parky v Brazilii (v roce 2015 jich bylo 71) zaujimaji necela 3 % rozlohy statu. Amazonsky de?tny prales je uznavan jako oblast s nejv?t?i biologickou rozmanitosti na sv?t?. Na uzemi Brazilie se nachazi 60 procent rozlohy tohoto biomu. Mnoho za nim v rozmanitosti flory a fauny nezaostava ani Atlanticky les a oblast Cerrado, jeden z nejv?t?ich komplex? savan a les? na sv?t?. Jeho velikost je okolo 2 milion? km² a zabira p?ibli?n? 21% plochy Brazilie (zhruba polovina rozlohy Evropske unie ). V?dci odhaduji, ?e celkovy po?et rostlinnych a ?ivo?i?nych druh? v Brazilii by se mohl bli?it ke ?ty?em milion?m, v?t?inou bezobratlych . Proslula je zvla?t? fauna Amazonie, z v?t?ich savc? v ni ?iji puma americka , jaguar americky , ocelot velky , pes pralesni , mravene?nik velky , dale upi?i , lenochodi , va?ice a pasovcoviti . V de?tnych pralesich se vyskytuje mnoho druh? ploskonosych opic (te? zvanych opice noveho sv?ta). Prales je rovn?? domovem mnoha papou?k? (k nejobdivovan?j?im pat?i ara arakanga ) a jinych ptak? (nap?. hoacin ), plaz? ( kajman ?erny , anakonda velka , zname jedovate ?aby z rodu pralesni?kovitych , nap?iklad pralesni?ka azurova ), velkych pavouk? sklipkan? ?i ryb, v?etn? obavane drave pirani obecne , pov?stmi op?edeneho delfinovce amazonskeho zvaneho r??ovy delfin nebo pauho?e elektrickeho , ktery je schopen pomoci zvla?tnich bun?k zvanych elektroplaxy vygenerovat elektricky vyboj o nap?ti a? 600 volt? . [38] Na jihu Brazilie je fauna bli??i Evrop?, hojn? se vyskytuji jelenoviti .

Podnebi [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?ina uzemi je pod vlivem tropickeho , vlhkeho a tepleho podnebi, ktere se vyzna?uje vysokymi teplotami a zna?nymi sra?kami. Ty jsou z poloviny p?ina?eny od Atlantskeho oceanu a z poloviny se tvo?i vyparem.

M?sto Manaus na severu zem? ma vysoke teploty po cely rok. Sra?ky jsou vydatne, pouze od ?ervna do za?i pr?i men? ne? po zbytek roku. Hlavni m?sto Brasilia i Rio de Janeiro maji tropicke podnebi, ale s vyrazn?j?im obdobim sucha ne? Manaus. Dale na jihu je potom podnebi mirne.

Nejsu??i oblasti je severovychodni vnitrozemi, kde ro?n? pr?m?rn? napr?i jen 250 mm. V teto oblasti Brazilie jsou ?asta kruta sucha. Teploty na severovychod? jsou v pr?m?ru 28 °C. V ji?nich nahornich rovinach 16 °C.

V Brazilii trva zima od ?ervna do srpna, na jihu s teplotami mezi 13?18 °C. Leto je zde od prosince do unora, kdy se teplota v Rio de Janeiru dostava ?asto i ke 40 °C a nepada pod 30 °C. Od Bahie po Maranhao jsou teploty po cely rok kolem 28 °C a je zde take ni??i vlhkost ne? v Rio de Janeiru. Pr?m?rna teplota v Amazonii je 27 °C s vysokou vlhkosti. V Belemu se pr?m?rna teplota pohybuje po cely rok v rozmezi 26 °C a? 35 °C a se sra?kami 2111 mm. V Sao Paulu je nejteplej?im m?sicem unor, kdy teplota je okolo 28 °C p?es den a 19 °C v noci. Nejchladn?j?im m?sicem je ?erven a ?ervenec, kdy teplota p?es den je 21 °C a 13 °C v noci.

Politicky system [ editovat | editovat zdroj ]

Palacio do Planalto , sidlo brazilskeho prezidenta

Brazilie je demokraticka federativni republika s prezidentskym systemem . Prezident je hlavou statu i stoji v ?ele vlady. Je volen na ?ty?lete funk?ni obdobi s mo?nosti jednoho op?tovneho zvoleni na dal?i, bezprost?edn? navazujici, funk?ni obdobi. [39] Prezident si sam libovoln? jmenuje ministry sve vlady. V ?ele jednotlivych stat? federace stoji demokraticky voleny guverner, v ?ele okres? prefekt. Hlavnim zdrojem prava je dvoukomorovy Narodni kongres , ktery se sklada z Poslanecke sn?movny a Federalniho senatu. Sn?movna ma 513 poslanc?, jsou voleni na ?ty?i roky. Sn?movna je sestavena na zaklad? pom?rneho zastoupeni . Senat ma 81 ?len? volenych na osm let. Podobn? jako v ?esku se v?dy voli t?etina senatu, tak?e se horni komora obm??uje postupn?, na rozdil od komory dolni, sn?movny. Senato?i jsou v Brazilii voleni systemem relativni v?t?iny . Zvla?tnosti brazilske volebni legislativy je, ?e hlasovani je povinne pro gramotne lidi ve v?ku od 18 do 70 let a nepovinne pro negramotne osoby od 16 do 18 let nebo po 70. roce v?ku. Tato ustanoveni vznikala b?hem slo?iteho vyvoje, v po?atcich brazilske demokracie toti? mohli volit pouze lide gramotni (co? na konci 19. stoleti a za?atku stoleti dvacateho p?edstavovalo zhruba 6 procent obyvatel). Prvnim prezidentem byl Deodoro da Fonseca , ktery v roce 1891 svrhl cisa?e Pedra II. a nasledn? vyhlasil republiku. On je?t? nebyl zvolen lidovym hlasovanim, prvnim p?imo zvolenym prezidentem byl a? Prudente de Morais roku 1894. Demokracie (jakkoli jen omezena) skon?ila p?evratem v roce 1930 a pote vladl a? do roku 1945 diktator Getulio Vargas . Po roce 1945 bylo demokraticke hlasovani obnoveno, ov?em v roce 1964 byla nastolena vojenska diktatura. Ta padla roku 1985, od te doby je prezident znovu volen demokraticky. Od roku 1985 se prezidenty stali zastupci st?edoveho hnuti Movimento Democratico Brasileiro ( Jose Sarney , Itamar Franco , Michel Temer ), st?edove Partido da Social Democracia Brasileira ( Fernando Henrique Cardoso ), liberaln?-konzervativni Partido da Reconstrucao Nacional , dnes Partido Trabalhista Cristao ( Fernando Collor de Mello ), levicove Partido dos Trabalhadores ( Luiz Inacio Lula da Silva , Dilma Rousseffova ) a konzervativni Partido Social Liberal ( Jair Bolsonaro ). Byvaly prezident Bolsonaro svou stranu roku 2019 opustil a do konce sveho mandatu vladl jako nestranik. Od roku 2023 je op?t prezidentem levicovy politik Luiz Inacio Lula da Silva, ktery t?sn? vyhral v prezidentskych volbach v Brazilii v roce 2022.

Zahrani?ni vztahy [ editovat | editovat zdroj ]

Ministerstvo zahrani?nich v?ci Brazilie

Brazilie je regionalni velmoci, siln? ovliv?ujici zem? ji?ni a latinske Ameriky. Je rovn?? lidrem rozvojoveho sv?ta a potencialni supervelmoci . [40] K roz?i?ovani sveho vlivu Brazilie vyu?iva zejmena Organizaci americkych stat? , Unii jihoamerickych narod? , zonu volneho obchodu Mercosur , sdru?eni BRICS ( Rusko , ?ina , Indie , JAR ) a Spole?enstvi portugalsky mluvicich zemi ( Comunidade dos Paises de Lingua Portuguesa ), n?kdy zvane Lusofonie. Jde o sdru?eni deviti stat?, ve kterych je u?ednim nebo jednim z u?ednich jazyk? portugal?tina. Krom Brazilie a Portugalska jsou ?leny Angola , Guinea-Bissau , Kapverdy , Mosambik , Svaty Toma? a Princ?v ostrov , Vychodni Timor a Rovnikova Guinea . Levicove vlady Luly a Rousseffove polo?ily mimo?adny d?raz na spolupraci v ramci BRICS, zejmena s Ruskem, Indii a ?inou. Prezident Bolsonaro posunul akcent a mnohem vice se sbli?il se Spojenymi staty a Kolumbii , s ni? sdili siln? kriticky postoj k chavezovskemu re?imu ve Venezuele , zlep?il take vztahy s Japonskem , Ji?ni Koreu , Izraelem a Tchaj-wanem . Zaujal siln? proti?insky postoj a dostal se do sporu s Ruskem kv?li Venezuele, ?im? spolupraci v BRICS zna?n? ochladil. Brazilie se vojensky a diplomaticky siln? anga?uje zvla?t? ve dvou krizovych oblastech ? ve Vychodnim Timoru a na Haiti . Je velmi patrne, ?e brazilske ministerstvo zahrani?nich v?ci uplat?uje zna?ny vliv na zahrani?ni obchod, ktery ?asto nesm??uje tam, kam by velela logika ?ist? obchodni, ale do oblasti brazilskeho geopolitickeho zajmu (rozvojove zem? v Africe apod.). Brazilie dlouhodob? usiluje o trvale ?lenstvi v Rad? bezpe?nosti OSN . Podle brazilske ustavy ma prezident plnou pravomoc v oblasti zahrani?ni politiky, Kongres ma ukoly kontrolni.

