Biafra
vlajka
|
znak
|
|
| Geografie
|
|
|
|
| Obyvatelstvo
|
Narodnostni slo?eni
|
|
|
|
|
| Statni utvar
|
|
|
nezavisly stat
|
Vznik
|
1967
(vyhla?eni nezavislosti podplukovnikem Chukwuemeka Odumegwu Ojukwu)
|
Zanik
|
|
| Statni utvary a uzemi
|
| P?edchazejici
|
Nasledujici
|
|
Republika Biafra
(
igbosky
B?afra)
byl statni utvar existujici v letech
1967
?
1970
na jihovychod?
Nigerie
, potla?eny federalnimi jednotkami v
nigerijske ob?anske valce
. Nezavisla Biafra se rozkladala p?ibli?n? na uzemi dne?nich nigerijskych stat?
Bendel
,
Rivers
,
Imo
,
Akwa-Ibom
,
Cross River
a
Anambra
.
Divka z Biafry trpici
podvy?ivou
v d?sledku blokady ze strany Nigerie
Pote, co se d?stojnici jednoho z hlavnich nigerijskych kmen?
Igbo
podileli na vojenskem p?evratu v
lednu
1966
, stavali se p?islu?nici kmene ter?em
pogrom?
a vyhlazovani na zaklad? nabo?enskeho vyznani. To byl jeden z d?vod? (nap?. vedle ekonomickych ? lo?iska
ropy
), pro?
podplukovnik
Chukwuemeka Odumegwu Ojukwu
30. kv?tna
1967
vyhlasil samostatnost jihovychodnich oblasti obyvanych p?eva?n?
Igby
pod nazvem Republika Biafra (podle p?ilehleho zalivu) s hlavnim m?stem v
Enugu
. Nezavislost Biafry uznalo pouze n?kolik vesm?s africkych stat?, nicmen? ?ada dal?ich poskytla Biaf?e materialni i vojenskou podporu (
Francie
,
Portugalsko
,
Ji?ni Afrika
). Naopak
Spojene kralovstvi
a
Sov?tsky svaz
(se
satelity
) se anga?ovaly ve prosp?ch
nigerijske
vlady.
Nasledujici
valka
byla vedena neobvykle velmi brutalnim zp?sobem, po?et ob?ti je odhadovan a? na n?kolik milion?. Velky podil na tom m?l hladomor mezi
Igby
, vyvolany od?iznutim Biafry od zasobovani, ktery byl sv?tov? medializovan. Ze strany nigerijske armady bylo naprosto b??ne ost?elovani a bombardovani nemocnic a zvla?t?
k?es?anskych
kostel?. Vojska separatist? kapitulovala
12. ledna
1970
, prezident Ojukwu uprchl do
Pob?e?i slonoviny
(vratil se po amnestii roku
1980
). Uzemi Biafry bylo nasledn? rozd?leno do n?kolika stat? federace a stejnojmenny zaliv byl p?ejmenovan (na ?zaliv Bonny“).
V sou?asne dob? na uzemi byvale Republiky Biafra operuje nejednotne povstalecke
Hnuti za obnovu svrchovaneho statu Biafra
(Movement for the Actualization of the Sovereign State of Biafra ? MASSOB), jeho? nej?ast?j?imi aktivitami jsou demonstrace. Hnuti si st??uje na agresi bezpe?nostnich slo?ek. V kv?tnu 2008 zve?ejnilo seznam 2020 ?len?, kte?i byli udajn? zavra?d?ni vladnimi silami v pr?b?hu deviti let.
V roce 2006 se zformovalo take
Biafarske sionisticke hnuti
(Biafra Zionist Movement ? BZM), ktere se pokou?i ziskat podporu
Izraele
. V roce 2012 oznamilo, ?e jeho cilem je v co nejkrat?i dob? vytvo?it nezavislou Biafru. Stalo se tak ne?ekan? 5. listopadu b?hem oslav 45. vyro?i vyhla?eni Biafry. Den pote bylo shroma?d?ni napadeno policii a p?es 500 ?len?, v?etn? p?edsednictva, zadr?eno a obvin?no z vlastizrady.
V roce
1968
, kdy byl hladomor v Biaf?e ?ivym tematem, pou?il francouzsky spisovatel
Louis Aragon
spojeni
Biafra ducha
pro
?eskoslovensko
po
srpnu 1968
. Tento termin byl n?kterymi intelektualy pou?ivan do konce 20. stoleti.