Bern
(
francouzsky
Berne
,
italsky
Berna
,
retoromansky
Berna
) je
kanton
na zapad? st?edniho
?vycarska
, pojmenovany po svem hlavnim m?st?,
Bernu
. U?ednim jazykem je vedle p?eva?ujici
n?m?iny
take
francouz?tina
.
Podle rozlohy i po?tu obyvatel jde o druhy nejv?t?i ?vycarsky kanton (dle rozlohy je nejv?t?i
Graubunden
, dle po?tu obyvatel
Curych
).
Kanton Bern se ze v?ech kanton? nejvice rozklada v severoji?nim sm?ru. Rozklada se od
Jury
p?es St?edni nahorni plo?inu a? k
Alpam
a je tak vedle kantonu
Vaud
jedinym, ktery ma podil na v?ech t?ech hlavnich ?vycarskych regionech (zapad, st?ed, vychod). Na severu sousedi s kantony
Jura
,
Solothurn
a
Aargau
, na zapad? s kantony
Neuchatel
,
Vaud
a
Fribourg
, na vychod? s kantony
Lucern
,
Nidwalden
,
Obwalden
a
Uri
a na jihu s kantonem
Valais
.
Roku 1994, kdy Bern p?i?el o oblast Laufental, se stal vnitrozemskym kantonem. Po odstoupeni exklavy
Clavaleyres
kantonu Fribourg 1. ledna 2022 stale existuje exklava
Munchenwiler
. Obec
Schelten
je s kantonem spojena pouze jednim bodem.
Steinhof
je enklava kantonu Solothurn,
Wallenbuch
je enklava kantonu Fribourg.
- Na zapad?, mezi
Bielskym
a
Murtenskym jezerem
a m?stem Bern v udoli
Aary
, se rozklada oblast Berner Seeland, ktere se diky uprav? vody v ?ece Ju?e prom?nilo z ba?in v zeleninovou zahradu ?vycarska.
- Na severozapad? le?i francouzsky mluvici
Bernsky Jura
.
- Na severovychod? kantonu se nachazi region Oberaargau, ktery v rozporu se svym nazvem neni sou?asti kantonu Aargau.
- Vychodn? od Bernu se rozklada oblast
Emmental
, ktera je sou?asti p?edalpskeho pasma, odkud pochazi slavny syr
emental
a ktere je na vychod? uzav?eno hornatou oblasti Napf.
- Na jihu kantonu se rozklada poho?i
Berner Oberland
, na vychod? region Jungfrau a
Haslital
a na zapad? regiony Saanenland, Simmental, Frutigland (Adelboden) a Lotschberg.
Nejvy??im bodem v kantonu Bern je
Finsteraarhorn
(4274 m n. m.), nejni??im bodem je hladina Aary u
Wynau
(401,5 m n. m.). V kantonu Bern se zvedaji
Bernske Alpy
a Bernsky Jura, ktery pat?i do celku
Faltenjura
.
Krom? Finsteraarhornu jako nejvy??iho vrcholu Bernskych Alp jsou vyznamnymi vrcholy v kantonu take
Jungfrau
(4158 m n. m.) s nejvy?e polo?enou ?elezni?ni stanici v Evrop?,
Monch
(4107 m n. m.),
Eiger
(3967 m n. m.) se severni st?nou Eigeru jako sou?ast horske skupiny Eiger Monch a Jungfrau a
Schilthorn
(2970 m n. m.) (take Piz Gloria) s ota?ivou restauraci z filmu o
Jamesi Bondovi
V tajne slu?b? Jejiho Veli?enstva
.
Berner Oberland s Thunskym jezerem
Celkova rozloha v?ech vodnich a mok?adnich ploch je 418,21 km². Z toho 210,77 km² p?ipada na ledovce nebo firn, 162,56 km² na vodni plochy, 41,69 km² na mok?ady a 3,19 km² na rakosiny.
Nejv?t?i ?ekou kantonu Bern je
Aara
. Prameni v nadmo?ske vy?ce 1977 m na ledovci Unteraar (oblast Grimsel) a jeji plocha povodi dosahuje 17 709 km². ?eka Aara je dlouha 291,5 km. Jeji vody se vlevaji do
Ryna
, ktery se vleva do Severniho mo?e. Proteka vodni nadr?i Grimsel (2,72 km²), Brienzskym jezerem, Thunskym jezerem, jezerem Wohlen a po uprav? toku v oblasti Jury i Bielskym jezerem.