Administrativni ?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Administrativni d?leni Brazilie .

Brazilie se ?leni na 26 spolkovych stat? ( estados , jednotne ?islo estado ) a 1 federalni distrikt ( distrito federal ), v n?m? se nachazi brazilske hlavni m?sto Brasilia . T?chto 27 celk? seskupil Brazilsky institut pro geografii a statistiku do 5 region?: Severniho , Severovychodniho , St?edozapadniho , Jihovychodniho a Ji?niho .

  1. Acre
  2. Alagoas
  3. Amapa
  4. Amazonas
  5. Bahia
  6. Ceara
  7. Espirito Santo
  8. Goias
  9. Maranhao
  10. Mato Grosso
  11. Mato Grosso do Sul
  12. Minas Gerais
  13. Para
  14. Paraiba
  15. Parana
  16. Pernambuco
  17. Piaui
  18. Rio de Janeiro
  19. Rio Grande do Norte
  20. Rio Grande do Sul
  21. Rondonia
  22. Roraima
  23. Santa Catarina
  24. Sao Paulo
  25. Sergipe
  26. Tocantins
  27. Distrito Federal

Ekonomika [ editovat | editovat zdroj ]

P-51, t??ebni v?? spole?nosti Petrobras
Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Ekonomika Brazilie .
Proslula pla? Copacabana

Brazilie je nejv?t?im a nejvyznamn?j?im statem celeho kontinentu. Je osmou nejv?t?i ekonomikou sv?ta podle kriteria HDP v parit? kupni sily a devatou podle nominalniho HDP. [3] Je to pr?myslov?-zem?d?lsky stat s obrovskym nerostnym bohatstvim - to byva ozna?ovano za ?este nejv?t?i na sv?t?.

Brazilska ekonomika pat?i k nejuzav?en?j?im ekonomikam v demokratickem sv?t?, tradice protekcionismu je zde velmi ?iva. [41] Domaci ekonomiku chrani bariera v podob? vysoke dovozni dan? a cel. Prezident Jair Bolsonaro se pokusil ekonomiku vice otev?it, ale pandemie covidu-19 v roce 2020 tento proces utlumila. V Brazilii je ov?em osm zon volneho obchodu. Nejvyznamn?j?i je Zona Franca de Manaus, ktera se rozklada na plo?e o rozloze 10 tisic kilometr? ?tvere?nich. V teto zon? p?sobi 500 podnik?, ktere p?imo zam?stnavaji 90 000 lidi.

Take export je pom?rn? maly - asi 15 % HDP. Vyva?i se hlavn? komodity a primarni suroviny. Brazilci nejvice vyva?i do ?iny, USA, Argentiny a Nizozemska. Podobna je i skladba hlavnich dovozc?, jen Nizozemsko je nahrazeno N?meckem. ?insky vliv v brazilske ekonomice je zcela dominantni, vyvoz do ?iny tvo?i tem?? t?etinu celeho exportu - co? se da p?ipodobnit vztahu ?eske ekonomiky k n?mecke. ?i?ane pot?ebuji z Brazilie zejmena suroviny ( ropa , ?elezna ruda , celuloza ). Evropane maji zajem zejmena o zem?d?lske produkty. ?i?ane ov?em do brazilske ekonomiky malo p?imo investuji - nejvy??i podil p?imych investic p?ipada na Nizozemsko (19,9 %) a USA (16 %). [42]

Statni rozpo?et musi byt v Brazilii ze zakona schvalen v?dy jako vyrovnany. V praxi ale byva kone?ne vyu?tovani jine. P?ed koronavirovou krizi v roce 2020 byl ve?ejny dluh Brazilie 76,8 % HDP. Proto?e koronavirova krize postihla Brazilii velmi siln?, o?ekava se nar?st tohoto zadlu?eni n?kam ke 100 procent?m HDP. Brazilska centralni banka neni nezavisla - musi plnit zadani Vyboru pro monetarni politiku, jemu? p?edseda ministr financi. Zvla?tnosti brazilske ekonomiky je, ?e stat vlastni ?adu komer?nich bank, stejn? jako jednotlive federalni staty. Celkova da?ova kvota v Brazilii byla v roce 2018 vy?islena na 32 % HDP, co? je men? ne? v ?esku (36,3 procenta) a Evropske unii (pr?m?r 39,6 procenta). [43] Dal?im specifikem brazilske ekonomiky je relativni nestalost m?ny, mezi roky 1942 a? 1994 se v Brazilii vyst?idalo 7 r?znych m?n, od roku 1994 je m?nou brazilsky real . Zajimavosti je, ?e na bankovkach nejsou vyobrazeny narodni osobnosti, jak byva obvykle, ale na v?ech je stejna tva? zvana efigie da Republica, symbol republiky a brazilske statnosti. Rubove strany bankovek nesou vyobrazeni p?vodnich jihoamerickych zvi?at.

Brazilska ekonomika je v problemech od roku 2015, kdy po letech r?stu klesla o 3,8 procenta a dal?i rok o dal?ich 3,6 %, co? zna?ilo nejhlub?i recesi od roku 1948. Od te doby se vratila k r?stu, ale jen velmi mirnemu. Tuto stagnaci se zatim nepoda?ilo zvratit.

Pr?mysl [ editovat | editovat zdroj ]

Vodni elektrarna Itaipu

Z rozsahlych lo?isek nerostnych surovin se t??i ?elezna ruda , mangan , bauxit , nikl , chrom , wolfram , cin , uhli , ropa , zemni plyn , zlato , niob , zirkon , diamanty , drahokamy , m?? , zinek , fosfaty , grafit , magnezit , s?l a kaolin . Mezi nejd?le?it?j?i pr?myslova odv?tvi pat?i strojirenstvi (vyroba osobnich a nakladnich automobil? ), hutnictvi (vyroba suroveho ?eleza , oceli , barevnych kov? ), petrochemie (rafinerie ropy ), chemie (vyroba hnojiv , kyselin a plastickych hmot ), potravina?sky , textilni , gumarensky, obuvnicky , papirensky a d?evozpracujici pr?mysl. Na vyrob? elektricke energie se vyznamnou m?rou podileji vodni elektrarny . Vodni elektrarna Itaipu je nejvykonn?j?i vodni elektrarnou na sv?t?. [44] Le?i na ?ece Parana , na hranicich Brazilie a Paraguaye . Vystavba byla zahajena v roce 1975, jako spole?ny projekt obou stat? . Stavba byla dokon?ena v roce 1982, napu?t?ni p?ehradni nadr?e trvalo 14 dni. Jeji hraz je 7,76 km dlouha a 196 metr? vysoka. Z obnovitelnych zdroj? ziskava Brazilie celkem 75% sve spot?eby energie. [45] Vodni elektrarny mezi nimi hraji zasadni roli, k dal?im vyznamnym pat?i elektrarna Belo Monte , jeji? stavba za?ala v roce 2015, a ktera je objemem vykopovych praci srovnatelna s Panamskym pr?plavem , nebo elektrarna Tucurui .

Zem?d?lstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Zhruba 57 % uzemi Brazilie zaujimaji lesy , dale louky a pastviny (22 %) a orna p?da (vice ne? 7 %). Zem?d?lska produkce pat?i k nejv?t?im na sv?t?, p?evlada monokulturni velkovyrobni planta?nictvi. Nejd?le?it?j?imi p?stovanymi plodinami jsou kava , sisal a pomeran?e , ve sklizni t?chto plodin zaujima zem? 1. misto na sv?t?, rovn?? cukrova t?tina , maniok , banany , kakao , fazole , soja a o?i?ky ke?u . Dale se sklizi kuku?ice , p?enice , ry?e , krmne obili , brambory , bataty , bavlna , palmova jadra, kokosove o?echy , zelenina , podzemnice olejna , reva vinna , ananasy , citrony , mango , papaja a tabak . ?ivo?i?na vyroba je zam??ena p?edev?im na chov skotu , prasat , ovci , koni , koz a dr?be?e . Vyznamny je rybolov .

