한국   대만   중국   일본 
Bitva u Liege ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Bitva u Liege

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Bitva u Liege
konflikt : Prvni sv?tova valka
belgičtí vojáci během obrany Liége
belgi?ti vojaci b?hem obrany Liege

Trvani 5. ? 16. srpna 1914
Misto Lutych , Belgie
Sou?adnice
Vysledek n?mecke vit?zstvi a obsazeni Liege
Strany
Vlajka Německého císařství N?mecke cisa?stvi Belgie Belgie
Velitele
Vlajka Německého císařství Otto von Emmich
Vlajka Německého císařství Erich Ludendorff
Belgie Gerard Leman
Sila
6 p??ich brigad
3 jezdecke divize
5 mysliveckych prapor? [1]
40 000 mu?? [2]

N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bitva u Liege ?i dobyti Liege ( n?mecky Eroberung von Luttich ) p?edstavuje uvodni st?etnuti prvni sv?tove valky . Tato bitva, ktera prob?hla od 5. do 16. srpna 1914 , zahajila prvni fazi valky na zapadni front? , b?hem ni? n?mecke vojsko vpadlo do Belgie . P?ed utokem dala n?mecka vlada Belgii ultimatum po?adujici volny pr?chod svych jednotek p?es belgicke uzemi. Francie s Velkou Britanii potvrdily, ?e v p?ipad? n?mecke agrese poskytnou neutralni Belgii vojenskou pomoc. Kdy? belgicka vlada odmitla p?istoupit na ultimatum, vyhlasilo cisa?stvi 4. srpna Belgii valku a n?mecka prvni a druha armada vedene generaly Alexandrem von Kluckem a Karlem von Bulowem vpadly na belgicke uzemi. [3] N?mecke veleni postupovalo dle poupraveneho Schlieffenova planu , ktery po?ital s bleskovym utokem na Francii prav? obchvatem p?es uzemi neutralni Belgie. V cest? n?meckym silam zde ale stala pevnost Liege . Tento vyznamny ?elezni?ni uzel bran?ny prstencem dvanacti pevnosti p?edstavoval d?le?ite misto belgicke obrany hajici p?echod p?es ?eku Mazu . [4] Proti m?stu vyrazila uto?na skupina pod vedenim generala Otty von Emmicha. [5]

N?mci zauto?ili na Liege v noci 5. srpna, av?ak pevnosti v okoli m?sta prvnimu utoku odolaly. Prorazit obranu se jednotkam vedenym Erichem Ludendorffem poda?ilo druheho dne, av?ak tyto n?mecke sily, jim? se navic 7. srpna poda?ilo zmocnit centra m?sta, zde byly od?iznuty a? do 10. srpna . [4] [6] Belgi?ane se nakonec n?meckemu naporu neubranili. Po n?kolikadennim bombardovani okolnich pevnosti supert??kymi mo?di?i s ra?i 42 cm byly jednotlive posadky p?inuceny kapitulovat. Posledni dv? pevnosti, Hollogne a Flemalle, se vzdaly 16. srpna . Dobyti m?sta a nasledke obsazeni Namuru umo?nilo n?meckym vojsk?m pokra?ovat v postupu na zapad za stahujici se belgickou armadou. [7]

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]


Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Keegen, John. Prvni sv?tova valka Praha: 2003. [dale jen Keegen (2003)]. Str. 74.
  2. Keegen (2004), s. 69.
  3. Westwell, Ian. Prvni sv?tova valka den po dni Praha: 2004. [dale jen Westwell (2004)]. Str. 13.
  4. a b Westwell (2004), s. 15.
  5. Keegen (2004), s. 74.
  6. Keegen (2004), s. 75.
  7. Westwell (2004), s. 18.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]