Dal?imi vyznamnymi ?ekami jsou Emme, Simme, Kander, Saane, Broye a Suze.
Vyznamna jezera jsou
Thunske jezero
(47,85 km²),
Bielske jezero
(39,2 km²) a
Brienzske jezero
(29,8 km²). Bern ma take podil na
Neuchatelskem jeze?e
.
B?hem ?imske nadvlady v
Helvecii
pat?ila v?t?ina uzemi dne?niho kantonu Bern pod provincii
Civitas Helvetorum
, jejim? hlavnim m?stem bylo
Aventicum
. B?hem st?hovani narod? se v oblasti Bernu setkali
Alamani
a Burgun?ane, s jejich? podman?nim se zem? dostala pod franskou nadvladu. V roce 888 se oblast stala sou?asti Novoburgundske ?i?e a v roce 1032 p?ipadla
Svate ?i?i ?imske
. Zahringerove, kte?i v roce 1127 ziskali od Fridricha Barbarossy burgundske rektorstvi na teto stran? Jury, se sna?ili udr?et mistni ?lechtu pod kontrolou zaji?t?nim strategickych bod?. Opev?ovali stavajici sidla a roz?i?ovali hrady na m?sta. Podle tradice zalo?il m?sto
Bern
v roce 1191 vevoda Berchtold V. ze Zahringenu.
[1]
Bern na vyobrazeni z roku 1485
Proto?e Bern le?el na cisa?skem uzemi, stal se po smrti zakladatele m?sta jeho vladcem kral. Zlata bula cisa?e
Fridricha II. ?taufskeho
ze 17. kv?tna 1218 byla pravd?podobn? sepsana kolem roku 1250. Jako ochranu proti
Kyburg?m
, kte?i zd?dili ?vycarske
allodium
Zahringer?, uzav?elo m?sto Bern v roce 1255 patronatni vztah se Savojskem, co? ho zapojilo do sporu tohoto rodu proti
Rudolfovi I. Habsburskemu
a vystavilo opakovanemu oblehani ze strany tohoto rodu. Po zm?n? ustavy v roce 1292 byl z?izen parlament, tzv. Velka rada (
Grosser Rat
). Kral
Adolf Nasavsky
v roce 1293 potvrdil v Curychu zlatou bulu, zarove? ud?lil Bernu pravo, aby si b?hem neobsazenosti cisa?skeho postu sam zvolil sveho vladce, tzv.
schultheisse
, a v druhe listin? se postaral o v?e, co si b?hem posledni cisa?ske neobsazenosti (?ervenec 1291 a? kv?ten 1293) p?ivlastnil z hlediska privilegii, co? znamenalo, ?e volba
schultheisse
nale?ela m?stske rad?. Kolem roku 1300 byli Bern?ti natolik sebev?domi, ?e se ji? nepova?ovali za kralovske m?sto, ale za m?sto cisa?ske a jasn? rozli?ovali mezi ?i?i a osobou p?islu?neho panovnika (krale, cisa?e).
[1]
Dne 6. b?ezna 1353 zm?nil Bern sv?j vztah s tzv. lesnimi kantony (
Uri
,
Schwyz
a
Unterwalden
) na v??nou smlouvu. Tato a dal?i star?i spojenectvi vedla v 15. stoleti ke vzniku
Stare konfederace
; toto datum je tak zp?tn? pova?ovano jako za datum p?istoupeni Bernu ke konfederaci. Bern tak pat?i k tzv. k osmi starym mist?m (tedy kanton?m; n?mecky
Acht Alten Orten
).
Jako cisa?ske m?sto ziskaval Bern lena koupi, vym?nou a dobytim na ukor regionalni ?lechty. V roce 1365 ziskal Bern pravo ziskavat ?i?ska lena a v roce 1379 navic i poddanska lena. Uzemi se stala bernskymi take tim, ?e p?islu?ni dr?itele len (
Twingherren
) ziskali bernska m???anska prava a tim se k Bernu vazali. Tato uzemi podlehala Bernu (
mediat
) pouze nep?imo. Ka?de nov? ziskane uzemi (hrabstvi, udoli, panstvi), ktere Bern p?imo spravoval (
immediat
), si zachovalo sv?j feudalni status a rodove statuty, ale Bern jmenoval vlastniho komornika namisto hrab?te, dvoj?ete nebo cisa?skeho komornika. V roce 1415 se m?stu Bernu poda?ilo si na cisa?i Zikmundovi vymoci funkci feudalniho zastupce. Od te doby Bern zastupoval cisa?e ve v?cech feudalniho prava.