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Mezinarodni leti?t? Sao Paulo-Guarulhos
P?istav Santos

K roku 2002 m?la Brazilie 1,98 milionu kilometr? silnic. [46] V roce 1967 to p?itom bylo jen 35 496 km. Asi 14 000 kilometr? z t?chto silnic jsou dalnice , z toho 5 000 km jich je ve stat? Sao Paulo, ktery ma silni?ni system zdaleka nejrozvinut?j?i. Dalni?ni system dob?e propojuje uplny jih zem? (Rio Grande) s centry jako je Brasilie nebo Rio de Janeiro ve st?edu zem?, spojeni na sever je hor?i. Velky d?raz na stavbu dalnic kladl prosluly modernizator, prezident Juscelino Kubitschek, ktery take pozval do zem? velke vyrobce automobil? ( Volkswagen , Ford , General Motors ). ?asem p?ibyly tovarny dal?ich firem jako Fiat , Iveco , Renault , Peugeot , Citroen , Honda , Mitsubishi , Mercedes-Benz , BMW , Hyundai , Toyota a dal?i, tak?e Brazilie je sedmou nejd?le?it?j?i zemi sv?toveho automobiloveho pr?myslu. [47]

Brazilsky ?elezni?ni system upada od roku 1945, kdy se d?raz p?esunul na stavbu dalnic. Celkova delka ?elezni?ni trat? v roce 2002 byla 30 875 km. V roce 1970 to bylo o n?co malo vice, 31 848 km, z ?eho? je vid?t, ?e vlady na rozvoj ?eleznice nesazeji. To se m?ni a? v poslednich letech s plany na vybudovani vysokorychlostni ?eleznice . Prvni vysokorychlostni tra? by m?la vzniknout mezi Rio de Janeirem a Sao Paulem. V?t?ina ?elezni?niho systemu pat?ila v minulosti statni spole?nosti RFFSA, ktera byla v roce 2007 privatizovana. Prvni brazilsky system podzemni m?stske drahy, takzvaneho metra, vznikl v Sao Paulu. ?asem se p?idala dal?i m?sta: Rio de Janeiro, Porto Alegre, Recife , Belo Horizonte , Brasilia, Teresina a Fortaleza .

V Brazilii existuje asi 2 500 leti??, v?etn? p?istavacich poli: po USA je to druhy nejv?t?i po?et na sv?t?. [48] Nejv?t?im a nejru?n?j?im leti?t?m je Mezinarodni leti?t? Sao Paulo-Guarulhos s tem?? 20 miliony cestujicich ro?n?. [49] Jde o druhe nejv?t?i leti?t? na ji?ni polokouli (v?t?i u? je jen Leti?t? Sydney ) a druhe nejvyti?en?j?i v Latinske Americe (po Mezinarodnim leti?ti Benita Juareze v Ciudad de Mexico ).

Pro nakladni dopravu jsou d?le?ite vodni cesty, nap?. do pr?myslove zony Manaus se lze dostat pouze pomoci vodni cesty Solimoes ? Amazonas (3 250 kilometr? s minimalni hloubkou 6 metr?). Z 36 p?istav? je nejd?le?it?j?i kontejnerovy p?istav Santos, ktery je nejvyti?en?j?im p?istavem v Latinske Americe. Bolivie a Paraguay ho mohou podle vladnich dohod u?ivat zdarma. Dal?imi vyznamnymi p?istavy jsou Itajai, Rio Grande, Paranagua, Rio de Janeiro, Sepetiba, Vitoria, Suape, Manaus a Sao Francisco do Sul.

Cestovni ruch [ editovat | editovat zdroj ]

Zemi ro?n? nav?tivi na 4 a? 5 milion? nav?t?vnik?. Rio de Janeiro laka turisty sv?toznamym karnevalem a pla?i Copacabana . Dale je zname obrovskou sochou Krista Spasitele .

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lancich Obyvatelstvo Brazilie a Arabove v Brazilii .

Podle udaj? Brazilskeho institutu pro geografii a statistiku (IBGE) je odhadovany celkovy po?et obyvatel k 19. ?ervnu 2022 12:00:00 hodin UTC celkem 214 745 964 osob, p?i?em? tento po?et se zvy?uje o jednu osobu ka?dych 21 sekund.

P?i poslednim s?itani lidu, ktere prob?hlo v roce 2010 , ?ilo v Brazilii 190 755 799 obyvatel (hustota osidleni 22,43 obyvatele na kilometr ?tvere?ni) s pom?rem mu?? a ?en 0,96:1 a 84,36 % m?stskeho obyvatelstva. [50] Populace byla koncentrovana p?edev?im v jihovychodnim regionu (80,3 milion?), severovychodnim regionu (53,1 miliony) a ji?nim regionu (27,4 milion?). Naopak dva nejrozsahlej?i regiony, st?edozapadni a severni, ktere dohromady tvo?i 64,12% z brazilskeho uzemi, byly osidleny pouze asi 30 miliony obyvatel.

Prvni s?itani lidu bylo v Brazilii provedeno v roce 1872 a zaznamenalo 9 930 478 obyvatel. Mezi lety 1880 a? 1930 p?esidlilo do Brazilie kolem 4 milion? Evropan?. Mezi lety 1940 a? 1970 do?lo k vyznamnemu nar?stu po?tu obyvatel zejmena vlivem sni?eni umrtnosti , a to i p?esto, ?e v tomto obdobi sou?asn? do?lo ke poklesu porodnosti . Ve 40. letech 20. stoleti ?inil ro?ni p?ir?stek obyvatelstva 2,4 %, v roce 1950 se zvy?il na 3 % a v roce 1960 z?stal na 2,9 %, p?i?em? pr?m?rna delka ?ivota se zvy?ila ze 44 na 54 let [51] a v roce 2016 na 75,8 let [52] . Od roku 1960 se tempo p?ir?stku obyvatelstva sni?uje z 3,04 % ro?n? v letech 1950-1960 na 1,05 % v roce 2008 a o?ekava se, ?e v roce 2050 klesne na zapornou hodnotu -0,29 %, [53] ?im? se dokon?i demograficky p?echod.

Etnografie [ editovat | editovat zdroj ]






Rasy a etnicita v Brazilii (2010)

       b?lo?i (47,51 %)
       mi?enci (pardos) (43,42 %)
       ?erno?i (7,52 %)
       asiati (1,1 %)
       p?vodni obyvatele (indigenas) (0,42 %)

P?i s?itani lidu v roce 2010 se:

  • 47,1 % respondent? (asi 90,6 mil. osob) ozna?ilo za b?lochy,
  • 43,42 % respondent? (asi 82,8 mil. osob) ozna?ilo za mi?ence (pardos),
  • 7,52 % respondent? (asi 14,4 mil. osob) ozna?ilo za ?ernochy,
  • 1,1 % respondent? (asi 2,1 mil osob) ozna?ilo za Asiaty,
  • 0,43 % respondent? (asi 821 000 osob) ozna?ilo za p?vodni obyvatele (indigena),

a 0,02 % respondent? (asi 36 100 osob) svoji rasu neuvedlo.

V roce 2007 Narodni indianska nadace (FUNAI) informovala o existenci 67 izolovanych domorodych kmen? v odlehlych oblastech Brazilie, z nich? v?t?ina se nachazi v amazonskem de?tnem pralese. V Brazilii ?ije udajn? nejvice izolovanych narod? na sv?t?. [54]

V?t?ina Brazilc? jsou potomci p?vodnich obyvatel zem?, portugalskych osadnik?, evropskych p?ist?hovalc? a africkych otrok?. Od p?ichodu Portugalc? v roce 1500 do?lo ke zna?nemu promiseni mezi t?mito skupinami. Etnicka skupina mi?enc? ozna?ovana jako pardos je ?iroka kategorie, kterou lze dale rozd?lovat na caboclos (potomky b?loch? a p?vodnich obyvatel), mulatos (potomky b?loch? a ?ernoch?) a cafuzos (potomky ?ernoch? a p?vodnich obyvatel).

Mi?enci tvo?i v?t?inu obyvatelstva severniho, severovychodniho a st?edozapadniho regionu. Populace mi?enc? je obecn? soust?ed?na na vychodnim pob?e?i severovychodniho regionu ? staty Bahia , Sergipe , Alagoas , Pernambuco a Paraiba ? a take na severu statu Maranhao , na jihu statu Minas Gerais a vychod? statu Rio de Janeiro .

