Anna Boleynova
kralovna-cho?
Anna Boleynova, druha man?elka Jind?icha VIII.
Doba vlady	1533?1536
Korunovace	1. ?ervna 1533
Tituly	Lady Anne Boleyn Jeji Veli?enstvo kralovna Ctihodna markyza z Pembroku
Nabo?enstvi	Anglikanska cirkev
Narozeni	1501-1507 Blickling, Velka Britanie
Umrti	19. kv?tna 1536 (ve v?ku 29-35 let) Tower , Londyn
Poh?bena	Londyn , Tower , kostel St. Peter ad Vincula
P?edch?dce	Kate?ina Aragonska
Nastupce	Jana Seymourova
S?atek	28. kv?tna 1533 ? 17. kv?tna 1536
Man?el	Jind?ich VIII. Tudor
Potomci	Al?b?ta I.
Rod	Boleynovi
Otec	Thomas Boleyn
Matka	Al?b?ta Howardova
Podpis
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Anna Boleynova , anglicky Anne Boleyn ( 1501/1507 ? 19. kv?tna 1536 ), byla anglicka kralovna (1533?1536), druha man?elka Jind?icha VIII. a matka kralovny Al?b?ty I. Jind?ichova svatba s Annou a jeji nasledna poprava z ni ud?laly kli?ovou postavu politickeho a nabo?enskeho p?evratu, ktery byl za?atkem anglicke reformace .

Jako dcera Sira Thomase Boleyna , 1. hrab?te z Wiltshire, a jeho man?elky Lady Al?b?ty Howardove , dcery Thomase Howarda, 2. vevody z Norfolku , byla Anna urozen?j?i ne? Jind?ichovy pozd?j?i man?elky Jana Seymourova nebo Kate?ina Parrova . Svym p?vodem se v?ak nemohla vyrovnat sve p?edch?dkyni Kate?in? Aragonske , pochazejici ze ?pan?lske kralovske rodiny, ani Ann? Klevske , ktera byla dcerou ?imskon?meckeho kni?ete .

Vzd?lavala se v Nizozemsku a Francii. Byla dvorni damou kralovny Klaudie Francouzske . Anna se vratila do Anglie za?atkem roku 1522, aby se provdala za sveho irskeho bratrance Jamese Butlera, 9. hrab?te z Ormondu. Plany na svatbu se rozpadly a misto toho obdr?ela misto u dvora jako dvorni dama kralovny Kate?iny Aragonske .

Roku 1523 byla tajn? zasnoubena s Jind?ichem Percym, to skon?ilo, kdy? Percyho otec odmitl podpo?it jejich zasnoubeni. V lednu 1524 ji kardinal Wolsey poslal zp?t dom? na hrad Hever . V unoru nebo b?eznu 1526 za?al Jind?ich VIII. o Annu usilovat. Odolavala jeho svad?ni a odmitla byt jeho milenkou, co? d?iv byla jeji sestra Marie. Brzy se z Anny stal hlavni d?vod, pro? Jind?ich tou?il po anulaci s?atku s Kate?inou Aragonskou . Kdy? bylo jasne, ?e pape? Klement VII. nepovoli anulaci, katolicka cirkev v Anglii ztratila svou silu. Roku 1532 Jind?ich ustanovil Annu markyzou z Pembroku.

Jind?ich a Anna se oficialn? vzali 25. ledna 1533 po tajne svatb? 14. listopadu 1532. 23. kv?tna 1533, nov? jmenovany arcibiskup canterbursky Thomas Cranmer prohlasil man?elstvi Jind?icha a Kate?iny za neplatne a man?elstvi Jind?icha s Annou za platne. Kratce pote se hlavou anglicke cirkve stava panovnik a ne pape?.