[2]
M?stska rada Bernu (1735)
V pr?b?hu uzemniho roz?i?ovani sve moci se Bernu postupn? poda?ilo jmenovat bernske kla?terni spravce v okolnich kla?terech, ?im? se kla?tery odcizily biskup?m. R?zne kla?tery, jako nap?iklad Amsoldingen nebo Teutonsky ?ad v Bernu, byly p?em?n?ny na sv?tske kanonie a pod?izeny bernskemu koncilu. Po bernske disputaci v roce 1528 se koncil rozhodl p?ijmout reformaci. Celostatni zavedeni se neobe?lo bez poti?i a vedlo k reforma?nim nepokoj?m v horske oblasti Oberland. Po dobyti Vaudu v roce 1536 se Bern stal nejv?t?im m?stskym statem na sever od Alp. Sprava m?stskeho statu byla zalo?ena na bernskem m?stskem pravu a feudalnim systemu.
[1]
Na jedne stran? se bernska vlada vyzna?ovala pe?livou, uspornou a shovivavou spravou, tak?e ?ada myslitel?, jako nap?iklad
Albrecht von Haller
,
Jean-Jacques Rousseau
,
Napoleon Bonaparte
a
Johannes von Muller
, v ni vid?la vzor moud?e spravovaneho statu. Hospoda?ska spole?nost, zalo?ena v roce 1759 magistratnimi u?edniky a osvicenecky smy?lejicimi mladymi patriciji v Bernu, byla jednou z prvnich takovych instituci v Evrop?.
Na druhou stranu jakakoli snaha o zm?nu stavajiciho ?adu, ktera se projevila nap?iklad ve ?vycarske selske valce v roce 1653, byla bernskymi u?ady pova?ovana za vzpouru a p?isn? trestana, stejn? jako v p?ipad? povstani majora Davela ve Vaudu v roce 1723 a spiknuti Samuela Henziho v Bernu v roce 1749. Nebyl tolerovan ani nabo?ensky nonkonformismus. Zvla?t? brutaln? zasahl Bern proti pacifistickemu anabaptistickemu hnuti. Specialn? z?izena anabaptisticka komora s vlastnimi anabaptistickymi lovci vypatrala mennonity ?ijici v ukrytu za pomoci odm?n. Ti byli obvykle popraveni a jejich statky a majetek zkonfiskovany. Represivni politika v??i anabaptist?m ?aste?n? pokra?ovala i v 18. stoleti. Vedle anabaptist? byl zpo?atku potla?ovan i pietismus, ktery se ?i?il na p?elomu 18. a 19. stoleti, ale za Samuela Lutze a Samuela Koniga se dokazal upevnit.
Demokraticky duch probuzeny
Velkou francouzskou revoluci
ji? nebyl s t?mito podminkami slu?itelny. Francouzske direktorium nabidlo nespokojenym obyvatel?m Vaudu pomocnou ruku a na ja?e 1798 do?lo k francouzske invazi. Bern byl pora?en p?esilou francouzskych vojsk, a to i p?es odpor bernskych vojsk pod vedenim Karla Ludwiga von Erlacha a Niklause Friedricha von Steigera u Fraubrunnu a v bitv? u Grauholzu a vit?zstvi pod vedenim Johanna Rudolfa von Graffenrieda v bitv? u Neueneggu 5. b?ezna. Bernska vlada abdikovala ji? 4. b?ezna a 5. b?ezna 1798 obsadila m?sto Bern francouzska vojska. Helvetska ustava odd?lila Vaud, Aargau a Bernser Oberland od Bernu jako samostatne kantony.
Pote, co
Helvetska republika
zanikla v roce 1802, byla zprost?edkovacim aktem z roku 1803 zachovana nezavislost
Vaudu
a
Aargau
, ale Oberland byl znovu spojen s Bernem a kanton, ktery byl p?ed rokem 1798 souborem nejr?zn?j?ich slo?ek s r?znymi mistnimi a zvla?tnimi pravy, ziskal svou sou?asnou jednotu.