V 19. stoleti otev?ela Brazilie sve hranice p?ist?hovalectvi. V letech 1808?1972 se do Brazilie p?ist?hovalo p?ibli?n? p?t milion? lidi z vice ne? 60 zemi, v?t?ina z nich z Portugalska , Italie , ?pan?lska , N?mecka , Japonska a Blizkeho vychodu . N?mci, Japonci a Italove se usazovali zejmena v ji?nich statech jako Rio Grande do Sul nebo Sao Paulo .

Jazyk [ editovat | editovat zdroj ]

Brazilci na karnevalu ve m?st? Olinda
Hustota osidleni v Brazilii

Oficialnim jazykem v Brazilii je portugal?tina , kterou mluvi skoro cela populace a je prakticky jedinym jazykem pou?ivanym v mediich a v obchodnim prost?edi.

Krom? portugal?tiny se rovn?? v n?kterych ?astech zem? mluvi men?inovymi jazyky. P?es 180 indianskych jazyk? je pou?ivano v odlehlych oblastech (zbytky Indian? tvo?i malou minoritu) a n?kolik dal?ich jazyk? je mo?ne sly?et od p?vodnich obyvatel a p?ist?hovalc?, kte?i je?t? mluvi vlastnimi jazyky.

Brazilska portugal?tina je velmi podobna evropske portugal?tin? z 16. a 17. stoleti s vlivy indianskych a africkych jazyk?. V d?sledku toho je sou?asny jazyk pon?kud odli?ny od portugal?tiny v Portugalsku a dal?ich portugalsky mluvicich zemi. Tyto rozdily jsou srovnatelne s rozdilem mezi americkou a britskou angli?tinou . V Brazilii jsou mirne regionalni rozdily v p?izvuku, slovni zasob? a ?asovani sloves. P?esto diky jednotnym mediim a sd?lovacim prost?edk?m maji zm?ny tendenci se sni?ovat. Co se ty?e podobnosti se ?pan?l?tinou , tak v mnoha aspektech jsou si jazyky velmi podobne, ve vyslovnosti se v?ak zna?n? li?i. Zajimavosti je, ?e Brazilci spi?e porozumi ?pan?lsky mluvicim lidem, ne? je tomu naopak. [55]

Brazilie je jedinym portugalsky mluvicim narodem jihoamerickeho kontinentu a prav? jazyk pat?i mezi nejsiln?j?i prvky narodni identity odli?ujici zemi od ?pan?lsky mluvicich soused?. [55]

Nabo?enstvi [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Nabo?enstvi v Brazilii .
Bazilika Narodni svatyn? Panny Marie z Aparecidy je druhy nejv?t?i katolicky chram na sv?t?






Nabo?enstvi v Brazilii (2010)

       Katolicka cirkev (64,6 %)
       Protestantismus (22,2 %)
       Spiritismus (2,0 %)
       Ostatni (3,2 %)
       Bez vyznani (8,0 %)

Dominantni postaveni v brazilske spole?nosti historicky m?la a ma ?imskokatolicka cirkev . V poslednich desetiletich se v?ak oslabuje v souvislosti s r?stem protestantskych , zejmena pentekostalnich cirkvi . Nepatrn? p?ibyva i po?et lidi bez vyznani. Zatimco v roce 1970 se tak za ?imske katoliky pova?ovalo 90 % populace, v roce 2010 to bylo ji? men? ne? 65 %. K protestantskym cirkvim se v roce 2000 hlasilo p?es 15 % populace, ale roku 2010 to bylo ji? vice ne? 22 % (nejvice evangelikalni a letni?ni/pentekostalni sm?ry, dale baptiste , adventiste a luterani . P?es 5 % obyv. se hlasilo k jinym viram a jen asi 8 % bylo bez vyznani. Epicentry ateismu jsou m?sta Boa Vista , Salvador a Porto Velho . Nejvice katolickymi m?sty jsou naopak Teresina , Fortaleza a Florianopolis . Dv? procenta populace se v pr?zkumu z roku 2010 p?ihlasilo ke kardecovskemu spiritismu jako sve hlavni vi?e. Role spiritismu je v?ak ve spole?nosti je?t? v?t?i, ?asto funguje v symbioze s k?es?anskou virou. [56] [57]

V ?ijnu 2009 schvalil brazilsky senat a v unoru 2010 brazilsky prezident smlouvu s Vatikanem , ktera ukotvila pravni statut brazilske katolicke cirkve. Dohoda potvrdila pravidla, ktera se neformaln? dodr?ovala u? leta, tedy mo?nost nabo?enske vychovy na ve?ejnych zakladnich ?kolach, roli cirkve p?i zakladani man?elstvi apod. P?esto se smlouva stala p?edm?tem kritiky ?ady poslanc?, kte?i ji ozna?ili za konec sekularniho statu . [58]

Kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Brazilska kultura .

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Paulo Coelho

Nej?ten?j?im brazilskym spisovatelem ve sv?t? je Paulo Coelho , jeho? podobenstvi Alchymista vydane v roce 1988 se stalo nejv?t?im brazilskym bestsellerem v?ech dob. [59] Ve 20. stoleti dosahl v?hlasu take Jorge Amado , spisovatel komunisticke orientace, ktery v 50. letech kratce ?il i v ?eskoslovensku . V roce 1994 obdr?el Camoesovu cenu , nepresti?n?j?i literarni ocen?ni pro portugalsky pi?ici autory. Z Brazilc? ho ziskali mj. te? Joao Cabral de Melo Neto , Rachel de Queirozova , Rubem Fonseca , Lygia Fagundes Tellesova , Joao Ubaldo Ribeiro ?i Ferreira Gullar .

Za otce brazilske literatury byva ozna?ovan Jose de Anchieta , prvni brazilsky basnik a dramatik. P?edstavitelem romantismu 19. stoleti byl prozaik Joaquim Maria Machado de Assis . Clarice Lispectorova zaujala psychologickymi romany jako Blizko divokeho srdce . K p?ednim basnik?m 20. stoleti pat?il Vinicius de Moraes . Dilo Joao Guimaraese Rosy byva pova?ovano za syntezu modernismu a tzv. latinskoamerickeho magickeho realismu s regionalismem . Mario de Andrade je spi?e klasickym modernistou, p?edev?im svou slavnou sbirkou Pauliceia Desvairada z roku 1922. Pozici narodniho basnika ma Carlos Drummond de Andrade , na konci 80. let se nakratko dostal i na brazilskou bankovku. Augusto Boal je zakladatelem tzv. Divadla utla?ovanych, avantgardniho levicoveho projektu. [60]

Vytvarne um?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Socha Krista Spasitele v Riu

Kli?ovou postavou brazilskeho mali?stvi byl Pedro Americo , jen? roku 1888 namaloval jeden z nejznam?j?ich brazilskych obraz?: Nezavislost nebo Smrt! , zobrazujici okam?ik, kdy kni?e Petr prohlasil, ?e zem? je nezavisla na Portugalsku . Tento obraz znaji v?ichni brazil?ti ?kolaci z titulu u?ebnice d?jepisu pro zakladni ?kolu. Candido Portinari byl p?edstavitelem mali?skeho neorealismu. K jeho nejznam?j?im dil?m pat?i obraz Guerra e Paz , ktery byl v?novan v roce 1956 sidlu Organizace spojenych narod? . K vyznamnym p?edstavitel?m humanisticke fotografie pat?i Sebastiao Salgado . Socha?skou praci na mnoha baroknich kostelech v 18. stoleti proslul Aleijadinho . Nejslavn?j?i brazilskou sochou je Socha Krista Spasitele v Rio de Janeiru, na ho?e Corcovado . Je dilem francouzskeho socha?e polskeho p?vodu Maximiliena Paula Landowskeho a rumunskeho socha?e Gheorgheho Leonidy. Slavnostn? odhalena byla 12. ?ijna 1931 jako pamatnik brazilske nezavislosti. Socha m??i 30 metr? a stoji na podstavci, ktery je vysoky 8 metr?. [61] Nejvyznamn?j?imi galeriemi a institucemi v?nujicimi se sb?ru um?ni jsou Muzeum um?ni v Sao Paulu , ktere disponuje vzacnymi obrazy z dilny Raffaela Santiho , Pabla Picassa , Pierra-Augusta Renoira , Vincenta van Gogha , Edouarda Maneta ?i Diego Velazqueze . Na nov?j?i um?ni se specializuje Muzeum moderniho um?ni Sao Paulo , ktere ma ve sbirkach prace Joana Miro nebo Marca Chagalla .

