한국   대만   중국   일본 
Bakterie ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Bakterie

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Na tento ?lanek je p?esm?rovano heslo bacteria . O rodu stra?ilek pojednava ?lanek bacteria (rod) .
Jak číst taxoboxBakterie
alternativní popis obrázku chybí
alternativní popis obrázku chybí
Ty?inkovite bakterie Bacillus anthracis ,
p?vodce onemocn?ni anthrax , mezi bu?kami mozkomi?niho moku ( sv?telny mikroskop )
V?decka klasifikace
Domena bakterie (Bacteria)
( Haeckel , 1894) Woese ,
Kandler Wheelis, 1990
kmeny
Sesterska skupina
Neomura
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Bakterie (Bacteria, d?ive te? Bacteriophyta ?i Schizomycetes), nebo take eubakterie (Eubacteria), je domena jednobun??nych prokaryotickych organism? . Mivaji kokovity ?i ty?inkovity tvar a zpravidla dosahuji velikosti v ?adu n?kolika mikrometr? . Studiem bakterii se zabyva bakteriologie , vyznamn? tuto v?du rozvinuli Robert Koch a Louis Pasteur .

Typickou sou?asti bakterialnich bun?k je peptidoglykanova bun??na st?na , jaderna oblast ( nukleoid ), DNA bez intron? , plazmidy a prokaryoticky typ ribozom? . U bakterii se nevyskytuje pohlavni rozmno?ovani , namisto toho se nej?ast?ji d?li binarn? . Bakterie jsou nejroz?i?en?j?i skupinou organism? na sv?t?. D?ive se druhy bakterii klasifikovaly podle vn?j?iho vzhledu, dnes jsou moderni zejmena geneticke metody. Diky nim se dnes rozli?uje asi 25 zakladnich kmen? bakterii.

Bakterie maji velky vyznam v  planetarnim ob?hu ?ivin a mnohdy vstupuji do oboustrann? prosp??nych svazk? s jinymi organismy. Mnohe pat?i mezi komenzalicke druhy, ktere ?iji nap?iklad v lidske travici soustav? a n?ktere mohou byt dokonce symbioticke. Na druhou stranu je znamo i mnoho patogennich bakterii , tedy druh?, ktere zp?sobuji infekce . I ?lov?k mnohe z bakterii vyu?iva, nap?iklad v potravina?skem, leka?skem a chemickem pr?myslu. V?dci vyu?ivaji bakterie ve vyzkumu a samotne bakterie jsou p?edm?tem badani bakteriologie .

Historie vyzkumu [ editovat | editovat zdroj ]

Antoni van Leeuwenhoek
byl prvni ?lov?k, ktery pozoroval bakterie

Bakterie poprve pozoroval roku 1676 nizozemsky p?irodov?dec Antoni van Leeuwenhoek , a to mikroskopem vlastni vyroby. [1] Jmeno bacterium zavedl a? Christian Gottfried Ehrenberg v roce 1828 [pozn. 1] . Pojem pochazi z ?eckeho slova bacterion , ktere znamena maly klacek ?i ty?ka (prvni pozorovane bakterie byly ty?inky ). [3] V roce 1859 Louis Pasteur dokazal, ?e kva?eni zp?sobuji bakterie, a ?e tyto bakterie nevznikaji spontann? z ne?ive hmoty. Pasteur take prosazoval nazor, ?e mikroorganismy v?etn? bakterii zp?sobuji nemoci. [4] Robert Koch byl pr?kopnikem v oblasti leka?ske mikrobiologie a studoval p?vodce cholery , TBC a anthrax . P?i vyzkumu TBC s kone?nou platnosti dokazal, ?e bakterie jsou p?vodci teto nemoci, za co? dostal v roce 1905 Nobelovu cenu . [5] Takzvane Kochovy postulaty jsou vy?tem ?ty? kriterii, ktera jsou nutna k tomu, aby byl dany patogen uznan za p?vodce ur?ite nemoci.

V devatenactem stoleti ji? bylo znamo, ?e jsou mnohe bakterie patogenni, ale nebyly znamy u?inne antibakterialni leky. [6] V roce 1910 v?ak Paul Ehrlich vyvinul prvni chemoterapeutikum proti bakterii Treponema pallidum (p?vodce syfilis ), a to diky zam?n? b??n? pou?ivanych laboratornich barviv za slou?eninu, ktera selektivn? zabijela bakterie. [7] Tradi?n? se v?ak za prvni systemov? pou?itelne antibiotikum uvadi penicilin , jeho? u?ink? si v?iml v roce 1928 Alexander Fleming . [8] [9] Gramovo barveni , metoda k rychle klasifikaci bakterii do n?kolika skupin, bylo vyvinuto v roce 1884 Hansem Christianem Gramem .

Spolu s vyvojem bakteriologie se vyvijelo i studium systematiky bakterii. Ve star?im pojeti zahrnovala ?i?e bakterie ( Monera ) v?echny prokaryotni organismy. V roce 1977 Carl Woese zjistil, ?e Archaea maji vlastni vyvojovou linii, odli?nou od linie bakterii. [10] Z toho vyplyvajici taxonomie byla zalo?ena na sekvenaci ur?iteho useku rRNA , a rozd?lila prokaryoticke organismy na dv? samostatne domeny. [11]

Vyskyt a ?ivotni naroky [ editovat | editovat zdroj ]

Bakterie jsou nejroz?i?en?j?i skupinou organism? na sv?t?. [12] Celkov? se odhaduje, ?e na Zemi ?ije asi 5×10 30 (jedinc?) bakterii. Celkovy po?et druh? se da jen tu?it, odhady sahaji od 10 7 k 10 9 druh?. [13] [14] Bakterie je mo?ne nalezt v  p?d? (jsou sou?asti edafonu a nejvice osidluji rhizosferu ), ve vod? , v ovzdu?i i jako?to symbionty uvnit? a na povrchu mnohobun??nych organism? . V jednom gramu p?dy ?ije asi 40 milion? bakterii, v jednom mililitru sladke vody je jich p?ibli?n? milion. [15] Jsou v?ak znamy i druhy, ktere se specializuji na prost?edi, kde by ostatni organismy mohly p?e?ivat jen st??i ( vrouci voda v  sope?nych jezerech , nejvy??i vrstvy atmosfery a podobn?). N?ktere druhy bakterii jsou dle vyzkum? schopny p?e?it i ve vesmiru , tedy ve vakuu a o teplot? ?270  °C . [16]

Bakterie v?ak maji r?zne po?adavky na prost?edi v n?m? ?iji, vyznamnym hlediskem je teplota , kyselost a mno?stvi kysliku . Podle teplotniho optima se bakterie d?li na psychrofilni (do 20 °C), mezofilni (20?40 °C), termofilni (40 °C a vice) a p?ipadn? te? hypertermofilni s optimem kolem 80 °C. [9] Na zaklad? kyselosti rozli?ujeme alkalofilni (v zasaditem prost?edi), neutrofilni (v ± neutralnim prost?edi s pH 6?8 [9] ) ?i acidofilni (v kyselem prost?edi). Dal?im vyznamnym hlediskem je vztah ke kysliku. Aerobni bakterie (p?. Mycobacterium ) vy?aduji kyslik v atmosfericke koncentraci, mikroaerofilni ( Lactobacillus ) v koncentraci velmi nizke (cca 2 %), v?t?ina bakterii v?ak pat?i mezi fakultativn? anaerobni , ktere rostou lepe v p?itomnosti kysliku, ale doka?ou r?st i bez n?ho. Na okraji tohoto spektra jsou striktn? anaerobni druhy, ktere ?iji jen v prost?edi bez kysliku (v?t?ina druh? rodu Clostridium ). [9] Z dal?ich limitujicich ?initel? je mo?no zminit vlhkost (v?t?ina je vlhkomilnych, suchomilne jsou nokardie ?i aktinomycety ), hydrostaticky tlak (z hlubokych mo?i zname i barofilni bakterie), osmoticky tlak (p?edev?im v zavislosti na mno?stvi soli ) a podobn?. [9]

Tvar a velikost [ editovat | editovat zdroj ]

Zakladni tvary bakterii

Navenek je nejnapadn?j?im rysem bakterii tvar bakterialnich bun?k a jejich kolonii . U bakterii se rozli?uji nasledujici typy bun?k dle tvaru: [17]

  • kulovity ( koky ) ? pokud vytva?eji kolonie, d?li se dale na diplokoky (kolonie tvo?ene dv?ma bu?kami), tetrakoky (?ty?i bu?ky v kolonii), streptokoky (?etizkovite kolonie), stafylokoky (hroznovite kolonie) a sarciny (bali?kovite kolonie)
  • ty?inkovity ( ty?inky ?ili bacily) ? mohou se sdru?ovat v koloniich po dvou (diplobacily) ?i v ?etizcich (streptobacily), p?ipadn? tvo?i palisady;
  • zak?iveny ? takto tvarovane bakterie nevytva?eji kolonie a pat?i mezi n? vibria (kratke lehce zak?ivene ty?inky), spirily (lehce zvln?ne ty?inky) ?i spirochety (ty?inky ?rouboviteho tvaru);
  • vlaknity ? vlaknite kolonie;
  • v?tveny ? vytva?eji bu?to naznaky v?tveni nebo v?tveni uplne. Druha skupina m??e vytva?et bakterialni mycelia.

N?ktere bakterie vytva?eji kolonie podobne t?lu jednoduchych mnohobun??nych eukaryot . Pat?i k nim n?ktere sinice (nap?. Anabaena ), myxobakterie (Myxococcales) a mnohe dal?i skupiny. Druhe jmenovane bakterie dokonce tvo?i za ur?itych podminek makroskopicke plodni?ky se sporami uvnit?. [18] Take o dob?e znamych bakteriich, ktere napadaji lidske t?lo, se ukazuje, ?e doka?ou diky molekularnim signal?m synchronizovat sve chovani a ?tahnout za jeden provaz“. [19] [20] [21]

Rozm?ry bakterii [ editovat | editovat zdroj ]

Velikost bakterii je velice rozmanita, obvykle se ale pohybuje mezi desetinami a desitkami mikrometr? . Nap?iklad Escherichia coli dosahuje delky 2?3 μm a ?i?ky 0,6 μm. [22] Je v?ak znamo mnoho v tomto sm?ru extremnich bakterii.