[3]
Dne 23. prosince 1813 prohlasila vlada pod tlakem Rakouska zprost?edkovatelskou ustavu za zru?enou a p?edala svou moc do rukou patricijske rady z roku 1798, ktera se okam?it? sna?ila prosadit svou svrchovanost i nad Vaudem a Aargau. Tyto naroky v?ak ztroskotaly na rozhodnem odporu t?chto kanton? a pochopeni mocnosti. Bern naopak obdr?el od Vide?skeho kongresu jako kompenzaci v?t?inu byvaleho kni?eciho biskupstvi Basilej (
Bernsky Jura
). Vnit?n? byla obnovena stara ustava s tim, ?e bylo otev?eno ob?anstvi m?sta a do Rady dvou set (21. za?i 1815) bylo za?azeno 99 zastupc? venkova. Za?alo obdobi restaurace, pojmenovane podle dila bernskeho politologa Karla Ludwiga von Hallera.
Dne 28. listopadu 1848 byl Bern povy?en na spolkove m?sto. Mezitim se proti radikal?m zformovala velka konzervativni strana, ktera ziskala p?evahu ve volbach v kv?tnu 1850 a obsadila vladu se svymi v?dci Eduardem Bloschem, Bendichtem Straubem a dal?imi. Reak?ni kroky konzervativc? (odstran?ni liberalnich u?itel?, p?ijeti p?isneho tiskoveho zakona) zp?sobily, ?e ji? v roce 1854 se radikalove a konzervativci ve volbach do Velke rady vzajemn? vyrovnali, na?e? byli kompromisem do vlady zvoleni v?dci obou stran. V pozd?j?ich novych volbach byla konzervativni strana stale slab?i a slab?i a nakonec byla z vlady vytla?ena upln?.
[3]
Lotschbersky tunel
V roce 1893 byla p?ijata nova kantonalni ustava. Vystavbou ?i?ni elektrarny Hagneck v roce 1898 zahajila spole?nost Bernische Kraftwerke AG elektrifikaci a otev?enim
Lotschberskeho tunelu
v roce 1913 byl zahajen provoz na ?eleznici
Bern-Lotschberg-Simplon
. Technicky pokrok byl oslaven v roce 1914 v Bernu na ?vycarske narodni vystav?.
Dne 24. listopadu 1917 navrhl Rudolf Minger zalo?eni rolnicke strany v Bierhubeli. K tomu do?lo v roce 1918 pod nazvem Strana rolnik?, ?ivnostnik? a ob?an? (BGB). P?edch?dkyn? ?vycarske lidove strany (SVP) t??ila z brzy zavedeneho pom?rneho volebniho systemu, ktery byl poprve pou?it v roce 1922 pro volby do kantonalniho parlamentu, a byla pak po desetileti bernskou zemskou stranou.
Teprve v roce 1968, n?kolik let p?ed zavedenim celostatniho volebniho prava ?en 7. unora 1971, bylo zavedeno volebni pravo ?en na komunalni urovni; kantonalni volebni pravo nasledovalo 12. prosince 1971. Po n?kolika plebiscitech v 70. letech se v roce 1979 se odd?lily frankofonni ?asti na severu a vytvo?ily novy kanton
Jura
. V roce 1994 se Laufental stal sou?asti kantonu
Basilej-venkov
a v roce 1996 se sou?asti kantonu Jura stala obec
Vellerat
.
V roce 1962 byl otev?en prvni usek
dalnice A1
mezi Bernem a Schonbuhlem, v roce 1972 byla uvedena do provozu jaderna elektrarna Muhleberg a v roce 1999 byla zahajena vystavba
upatniho tunelu Lotschberg
v ramci projektu noveho ?elezni?niho spojeni p?es Alpy (NEAT), ktery byl uveden do provozu v roce 2007.
[4]
Na zaklad? potvrzenych vysledk? referenda z b?ezna 2021 p?ejde k 1. lednu 2026 m?sto Moutier, nejv?t?i obec v oblasti Bernskeho Jury, z kantonu Bern do kantonu Jura.
[5]
Obyvatele kantonu se nazyvaji
Berner
, francouzsky
Bernois
.
K 31. prosinci 2021 ?ilo v kantonu Bern 1 047 473 obyvatel.