Architektura [ editovat | editovat zdroj ]

Katedrala v Brasilii

K nejslavn?j?im architekt?m 20. stoleti pat?i Oscar Niemeyer . Jeho spolupracovnik Lucio Costa spolu s nim vytvo?il koncept brazilskeho hlavniho m?sta Brasilia . [62] Architekt Paulo Mendes da Rocha je nositelem presti?ni Pritzkerovy ceny . [63] Niemeyer a Mendes da Rocha byly p?edstaviteli dvou architektonickych ?kol, ktere spolu polemizovaly a soupe?ily. Mendesova ?kola m?la zazemi v Sao Paulu, proto byla zvana Escola Paulista. Niemeyerova ?kola byla z Ria, proto se hovo?i o Escola Carioca. Escola Paulista, zjednodu?en? ?e?eno, m?la blizko k brutalismu , zatimco Niemeyer byl klasickym modernistou .

Na seznam Sv?toveho d?dictvi byla zapsana Brasilia, a dal?i dv? m?sta ? Salvador de Bahia ( renesan?ni pamatky) a Ouro Preto (barokni architektura). Dale historicka centra m?st Sao Luis , Olinda , Diamantina a Goias . Zapsany byly dale jednotlive pamatky: Svatyn? Bom Jesus ve m?st? Congohas , Jezuitske mise u indian? kmene Guarani a Nam?sti sv. Franti?ka ve m?st? Sao Cristovao . [64]

Film [ editovat | editovat zdroj ]

Fernando Meirelles

K nejusp??n?j?im brazilskym filmovym re?iser?m pat?i Fernando Meirelles , ktery se proslavil zvla?t? snimkem M?sto boh? z roku 2002, za jeho? re?ii byl nominovan na Oscara . Zlateho lva v Benatkach , Zlateho medv?da na Berlinale i americky Zlaty globus ziskal Walter Salles . V ?edesatych letech 20. stoleti se prosadila osobita generace brazilskych filmovych tv?rc? zvana Cinema Novo , ktera reagovala na francouzskou novou vlnu a italsky neorealismus . [65] K jejim hlavnim p?edstavitel?m pat?il re?iser Glauber Rocha , jeho? snimky Terra em Transe a Antonio das Mortes si p?ivezly ceny z festivalu v Cannes . Za vykladni sk?i? vychodisek hnuti Cinema Novo je v?ak pova?ovan zejmena jeho snimek Deus e o Diabo na Terra do Sol z roku 1964 . K dal?im tv?rc?m ?azenym k Cinema Novo pat?i nap?iklad Nelson Pereira dos Santos . [66] Anselmo Duarte ziskal jako prvni Brazilec roku 1962 Zlatou palmu v Cannes. Jose Padilha vyhral v roce 2008 Zlateho medv?da v Berlin?. [67]

Z herc? lze jmenovat Fernandu Montenegrovou . Zejmena diky vano?ni romanticke komedii Laska nebeska znaji evrop?ti divaci Rodrigo Santora . V americke televizi se prosadila here?ka Morena Baccarinova . Brazilska televizni spole?nost Rede Globo je t?etim nejv?t?im komer?nim vysilatelem na sv?t? a proslula produkci telenovel . Prvni, ktera usp?la mezinarodn?, byla Escrava Isaura z roku 1976, vysilana v 80 zemich sv?ta. ?lo mj. o prvni telenovelu vysilanou v Sov?tskem svazu (roku 1988), by? ve zkracene podob?. Pr?lom v?ak p?i?el zejmena na po?atku 21. stoleti, kdy za?aly telenovely budit zajem mimo ji?ni Ameriku pravideln?, v mnoha zemich sv?ta usp?ly serialy jako Terra Nostra (1999), Lacos de Familia (2000), O Clone (2002), Caminho das Indias (2010) nebo Avenida Brasil (2012).

K nejusp??n?j?im brazilskym modelkam pat?i Adriana Lima , Alessandra Ambrosiova ?i Gisele Bundchenova .

Hudba [ editovat | editovat zdroj ]

Karneval v Riu

V oblasti va?ne hudby je nejv?t?im brazilskym jmenem Heitor Villa-Lobos . Prvnim jihoamerickym klasikem, ktery se prosadil v Evrop?, byl Antonio Carlos Gomes .

Velkou roli ve vyvoji brazilske hudby sehrala samba , zapsana na seznam sv?toveho nehmotneho kulturniho d?dictvi UNESCO. Samba je i tane?ni forma a v brazilske kultu?e sehrava velkou roli, zejmena b?hem karnevalu v Riu , ktery se kona ka?doro?n? v unoru. Za brazilskou verzi folku lze pova?ovat styl capoeira nebo styl forro, ktery je popularni na severovychod? Brazilie. V 19. stoleti vznikl styl choro, ktery je pova?ovan za prvni brazilsky m?stsky hudebni styl.

Hudebni styl bossa nova vytvo?il Antonio Carlos Jobim , ktery tak ovlivnil zasadnim zp?sobem moderni jazz . Jako zp?va?ka tohoto ?anru se prosadila Astrud Gilbertova . V 60. letech 20. stoleti se objevilo politicko-hudebni hnuti Tropicalia , k jeho? p?edstavitel?m pat?il Caetano Veloso , skupina Os Mutantes nebo Gilberto Gil (ktery se za Lulovy vlady stal pozd?ji ministrem kultury). [68] V heavy metalu se prosadila skupina Sepultura .

Kuchyn? [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Brazilska kuchyn? .
Brigadeiro

Zobecn?ni brazilske kuchyn? je velmi t??ke, jeliko? neexistuje jednotna narodni kuchyn?, ale mnoho regionalnich. Ka?dy region si vyvinul vlastni pokrmy v zavislosti na oblasti, kultu?e a zvyk?m jak p?vodnich obyvatel, tak p?ist?hovalc?. Pokud ov?em existuje jeden pokrm, ktery je typickym p?ikladem brazilskeho va?eni, tak je to feijoada . V Rio de Janeiru je obzvla?t? tento pokrm velmi oblibeny, a?koliv jednotlive ingredience jsou velmi atypicke a mohou nep?ipraveneho hosta zasko?it. [55] Slavnym brazilskym dezertem je brigadeiro . Vytvo?il ho cukra? z Ria de Janeira Heloisa Nabuco de Oliveira. Je vyrab?n z kondenzovaneho mleka, kakaoveho pra?ku, masla a ?okolady. Je oblibeny v cele Brazilii a ?asto je konzumovan b?hem svatk?. P?i narozeninovych oslavach se stalo tradici podavat verzi tohoto dezertu zvanou beijinho , ktera je bila diky u?iti kokosu. Na svatbach se ?asto podava tmava kakaova i sv?tla kokosova verze jako symbol spojeni mu?e a ?eny. [69]

Za narodni napoj je pova?ovane pivo typu le?ak (pilsen), kava a sv?toznamy brazilsky alkohol Cachaca . Stejn? jako Rusko ma za narodni piti vodku , tak v Brazilii je to jednozna?n? Cachaca. Jedna se o pr?zra?ny alkohol vyrobeny z fermentovane cukrove t?tiny. Cachaca v kombinaci s drcenou limetkou, cukrem, a ledem se stava velmi popularnim narodnim napojem s nazvem caipirinha . Mezi oblibene nealkoholicke napoje pat?i Guarana , lahodny ?umivy napoj vyrobeny z amazonskych bobuli. [55]

Sport [ editovat | editovat zdroj ]

Pele
Ayrton Senna

Brazilska fotbalova reprezentace pat?i mezi nejusp??n?j?i na sv?t? a od roku 1958 p?tkrat zvit?zila na mistrovstvi sv?ta a dvakrat na olympijskych hrach ( 2016 , 2020 ). Mezivale?nou hv?zdou byl Leonidas da Silva , dle legendy vynalezce st?ely p?es hlavu (?n??ek“). [70] Ve 40. letech a na za?atku 50. let byl nejv?t?i brazilskou fotbalovou osobnosti Zizinho . Pili?em mu?stva, je? ziskalo t?i prvni tituly ( 1958 , 1962 , 1970 ), byl Pele , mnohdy ozna?ovany za nejlep?iho fotbalistu v?ech dob. [71] K dal?im osobnostem pat?ili Garincha , Didi , Nilton Santos a Djalma Santos , pozd?ji i Carlos Alberto Torres , Jairzinho ?i Roberto Rivelino . Nejv?t?imi hv?zdami 80. let byli Zico , Falcao a Socrates , tehdy se v?ak Brazilc?m na mezinarodni scen? tolik neda?ilo. Dal?i velka era p?i?la v 90. letech a na po?atku noveho stoleti, kdy Brazilci dvakrat ?ampionat vyhrali ( 1994 , 2002 ) a jednou skon?ili druzi. Hv?zdami teto ery byli Cafu , Romario , Bebeto , Ronaldo , Roberto Carlos , Rivaldo , Ronaldinho ?i Kaka . Po roce 2002 Brazilci sice vyklidili pozice, Neymar se v?ak p?esto stal sv?tovou hv?zdou. Brazilie ma ov?em i ?enskou fotbalovou hv?zdu, Martu . [72] K usp??nym trener?m pat?i Luiz Felipe Scolari ?i Mario Zagallo . Dlouholetym prezidentem FIFA byl Joao Havelange . [73]