Anna byla korunovana anglickou kralovnou 1. ?ervna 1533. 7. za?i porodila budouci kralovnu Al?b?tu I. Pro Jind?icha bylo narozeni hol?i?ky zklamanim, a pote doufal, ?e te? budou nasledovat chlapci. Anna nasledn? t?ikrat potratila. V b?eznu 1536 se Jind?ich zamiloval do jeji dvorni damy Jany Seymourove . Aby se s ni mohl o?enit, musel Jind?ich najit d?vody ukon?it man?elstvi s Annou. V dubnu 1536 za?alo vy?et?ovani z velezrady kralovny Anny. 2. kv?tna byla zat?ena a poslana do Toweru . S?ata byla 19. kv?tna me?em, ktery si vy?adala, nebo? to v Anglii nebylo zvykem (popravovalo se sekyrou).

Moderni historici usuzuji, ?e zlo?iny, za ktere byla odsouzena, nap?iklad cizolo?stvi , incest , ?arod?jnictvi a pokus o kralovra?du, jsou neprave a kralovna byla nevinna. Provinila se jen v jednom ? nedala Jind?ichovi syna.

Po korunovaci jeji dcery Al?b?ty byla Anna uctivana jako mu?ednice a hrdinka anglicke reformace. V pr?b?hu staleti byla inspiraci nebo byla zmi?ovana ve spoust? um?leckych a kulturnich dilech. Byla nazyvana nejvlivn?j?i a nejd?le?it?j?i kralovnou-man?elkou v anglickych d?jinach, proto?e nebyt anulovani s?atku s Kate?inou Aragonskou, nevznikla by anglikanska cirkev .

Mladi (narozeni ? 1522) [ editovat | editovat zdroj ]

Jeji otec Sir Thomas Boleyn, pozd?j?i hrab? z Wiltshiru a z Ormonde, byl uznavany diplomat s velkym jazykovym nadanim. Ji? kral Jind?ich VII. jej ?asto posilal na diplomaticke mise do zahrani?i . Kv?li nedostatk?m farnich zaznam? teto doby (vzaly za sve v dramatickych udalostech po smrti Eduarda VI. ) neni mo?ne ur?it datum, kdy se ona sama narodila.

D?kazy pochazejici ze 16. stoleti jsou neslu?itelne s n?kolika dal?imi daty, na ktere poukazuji jini auto?i. Italsky d?jepisec z roku 1600 ozna?il jako rok jejiho narozeni 1499 , zatimco nap?. ze? Thomase More hovo?il a? o roku 1512 . V?echny ostatni dohady spadaji do obdobi mezi roky 1499 a 1512 . N?kte?i sou?asni historici se shoduji na roku 1501 .

Za d?le?ity pisemny d?kaz ante quem lze pova?ovat Anin dopis z roku 1514 . Je psan ve francouz?tin? (Anna byla bilingvni) a pi?e jej otci, ktery stale ?il v Anglii, zatimco Anna kon?ila studium ve Francii. Profesor Ives poukazuje na dobrou stylistiku dopisu, a take na vyzraly rukopis ? to v?e pak podle n?j dokazuje, ?e v teto dob? musela Anna byt star?i ne? t?inact let. ^{[ zdroj? ]}

Tuto verzi chronologie podporovuje tvrzeni kronika?e 16. stoleti, ktery napsal, ?e Ann? bylo dvacet let, kdy? se s rodi?i a sourozenci vratila z Francie dom? do Anglie. Tyto zav?ry nejsou ov?em v souladu s udaji histori?ky Warnickove; v jejich knihach a ?lancich se uvadi pro rok 1522 Annin v?k 16 let. Mnoho akademik? tento spor uzavira nazorem, ?e p?esne datum jejiho narozeni zkratka nebude nikdy znamo. U jejich sourozenc? neni rovn?? znamo, kdy se p?esn? narodili, je v?ak pravd?podobne, ?e jeji sestra Marie byla star?i. ^[1] Mariiny d?ti byly toti? p?esv?d?ene, ?e jejich matka byla star?i ne? Anna. Jejich bratr George se narodil kolem roku 1504. ^[2]

Anna a Jind?ich [ editovat | editovat zdroj ]