D?ive se m?lo za to, ?e prokaryoticka bu?ka nem??e byt v?t?i ne? ?adov? desitky mikrometr? vzhledem k omezenym mo?nostem difuze , ktera hraje hlavni ulohu p?i transportu latek bu?kou. Mezi bakterie, ktere jsou z?ejm? vyjimkou z tohoto pravidla, pat?i nap?iklad Epulopiscium fishelsoni , jeji? 0,2?0,7 mm dlouhe bu?ky jsou v?t?i ne? bu?ky v?t?iny prvok? . [23] Do roku 2021 byla za nejv?t?i znamou bakterii pova?ovana Thiomargarita namibiensis (0,75 mm). [24] V r. 2022 v?ak byla popsana jeji p?ibuzna Thiomargarita magnifica ?ijici v karibskych mangrovech , ktera je o ?ad v?t?i ? dor?sta velikosti a? 2 cm a v optimalnich podminkach by mohla byt i v?t?i. Navic je zajimava tim, ?e jeji genom je v bakterialni bu?ce obklopen membranovou strukturou. [25] [26]

Naopak nejmen?i jsou bakterie rodu Mycoplasma (a p?ibuzny Ureaplasma ) s pr?m?rem bu?ky jen asi 0,1?0,3 μm. Nemaji bun??nou st?nu , a proto byly d?ive pova?ovany za viry . [27] Male jsou i rickettsie a chlamydie . Je?t? mnohem men?i jsou v?ak kontroverzni nalezy, ozna?ovane jako nanobakterie , ktere dosahuji velikosti jen 50?200  nanometr? (0,05?0,2 μm), [28] [29] podle nejnov?j?ich vyzkum? se v?ak nejedna o ?ive organismy, ale o krystaly uhli?itanu vapenateho v  krevnim seru . [30]

Stavba bun?k [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku prokaryoticka bu?ka .
Schema bakterialni bu?ky:
A ? pilus , B ? ribozom , C ? kapsula , D ? bun??na st?na , E ? bi?ik , F ? cytoplazma , G ? vakuola , H ? plazmid , I ? nukleoid , J ? cytoplazmaticka membrana

Bakterialni bu?ka je bu?kou prokaryotni . P?esto?e existuji zna?ne rozdily mezi stavbou bun?k r?znych skupin bakterii, lze vystopovat ur?ite spole?ne rysy. Zname nejen mnohe struktury na povrchu bun?k ( membrana , bun??na st?na , pilusy , bi?iky ), ale i vnitrobun??ne struktury (souhrnn? protoplast ).

Struktury na povrchu bun?k [ editovat | editovat zdroj ]

Na povrchu bakterialnich bun?k je cytoplazmaticka membrana podobna membran? eukaryot , ale s tim rozdilem, ?e v?t?inou neobsahuje ?adne steroidy . D?le?itou funkci membrany bakterii je tvorba ATP diky vytva?eni protonoveho gradientu (H + iont? ). [27]

V?t?ina bakterii ma na povrchu bu?ky bun??nou st?nu z  peptidoglykanu (murein), jen? obsahuje kyselinu muramovou jako jednu z hlavnich slo?ek. Peptidoglykan tvo?i kolem bun?k pevnou si? vypln?nou peptidy . [17] Bun??na st?na bakterii je v?ak velmi prom?nliva a je mimo jine d?le?itym znakem p?i rozli?ovani bakterii na grampozitivni a gramnegativni . [27] Grampozitivni maji toti? v bun??ne st?n? vice peptidoglykanu, ktery zachycuje vice krystalove violeti . [31] Vyjimku tvo?i bakterie t?idy Mollicutes (nap?. rod Mycoplasma ), ktere nesyntetizuji peptidoglykan a tudi? jim chybi bun??na st?na. Jejich tvar tak dr?i pouze t?ivrstevna membrana, do ni? ukladaji steroidy. Diky teto zvla?tnosti maji tyto bakterie velkou plasticitu a mohou m?nit sv?j tvar. [27] [32]

Pilusy bakterie
E. coli slou?i
k p?ipevn?ni k podkladu

Mnoho bakterii ma na povrchu je?t? dal?i polysacharidovou ?i proteinovou ochrannou vrstvu, tzv. kapsulu (pouzdro). Jeji funkci je dale zpev?ovat povrch bakterii (bakterie s kapsulou jsou diky tomu vice patogenni ) a navic se lepe p?ichytit k substratu. N?kdy se diky slizovitym , men? soudr?nym kapsulam (zvanym slizova vrstva ) va?ou jednotlive bu?ky v bakterialnich koloniich. [27] [31] Dohromady se kapsule a slizove vrstv? take ?ika glykokalyx . [27]

Vyjma plo?nych utvar?, ktere kryji bu?ku, se vyskytuje na povrchu je?t? ?ada jinych struktur, jako jsou nap?iklad bi?iky a pilusy (rovn?? zvane fimbrie [33] ). Bi?iky jsou vlasovite (asi 20 nm silne, 20 μm dlouhe [9] ) struktury ukotvene v membran?, tvo?ene helikaln? slo?enym proteinem flagelinem a slou?ici k pohybu. [27] Bakterie mohou mit ?adny, jeden (monotricha), vice na jedne stran? (lofotricha), dva uspo?adane proti sob? (amfitricha) ?i velky po?et bi?ik? rozlo?enych po celem povrchu bakterie (peritricha). [34] Bi?iky bakterii se stavbou zna?n? li?i od bi?ik? eukaryot . Pilus ?ili fimbrie je druhym charakteristickym vlasovitym utvarem, ale krat?i, tu??i a u??i v pr?m?ru. [33] Pilusy bakterie vyu?ivaji k p?ichyceni na podklad (adheze), ale specializovane sexualni pilusy (F pilusy) slou?i k p?enosu DNA (sexualita bakterii). [31]

Protoplast [ editovat | editovat zdroj ]

Uvnit? bakterialni bu?ky se nachazi protoplast , tedy mno?stvi r?znych struktur rozptylenych v  cytosolu . Mezi nejvyznamn?j?i vnitrobun??ne struktury u bakterii pat?i nukleoid (jaderne oblasti), ribozomy , inkluze a cytoskelet . V cytosolu v?ak jsou rozptyleny i jine struktury, nap?iklad mno?stvi protein? , mRNA a bakterialni metabolity .

Nukleoid (bakterialni chromozom, genofor) je jaderna oblast bakterii, tedy jediny obvykle kruhovy ?et?zec tvo?eny dv?ma vlakny deoxyribonukleove kyseliny (DNA). Vzacn? je v?ak DNA bakterii i linearni [35] nebo rozd?lena do vice chromozom?. [36] Nejsou p?itomny histony a netvo?i se ani nukleozomy , cela oblast ani zpravidla neni obklopena ?adnou membranou. [27] Op?t v?ak existuje vyjimka a nap?. u planktomycet a poribakterii byly nalezeny membranove struktury, ktere p?ipominaji eukaryoticke bun??ne jadro (u rodu Gemmata ma dokonce toto jadro dvojitou membranu a pory). [37] [38] [39] V cytoplazm? jsou pak roztrou?eny plazmidy , male useky DNA. Ribozomy jsou prokaryotickeho typu; jsou charakterizovany zkratkou 30 S +50S, ktera vyjad?uje velikost a strukturu ribozomalnich podjednotek. Ribozomy bakterii jsou odli?ne od eukaryotickych nejen delkou protein?, ale i jejich typem, ?im? se logicky stavaji ?astym cilem antibiotik. [27] Inkluze jsou va?ky ?i zrna, zpravidla slou?ici jako zasobni struktury. Mohou skladovat glykogen , fosfaty , elementarni siru , n?kdy v?ak i barviva ?i enzymy . [33]

Vznik a vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Bakterie pat?i k nejstar?im organism?m nalezanych ve form? fosilii . Prvni bakterie jsou znamy z  archaika , nalezany jsou stromatolity , tedy horniny obsahujici fosilie bakterii, zvla?t? sinic . [40] Posledni spole?ny p?edek bakterii ale m??e byt star?i ne? 4 miliardy let. [41]

P?edkem dne?nich bakterii byly jednobun??ne organismy, je? se vyvinuly na Zemi p?ed ?ty?mi miliardami let a pat?ily k v?bec prvnim formam ?ivota . Dal?i t?i miliardy let v?echny organismy na Zemi byly mikroskopicke, p?i?em? po celou dobu dominovaly bakterie spolu s  archea . [42] [43] P?esto?e byly objeveny fosilie bakterii (nap?. stromatolity ), nedostatek zjistitelnych znak? znemo??uje jejich ur?eni a hlub?i studium. Srozumitelne udaje se zji??uji pomoci sekvenace genomu recentnich bakterii. Diky teto technice v?dci ?aste?n? rekonstruovali bakterialni strom ?ivota a zda se, ?e bakterie jsou postranni v?tvi linie, z ni? se vyvinuly archea a eukaryota . [44] Poslednim spole?nym p?edkem bakterii a archei byl pravd?podobn? hypertermofil , ktery ?il p?ed 2,5?3,2 miliardami let. [45] [46]

Bakterie se rovn?? zu?astnily vzniku eukaryot (viz ni?e ).

Klasifikace [ editovat | editovat zdroj ]

 
 

Chlorobacteria ( Chloroflexi )

 
 
 

Hadobacteria ( Deinococcus-Thermus )

 
 
 

Cyanobacteria (sinice)

 
 
 

Gracilicutes ( Proteobacteria , Chlamydiae , Planctomycetes ,
Chlorobi , Bacteroidetes , Spirochaetae )

 
 
 

Eurybacteria ( Selenobacteria , Fusobacteria , Thermotogae )

 
 
 

Endobacteria ( Firmicutes )

 
 
 

Actinobacteria

 
  Neomura   ?  
 

Archaea

 
 

Eukarya

 
 
 
 
 
 
 
 
 
Klasifikace bakterialnich kmen? podle Cavalier-Smithe
(zachycena my?lenka, ?e se z jedne bakterialni v?tve
vyvinula Eukarya i Archaea ) [47] [48]
Znazorn?ni obrovske bohatosti bakterialni domeny (?edomod?e), ve srovnani eukaryotickymi organismy
(?erven?) a domenou Archaea (zelen?)

Dnes se taxon bakterie (Bacteria) pova?uje za samostatnou domenu , ktera je striktn? odd?lena od ostatnich (domena Archaea i v?echny eukaryoticke ?i?e). D?vodem k tomuto rozd?leni je skute?nost, ?e Archaea a Bacteria jsou velmi nep?ibuzne skupiny li?ici se velkym mno?stvim genetickych i morfologickych znak?.

Existuje vice zp?sob? klasifikace bakterii. Zpo?atku se klasifikovaly p?edev?im podle vzhledu ( fenotypu ), dnes se v?ak mimoto pou?ivaji te? analyticke (podle chemickych vlastnosti) a velmi ?asto te? geneticke (podle genotypu ) metody. [27] Stejn? jako u jinych organizm? se pou?iva binomicke nazvoslovi (jako je nap?iklad Escherichia coli ) a zakladnim taxonem je druh . Ni??imi taxony pak jsou poddruh , velmi ?asto i morfovar , patovar a serovar .