Velmi silni jsou Brazilci, obzvla?t? od 90. let 20. stoleti, ve volejbale . Brazilske volejbalistky dvakrat vyhrali olympijsky turnaj ( 2008 , 2012 ), mu?i jsou je?t? usp??n?j?i a brali nejen t?i olympijske zlate ( 1992 , 2004 , 2016 ), ale i t?i tituly mistr? sv?ta (2002, 2006, 2010). Hlavnimi hv?zdami teto slavne ery brazilskeho volejbalu jsou Nalbert Bitencourt a Giba , z ?en Fofao . Nemen? popularni je v Brazilii pla?ovy volejbal, o ?em? sv?d?i t?i zlate z olympiad, dv? ze sout??e mu?ske, jedna z ?enske.

Brazilska basketbalova reprezentace mu?? dvakrat vyhrala mistrovstvi sv?ta (1959, 1963), ?ensky tym jednou (1994). Leandro Barbosa se stal vit?zem americke NBA . Amaury Pasos , Bira Maciel , Oscar Schmidt , Paula Goncalvesova a Hortencia Marcariova , jsou ?leny sin? slavy Mezinarodni basketbalove federace . [74]

Brazilska hazenka?ska reprezentace ?en vybojovala roku 2013 prvenstvi na mistrovstvi sv?ta. [75] Alexandra Do Nascimentova (2012) a Eduarda Amorimova (2014) byly vyhla?eny nejlep?imi hazenka?kami sv?ta. [76]

Brazilci, od sve prvni u?asti v roce 1920, ziskali 37 zlatych olympijskych medaili (k roku 2021). [77] Nejusp??n?j?i jsou v jachtingu , kde si p?ipsali osm zlatych (k nejusp??n?j?im jachta??m pat?i Robert Scheidt a Torben Grael ). Prvni atletickou hv?zdou se stal v 50. letech trojskokan Adhemar Ferreira da Silva , ktery p?ivezl zlato ze dvou olympiad ( 1952 , 1956 ). Dal?i atleticke zlato pro Brazilii vybojoval v Los Angeles roku 1984 Joaquim Cruz v b?hu na 800 metr? . V Pekingu 2008 vyhrala zavod ve skoku dalekem Maurren Maggiova . [78] Roku 2016 triumfoval skokan o ty?i Thiago Braz da Silva . [79] Usp??ni jsou Brazilci take v judu (4 zlate), p?i?em? ve 21. stoleti jsou usp??n?j?i ?eny ( Rafaela Silvaova , Sarah Menezesova ). Zlato maji i plavci Cesar Cielo a Ana Marcela Cunhaova . [80]

Jedny letni olympijske hry Brazilie sama po?adala, v srpnu roku 2016 v Rio de Janerio . ?lo o v?bec prvni olympijske hry uspo?adane v Ji?ni Americe. [81] Konala se zde take dv? mistrovstvi sv?ta ve fotbale, v roce 1950 a roku 2014 .

Legendami zavod? Formule 1 jsou Ayrton Senna (3 tituly mistra sv?ta), Nelson Piquet (rovn?? 3 tituly) a Emerson Fittipaldi (2 tituly). [82] Na druhe misto to dotahli Rubens Barrichello a Felipe Massa . V Brazilii se take ka?dy rok jede, v Interlagosu , Grand Prix Brazilie , je? je sou?asti serialu Formule 1.

Tenista Gustavo Kuerten byl sv?tovou jedni?kou a dvakrat vit?zem Roland Garros (1998, 2002). Take Maria Buenova byla sv?tovou hra?kou ?. 1 a trojnasobnou vit?zkou Wimbledonu (1959, 1960, 1964) a ?ty?nasobnou US Open (1959, 1963, 1964, 1966).

N?ktere sporty v Brazilii p?imo vznikly, nap?iklad futsal [83] nebo bojove um?ni capoeira . [84]

V?da [ editovat | editovat zdroj ]

Alberto Santos-Dumont

K vyznamnym v?deckym osobnostem pat?il Alberto Santos-Dumont , letecky pr?kopnik a konstrukter. Sestrojil prvni skute?n? ?iditelnou vzducholo? na sv?t?. Provedl prvni ov??eny let letounu t???iho vzduchu v Evrop?. [85] Jose Bonifacio de Andrada e Silva ma zasluhu na objevu ?ty? novych mineral?, nazvan je po n?m andradit . Bakteriolog Carlos Chagas jako prvni popsal tzv. Chagasovu chorobu , tropicke parazitarni onemocn?ni zp?sobene prvokem Trypanosoma cruzi , ktere je p?ena?ene pokousanim dravych krev sajicich plo?tic . [86] Fritz Muller pat?il k pr?kopnik?m darwinismu . Matematik Artur Avila ziskal roku 2014 presti?ni Fieldsovu medaili . [87] Cesar Lattes je jednim z objevitel? pionu , slo?ene subatomarni ?astice , pat?ici mezi mezony a tvo?ene kvarky a antikvarky. Mario Schenberg je pova?ovan za jednoho z nejvyznamn?j?ich brazilskych teoretickych fyzik? . Nejznam?j?i jsou jeho p?isp?vky k astrofyzice , zejmena teorii jadernych proces? p?i tvorb? supernov .

Moderni pedagogiku svou ?pedagogikou utla?enych“ zna?n? ovlivnil Paulo Freire . [88] Helder Camara a Leonardo Boff byli brazilskymi reprezentanty teologie osvobozeni , ktera rezonovala v cele Latinske Americe v 50. a 60. letech 20. stoleti. K p?edstavitelkam Jungovy psychologie pat?ila Nise da Silveira .

Univerzita Sao Paulo je nejv?t?i v Brazilii a druhou nejlepe hodnocenou univerzitou v Latinske Americe. [89] Brazilsky kosmicky vyzkum je nejrozvinut?j?i v cele Latinske Americe, ?izen je Brazilskou kosmickou agenturou . [90] V roce 1993 se ji poda?ilo vyslat do kosmu prvni brazilsky satelit pomoci brazilskeho nosi?e. Jednalo se o SCD-1 . V roce 1998 byl vyslan druhy satelit ( SCD-2 ). Pote nasledovaly je?t? satelity CBERS-1 a SACI-1. V sou?asnosti se Brazilie spolupodili s dal?imi 16 zem?mi na budovani Mezinarodni vesmirne stanice ( ISS ). V roce 2006 se poda?ilo vyslat prvniho brazilskeho kosmonauta ? Marcose Pontese ? na ISS.

M?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Brazil na anglicke Wikipedii.