[6]
Hustota zalidn?ni 176 obyvatel na km² je pod ?vycarskym pr?m?rem (212 obyvatel na km²) a je zp?sobena zejmena velkou rozmanitosti povrchu. Podil cizinc? (obyvatel p?ihla?enych k trvalemu pobytu, av?ak bez ?vycarskeho ob?anstvi) ?inil k 31. prosinci 2019 16,6 %, zatimco v cele zemi bylo registrovano 25,3 % cizinc?.
[7]
[8]
K 30. ?ervnu 2021 ?inila mira nezam?stnanosti 2,2 %, na spolkove urovni pak 2,8 %.
[7]
[9]
| Vyvoj po?tu obyvatel
[1]
|
| Rok
|
1850
|
1860
|
1870
|
1880
|
1888
|
1900
|
1910
|
1920
|
1930
|
1941
|
1950
|
1960
|
1970
|
1980
|
1990
|
2000
|
2010
|
2015
|
2018
|
| Po?et obyvatel
|
407 765
|
413 887
|
444 430
|
471 991
|
476 564
|
524 092
|
578 361
|
607 107
|
623 665
|
662 683
|
731 550
|
813 601
|
901 706
|
898 397
|
943 126
|
957 197
|
979 802
|
1 017 483
|
1 034 977
|
U?ednimi jazyky kantonu jsou
n?m?ina
a
francouz?tina
. Dle statistiky z roku 2019 p?eva?na v?t?ina obyvatel hovo?i n?mecky (83,7 %), men?i ?ast pak francouzsky (11,0 %), zejmena na zapad? kantonu. T?etim nejroz?i?en?j?im jazykem je angli?tina (4,4 %), nasledovana ital?tinou (3,1 %).
[7]
N?mecky mluvici obyvatelstvo v?t?inou hovo?i bernskym dialektem ?vycarske n?m?iny (
Berndeutsch
).
Na u?edni jazyky se vztahuje zasada teritoriality, tj. odpovidaji v?dy pom?r?m v konkretni oblasti. Pro komunikaci s kantonalnimi u?ady je v Bernskem Jurovi u?ednim jazykem francouz?tina, v
okrese Seeland
a
okrese Biel/Bienne
francouz?tina i n?m?ina a ve zbytku kantonu pouze n?m?ina. Na urovni obci je tem?? v?ude v Bernskem Jurovi u?ednim jazykem francouz?tina (take ve v?t?inov? n?mecky mluvicich obcich
Mont-Tramelan
a
Rebevelier
, nikoli v?ak v obcich
Schelten
a
Seehof
), v obcich
Biel/Bienne
a
Leubringen/Evilard
plati oba jazyky a ve v?ech ostatnich obcich n?m?ina. Ka?dy se m??e obracet na organy odpov?dne za cely kanton v obou u?ednich jazycich a u?edni texty tykajici se celeho kantonu musi byt take k dispozici v obou jazycich.
[10]
K 31. prosinci 2018 se z 1 034 977 obyvatel kantonu Bern hlasilo 541 148 osob (52,3 %) k evangelicke reformovane cirkvi a 164 866 osob (15,9 %) k ?imskokatolicke cirkvi.
[6]
[11]
V kantonu Bern je pom?rn? mnoho ?len? svobodnych protestantskych cirkvi, zejmena v Bernskem Jurovi, Emmentalu a poho?i Berner Oberland, kde
mennonitske sbory
dokazaly p?e?it i p?es n?kdy intenzivni perzekuci ze strany statnich organ?. I p?es
reformaci
v roce 1528 se v kantonu od roku 1799 znovu prosadila katolicka cirkev.
Radnice v Bernu
Sou?asna kantonalni ustava z roku 1993 v ?lanku 1 popisuje kanton Bern jako svobodny, demokraticky a socialni ustavni stat.
[12]
Oproti p?edchozi ustav? z roku 1893 roz?i?ila zejmena zakladni prava, prava lidu a autonomii obci. Podle ?l. 2 ustavy se kanton chape take jako prost?ednik mezi n?mecky a francouzsky mluvicim ?vycarskem (
Romandie
).
[12]
Dvojjazy?ny kanton sousedi se v?emi kantony francouzsky mluviciho ?vycarska krom? ?enevy a je ?lenem mnoha organizaci pro spolupraci mezi francouzsky mluvicimi kantony.