Ur?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Ur?ovani (determinace, identifikace) bakterii ma velky vyznam v medicin?, kde je spravnym stanovenim p?vodce dane bakterialni infekce podmin?na nasledujici le?ba. Proto byla pot?eba identifikovat tyto bakterie hlavnim impulsem k vyvinuti determina?nich technik. Mikroskopickym pozorovanim t?lnich tekutin se bakterie ur?uji jen z?idka, ?ast?ji jsou preparaty barveny. [9] Znamym typem barveni je Gramovo barveni , ktere umo??uje rozli?ovat bakterie grampozitivni (G+), gramnegativni (G?) a bez bun??ne st?ny (Mollicutes). Pro mykobakterie (Mycobacteria) a nokardie (Nocardia) se zase pou?iva Ziehlovo?Neelsenovo barveni . [49] ?asto v?ak nesta?i ani barvit vzorek, ale p?istupuje se ke kultivaci (viz ni?e ). P?i identifikaci bakterii take ?im dal vice pou?iva take genetickych metod, jako je polymerazova ?et?zova reakce . Jejich vyhodou je jejich p?esnost a rychlost v porovnani s kultiva?nimi metodami. [50]

Systematika [ editovat | editovat zdroj ]

Systematika se zabyva pojmenovavanim bakterialnich taxon? a jejich seskupovanim podle p?ibuznosti. Klasifikace bakterii je pr?b??n? vydavana v  International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology (Mezinarodni ro?enka systematicke a evolu?ni mikrobiologie) a Bergey's Manual of Systematic Bacteriology (Bergeyho manual systematicke bakteriologie).

D?ive byla systematika zalo?ena p?edev?im na zaklad? morfologickych a analytickych metod, ktere v?ak dnes vytla?uji geneticke metody (podobn? jako v p?ipad? jejich ur?ovani). K pou?ivanym metodam pat?ilo i Gramovo barveni . Dal?imi mo?nostmi bylo d?leni na zaklad? rozdil? v bun??nem metabolismu , stavb? zakladnich bun??nych komponent ( DNA , mastnych kyselin , antigen? apod.). [51] Tyto metody v?ak nezaru?uji p?irozenost taxon?, ktere byly na zaklad? nich vytvo?eny.

Dne?ni bakterialni klasifika?ni metody se soust?edi p?edev?im na molekularni systematiku. Z genetickych metod se vyu?iva sekvenace dlouhodob?ji stabilnich ?asti DNA, jako je rRNA nebo je m??en obsah GC (mno?stvi guaninu a cytosinu v ramci DNA). [52] Na zaklad? zmin?nych genetickych metod je v ramci domeny bakterie identifikovano pom?rn? velke mno?stvi kmen? . Jejich celkovy po?et stale p?ibyva; k b?eznu 2024 bylo platn? popsano 42 bakterialnich kmen? s kultivovanymi vzorky a navic 145 kmen? typu Candidatus , tedy bez uplneho popisu kv?li neexistenci kultivovanych vzork?. [53] [54] [55]

P?ibuzne kmeny se seskupuji do vyvojovych linii ( klad? ), jednim ze znam?j?ich system? je ten Cavalier-Smith?v . [56] [57] Od konce roku 2023 je pro vy??i seskupeni kmen? bakterii (i archei) po vzoru eukaryot oficialn? zavedena taxonomicka kategorie ?i?e ( angl . kingdom, lat . regnum). [58] Navr?eny jsou zatim ?ty?i bakterialni ?i?e: [59] [pozn. 2]


Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Klasifikace bakterii .

R?st a mno?eni [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku r?st bakterialni populace .

Bakterie v prost?edi, ktere jim zaji??uje pro n? vhodne chemicke i fyzikalni podminky, zpravidla rostou a mno?i se . Mechanismem r?stu je u bakterii synteza v?ech komponent t?la, ?im? se zvy?uje hmotnost i objem jedince. Po dosa?eni ur?itych rozm?r? se bakterie rozd?li metodou binarniho d?leni , co? je typ nepohlavniho rozmno?ovani . Doba mezi dv?ma d?lenimi se ozna?uje jako genera?ni doba . P?i dostate?nem po?tu bakterii v dane populaci lze mluvit o kolonii , doba pot?ebna k zdvojnasobeni po?tu bun?k v kolonii se nazyva doba zdvojeni . [60]

Nepohlavni rozmno?ovani [ editovat | editovat zdroj ]

Bakterie se rozmno?uji nej?ast?ji binarnim d?lenim, je znamo v?ak n?kolik p?ipad? odli?neho typu nepohlavniho mno?eni (nap?. pu?eni , tvorba hormogonii , baeocyty a podobn?).

P?i binarnim d?leni se bu?ka nejprve prodlou?i na dvojnasobnou delku a replikuje svou DNA, na?e? se uprost?ed za?ne vytva?et septum (p?ehradka slo?ena ze dvou membran a zakladu bun??ne st?ny). Septum v?dy vznika r?stem dvou p?epa?ek od protilehlych stran bu?ky do jejiho centra, kde se ob? ?asti spoji. P?i tomto procesu se uplat?uji r?zne enzymy (nap?. transpeptidazy ). B??n? z ka?de mate?ske bu?ky vznikne jedna sesterska bu?ka, p?i nedokon?enem d?leni septa v?ak m??e dojit ke vzniku shluk? bakterii (viz ?lanek koky ). [27] U streptokok? jsou mista r?stu vzajemn? orientovana pod uhlem 180°, ?im? vznikaji ?et?zce. U stafylokok? je tento uhel 90°, co? ma za nasledek vznik shluk?.

Vyjma p?i?neho d?leni je znamo je?t? mnoho jinych alternativnich zp?sob? nepohlavniho rozmno?ovani. Zvla?tnim zp?sobem je nap?iklad vytva?eni vice ne? jedne spory , ?im? se ze sporulace stava de facto rozmno?ovani. Takto se m??e za ur?itych podminek d?lit Anaerobacter (vznika najednou a? sedm spor). Dal?i mo?nosti je mnohonasobne d?leni jedne bu?ky na mnoho dil?ich baeocyt? u sinic ?adu Pleurocapsales . Mate?ska bu?ka obsahuje mnoho kopii DNA a v ur?item okam?iku prob?hne v rychlem sledu mnohonasobne d?leni a z popraskane mate?ske bu?ky se uvolni nove bu?ky. Naopak pu?eni, ktere se vyskytuje nap?iklad u sinic nebo u Planctomycetes , probiha tak, ?e zrala bu?ka za?ne na svem povrchu vytva?et zcela novou bu?ku. Pokud dce?ina bu?ka doroste do dostate?ne velikosti, je do ni vpu?t?na DNA a bu?ka (obvykle podstatn? men?i ne? mate?ska) je odpojena. Postupem ?asu doroste a m??e se za?it sama rozmno?ovat. I zde p?edchazi pu?eni replikace DNA . [61] N?ktere p?isedle bakterie (nap?. sinice) se mno?i pomoci hormogonii , kratkych vlaken, ktera se odd?li od mate?skeho ?et?zce a dor?staji v novy. [62]

Sporulace [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku spora (bakterie) .
Vznik endospor u bakterii rodu Bacillus ; na teto fotografii jsou spory obarveny zelen?, zatimco vegetativni bu?ky kolem nich jsou ?ervene
( sv?telny mikroskop )

N?ktere bakterie vytva?eji spory , tedy zvla?tni bu?ky, ktere slou?i k dlouhodobemu p?e?iti nep?iznivych podminek. Takove bakterie nazyvame sporulujici . Spory tvo?i zejmena n?ktere grampozitivni bakterie

  • bakterie ze skupiny Firmicutes (modelove rody Clostridium ?i Bacillus ). Jejich spory nazyvame endospory , proto?e vznikaji uvnit? bu?ky mate?ske, a to v?dy jen jedna v ka?de bu?ce, zatimco okolni bu?ka mate?ska se posleze rozpusti. [60] Jejich schopnost vydr?et nehostinne podminky se ozna?uje jako kryptobioza . V praxi mohou spory p?e?it extremn? vysoke teploty (n?kdy vydr?i a? n?kolik hodin varu ), radiaci , kyselost prost?edi, dezinfek?ni latky v prost?edi a podobn?. Tim se bakterialni spory pravd?podobn? stavaji nejodoln?j?imi znamymi bu?kami v p?irod?. Endospory se za p?izniv?j?ich okolnosti op?t zm?ni ve vegetativni bu?ky. [33]
  • Spory odli?neho typu vytva?i jine, take grampozitivni bakterie, konkretn? aktinomycety . Ty vznikaji na konci vlakna aktinomycet, a proto se nejedna o endospory, a navic maji mirn? odli?ne vlastnosti.
  • T?eti skupinou, je? sporuluje, jsou bakterie rodu Azotobacter , v tomto p?ipad? se v?ak odolne utvary spi?e nazyvaji cysty . Cysty maji zpomaleny metabolismus a ztloustlou bun??nou st?nu. [60]

Kultivace [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku ?ivna p?da .
Petriho misky s krevnim agarem

V  laborato?i se mnohdy z r?znych d?vod? bakterie kultivuji v um?lem prost?edi ( mediu ). Toto prost?edi musi mit vhodne chemicke a fyzikalni vlastnosti, zpravidla charakteristicke pro ur?ity typ bakterii. Medium musi proto obsahovat v?echny nezbytne ?iviny nutne pro ?ivot a r?st bakterii. Ka?da bakterie po?aduje ur?ite mineralni latky , ty se nej?ast?ji p?idavaji ve form? r?znych slou?enin. [63]

Kultiva?ni media pro?la od dob Pasteura zna?nym vyvojem, jako ?ivna p?da pro mikroorganismy se pou?ivaly vyvary z  kvasnic , komorova voda z o?i, pozd?ji agar ( polysacharid z  ruduch ). V klinicke bakteriologii je dnes zakladem v?t?iny ?ivnych medii krevni agar p?ipravovany smi?enim ov?i krve a agaru . M??e byt dale upravovan pro ur?ite skupiny bakterii (nap?. ?okoladovy agar pro meningokoky , ?ulova p?da pro mykobakterie ). Takzvana selektivni media se pou?ivaji v p?ipad?, kdy je pot?eba ziskat ?istou kulturu ur?itych bakterii ? nap?iklad po p?idani 10% roztoku chloridu sodneho vyp?stujeme kulturu stafylokok? . Diagnosticke medium umo??uje diagnostikovat ur?ity druh bakterii, nap?. podle jejich metabolickeho produktu . [64]