ikona
Tento seznam referenci pot?ebuje upravit.
Tento ?lanek obsahuje reference , ktere nemaji standardni formu, jsou pou?ity proste internetove adresy , u nich? m??e hrozit znefunk?n?ni odkazu . P?idejte prosim dopl?ujici informace standardni zp?sobem pomoci citaci . Pom??ete tim udr?et ov??itelnost a jednotny vzhled a styl ?lank?.
  1. ↑ Malha Municipal Digital e Areas Territoriais [online]. Ministerio do Planejamento e Orcamento [cit. 2024-04-09]. Dostupne online .  
  2. ↑ Sv?tova banka. Report for Selected Countries and Subjects: October 2021 [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupne online .  
  3. ↑ a b World GDP Ranking 2019 | GDP by Country | Data and Charts - knoema.com. Knoema [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. ↑ NEILSON, Jeff; PRITCHARD, Bill. Value Chain Struggles: Institutions and Governance in the Plantation Districts of South India . [s.l.]: John Wiley & Sons 293 s. Dostupne online . ISBN   9781444355444 . (anglicky) Google-Books-ID: wokuHhx1AOUC.  
  5. ↑ Paubrasilia echinata. Behance [online]. 2019 [cit. 2024-04-21]. Dostupne online . (english)  
  6. ↑ FAUSTO, Boris; BORIS, Fausto. A Concise History of Brazil . [s.l.]: Cambridge University Press 380 s. Dostupne online . ISBN   978-0-521-56526-4 . (anglicky) Google-Books-ID: HJdaM325m8IC.  
  7. ↑ https://www.crwflags.com/fotw/flags/br.html
  8. ↑ About.com, http://gobrazil.about.com/od/ecotourismadventure/ss/Peter-Lund-Museum.htm Archivovano 12. 8. 2017 na Wayback Machine .
  9. ↑ Robert M. Levine; JOHN J. CROCITTI. The Brazil Reader: History, Culture, Politics . [s.l.]: Duke University Press, 1999. Dostupne online . ISBN   978-0-8223-2290-0 . S. 11?.  
  10. ↑ Science Magazine, 13 December 1991 http://www.sciencemag.org/content/254/5038/1621.abstract
  11. ↑ Marajoara Culture | Get to know this lost civilization of pre colonial Brazil [online]. Citaliarestauro.com, 2019-08-06 [cit. 2019-11-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2020-06-02. (anglicky)  
  12. ↑ Vyro?i 22. 4. 1500 ? Pedro Alvares Cabral objevuje Brazilii. Zoom magazin [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupne online .  
  13. ↑ A Confederacao dos Tamoios. www.historianet.com.br [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2019-11-08.  
  14. ↑ Candomble e umbanda: Religioes africanas e sincretismo religioso. educacao.uol.com.br [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupne online . (portugalsky)  
  15. ↑ Palmares Republic in Brazil genealogy project. geni_family_tree [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupne online .  
  16. ↑ PLE?INGER, Vladimir. Amazonie a ?eky p?ib?h? . [s.l.]: Jota 346 s. Dostupne online . ISBN   978-80-7462-716-3 . Google-Books-ID: 2iWPDwAAQBAJ.  
  17. ↑ Zlata hore?ka v brazilskem Minas Gerais. Radio?urnal [online]. 2010-01-02 [cit. 2019-11-22]. Dostupne online .  
  18. ↑ Brazilie: Divo?ina, bida, nasili. 100+1 zahrani?ni zajimavost [online]. 2013-05-02 [cit. 2019-11-22]. Dostupne online . (anglicky)  
  19. ↑ FONT, Mauricio A. Coffee Planters, Politics, and Development in Brazil. Latin American Research Review . 1987, ro?. 22, ?is. 3, s. 69?90. Dostupne online [cit. 2020-09-05]. ISSN 0023-8791 .  
  20. ↑ Brazil Under Vargas. library.brown.edu [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupne online .  
  21. ↑ " Ve 160 m?stech Brazilie protestovaly proti prezidentce t?i miliony lidi ". Novinky. 14. b?ezna 2016.
  22. ↑ Hlavni m?sto Brazilie slavi p?l stoleti sve existence. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas [cit. 2019-11-22]. Dostupne online .  
  23. ↑ Vyro?i 25. 11. 1975 ? Vznikla Operace Kondor, ktera zabila desitky tisic lidi. Zoom magazin [online]. [cit. 2019-11-22]. Dostupne online .  
  24. ↑ Brazilske Rio uspo?ada olympiadu v roce 2016. Prvni v Ji?ni Americe. iDNES.cz [online]. 2009-10-02 [cit. 2020-09-05]. Dostupne online .  
  25. ↑ " Brazilie je ve varu. Na dal?i hlavu statu pada stin podez?eni z korupce ". iDNES.cz. 18. kv?tna 2017.
  26. ↑ " Soud schvalil vy?et?ovani Rousseffove a Luly v kauze Petrobras ". Denik.cz. 17. srpna 2016.
  27. ↑ " Minist?i v ohro?eni. Soud posv?til vy?et?ovani v afe?e Petrobras ". Tyden. 12. dubna 2017.
  28. ↑ " Brazilskeho prezidenta obvinili z korupce, hrozi mu dvanact let ". iDNES.cz. 27. ?ervna 2017.
  29. ↑ Brazilskym prezidentem bude Bolsonaro, podle odhad? ziskal p?es 55 procent. Lidovky.cz [online]. 28. ?ijna 2018. Dostupne online .  
  30. ↑ Prezidentem pate nejv?t?i zem? sv?ta se stal ?tropicky Trump‘ Jair Bolsonaro. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas , 1. ledna 2019. Dostupne online .  
  31. ↑ Sedm vra?d za hodinu. Brazilie se za?adila mezi nejnebezpe?n?j?i zem? sv?ta. ?eska televize [online]. 10. srpna 2018. Dostupne online .  
  32. ↑ Za m?sic vykaceli ?ty?i Prahy. Prezident rekordnim tempem drancuje amazonsky prales. Seznam Zpravy [online]. 8. srpna 2019. Dostupne online .  
  33. ↑ ?Brazilie odles?ovani zastavit nechce.‘ Norsko p?eru?ilo finan?ni podporu amazonskeho fondu. iROZHLAS [online]. ?esky rozhlas , 20. srpna 2019. Dostupne online .  
  34. ↑ Zdravotnici kv?li koronaviru ?aluji Bolsonara, vini ho z genocidy. iDNES.cz [online]. 2020-07-28 [cit. 2020-08-31]. Dostupne online .  
  35. ↑ Bolsonarovi navzdory viru roste popularita. Chudi jej maji za zachrance. iDNES.cz [online]. 2020-08-29 [cit. 2020-08-31]. Dostupne online .  
  36. ↑ Brazilian Atlantic Islands: Fernando de Noronha and Atol das Rocas Reserves. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupne online . (anglicky)  
  37. ↑ Biomas [online]. brazilske Ministerstvo ?ivotniho prost?edi [cit. 2015-06-23]. Dostupne online . (anglicky)  
  38. ↑ Co ukryva Amazonsky prales? D?sive piran?, r??ove delfiny i ?eny, ktere koji opice. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2019-11-22]. Dostupne online .  
  39. ↑ Brazilie - Parlament | Ministerstvo zahrani?nich v?ci ?R. www.mzv.cz [online]. [cit. 2019-11-21]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2009-08-09.  
  40. ↑ MOSTYN, Alexandra. Brazilske sny o supervelmoci. Hospoda?ske noviny (IHNED.cz) [online]. 2009-11-19 [cit. 2019-11-21]. Dostupne online .  
  41. ↑ Brazilie: Zakladni charakteristika teritoria, ekonomicky p?ehled [online]. BusinessInfo.cz - Ministerstvo zahrani?nich v?ci ?R [cit. 2020-08-29]. Dostupne online .  
  42. ↑ Brazilie: Zahrani?ni obchod a investice [online]. BusinessInfo.cz - Ministerstvo zahrani?nich v?ci ?R [cit. 2020-08-29]. Dostupne online .  
  43. ↑ Komu mohou ?e?i zavid?t nizke dan?. Penize.cz [online]. [cit. 2020-08-29]. Dostupne online .  
  44. ↑ P?ehrada Itaipu: Technicky zazrak napustili za 14 dni a ukryva ob?i hydroelektrarnu. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-08-30]. Dostupne online .  
  45. ↑ Brasil alcanca 170 mil megawatts de capacidade instalada em 2019 - Sala de Imprensa - ANEEL. www.aneel.gov.br [online]. [cit. 2020-08-30]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2021-04-13.  
  46. ↑ Transportation - Brazil - system, condition. www.nationsencyclopedia.com [online]. [cit. 2020-09-05]. Dostupne online .  
  47. ↑ LATINI, Sydney A. A implantacao da industria automobilistica no Brasil: da substituicao de importacoes ativa a globalizacao passiva . [s.l.]: Editora Alaude 404 s. Dostupne online . ISBN   978-85-98497-55-6 . (portugalsky) Google-Books-ID: Jee1AAAAIAAJ.  
  48. ↑ Ociosidade atinge 70% dos principais aeroportos. Globo.com [online]. [cit. 2020-09-05]. Dostupne online .  
  49. ↑ PALHARES, Guilherme Lohmann. Tourism in Brazil: Environment, Management and Segments . [s.l.]: Routledge 242 s. Dostupne online . ISBN   978-0-415-67432-4 . (anglicky) Google-Books-ID: O91SVF9nH8gC.  
  50. ↑ IBGE Censo 2010. censo2010.ibge.gov.br [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2022-07-05.  
  51. ↑ Jose Alberto Magno de Carvalho, "Crescimento populacional e estrutura demografica no Brasil" Archivovano 19. 10. 2016 na Wayback Machine . Belo Horizonte: UFMG/Cedeplar, 2004 (PDF file), p. 5.
  52. ↑ Instituto Brasileiro de Geografia e Estatistica [online]. IBGE, 29 November 1999 [cit. 2010-01-25]. Dostupne online .  
  53. ↑ Projecao da Populacao do Brasil ? Brazil's populational projection [online]. IBGE [cit. 2010-01-25]. Dostupne online .  
  54. ↑ " In Amazonia, Defending the Hidden Tribes ," The Washington Post (8 July 2007).
  55. ↑ a b c d Cestovni pr?vodce Ara.cz. Prakticke informace p?i cest? do Brazilie . 24.5.2015.
  56. ↑ WARREN, Donald. Spiritism in Brazil. Journal of Inter-American Studies . 1968, ro?. 10, ?is. 3, s. 393?405. Dostupne online [cit. 2020-09-05]. ISSN 0885-3118 . DOI 10.2307/165352 .  
  57. ↑ Spiritism in Brazil [online]. Brazil Selection Travel [cit. 2020-09-05]. Dostupne online . (anglicky)  
  58. ↑ Senado aprova acordo com o Vaticano. O Globo [online]. 2009-10-08 [cit. 2020-09-05]. Dostupne online . (portugalsky)  
  59. ↑ Do ?eska p?ijel prosluly spisovatel Coelho. V Praze oslavi svatek svateho Josefa | Kultura | Lidovky.cz. Lidovky.cz [online]. [cit. 2018-11-27]. Dostupne online .  
  60. ↑ Jak se hraje divadlo utla?ovanych?. www.rozhlas.cz . Dostupne online [cit. 2018-11-27].  
  61. ↑ Sochy, ktere zm?nily tva? sv?ta (2): Socha Krista Spasitele. 100+1 zahrani?ni zajimavost . 2016-05-23. Dostupne online [cit. 2018-11-27]. (anglicky)  
  62. ↑ Brasilia - mlade m?sto s fantastickou architekturou. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2018-11-27]. Dostupne online .  
  63. ↑ Nobelovka za architekturu do Brazilie. Aktualn?.cz . 2006-04-10. Dostupne online [cit. 2018-11-27].  
  64. ↑ Brazilie - d?dictvi UNESCO. mujpruvodce.cz [online]. [cit. 2018-11-27]. Dostupne online .   [ nedostupny zdroj ]
  65. ↑ Cinema Novo revolutionised Brazilian cinema in the 1960s. Brazil.gov.br [online]. [cit. 2020-09-05]. Dostupne online . (anglicky)  
  66. ↑ JOHNSON, Randal. Cinema Novo x 5: Masters of Contemporary Brazilian Film . [s.l.]: University of Texas Press 368 s. Dostupne online . ISBN   978-1-4773-0431-0 . (anglicky) Google-Books-ID: 2KV0BQAAQBAJ.  
  67. ↑ Elitni ?eta veze Zlateho medv?da do Brazilie. iDNES.cz [online]. 2008-02-16 [cit. 2022-04-03]. Dostupne online .  
  68. ↑ Tropicalia Kabinet I: Manifest kanibal?. Radio Wave . 2013-08-01. Dostupne online [cit. 2018-11-27].  
  69. ↑ Brigadeiros ? ani bonbon ani pralinka [online]. Taste Journey, 2014-06-14 [cit. 2020-09-05]. Dostupne online .  
  70. ↑ MAHAL, Igor. Leonidasova cesta k bohatstvi. EuroFotbal.cz [online]. 2005-08-03 [cit. 2019-11-25]. Dostupne online .  
  71. ↑ P?tasedmdesatnik Pele z?stava kralem fotbalu. ?T sport [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupne online .  
  72. ↑ PROCHAZKA, Pavel. Marta: Pele v sukni aneb Fotbalova kralovna v Praze. Fotbal.Hattrick.cz [online]. 2016-12-12 [cit. 2019-11-25]. Dostupne online .   [ nedostupny zdroj ]
  73. ↑ Joao Havelange | Brazilian businessman and sports official. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupne online . (anglicky)  
  74. ↑ FIBA Hall of Famers - Players. FIBA.basketball [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupne online . (anglicky)  
  75. ↑ Hazenka?ky Brazilie maji prvni zlato z MS. Aktualn?.cz . 2013-12-22. Dostupne online [cit. 2018-11-27].  
  76. ↑ Overview: previous world handball player of the year - both male and female. handball-world [online]. 2018-07-04 [cit. 2019-11-25]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2019-09-28.  
  77. ↑ Olympic History of Brazil. Olympics at Sports-Reference.com [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu . (anglicky)  
  78. ↑ Maggiova ziskala zlato o jeden centimetr. iSport.cz . Dostupne online [cit. 2018-11-27].  
  79. ↑ BULL, Andy. Brazil's Thiago Braz da Silva elevated to national hero status after pole vault gold. the Guardian [online]. 2016-08-16 [cit. 2018-11-27]. Dostupne online . (anglicky)  
  80. ↑ Dalkova plavkyn? Cunhaova si olympijskym triumfem vynahradila zklamani z Ria. iDNES.cz [online]. 2021-08-04 [cit. 2021-08-08]. Dostupne online .  
  81. ↑ Brazilske Rio uspo?ada olympiadu v roce 2016. Prvni v Ji?ni Americe. iDNES.cz [online]. 2009-10-02 [cit. 2018-11-27]. Dostupne online .  
  82. ↑ List of Formula One world champions. Reuters . 2018-10-28. Dostupne online [cit. 2019-11-25]. (anglicky)  
  83. ↑ Futsal: Sport pro line fotbalisty?. Abi?ko.cz . Dostupne online [cit. 2018-11-27].  
  84. ↑ Tanec i zbra? otrok?. Jak capoeira zm?nila Brazilii. National Geographic ?esko [online]. [cit. 2018-11-27]. Dostupne online .  
  85. ↑ Alberto Santos-Dumont | Brazilian aviator. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupne online . (anglicky)  
  86. ↑ Chagasova nemoc ? americka trypanosomiaza [online]. Ustav v?deckych informaci 2. leka?ske fakulty Univerzity Karlovy a Fakultni nemocnice v Motole, 2015-05-20 [cit. 2019-11-25]. Dostupne online .  
  87. ↑ Fields Medals 2014: the maths of Avila, Bhargava, Hairer and Mirzakhani explained. the Guardian [online]. 2014-08-13 [cit. 2018-11-27]. Dostupne online . (anglicky)  
  88. ↑ Pedagogika utla?enych. www.kritickemysleni.cz [online]. [cit. 2019-11-25]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  89. ↑ QS Latin American University Rankings 2019. Top Universities . 2018-10-23. Dostupne online [cit. 2018-11-27]. (anglicky)  
  90. ↑ CROCITTI, John J.; VALLANCE, Monique. Brazil Today: An Encyclopedia of Life in the Republic [2 volumes]: An Encyclopedia of Life in the Republic . [s.l.]: ABC-CLIO 817 s. Dostupne online . ISBN   9780313346736 . (anglicky) Google-Books-ID: vP9jHaoL_s4C.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