Zasedani Velke rady na radnici v Bernu
Kantonalni parlament se nazyva Velka rada (n?mecky
Grosser Rat
, francouzsky
Grand Conseil
), ktera se sklada ze 160 ?len? volenych systemem pom?rneho zastoupeni na ?ty?i roky. Francouzsky mluvici ?ast kantonu, Bernsky Jura, ma 12 k?esel garantovanych, a dal?i t?i k?esla jsou rezervovana pro francouzsky mluvici men?inu dvojjazy?neho okresu Biel/Bienne. Parlament zaseda v sale na radnici v Bernu.
Ob?ane maji take mo?nost p?imo rozhodovat o zakonech prost?ednictvim referend. Povinne referendum se vztahuje na zm?ny ustavy, fakultativni referendum, ktere musi podpo?it nejmen? 10 000 voli??, na zm?ny zakona, p?i?em? referendum lze spojit s lidovym navrhem. Voli?i pak maji pravo p?edlo?it lidovou iniciativu, kterou musi podpo?it nejmen? 15 000 voli??. Krom? toho m??e nejmen? 30 000 voli?? po?adovat hlasovani o odvolani Velke rady p?ed koncem ?adneho funk?niho obdobi.
[12]
Vykonnou moci je sedmi?lenna vladni rada (n?mecky
Regierungsrat
, francouzsky
Conseil executif
), kterou rovn?? voli ob?ane v?t?inovym hlasovanim na ?ty?lete funk?ni obdobi. P?ed uplynutim teto lh?ty m??e nejmen? 30 000 voli?? po?adat o odvolani Rady, v takovem p?ipad? se musi konat referendum (?l. 57 ustavy). Jak je zvykem na federalni urovni i v ostatnich kantonech, p?edsednictvi vlady se ka?doro?n? st?ida. Francouzsky mluvici Bernsky Jura ma zaru?ene alespo? jedno misto ve vlad? (?l. 84 ustavy).
[12]
Nejvy??im kantonalnim soudem je Nejvy??i soud, jemu? jsou pod?izeny krajske soudy, soudy pro mladistve, soud pro hospoda?ske trestni v?ci a soudy pro nucena opat?eni. Rozhod?i organy p?edchazeji prvni instanci. Spravni soud je v oblasti spravniho prava nejvy??im kantonalnim soudnim organem.
Mapa spravnich oblasti kantonu Bern
Od 1. ledna 2010 se kanton Bern d?li na spravni oblasti (
Verwaltungsregionen
), okresy (
Verwaltungskreise
), spravni obvody (
Amtsbezirke
) a obce (
Gemeinden
), av?ak podle ?l. 39a zakona o organizaci vladni rady a spravy jsou ?b??nymi decentralizovanymi spravnimi jednotkami kantonu“ pouze spravni regiony a okresy; spravni obvody maji p?edev?im historicky vyznam.
Mapa okres? kantonu Bern
Ni?e seznam v?ech obci s vice ne? 15 000 obyvateli k 31. prosinci 2021:
[13]
Nejv?t?im m?stem v p?eva?n? francouzsky mluvici oblasti Bernskeho Jury je m?ste?ko
Moutier
, zatimco sidlo okresniho hejtmana se nachazi v
Courtelary
. Ob? m?sta maji men? ne? 10 000 obyvatel.
Kanton Bern se rozklada od Jury a? po Alpy. Vzhledem ke sve velikosti a krajinne rozmanitosti ma rozmanitou strukturu pr?myslu. Mezi odv?tvi, ktera jsou ve srovnani se ?vycarskym pr?m?rem siln? zastoupena, pat?i ve?ejna sprava, zem?d?lstvi (v roce 2020 hospoda?ilo 1417 zem?d?lskych podnik? na 14 % zem?d?lske p?dy ekologicky
[14]
), telekomunikace, cestovni ruch a zdravotnictvi a socialni slu?by. Ten byl v roce 2008 nejvyznamn?j?im hospoda?skym odv?tvim se 71 100 zam?stnanci.