Genetika [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?ina bakterii obsahuje jediny nukleoid (tzv. bakterialni chromozom ), obvykle kruhovou molekulu DNA , ktera se sklada z  nukleovych bazi . Vyjimkou jsou nap?. spirochety z rodu Borrelia majici nukleoid linearniho (nikoliv kruhoveho) tvaru. [35] [65] Po?et bazi saha od 112 000 komplementarnich par? bazi (u Nasuia deltocephalinicola ) [66] a? k 12 200 000 par?m u p?dni bakterie Sorangium cellulosum . [67] Geny jsou v?t?inou po cele delce DNA, p?esto?e i u n?kterych bakterii existuji introny ( nep?ekladane ?asti gen?). [68] Dale bakterie obsahuji plazmidy , izolovane ?asti DNA, obsahujici v?dy jen n?kolik malo gen? . Bakterie se bez nich sice zpravidla obejdou, plazmidy v?ak slou?i bakteriim nap?iklad pro rezistenci k  antibiotik?m , k fixaci vzdu?neho dusiku a k jinym specializovanym u?el?m, ?im? svym hostitel?m poskytuji selek?ni vyhodu. Plazmidy se mohou mezi bakteriemi horizontaln? p?ena?et procesy transformaci , konjugaci a transdukci . [31]

Geny jsou v procesu transkripce p?episovany do jednotlivych typ? RNA , jako je mRNA , rRNA ?i tRNA . Z mRNA se pak syntetizuji proteiny v procesu translace . Bakterie se rozmno?uji nepohlavn?, a proto d?di identicke kopie genom? svych rodi?? (jsou to klony ). P?esto se DNA m??e vyvijet diky rekombinaci ?i mutacim . Mutace jsou zp?sobeny chybami p?i replikaci DNA a vystavenim r?znym mutagen?m . Mezi bakteriemi dochazi k vym?n? genetickeho materialu horizontalnim p?enosem .

Vym?na DNA [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lancich konjugace (biologie) , transdukce (genetika) a transformace (genetika) .

Bakterie nemaji system pohlavi podobny eukaryotickym organism?m , nicmen? mohou si navzajem vym??ovat ?ast svoji geneticke informace. Tento proces se ozna?uje jako konjugace . P?enos probiha jednim sm?rem: jedna z bakterii je darce ?ili donor DNA (nespravn? take ?sam?i bu?ka“), druhy je p?ijemce ?ili recipient (?sami?i bu?ka“). Vym?na DNA se d?je spojenim bun?k p?es sexualni pilusy , vlaknite dute utvary. Schopnost tvo?it sexualni pilusy je umo?n?na specifickymi sekvencemi DNA, je? se souhrnn? ozna?uji jako F-faktor . V praxi m??e byt F-faktor jak ?ast bakterialniho chromozomu , tak plazmid . Darce geneticke informace musi mit F-faktor, proto je zvan F + . [31] Konjugaci se zvy?uje geneticka diverzita bakterii.

Bakterie mohou geneticky material p?ijimat i z okolniho prost?edi, nap?. z mrtvych bakterii. Tento proces se ozna?uje jako transformace . Proces transdukce zase v praxi znamena p?enos genetickeho materialu bakterialnimi viry ( bakteriofagy ). [31]

Metabolismus [ editovat | editovat zdroj ]

Vlakna sinic obsahuji
fotosynteticka barviva a probiha
u nich oxygenni fotosynteza
( sv?telny mikroskop )

U bakterii je znamo velke mno?stvi r?znych metabolickych proces?, pravd?podobn? mnohem vic ne? u eukaryotickych organism?. [69] Tradi?n? byl typ metabolismu jednim ze zakladnich znak? pro taxonomii bakterii, ale dnes se vi, ?e taxonomie zalo?ena na t?chto znacich ?asto neodpovida skute?nemu fylogenetickemu vyvoji . [70] Metabolicka aktivita je samoz?ejm? podmin?na obsahem biogennich prvk? v substratu (uhlik, dusik, sira, fosfor) a vhodneho zdroje energie k  biosyntetickym proces?m. Auxotrofni druhy, tedy bakterie, ktere si neumi ur?itou slou?eninu syntetizovat, vy?aduji te? n?ktere r?stove faktory ( vitaminy , aminokyseliny , purinove a pyrimidinove baze). [71] Bakterialni metabolismus m??eme rozd?lit podle t?i kriterii: druh u?ivane energie , zdroj uhliku a donor elektron? . [72] Dle druhu u?ivane energie se rozli?uji bakterie fototrofni a chemotrofni , podle zdroje uhliku na autotrofni a heterotrofni a dle donor? elektron? na litotrofni a organotrofni . Tyto terminy jsou vzajemn? kombinovatelne, proto nap?iklad cyanobakterie jsou fotoautotrofni .

K fototrofnim bakteriim pat?i p?edev?im ji? zmin?ne cyanobakterie (sinice), dale zelene sirne bakterie , zelene nesirne bakterie , heliobacterie , purpurove bakterie [73] a v r. 2007 popsane chloracidobakterie . [74] V?t?ina se ozna?uje za fotoautotrofy , proto?e zpravidla ziskavaji uhlik z anorganickych zdroj? ( oxid uhli?ity ). U t?chto bakterii probiha fotosynteza , proces, ktery pohani energie ze slune?niho sv?tla a jeho vysledkem je fixace uhliku v organickych slou?eninach za pomoci Calvinova cyklu . Donorem elektron? pro redukci NADP + je bu? voda (tzv. oxygenni fotosynteza, uvolni se kyslik ), nebo jine latky ( vodik , sira , thiosulfat , sirovodik ), p?i nich? se kyslik neuvol?uje. Sinice vyu?ivaji p?i fotosynteze barviva chlorofylu a dal?ich pigment?. Mimo fotoautotrofy existuje i n?kolik fotoheterotrof? , ktere sice take fotosyntetizuji, ale jako zdroje uhliku u?ivaji organickych slou?enin ( acetat , pyruvat ). [71]

Chemotrofni bakterie, tedy bakterie vyu?ivajici energie z vhodnych chemickych reakci, mohou byt rovn?? dvojiho typu. Takzvane chemoautotrofni ziskavaji uhlik z anorganickych slou?enin, typicky oxidu uhli?iteho a chemoheterotrofni z organickych slou?enin. K chemoheterotrofnim bakteriim ?adime nap?iklad rozklada?e v p?d? (v podstat? saprofyty ) nebo bakterie podilejici se na kvasnych procesech. Zname v?ak rovn?? mnoho chemoautotrofnich skupin, nap?iklad bakterie vodikove , sirne , bakterie oxidujici ?elezo ?i siru, nitrifika?ni a dal?i. [71]

Bakterie diky svym unikatnim metabolickym pochod?m hraji vyznamnou roli v kolob?hu latek, a to zejmena v kolob?hu uhliku , dusiku a siry . Tim, ?e se podileji na rozkladu organickych latek, vraci do atmosfery oxid uhli?ity . N?ktere bakterie doka?ou z atmosfery fixovat vzdu?ny dusik , jako nap?iklad Rhizobium , ?i sinice Anabaena a Nostoc . N?ktere z t?chto bakterii jsou rovn?? obsa?eny v hlizkach bobovitych rostlin. Vyznamne jsou i bakterie, zapojene v p?em?n? dusikatych latek na dusitany a dusi?nany , p?ipadn? zp?t na vzdu?ny dusik. [75]

Ekologicke vztahy [ editovat | editovat zdroj ]

Mitochondrie vznikly pravd?podobn? z endosymbiotickych bakterii
( transmisni elektronovy mikroskop )

Bakterie jsou v p?irod? nezastupitelne ve svem vyznamu pro kolob?h latek , jako symbioticke oboustrann? prosp??ne organismy ?i jako vyrobni prost?edek v  biotechnologiich . Dale jsou tu take bakterie zp?sobujici choroby a bakterie podilejici se na rozkladu mrtve organicke hmoty ( destruenti ). Hydrolyticke bakterie jsou zodpov?dne za hydrolyzu organickych latek.

Velmi vyznamn? se v historii bakterie zapojily do vzniku eukaryotickych bun?k . Bakterie maji i sve patogeny, a to p?edev?im viry , ktere se nazyvaji bakteriofagy .

Endosymbioticka teorie [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku endosymbioticka teorie .

Podle endosymbioticke teorie se davne bakterie podilely na vzniku eukaryoticke bu?ky z primitivnich bun?k, ktere mohly byt p?ibuzne dne?nim archeim. [76] [77] Alfaproteobakterie byly pohlceny proto eukaryotickymi bu?kami za vzniku mitochondrii ?i hydrogenozom? . Tyto organely se stale nachazi u v?ech znamych eukaryot (n?kdy v redukovane podob?). Pozd?ji vedlo pohlceni dal?ich endosymbiont?, tentokrat bakterii p?ibuznych sinicim , ke vzniku chloroplast? ?as a rostlin . [78] [79]

Mutualiste [ editovat | editovat zdroj ]

Je znamo velke mno?stvi mutualistickych (oboustrann? prosp??nych) symbiotickych vztah? bakterii. Velmi ?asto se v symbiotickych svazcich u?astni sinice . Ty vstupuji jak svazk? s  houbami (tzv. cyanoli?ejniky ), ale velmi ?asto te? tvo?i symbioticke vztahy s  vy??imi rostlinami (sinice jako fixato?i dusiku ). Symbioticke sinice vegetujici v t?lech ?ivo?ich? se nazyvaji zoocyanely a maji je nap?iklad pla?t?nci (Tunicata). [80]

Mimo sinic je znamo i mnoho heterotrofnich bakterii, ktere se u?astni symbiotickych svazk?. Vyznamne jsou p?edev?im hlizkove bakterie (nap?. Rhizobium ) a take mno?stvi bakterii v t?lnich dutinach ?ivo?ich? (nap?iklad jako sou?ast st?evni mikroflory ). Znamy jsou v?ak i symbioticke bioluminiscen?ni bakterie, bakterie travici celulozu a mnohe jine. [80]

Komenzalove [ editovat | editovat zdroj ]

Bacteroides
je nej?ast?j?i lidska
st?evni bakterie [81]
( sv?telny mikroskop )

Na povrchu i uvnit? t?l organism? ?ije pom?rn? zna?ne mno?stvi bakterii, ktere nazyvame komenzalicke , pokud svemu hostiteli vyrazn? ne?kodi, ale ani vyrazn? neprospivaji. V lidskem t?le se vyskytuje mikrobiom na k??i , v cele travici soustav? (zejmena v  tlustem st?ev? ), v hornich dychacich cestach , v  uchu a oku , mo?ove trubici a vagin? ( vaginalni flora ). [27]

Takzvana st?evni mikroflora mnoha obratlovc? v?etn? ?lov?ka je p?eva?n? tvo?ena prav? komenzalickymi bakteriemi, ktere jsou v  tlustem st?ev? p?itomny v obrovskych po?tech. Mno?stvi bakterii v gramu st?evni traveniny se odhaduje na 10 12 a p?edpoklada se, ?e celkove mno?stvi st?evnich bakterii dosahuje po?tu lidskych bun?k daneho jedince ?i ho dokonce p?evy?uje. [82] [83] N?kdy komenzalicke bakterie p?echazi v  patogeny , nebo se naopak stavaji mutualisty . [84]

Mno?stvi bakterii vytva?i mikrobialni povlak i na lidske k??i . P?esto?e je lidska poko?ka sucha, slana a kysela , roste na ni velke mno?stvi bakterii, jako Corynebacterium , Staphylococcus , Micrococcus a mnohe dal?i. V?t?inou ko?ni bakterie ?iji v blizkosti potnich ?laz a u ko?ene vlas? . Bakterie jsou i d?vodem, pro? lide pachnou, kdy? se poti . [85]

Patogenni bakterie [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku bakterialni infekce .