Je dolo?eno, ?e se Anna Boleynova vratila z Francie do Anglie v roce 1522 . Kral Jind?ich VIII. pro?ival v te dob? va?nivy vztah s jeji star?i sestrou Marii, p?i?em? m?l za sebou i mladickou lasku s jejich matkou Al?b?tou Howardovou. O t?i roky pozd?ji se Jind?ich VIII. za?al zajimat i o Annu a zamiloval se do ni. Anna stravila sve d?tstvi ve Francii, perfektn? ovladala francouz?tinu a dokazala se chovat dle francouzske mody , jak se u kralovskeho dvora o?ekavalo. Dle anglickeho standardu nebyla krasna. Vzhledem p?ipominala spi?e Francouzku. Byla drobna, tmavovlasa a tmavooka, oproti kralovn? Kate?in? Aragonske velmi ?tihla, m?la uzky obli?ej, vysoke ?elo a dlouhy krk. Byla velmi bystra, pohotova, inteligentni, um?la skv?le tan?it, zpivat a jezdit na koni, co? byl proti opakovan? t?hotne, pomale a v??n? se modlici kralovn?, ktera nosila pod ?atem ?in?nou ko?ili, velky rozdil. V?echny tyto vlastnosti po ni pozd?ji zd?dila jeji dcera Al?b?ta. Kdy? se ji Jind?ich za?al dvo?it, dlouho odmitala stat se jeho milenkou, patrn? proto, ?e necht?la skon?it jako jeji matka Al?b?ta Howardova a sestra Marie Boleynova, o ktere Jind?ich brzy ztratil zajem. Misto toho se pokusila vyu?it problem? v kralov? man?elstvi s Kate?inou Aragonskou. Kral pot?eboval mu?skeho potomka, d?dice tr?nu, Kate?ina v?ak porodila pouze jedinou p?e?iv?i dceru Marii , a skoro v?echny chlapce mrtve.

Tyto dynasticke d?vody vedly krale Jind?icha k tomu, ?e pod natlakem inteligentni a panova?ne Anny po?adal o anulaci s?atku s Kate?inou Aragonskou. Rozvod od?vod?oval tim, ?e zh?e?il proti Bohu tim, ?e si vzal ?enu sveho bratra. Hodn? tehdej?ich lidi poukazovalo na to, ?e mu to v dob? jejich s?atku v?bec nevadilo, prav? naopak to pova?oval za ten nejlep?i napad. Jejich s?atek se projednaval mezi biskupy i p?ed parlamentem. Jind?ich si byl jisty, ?e cirkev jeho navrh na rozvod podpo?i. Kdy? ale kralovna Kate?ina dorazila k soudu p?ed biskupy zastupujici pape?e, bylo jiste, ?e rozvod bude muset byt vykonstruovan jinak. Kate?ina se slzami v o?ich p?ed Jind?ichem klesla na kolena, dovolavala se pravdy, ?e do jeho lo?e p?i?la jako panna a je tudi? z Bo?i v?le kralovnou. Kdy? pote omdlela a vyna?eli ji ven, lide ji provolavali slavu. Pote za?alo byt jiste, ?e pape? Klement VII. s anulaci s?atku nebude souhlasit. Objevily se tudi? prvni my?lenky na odluku Anglie od ?imskokatolicke cirkve .

Thomas Wolsey , ktery byl Jind?ich?v kancle? a kardinal cirkve ?imskokatolicke, byl udajn? na jeji popud propu?t?n z ve?ejnych slu?eb, na?e? se pozd?ji novym arcibiskupem canterburskym stal Boleyn?v rodinny kaplan Thomas Cranmer . Po mnoha nezda?enych pokusech anulovat man?elstvi Jind?icha a Kate?iny, Jind?ich k Ann? ochladl. Te za?alo dochazet, ?e pot?ebuje syna, proto krali koncem roku 1532 podlehla, p?edpoklada se, ?e b?hem jejich spole?ne nav?t?vy francouzskeho p?istavu Calais. Zahy nato ot?hotn?la, a proto bylo nutne co nejd?ive ji prohlasit kralovnou, aby m?l jeji syn pravo na korunu. Jeji svatba s kralem Jind?ichem VIII. se konala 25. ledna 1533 . Dne 23. kv?tna teho? roku jednodu?e prohlasil Cranmer Jind?ichovo p?edchozi man?elstvi za nepravoplatne a o p?t dni pozd?ji prohlasil jejich nove man?elstvi za zakonne. Kratce na to zahajil pape? proti Jind?ichovi a Cranmerovi exkomunikaci . V d?sledku tohoto s?atku do?lo k odlou?eni Anglie od ?ima a vzniku anglikanske cirkve , ktera byla od te doby pod?izena panovnikovi.