Kanton Bern je d?le?itym obchodnim mistem a diky sve dvojjazy?nosti take p?eklenovacim kantonem mezi n?mecky a francouzsky mluvici ?asti ?vycarska. V kantonu Bern p?sobi ?ada mezinarodn? aktivnich a silnych podnik?, zejmena v oblasti p?esneho pr?myslu, hodina?stvi a zdravotnicke techniky. Pr?myslove stroje a hodinky tvo?i 44,9 % zbo?i vyva?eneho kantonem Bern. Hlavnimi vyvoznimi destinacemi jsou zem? EU s 54,4 %. (udaje za rok 2010)
Nejv?t?im zam?stnavatelem v kantonu je samotny kanton Bern s 28 207 pracovnimi misty na plny uvazek, nasleduje spolkova sprava s 18 245 pracovnimi misty a ostatni s 8443 pracovnimi misty na plny uvazek.
[15]
Vice ne? 15 000 pracovnich mist v oblasti energetiky a environmentalnich technologii ?ini z kantonu Bern perspektivni lokalitu ?istych technologii.
Vrcholy Eiger, Monch a Jungfrau
Kanton Bern je jednim ze t?i hlavnich turistickych kanton? ve ?vycarsku. Kanton Bern charakterizuje ?est velkych region?: Berner Oberland s p?sobivou horskou a jezerni krajinou, kopcovity
Emmental
s majestatnimi statky zdobenymi kv?tinami, Oberaargau s poli a lesy, region Bern-Mittelland se starym m?stem Bernu zapsanym na seznamu sv?toveho d?dictvi UNESCO, jezera a zeleninova pole Seelandu a francouzsky mluvici Bernsky Jura s regionalnim parkem Chasseral. Zname turisticke cile jsou: Bern,
Jungfrau-Aletsch/Bietschorn
,
Gstaad
,
Grindelwald
,
Interlaken
,
Adelboden
. Cestovni ruch je nejd?le?it?j?im hospoda?skym odv?tvim v oblasti Berner Oberland.
Od ?ervna 2011 jsou sou?asti sv?toveho d?dictvi UNESCO take
obydli na k?lech na jezerech Biel a Lobsigen
.
Jungfraubahn
Kanton Bern le?i na ?elezni?ni ose Curych ? Freiburg ? Lausanne ? ?eneva (vychod/zapad) a Basilej ? Lotschberg ? Simplon ? Italie (sever/jih), ktere se protinaji ve m?st? Bern. Od prosince 2007 spojuje novy upatni tunel Lotschberg Valais a Italii s kantonem Bern. Doba jizdy se zkratila v pr?m?ru o jednu hodinu. Na severu prochazi uzemim kantonu upati Jury (Curych ? Biel/Bienne ? Neuchatel ? Lausanne).
Schynige Platte Bahn
Na jihovychod? je v provozu uzkorozchodna ?eleznice
Brunigbahn
z Lucernu do Interlakenu spole?nosti
Zentralbahn
;
BLS
provozuje tra? normalniho rozchodu mezi Thunem, Interlakenem, Spiezem a Zweisimmenem. Ve Zweisimmenu za?ina uzkorozchodna tra?
Montreux-Berner Oberland-Bahn
(MOB) do Lenk, Gstaadu a Montreux. Jizdenky na t?i trat? Luzern ? Interlaken ? Zweisimmen ? Montreux jsou prodavany spole?n? jako GoldenPass v konkurenci s
Glacier Expressem
. Ostatni udoli jsou obsluhovana r?znymi uzkorozchodnymi ?eleznicemi:
Berner-Oberland-Bahn
,
Wengernalpbahn
?i
Meiringen-Innertkirchen-Bahn
.
Mezi zname horske ?eleznice v kantonu pat?i
Jungfraubahn
,
Brienz Rothorn Bahn
,
Bergbahn Lauterbrunnen?Murren
a
Schynige Platte Bahn
.
Po?tovni autobus u Grindelwaldu
Vedle ?eleznice hraji vyznamnou roli take linky po?tovnich autobus? (
Postbus
), ktere zp?istup?uji nejen bo?ni udoli, ale take zname turisticke trasy p?es pr?smyky Grimsel, Susten nebo Grosse Scheidegg. Nejstrm?j?i trasa Postbusu v Evrop? vede z Reichenbachu v udoli Kander do Griesalpu.