N?ktere bakterie zp?sobuji choroby , n?kdy souhrnn? zvane bakteriozy ?i bakterialni infekce. Ty se neomezuji na ?lov?ka, naopak r?zne bakterie napadaji ?iroke spektrum hostitelskych druh? v?etn? hub , rostlin a prvok? . P?esto?e n?ktere bakterie mohou byt patogeny i na samotnem povrchu t?la daneho organismu, zna?ne mno?stvi jich vstupuje dovnit? r?znymi t?lnimi otvory, nap?iklad u rostlin pr?duchy , skrz sliznice ?ivo?ich?, ranami , p?ipadn? p?es k??i . V mist?, kde se usidli, mohou zp?sobit hnisani , ni?it tka? ?i pletiva (nap?. nekroza ) ?i ?kodit svymi vlastnimi toxiny .

Nazvy bakterialnich nemoci se ?asto tvo?i p?idanim koncovky -oza k nazvu dane patogenni bakterie. Mezi nejb??n?j?i lidske bakterialni nemoci pat?i nap?iklad zubni kaz , z va?n?j?ich nemoci je ve sv?t? velmi ?asta tuberkuloza , v roce 2002 ji byly podle WHO infikovany dv? miliardy lidi a ro?n? na ni umiraly dva miliony lidi. [27] Existuji r?zne mo?nosti nakazy. S potravou (alimentarn?) se do t?la dostava nap?iklad Salmonella ( salmoneloza ), Shigella spp. ( shigeloza provazena pr?jmy ) nebo Listeria spp. (p?vodce listeriozy ), vzdu?nou cestou nap?iklad Mycobacterium spp. ( TBC a lepra ) nebo Chlamydophila psittaci (p?vodce jedne z  chlamydioz ). Ranami se do t?la dostane nap?iklad p?vodce tetanu , Clostridium tetani . Specialni p?ipad jsou p?enosy p?es ?lenovce , vyskytujici se nap?iklad u bakterii Borrelia spp. (jeden druh p?vodcem boreliozy ), Rickettsia spp. ( tyfus a jine), a u mnohych dal?ich. P?es urogenitalni trakt se bakterie mohou dostat do t?la pohlavnim stykem , jako nap?iklad Neisseria gonorrhoeae ( kapavka ) ?i Treponema pallidum ( syfilis ). [27]

Lidske t?lo bojuje s bakteriemi pomoci n?kterych slo?ek imunitniho systemu. Proti extracelularnim bakteriim (?ijicim mimo lidske bu?ky, obvykle infekce) v t?le bojuji hlavn? bu?ky neutrofily ? k tomu jim v?ak pomaha i tzv. komplement a r?zne protilatky . Vnitrobun??ne bakterie jsou cilem aktivovanych makrofag? a T C -lymfocyt? . [86]

Vyznam pro ?lov?ka [ editovat | editovat zdroj ]

?lov?k sam ma v sob? i na sob? r?zne druhy bakterii, bez kterych by se ?asto neobe?el ( symbioza ). [87] Tyto jsou nazyvany souhrnn? jako lidsky mikrobiom . Diverzita patogen? je v?t?i u domorodc?, [88] kte?i nep?i?li do styku s moderni le?bou (ktera zp?sobuje stavy jako je antibioticka rezistence ).

Vyu?iti v pr?myslu [ editovat | editovat zdroj ]

Bakterie, jako Lactobacillus , se (spole?n? s  kvasinkami a plisn?mi ) ?asto ji? tisice let pou?ivaji k p?iprav? fermentovanych (kva?enych) potravin, jako je syr , sojova oma?ka , nakladana zelenina , kysele zeli , ocet , vino a jogurt . [89] [90] Jogurt a kefir se vyrabi kva?enim mleka za p?itomnosti bakterii; mleko diky tomuto procesu dostava jine p?ichuti. [17] Mle?nych bakterii se vyu?iva p?i pr?myslove produkci kyseliny mle?ne . Ta toti? vznika kva?enim sacharid? . Fermentaci sacharid? za p?itomnosti maselnych bakterii se zase vyu?iva k produkci kyseliny octove a maselne , kva?enim vznikle kyseliny maselne se pr?myslov? vyrabi butanol a aceton . [17] Dal?imi latkami, je? jsou produkovany bakteriemi, jsou xanthan (pou?iva se jako mazivo, p?isada do potravin, p?i vyrob? nat?rovych hmot, keramiky a r?znych dal?ich prost?edk?) a kurdlany (potencialni uplatn?ni v potravina?stvi). [91] V pr?myslu se te? uplat?uji enzymy ziskane z bakterii. N?ktere proteazy se p?idavaji do n?kterych pracich pra?k? , ke ?t?peni ?krobu se u?iva amylaz , v medicin? na?ly uplatn?ni streptokinazy . [9]

Mnohdy se v biotechnologii p?istupuje k cilenemu ?lecht?ni bakterii za u?elem zlep?eni jejich vlastnosti. V praxi to znamena hledat v kultu?e nahodne mutanty , bakterie s, nebo bez ur?iteho plazmidu , nebo je cilen? rekombinovat a mutovat. Uva?uje se nap?iklad o ?lecht?ni bakterii fixujicich dusik . [92]

Vyu?iti v ochran? ?ivotniho prost?edi [ editovat | editovat zdroj ]

Schopnost bakterii rozkladat mnohe latky se vyu?iva p?edev?im v zpracovavani (nap?. toxickeho) odpadu i jinych zp?sobech bioremediace . V  ?istirnach odpadnich vod je velmi ?asto podporovan r?st aerobnich rozkladnych bakterii tim, ?e je odpadni voda promichavana kyslikem za vzniku tzv. aktivovaneho kalu , [93] rozkladnych bakterii se v?ak na podobnem principu vyu?iva i v r?znych domacich septicich . [94] Bakterie schopne travit uhlovodiky v  rop? jsou vyu?ivany p?i ?i?t?ni ropnych skvrn ,> [95] na pla?e se n?kdy p?idava hnojivo, aby se r?st bakterii podpo?il (nap?. po havarii tankeru Exxon Valdez ). V chemickem pr?myslu se bakterie pou?ivaji k produkci nejr?zn?j?ich chemickych latek , p?ipadn? lek? ?i agrochemikalii . [96] Bakterie se rovn?? pou?ivaji namisto pesticid? v  biologickem boji proti ?k?dc?m . V tomto ohledu je znama p?dni bakterie Bacillus thuringiensis (BT). [97] Pomoci geneticky upravenych bakterii se take vyrabi inzulin a dal?i hormony , enzymy , r?stove faktory ?i protilatky . [98] [99]

Vyu?iti ve vyzkumu [ editovat | editovat zdroj ]

Ve vyzkumu se bakterii vyu?iva kv?li rychlemu r?stu a pom?rn? snadne manipulaci s nimi. Bakterie jsou modelove organismy pro molekularni biologii , genetiku a biochemii . V?dci nap?iklad cilen? mutuji DNA bakterii a nasledne fenotypy zkoumaji ? timto zp?sobem se zji??uje funkce gen? , enzym? a metabolickych cest , jejich zna?na ?ast se da pozd?ji aplikovat i na komplexn?j?i organismy. [100] Modelovym organismem je zejmena bakterie Escherichia coli . [101] Schopnosti n?kterych patogennich bakterii inkorporovat plazmidy do DNA hostitele se vyu?iva v genetickem in?enyrstvi: zejmena Agrobacterium tumefaciens je pou?ivana p?i cilene p?iprav? geneticky modifikovanych plodin . [102] Pro velice d?le?itou vyzkumnou a diagnostickou metodu PCR je nutna termostabilni DNA polymeraza . Nej?ast?ji vyu?ivane polymerazy pro PCR jsou odvozeny z polymerazy termofilni bakterie Thermus aquaticus . [103] Bakterialniho p?vodu je te? system CRISPR-Cas ?iroce vyu?ivany pro editaci DNA. [104]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ jako rodove jmeno ve sve ustni p?edna?ce, tiskem publikovane a? v r. 1830; nominativ pluralu Bacteria byl poprve pou?it a? v r. 1845 [2]
  2. ↑ U navr?enych ?i?i jsou v zahrnutych kmenech uvad?ny jen kmeny s platn? publikovanymi nazvy, nikoli kmeny typu Candidatus a jine dosud neplatn? popsane kmeny, a? by do ?i?i z fylogenetickeho hlediska pravd?podobn? spadaly