Anglickou kralovnou byla korunovana 1. ?ervna 1533 . Anna cht?la, aby jeji korunovace byla velka slava. Mnoho lidi v?ak vzpominalo na stale ?ivou pravoplatnou kralovnu Kate?inu, proto tem?? nikdo nejasal. Anna 7. za?i 1533 porodila dceru, budouci anglickou kralovnu Al?b?tu I. Jind?ich s jistotou o?ekaval prince, proto byl velmi zklamany. Anna ot?hotn?la je?t? n?kolikrat, poka?de ale dit? potratila. Neustale tvrdila, ?e je to tim, ?e ji byvala kralovna Kate?ina jist? proklela, proto nem??e donosit plod a ?e jist? porodi syna, pokud Jind?ich necha Kate?inu popravit. Kdy? o n?co pozd?ji Kate?ina sama v chudob? a nemoci zem?ela a Anna stale nebyla schopna dal?i dit? donosit, bylo jiste, ?e jsou jeji dny jako kralovny Anglie se?teny. Navic ji? nebyla tak mlada a krasna jako p?ed lety a jeji vrto?ivy man?el si hledal mlad?i milenky jinde. Stale se v?ak za inteligentni Annou vracel. Kdy? v?ak za?ala byt hystericka a jeho milenkam za?ala vyhro?ovat smrti, m?l Jind?ich sve druhe ?eny dost. V b?eznu 1536 se na scen? objevuje Annina dvorni dama Jana Seymourova . Jind?ich byl Janinym skrytym p?vabem, jemnosti a skromnosti okouzlen a ihned se s ni zasnoubil. Anny bylo pot?eba se rychle zbavit a kral v?d?l, ?e kdyby se s ni m?l rozvest, d?lala by problemy. Proto byla Anna od dubna do kv?tna 1536 vy?et?ovana ze zava?nych zlo?in? velezrady. D?kazy proti ni vypa?ili z mnoha dvo?an? p?i mu?eni. Nasledn? byla Anna popravena 19. kv?tna teho? roku. Spolu s ni byla popravena ?ada jejich p?atel, udajnych milenc?, a take jeji bratr. Posledni d?kaz ucty ke sve ?en? prokazal Jind?ich jen tim, ?e pozdr?el jeji popravu o dva dny, ne? dorazil z Calais (tehdy pod vladou Anglie) francouzsky kat s me?em . V te dob? byli ?lechtici v Anglii popravovani sekerami, n?kdy i natolik tupymi, ?e bylo na st?ti hlavy zapot?ebi i n?kolika ran. Jind?ich VIII. v??il, ?e kdy? Ann? v jejim poslednim p?ani vyjde vst?ic, tak jej ona na popravi?ti neprokleje. Jind?ich byl toti? velmi pov?r?ivy, p?esto si po cely dal?i ?ivot vy?ital, ?e nedal Annu upalit jako ?arod?jnici.

Historici pova?uji obvin?ni proti ni, jejich? sou?asti bylo i cizolo?stvi a incest , za nep?esv?d?ive a vykonstruovane. Po korunovaci jeji dcery Al?b?ty I. kralovnou byla uctivana jako mu?ednice a hrdinka anglicke reformace , a to p?edev?im v dilech Johna Foxe . Po staleti byla inspiraci a byla zmi?ovana v mno?stvi um?leckych a kulturnich d?l. Diky rozvodu Jind?icha VIII. s Kate?inou Aragonskou a vyhla?eni odluky anglikanske cirkve od ?ima je pova?ovana za v?bec ?nejvlivn?j?i a nejvyznamn?j?i anglickou kralovnu“.