Dalnice A1
St. Gallen ? ?eneva (vychod-zapad) prochazi Mittellandem a m?stem Bern. Z Bernu vede
dalnice A12
p?es Fribourg do Vevey. Silnice A5 vede podel ji?niho upati Jury ze Solothurnu p?es Biel do Yverdonu. V severoji?nim sm?ru vede
dalnice A6
z Bielu p?es Bern a Thun do Spiezu. Tam se dalnice odklani a pokra?uje jako
A8
do Meiringenu vychodn? od Brienzskeho jezera. Odtud za?inaji trasy na pr?smyky Brunig (do Lucernu), Susten (do Uri) a Grimsel (do Valais, Graubundenu a Ticina). Lotschberska trasa se odpojuje ve Spiezu a spojuje Bern s Valais tunelem Lotschberg a s Italii pr?smykem Simplon. V roce 2021 ?inila mira automobilizace (po?et osobnich automobil? na 1000 obyvatel) 523.
[16]
V tomto ?lanku byl pou?it
p?eklad
textu z ?lanku
Kanton Bern
na n?mecke Wikipedii.
- ↑
a
b
c
d
JUNKER, Beat; DUBLER, Anne-Marie.
Bern (Kanton)
[online].
Historisches Lexikon der Schweiz
, 2018-01-18 [cit. 2023-02-03].
Dostupne online
. (n?mecky)
- ↑
GEISER, Karl.
Festschrift zur VII. Sakularfeier der Grundung Berns 1191?1891
. Bern: [s.n.], 1891. (n?mecky)
- ↑
a
b
Geschichte des Kantons Bern seit 1798
. Bern: Historischer Verein des Kantons Bern, 1982?1996. (n?mecky)
- ↑
Lotschberg base tunnel officially opens
[online]. Swissinfo.ch, 2007-06-15 [cit. 2023-02-03].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Juradossier: Der Wechsel von Moutier zum Kanton Jura soll gemass der Tripartiten Konferenz per 1. Januar 2026 erfolgen
[online]. Bern: Bundesrat, 2022-08-29 [cit. 2023-09-05].
Dostupne online
. (n?mecky)
- ↑
a
b
Struktur der standigen Wohnbevolkerung nach Kanton, 1999?2021
[online]. Bundesamt fur Statistik BFS, 2022-08-25 [cit. 2023-02-03].
Dostupne online
. (n?mecky)
- ↑
a
b
c
Bern
[online]. Bundesamt fur Statistik BFS, 2021 [cit. 2023-02-03].
Dostupne online
. (n?mecky)
- ↑
Struktur der standigen Wohnbevolkerung nach Kanton, 1999?2019
[online]. Bundesamt fur Statistik BFS, 2020-08-27 [cit. 2023-02-03].
Dostupne online
. (n?mecky)
- ↑
Arbeitslosenzahlen
[online]. Staatssekretariat fur Wirtschaft SECO, 2022 [cit. 2023-02-03].
Dostupne online
. (n?mecky)
- ↑
NUSPLIGER, Kurt; MADER, Jana.
Bernisches Staatsrecht und Grundzuge des Verfassungsrechts der Kantone
. [s.l.]: Stampfli, 2012.
ISBN
978-3-7272-1554-4
. (n?mecky)
- ↑
Die Entwicklung der Kirchenmitgliedschaft in ausgewahlten Kantonen
[online]. SPI St. Gallen, 2018 [cit. 2023-02-03].
Dostupne online
. (n?mecky)
- ↑
a
b
c
d
Verfassung des Kantons Bern
[online]. Bern: Kanton Bern [cit. 2023-02-03].
Dostupne online
. (n?mecky)
- ↑
a
b
Standige Wohnbevolkerung nach Staatsangehorigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2021
[online]. Bundesamt fur Statistik BFS, 2021-09-01 [cit. 2023-02-03].
Dostupne online
. (n?mecky)
- ↑
Biologische Landwirtschaft
[online]. Bundesamt fur Statistik BFS, 2020 [cit. 2023-02-03].
Dostupne online
. (n?mecky)
- ↑
PFLUGSHAUPT, Peter.
Zwei der grossten 100 Berner Arbeitgeber sind in Muri-Gumligen
[online]. Nau.ch, 2019-12-24 [cit. 2023-02-03].
Dostupne online
. (n?mecky)
- ↑
Motorisierungsgrad
[online]. Bundesamt fur Statistik BFS [cit. 2023-02-03].
Dostupne online
. (n?mecky)