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ PORTER, J R. Antony van Leeuwenhoek: tercentenary of his discovery of bacteria.. S. 260?269. Bacteriological Reviews [online]. 1976-06 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 40, ?is. 2, s. 260?269. Dostupne online . PMID 786250 . (anglicky)  
  2. ↑ SH?SHKIN-SKARÐ, Yegor. When and how did the names Bacteria and Eubacteria originate: Resurrected facts. Microbiological Research [online]. G. Fischer in Elsevier GmbH., 2024-06 [cit. 2024-04-11]. Ro?. 283: 127676. Dostupne online . ISSN 1618-0623 . DOI 10.1016/j.micres.2024.127676 . PMID 38503219 . (anglicky)  
  3. ↑ Online Etymology dictionary. Etymology of the word "bacteria" [online]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. ↑ Pasteur's Papers on the Germ Theory [online]. LSU Law Center's Medical and Public Health Law Site, Historic Public Health Articles. Dostupne online .  
  5. ↑ The Nobel Prize in Physiology or Medicine 1905 [online]. Nobelprize.org. Dostupne online . (anglicky)  
  6. ↑ THURSTON, Alan J. Of Blood, Inflammation and Gunshot Wounds: The History of the Control of Sepsis. S. 855?861. ANZ Journal of Surgery [online]. 2000-12-05 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 70, ?is. 12, s. 855?861. Dostupne online . DOI 10.1046/j.1440-1622.2000.01983.x . (anglicky)  
  7. ↑ SCHWARTZ, Robert S. Paul Ehrlich's Magic Bullets. S. 1079?1080. New England Journal of Medicine [online]. 2004-03-11 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 350, ?is. 11, s. 1079?1080. Dostupne online . DOI 10.1056/NEJMp048021 . (anglicky)  
  8. ↑ KLABAN, Vladimir. Sv?t mikrob?; ilustrovany lexikon mikrobiologie ?ivotniho prost?edi . Hradec Kralove: Gaudeamus, 2001. ISBN   80-7041-687-4 . S. 416.  
  9. ↑ a b c d e f g h VOTAVA, Miroslav. Leka?ska mikrobiologie obecna . [s.l.]: Neptun, 2001.  
  10. ↑ WOESE, C. R.; FOX, G. E. Phylogenetic structure of the prokaryotic domain: The primary kingdoms. S. 5088?5090. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 1977-11-01 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 74, ?is. 11, s. 5088?5090. Dostupne online . DOI 10.1073/pnas.74.11.5088 . PMID 270744 . (anglicky)  
  11. ↑ WOESE, Carl R.; KANDLER, Otto; WHEELIS, Mark L. Towards a natural system of organisms: proposal for the domains Archaea, Bacteria, and Eucarya.. S. 4576?4579. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 1990-06-01 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 87, ?is. 12, s. 4576?4579. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2008-06-27. DOI 10.1073/pnas.87.12.4576 . PMID 2112744 . (anglicky)  
  12. ↑ LAWTON, Wendy Y. Researchers Break New Ground in Their Study of Bacteria [online]. Inside Brown [cit. 2008-04-22]. Dostupne v archivu po?izenem dne 06-04-2008. (anglicky)   ? neplatny odkaz !
  13. ↑ CURTIS, Thomas P.; SLOAN, William T.; SCANNELL, Jack W. Estimating prokaryotic diversity and its limits. S. 10494?10499. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 2002-08-06 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 99, ?is. 16, s. 10494?10499. Dostupne online . DOI 10.1073/pnas.142680199 . PMID 12097644 . (anglicky)  
  14. ↑ SCHLOSS, Patrick D.; HANDELSMAN, Jo. Status of the Microbial Census. S. 686?691. Microbiology and Molecular Biology Reviews [online]. 2004-12 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 68, ?is. 4, s. 686?691. Dostupne online . DOI 10.1128/MMBR.68.4.686-691.2004 . PMID 15590780 . (anglicky)  
  15. ↑ WHITMAN, William B.; COLEMAN, David C.; WIEBE, William J. Prokaryotes: The unseen majority. S. 6578?6583. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 1998-06-09 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 95, ?is. 12, s. 6578?6583. Dostupne online . DOI 10.1073/pnas.95.12.6578 . PMID 9618454 . (anglicky)  
  16. ↑ KLOTZ, Irene Mona. Lichen love space [online]. 2005. Dostupne online . (anglicky)  
  17. ↑ a b c d ROSYPAL, Stanislav. Bakteriologie a virologie . Praha: Scientia, 1994.  
  18. ↑ Moran, Laurence A. Sandwalk: Multicellular Bacteria [online]. 2008. Dostupne online .  
  19. ↑ BASSLER, Bonnie L.; LOSICK. Bacterially speaking. Cell . 2006-04-21, ro?. 125, ?is. 2, s. 237?246. Dostupne online . ISSN 0092-8674 . DOI 10.1016/j.cell.2006.04.001 .  
  20. ↑ FALCAO, Juliana P., Faith Sharp, Vanessa Sperandio. Cell-to-cell signaling in intestinal pathogens. Current Issues in Intestinal Microbiology . 2004-03, ro?. 5, ?is. 1. Dostupne online . ISSN 1466-531X .  
  21. ↑ BASSLER, Bonnie. The secret, social lives of bacteria [online]. TEDtalksDirector (P?isp?vatel), 2009-04-08. Dostupne online .  
  22. ↑ KYSILKA, Ji?i; KRMEN?IK, Pavel. Toxicon ? Escherichia coli [online]. Dostupne online .  
  23. ↑ ANGERT, Esther R.; CLEMENTS, Kendall D.; PACE, Norman R. The largest bacterium. S. 239?241. Nature [online]. 1993-03 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 362, ?is. 6417, s. 239?241. Dostupne online . DOI 10.1038/362239a0 . (anglicky)  
  24. ↑ WUETHRICH, Bernice. Giant Sulfur-Eating Microbe Found. S. 415?415. Science [online]. 1999-04-16 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 284, ?is. 5413, s. 415?415. Dostupne online . ISSN 1095-9203 . DOI 10.1126/science.284.5413.415 . PMID 10232982 . (anglicky)  
  25. ↑ PENNISI, Elizabeth. Largest bacterium ever discovered has an unexpectedly complex cell. Science [online]. American Association for the Advancement of Science, 2022-02-23 [cit. 2022-02-28]. Dostupne online . ISSN 1095-9203 . DOI 10.1126/science.ada1620 . (anglicky)  
  26. ↑ VOLLAND, Jean-Marie, et al. A centimeter-long bacterium with DNA compartmentalized in membrane-bound organelles. BioRχiv [online]. Cold Spring Harbor Laboratory, 2022-02-18 [cit. 2022-02-28]. Preprint. Dostupne online . DOI 10.1101/2022.02.16.480423 . (anglicky)  
  27. ↑ a b c d e f g h i j k l m n MURRAY, Patrick R.; ROSENTHAL, Ken S.; PFALLER, Michael A. Medical Microbiology, Fifth edition . [s.l.]: Elsevier, 2005. (anglicky)  
  28. ↑ FOLK, Robert. Nanobacteria: surely not figments, but what under heaven are they? [online]. 1997. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu . (anglicky)  
  29. ↑ HART, Stephen. Small World [online]. 2003. Dostupne online . (anglicky)  
  30. ↑ PETR, Jaroslav. Nanobakterie jsou ne?ive [online]. Osel.cz, 2008. Dostupne online .  
  31. ↑ a b c d e f CAMPBELL, N. A.; REECE, J. B. Biologie . [s.l.]: Computer press, 2006.  
  32. ↑ ?I?EK, Alois. Praktika z veterinarni bakteriologie a mykologie . Brno: VFU Brno, 1999.  
  33. ↑ a b c d TODAR, Kenneth. Textbook of Bacteriology [online]. 2008. Dostupne online . (anglicky)  
  34. ↑ ?EPI?KA, Ivan, et al. Pohyb . Praha: Ust?edni komise biologicky olympiady, NIDM ?R, 2005. Dostupne online .  
  35. ↑ a b CASJENS, Sherwood, Wai Mun Huang. Linear chromosomal physical and genetic map of Borrelia burgdorferi , the Lyme disease agent. Molecular Microbiology . 1993, ro?. 8, ?is. 5, s. 967?980. Dostupne online . DOI 10.1111/j.1365-2958.1993.tb01641.x .  
  36. ↑ SLATER, Steven C.; GOLDMAN, Barry S.; GOODNER, Brad; SETUBAL, Joao C.; FARRAND, Stephen K.; NESTER, Eugene W.; BURR, Thomas J. Genome Sequences of Three Agrobacterium Biovars Help Elucidate the Evolution of Multichromosome Genomes in Bacteria. S. 2501?2511. Journal of Bacteriology [online]. 2009-04-15 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 191, ?is. 8, s. 2501?2511. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2018-06-02. DOI 10.1128/JB.01779-08 . (anglicky)  
  37. ↑ FUERST, John A. Intracellular Compartmentation in Planctomycetes. Annual Review of Microbiology . 2005-05-23, ro?. 59, s. 299?328. Dostupne online . DOI 10.1146/annurev.micro.59.030804.121258 .   Archivovano 30. 5. 2020 na Wayback Machine .
  38. ↑ LINDSAY, Margaret R., Richard I. Webb, Marc Strous, Mike S. Jetten, Margaret K. Butler, Rebecca J. Forde, John A. Fuerst. Cell compartmentalisation in planctomycetes: novel types of structural organisation for the bacterial cell. Archives of Microbiology . 2004-02-19, ro?. 175, ?is. 6, s. 413?429. Dostupne online . DOI 10.1007/s002030100280 .   [ nedostupny zdroj ]
  39. ↑ SANTARELLA-MELLWIG, Rachel; FRANKE, Josef; JAEDICKE, Andreas, Matyas Gorjanacz, Ulrike Bauer, Aidan Budd, Iain W. Mattaj, Damien P. Devos. The Compartmentalized Bacteria of the Planctomycetes-Verrucomicrobia-Chlamydiae Superphylum Have Membrane Coat-Like Proteins. S. e1000281. PLoS Biology [online]. 19. leden 2010 [cit. 2010-01-21]. Svazek 8, ?is. 1, s. e1000281. Dostupne online . PDF [1] . ISSN 1545-7885 . DOI 10.1371/journal.pbio.1000281 . (anglicky)  
  40. ↑ Introduction to the Archaean [online]. University of California [cit. 2008-04-23]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-05-01. (anglicky)  
  41. ↑ Looking for the last universal common ancestor of all living organisms. phys.org [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupne online .  
  42. ↑ SCHOPF, J. William. Disparate rates, differing fates: tempo and mode of evolution changed from the Precambrian to the Phanerozoic. S. 6735?6742. Proceedings of the National Academy of Sciences [online]. 1994-07-19 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 91, ?is. 15, s. 6735?6742. Dostupne online . DOI 10.1073/pnas.91.15.6735 . (anglicky)  