  • Logo Wikimedia Commons Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Brazilie na Wikimedia Commons
  • Logo Wikimedia Commons Galerie Brazilie na Wikimedia Commons
  • Slovnikove heslo Brazilie ve Wikislovniku
  • Brazilie na OpenStreetMap
  • Brazilske sny o supervelmoci Hospoda?ske noviny o Brazilii, ktera mo?na co nevid?t ekonomicky do?ene ?inu a Indii; ?lanek z 19. listopadu 2009
  • Statisticke informace o Brazilii zpracovane Odd?lenim Public relations a analyz CzechTourism Brazilie z roku 2005
  • Brazilie Jiho?eska univerzita v ?eskych Bud?jovicich, Pedagogicka fakulta
  • Brazil - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-08-03. (anglicky)  
  • Brazilie - o ?eskych krajanech [online]. Ministerstvo zahrani?nich v?ci ?eske republiky , 2002-05-16 [cit. 2011-12-14]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-03-15.  
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 ? Brazil Country Report [online]. Gutersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-05-20. (anglicky)  
  • Bureau of Western Hemisphere Affairs. Background Note: Brazil [online]. U.S. Department of State, 2011-03-08 [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2011-06-29. (anglicky)  
  • CIA . The World Factbook - Brazil [online]. Rev. 2011-07-05 [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2015-12-22. (anglicky)  
  • Zastupitelsky u?ad ?R v Brasilia. Souhrnna teritorialni informace: Brazilie [online]. Businessinfo.cz, 2011-05-10 [cit. 2011-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2012-01-11.  
  • BURNS, E. Bradford, a kol. Brazil [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-09]. Dostupne online . (anglicky)  
Brazilie ? Republica Federativa do Brasil ? ( BRA )
Staty a jejich hlavni m?sta
Federalni distrikt
Staty a uzemi v  Ji?ni Americe
Nezavisle staty
Sou?asti suverennich stat?
Teritoria, kolonie a
zavisla uzemi
BRICS
G20
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Brazilie&oldid=23899571 “