Anna jako kralovna [ editovat | editovat zdroj ]

Anna nebyla mezi lidem oblibena a v?t?ina ji nazyvala ?kralovou d?vkou“ ?i ??estiprstou ?arod?jnici“. Sv?j znetvo?eny ?esty prst pry zakryvala dlouhymi, roz?i?enymi rukavy a ?ikalo se, ?e pod stu?kou s drahym kamenem skryva na krku ?ablovo znameni. Anna pry m?la po t?le mnoho mate?skych znaminek, co? se v jistych kulturach rovn?? pova?ovalo za ?ablovo znameni. Po jeji poprav? Jind?ich prohlasil, ?e ho okouzlila svymi ?ary. Ale byla z?ejm? krasna a diky sve krase, pohotovosti a inteligenci si Jind?icha ziskala. Jeji s?atek a jeji nasledna poprava byly sou?asti slo?iteho za?atku vyznamnych politickych a nabo?enskych p?evrat? znamych jako anglicka reformace , kdy prav? ona sama aktivn? podpo?ila reformu nabo?enskou a vznik anglikanske cirkve . Byla to prav? ona, kdo Jind?ichovi v?noval knihy plne protestantskeho u?eni , ktere p?ina?ely ?e?eni problemu s kralovskym rozvodem ? podle tohoto u?eni byl kral jedinou hlavou cirkve v zemi.

Popularni kultura [ editovat | editovat zdroj ]

Jeji ?ivot, stejn? tak jako ?ivot jejiho man?ela krale Jind?icha VIII. i jeji dcery kralovny Al?b?ty I. , byl zachycen v mnoha novelach , hrach , operach , televiznich dramatech a filmovych dilech . Mezi nejvyznamn?j?i z nich lze za?adit zejmena operu Gaetana Donizettiho Anna Bolena , britske filmy Anna na tisic dn? ( Anne of the Thousand Days ), ?est ?en Jind?icha VIII. ( The Six Wives of Henry VIII ) a Odsouzena kralovna Anna ( Doomed Queen Anne ). Historicky nep?ili? hodnotny je film Kralova p?ize? ( The Other Boleyn Girl ). Jedno z nejznam?j?ich pojeti Anny Boleynove bylo vytvo?eno v popularnim, historicky zkreslenem serialu Tudorovci (The Tudors) . Jeji postavu ztvarnilo ve filmu a v televizi mnoho here?ek. V televiznim serialu Tudorovci ji hrala Natalie Dormerova , za nejzda?ilej?i je pova?ovano ztvarn?ni here?ky Genevieve Bujoldove ve filmu Anna na tisic dn? z roku 1969, v n?m? Jind?icha VIII. p?edstavil Richard Burton . Za netradi?ni pojeti postavy Anny lze pova?ovat skladbu Anne Boleyn 'The Day Thou Gavest Lord Hath Ended' z alba The Six Wives of Henry VIII britskeho klavesisty Ricka Wakemana . Spi?e modern? byla Anna Boleynova, spole?n? se v?emi man?elkami Jind?icha VIII., p?edstavena velice chytlavou hudebni formou v muzikalu Six: The Musical.

Vyvod z p?edk? [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Anne Boleyn na anglicke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• ERICKSON, Carolly. Anna Boleynova - ?ivot druhe ?eny Jind?icha VIII. . Praha: Domino, 2004. 238 s. ISBN   80-7303-194-9 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Galerie Anna Boleynova na Wikimedia Commons
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Anna Boleynova na Wikimedia Commons
• Encyklopedicke heslo Boleynova v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• (anglicky) Tudorhistory.org ? Anna Boleynova
• Anna Boleynova a jeji cesta na popravi?t?