  43. ↑ DELONG, Edward F.; PACE, Norman R. Environmental Diversity of Bacteria and Archaea. S. 470?478. Systematic Biology [online]. 2001-08-01 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 50, ?is. 4, s. 470?478. Dostupne online . DOI 10.1080/10635150118513 . (anglicky)  
  44. ↑ BROWN, James R.; DOOLITTLE, W. Ford. Archaea and the prokaryote-to-eukaryote transition.. S. 456?502. Microbiology and Molecular Biology Reviews [online]. 1997-12 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 61, ?is. 4, s. 456?502. Dostupne online . ISSN 1092-2172 . PMID 9409149 . (anglicky)  
  45. ↑ DI GIULIO, Massimo. The Universal Ancestor and the Ancestor of Bacteria Were Hyperthermophiles. S. 721?730. Journal of Molecular Evolution [online]. 2003-12 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 57, ?is. 6, s. 721?730. Dostupne online . DOI 10.1007/s00239-003-2522-6 . (anglicky)  
  46. ↑ BATTISTUZZI, Fabia U; FEIJAO, Andreia; HEDGES, S Blair. A genomic timescale of prokaryote evolution: insights into the origin of methanogenesis, phototrophy, and the colonization of land. S. 44. BMC Evolutionary Biology [online]. 2004 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 4, ?is. 1, s. 44. Dostupne online . DOI 10.1186/1471-2148-4-44 . PMID 15535883 . (anglicky)  
  47. ↑ CAVALIER-SMITH, Thomas. Cell evolution and Earth history: stasis and revolution. S. 969?1006. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences [online]. 2006-06-29 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 361, ?is. 1470, s. 969?1006. Dostupne online . DOI 10.1098/rstb.2006.1842 . PMID 16754610 . (anglicky)  
  48. ↑ CAVALIER-SMITH, Thomas. Rooting the tree of life by transition analyses. S. 19. Biology Direct [online]. 2006 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 1, ?is. 1, s. 19. Dostupne online . DOI 10.1186/1745-6150-1-19 . PMID 16834776 . (anglicky)  
  49. ↑ WOODS, Gail L.; WALKER, David H. Detection of infection or infectious agents by use of cytologic and histologic stains.. S. 382?404. Clinical Microbiology Reviews [online]. 1996-07-01 [cit. 2021-01-07]. Ro?. 9, ?is. 3, s. 382?404. Dostupne online . DOI 10.1128/CMR.9.3.382 . PMID 8809467 . (anglicky)  
  50. ↑ LOUIE, Marie; LOUIE, Lisa; SIMOR, Andrew E. The role of DNA amplification technology in the diagnosis of infectious diseases. S. 301?309. CMAJ [online]. 2000-08-08 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 163, ?is. 3, s. 301?309. Dostupne online . ISSN 0820-3946 . (anglicky)  
  51. ↑ Thomson R., Bertram H. Laboratory diagnosis of central nervous system infections. Infect Dis Clin North Am . 2001, ro?. 15, ?is. 4, s. 1047?71. Dostupne online . (anglicky)  
  52. ↑ OLSEN, Gary J.; WOESE, Carl R.; OVERBEEK, Ross A. The winds of (evolutionary) change: Breathing new life into microbiology. S. MCS??P402-1293, 205047. Journal of Bacteriology [online]. 1996-03-01 [cit. 2021-01-06]. S. MCS??P402-1293, 205047. Dostupne online . DOI 10.2172/205047 . PMID 8282683 . (anglicky)  
  53. ↑ OREN, Aharon; GARRITY, George M. Valid publication of the names of forty-two phyla of prokaryotes. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology [online]. 2021-10-20 [cit. 2024-03-25]. Ro?. 71, ?is. 10. DOI 10.1099/ijsem.0.005056 . PMID 34694987 . (anglicky)  
  54. ↑ OREN, Aharon; GOKER, Markus. Candidatus List. Lists of names of prokaryotic Candidatus phyla. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology [online]. 2023-05-09. Ro?. 73, ?is. 5. DOI 10.1099/ijsem.0.005821 . PMID 37159402 . (anglicky)  
  55. ↑ LPSN. Domain Bacteria . Dostupne online (anglicky)
  56. ↑ RUGGIERO, Michael A.; GORDON, Dennis P.; ORRELL, Thomas M., BAILLY, Nicolas; BOURGOIN, Thierry; BRUSCA, Richard C.; CAVALIER-SMITH, Thomas ; GUIRY, Michael D.; KIRK, Paul M. A Higher Level Classification of All Living Organisms. PLoS ONE [online]. 29. duben 2015. Svazek 10, ?is. 4: e0119248. Dostupne online . PPT [2] . PNG [3] . ISSN 1932-6203 . DOI 10.1371/journal.pone.0130114 . PMID 25923521 . (anglicky)  
  57. ↑ RUGGIERO, Michael A.; GORDON, Dennis P.; ORRELL, Thomas M., BAILLY, Nicolas; BOURGOIN, Thierry; BRUSCA, Richard C.; CAVALIER-SMITH, Thomas ; GUIRY, Michael D.; KIRK, Paul M. Correction: A Higher Level Classification of All Living Organisms. PLoS ONE [online]. 11. ?erven 2015. Svazek 10, ?is. 6: e0130114. Dostupne online . PPT [4] . PNG [5] . ISSN 1932-6203 . DOI 10.1371/journal.pone.0130114 . PMID 26068874 . (anglicky)  
  58. ↑ OREN, Aharon. Emendation of Principle 8, Rules 5b, 8, 15, 33a, and Appendix 7 of the International Code of Nomenclature of Prokaryotes to include the categories of kingdom and domain. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology [online]. Microbiology Society, 2023-11-01 [cit. 2024-05-28]. Ro?. 73, ?is. 11. ISSN 1466-5034 . DOI 10.1099/ijsem.0.006123 . PMID 37909283 . (anglicky)  
  59. ↑ GOKER, Markus; OREN, Aharon. Valid publication of names of two domains and seven kingdoms of prokaryotes. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology [online]. Microbiology Society, 2024-01-22 [cit. 2024-05-28]. Ro?. 74, ?is. 1. DOI 10.1099/ijsem.0.006242 . (anglicky)  
  60. ↑ a b c KAPRALEK, Franti?ek. Fyziologie bakterii . [s.l.]: Statni pedagogicke nakladatelstvi, 1986. S. 603.  
  61. ↑ ANGERT, Esther R. Alternatives to binary fission in bacteria. S. 214?224. Nature Reviews Microbiology [online]. 2005-03 [cit. 2021-01-07]. Ro?. 3, ?is. 3, s. 214?224. Dostupne online . DOI 10.1038/nrmicro1096 . (anglicky)  
  62. ↑ ?IHOVA AMBRO?OVA, J. Sinice, t?ida Cyanophyceae, odd?leni Cyanophyta [online]. V?CHT Praha. Dostupne online .  
  63. ↑ LINDQUIST, John. Nutrition and Cultivation of Bacteria ? Page 1 [online]. University of Wisconsin [cit. 2008-05-15]. Dostupne v archivu po?izenem dne 09-05-2008. (anglicky)  
  64. ↑ Ustav biochemie a mikrobiologie V?CHT Praha. Kultivace mikroorganism? [online]. Vysoka ?kola chemicko-technologicka v Praze. Dostupne online .   [ nedostupny zdroj ] ? neplatny odkaz !
  65. ↑ HINNEBUSCH, Joe; TILLY, Kit. Linear plasmids and chromosomes in bacteria. S. 917?922. Molecular Microbiology [online]. 1993-12 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 10, ?is. 5, s. 917?922. Dostupne online . DOI 10.1111/j.1365-2958.1993.tb00963.x . PMID 7934868 . (anglicky)  
  66. ↑ BENNETT, G. M.; MORAN, N. A. Small, smaller, smallest: the origins and evolution of ancient dual symbioses in a Phloem-feeding insect. Genome Biol Evol . 2013, ro?. 5, ?is. 9, s. 1675 ?88. Dostupne online . DOI 10.1093/gbe/evt118 . PMID 23918810 .  
  67. ↑ PRADELLA, Silke; HANS, Astrid; SPROER, Cathrin; REICHENBACH, Hans; GERTH, Klaus; BEYER, Stefan. Characterisation, genome size and genetic manipulation of the myxobacterium Sorangium cellulosum So ce56. S. 484?492. Archives of Microbiology [online]. 2002-12-01 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 178, ?is. 6, s. 484?492. Dostupne online . DOI 10.1007/s00203-002-0479-2 . (anglicky)  
  68. ↑ BELFORT, M; REABAN, M E; COETZEE, T; DALGAARD, J Z. Prokaryotic introns and inteins: a panoply of form and function.. S. 3897?3903. Journal of bacteriology [online]. 1995 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 177, ?is. 14, s. 3897?3903. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2020-12-01. DOI 10.1128/jb.177.14.3897-3903.1995 . (anglicky)  
  69. ↑ NEALSON, K. Post-Viking microbiology: new approaches, new data, new insights. Orig Life Evol Biosph . 1999, ro?. 29, ?is. 1, s. 73?93. (anglicky)  
  70. ↑ XU, Jianping. Microbial ecology in the age of genomics and metagenomics: concepts, tools, and recent advances. S. 1713?1731. Molecular Ecology [online]. 2006 [cit. 2021-01-07]. Ro?. 15, ?is. 7, s. 1713?1731. Dostupne online . DOI 10.1111/j.1365-294X.2006.02882.x . (anglicky)  
  71. ↑ a b c ROSYPAL, Stanislav . Novy p?ehled biologie . [s.l.]: Scientia, 2003. S. 797.  
  72. ↑ ZILLIG, Wolfram. Comparative biochemistry of Archaea and Bacteria. S. 544?551. Current Opinion in Genetics & Development [online]. 1991-12 [cit. 2021-01-07]. Ro?. 1, ?is. 4, s. 544?551. Dostupne online . DOI 10.1016/S0959-437X(05)80206-0 . (anglicky)  
  73. ↑ HELLINGWERF, K. J.; CRIELAARD, W.; HOFF, W. D.; MATTHIJS, H. C. P.; MUR, L. R.; VAN ROTTERDAM, B. J. Photobiology of Bacteria. S. 331?347. Antonie van Leeuwenhoek [online]. 1994-12 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 65, ?is. 4, s. 331?347. Dostupne online . DOI 10.1007/BF00872217 . PMID 7832590 . (anglicky)  
  74. ↑ BRYANT, Donald A.; COSTAS, Amaya M. Garcia; MARESCA, Julia A.; CHEW, Aline Gomez Maqueo; KLATT, Christian G.; BATESON, Mary M.; TALLON, Luke J. Candidatus Chloracidobacterium thermophilum: An Aerobic Phototrophic Acidobacterium. S. 523?526. Science [online]. 2007-07-27 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 317, ?is. 5837, s. 523?526. Dostupne online . DOI 10.1126/science.1143236 . (anglicky)  
  75. ↑ University of California ? Museum of Paleontology. Bacteria: Life History and Ecology [online]. [cit. 2008-04-25]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-05-08. (anglicky)  
  76. ↑ POOLE, Anthony M.; PENNY, David. Evaluating hypotheses for the origin of eukaryotes. S. 74?84. BioEssays [online]. 2007-01 [cit. 2021-01-05]. Ro?. 29, ?is. 1, s. 74?84. Dostupne online . DOI 10.1002/bies.20516 . PMID 17187354 . (anglicky)  
  77. ↑ DYALL, S. D. Ancient Invasions: From Endosymbionts to Organelles. S. 253?257. Science [online]. 2004-04-09 [cit. 2021-01-05]. Ro?. 304, ?is. 5668, s. 253?257. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2021-08-30. DOI 10.1126/science.1094884 . (anglicky)  
  78. ↑ LANG, B. Franz; GRAY, Michael W.; BURGER, Gertraud. Mitochondrial Genome Evolution and the Origin of Eukaryotes. S. 351?397. Annual Review of Genetics [online]. 1999-12 [cit. 2021-01-05]. Ro?. 33, ?is. 1, s. 351?397. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2021-03-30. DOI 10.1146/annurev.genet.33.1.351 . (anglicky)  
  79. ↑ MCFADDEN, Geoffrey Ian. Endosymbiosis and evolution of the plant cell. S. 513?519. Current Opinion in Plant Biology [online]. 1999-12 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 2, ?is. 6, s. 513?519. Dostupne online . DOI 10.1016/S1369-5266(99)00025-4 . (anglicky)  
  80. ↑ a b ?EPI?KA, Ivan; KOLA?, Filip; SYNEK, Petr. Mutualismus, vzajemn? prosp??na symbioza; P?ipravny text ? biologicka olympiada 2007?2008 . Praha: NIDM ?R, 2007. S. 87.  
  81. ↑ RIGOTTIER-GOIS, Lionel; ROCHET, Violaine; GARREC, Nathalie; SUAU, Antonia; DORE, Joel. Enumeration of Bacteroides Species in Human Faeces by Fluorescent in situ Hybridisation Combined with Flow Cytometry Using 16S rRNA Probes. S. 110?118. Systematic and Applied Microbiology [online]. 2003-01 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 26, ?is. 1, s. 110?118. Dostupne online . DOI 10.1078/072320203322337399 . PMID 12747418 . (anglicky)  
  82. ↑ SENDER, Ron; FUCHS, Shai; MILO, Ron. Are We Really Vastly Outnumbered? Revisiting the Ratio of Bacterial to Host Cells in Humans. Cell . 2016-01-28, ro?. 164, ?is. 3, s. 337?340. PMID 26824647 . Dostupne online [cit. 2016-02-12]. ISSN 1097-4172 . DOI 10.1016/j.cell.2016.01.013 . PMID 26824647 .  
  83. ↑ GUARNER, Francisco; MALAGELADA, Juan-R. Gut flora in health and disease. Lancet (London, England) . 2003-02-08, ro?. 361, ?is. 9356, s. 512?519. PMID 12583961 . Dostupne online [cit. 2016-02-12]. ISSN 0140-6736 . DOI 10.1016/S0140-6736(03)12489-0 . PMID 12583961 .  
  84. ↑ MUELLER, C; MACPHERSON, A. J. Layers of mutualism with commensal bacteria protect us from intestinal inflammation. Gut . Unor 2006, ro?. 55(2), s. 276?284. Dostupne online . (anglicky)  
  85. ↑ Anonym. Microbial Flora of Skin [online]. [cit. 2008-04-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 25-02-2008. (anglicky)   ? neplatny odkaz !
  86. ↑ FEREN?IK, M.; ROVENSKY, J.; SHOENFELD, Y; MA?HA, V. Imunitni system; informace pro ka?deho . 1. ?eske. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005.  
  87. ↑ ?lov?k jako ekosystem. ekonom.cz [online]. 2012-10-11 [cit. 2021-01-05]. Dostupne online .  
  88. ↑ http://www.jhnewsandguide.com/jackson_hole_daily/our_world_people/our_world/unprecedented-germ-diversity-found-in-remote-amazonian-tribe/article_baa6f54a-5722-5ea2-a014-462f5bcd1ff6.html [ nedostupny zdroj ] ? Unprecedented germ diversity found in remote Amazonian tribe ? neplatny odkaz !
  89. ↑ JOHNSON, M.E.; LUCEY, J.A. Major Technological Advances and Trends in Cheese. S. 1174?1178. Journal of Dairy Science [online]. 2006-04 [cit. 2021-01-07]. Ro?. 89, ?is. 4, s. 1174?1178. Dostupne online . DOI 10.3168/jds.S0022-0302(06)72186-5 . PMID 16537950 . (anglicky)  
  90. ↑ HAGEDORN, Scott; KAPHAMMER, Bryan. Microbial Biocatalysis in the Generation of Flavor and Fragrance Chemicals. S. 773?800. Annual Review of Microbiology [online]. 1994-10 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 48, ?is. 1, s. 773?800. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2021-03-08. DOI 10.1146/annurev.mi.48.100194.004013 . (anglicky)  
  91. ↑ K?DELA, Vaclav; NOVACKY, Anton; FUCIKOVSKY, Leopold. Rostlinoleka?ska bakteriologie . [s.l.]: Academia, 2002. S. 346.  
  92. ↑ BALL, Christopher. Genetics and Breeding of Industrial Microorganisms . [s.l.]: CRC Press, 1984. Dostupne online . ISBN   0849356725 . S. 203 ♀4 url = http://books.google.com/books?id=3wiwjhMN5DQC&printsec=frontcover&dq=Mutation+Breeding+bacteria&as_brr=3&hl=cs&source=gbs_summary_r&cad=0 .  
  93. ↑ Beychok, Milton R. Performance on surface-aerated basins. Chemical Engineering Progress, Symposium series . 1971, ro?. 67, ?is. 107, s. 322?339. Dostupne v archivu po?izenem dne 14-11-2007. (anglicky)   Archivovano 14. 11. 2007 na Wayback Machine . ? neplatny odkaz !
  94. ↑ Septic Systems for Waste Water Disposal, on-line version of American Ground Water Trust's Consumer Awareness Information Pamphlet [online]. [cit. 2008-05-20]. Dostupne v archivu po?izenem dne 17-05-2008. (anglicky)   ? neplatny odkaz !
  95. ↑ COHEN, Yehuda. Bioremediation of oil by marine microbial mats. S. 189?193. International Microbiology [online]. 2002-12-01 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 5, ?is. 4, s. 189?193. Dostupne online . DOI 10.1007/s10123-002-0089-5 . PMID 12497184 . (anglicky)  
  96. ↑ LIESE, Andreas; VILLELA FILHO, Murillo. Production of fine chemicals using biocatalysis. S. 595?603. Current Opinion in Biotechnology [online]. 1999-12-01 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 10, ?is. 6, s. 595?603. Dostupne online . DOI 10.1016/S0958-1669(99)00040-3 . (anglicky)  
  97. ↑ ARONSON, Arthur I.; SHAI, Yechiel. Why Bacillus thuringiensis insecticidal toxins are so effective: unique features of their mode of action. S. 1?8. FEMS Microbiology Letters [online]. 2001-02 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 195, ?is. 1, s. 1?8. Dostupne online . DOI 10.1111/j.1574-6968.2001.tb10489.x . PMID 11166987 . (anglicky)  
  98. ↑ WALSH, Gary. Therapeutic insulins and their large-scale manufacture. S. 151?159. Applied Microbiology and Biotechnology [online]. 2005-04 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 67, ?is. 2, s. 151?159. Dostupne online . DOI 10.1007/s00253-004-1809-x . PMID 15580495 . (anglicky)  
  99. ↑ GRAUMANN, Klaus; PREMSTALLER, Andreas. Manufacturing of recombinant therapeutic proteins in microbial systems. S. 164?186. Biotechnology Journal [online]. 2006-02 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 1, ?is. 2, s. 164?186. Dostupne online . DOI 10.1002/biot.200500051 . PMID 16892246 . (anglicky)  
  100. ↑ SERRES, Margrethe H; GOPAL, Shuba; NAHUM, Laila A; LIANG, Ping; GAASTERLAND, Terry; RILEY, Monica. A functional update of the Escherichia coli K-12 genome. S. research0035.1. Genome Biology [online]. 2001 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 2, ?is. 9, s. research0035.1. Dostupne online . DOI 10.1186/gb-2001-2-9-research0035 . PMID 11574054 . (anglicky)  
  101. ↑ ALMAAS, E.; KOVACS, B.; VICSEK, T.; OLTVAI, Z. N.; BARABASI, A.-L. Global organization of metabolic fluxes in the bacterium Escherichia coli. S. 839?843. Nature [online]. 2004-02 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 427, ?is. 6977, s. 839?843. Dostupne online . DOI 10.1038/nature02289 . (anglicky)  
  102. ↑ HIEI, Yukoh; KOMARI, Toshihiko. Agrobacterium-mediated transformation of rice using immature embryos or calli induced from mature seed. S. 824?834. Nature Protocols [online]. 2008-05 [cit. 2021-01-06]. Ro?. 3, ?is. 5, s. 824?834. Dostupne online . DOI 10.1038/nprot.2008.46 . PMID 18451790 . (anglicky)  
  103. ↑ PRESCOTT, Lansing M. Microbiology . 5. vyd. Boston: McGraw-Hill Dostupne online . ISBN   0-07-232041-9 , ISBN   978-0-07-232041-1 . OCLC 46319741 S. 326.  
  104. ↑ PETR, Jaroslav. CRISPR: p?esna st?elba na geneticke cile. Vesmir . 2015. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • BEDNA?, Marek, et al. Leka?ska mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie . Praha: Triton, 1996. 560 s. ISBN   80-2380-297-6 .  
  • VOTAVA, Miroslav. Leka?ska mikrobiologie obecna . Brno: Neptun, 2001. 247 s. ISBN   80-902896-2-2 .  
  • VOTAVA, Miroslav. Leka?ska mikrobiologie specialni . Brno: Neptun, 2003. 495 s. ISBN   80-902896-6-5 .  
  • KLABAN, Vladimir. Sv?t mikrob?; ilustrovany lexikon mikrobiologie ?ivotniho prost?edi . Hradec Kralove: Gaudeamus, 2001. 416 s. ISBN   80-7041-687-4 .  
  • KAPRALEK, Franti?ek. Zaklady bakteriologie . Praha: Karolinum, 2000. 241 s. ISBN   80-7184-811-5 .  
  • KAPRALEK, Franti?ek. Fyziologie bakterii . [s.l.]: Statni pedagogicke nakladatelstvi, 1986. 603 s.  
  • LHOTSKY, Josef.  Uvod do studia symbiotickych interakci mikroorganism?. Novy pohled na viry a bakterie . Praha, Academia, 2015, 208 s.
  • K?DELA, Vaclav; NOVACKY, Anton; FUCIKOVSKY, Leopold. Rostlinoleka?ska bakteriologie . Praha: Academia, 2002. 346 s. ISBN   80-200-0899-3 .  
  • ROSYPAL, Stanislav . Bakteriologie a virologie . Praha: Scientia, 1994. 67 s. ISBN   80-85827-16-6 .  
  • ROSYPAL, Stanislav . Novy p?ehled biologie . Praha: Scientia, 2003. 797 s. ISBN   80-7183-268-5 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Bakterie&oldid=23959656 “