한국   대만   중국   일본 
Angela Merkelova ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Angela Merkelova

Upravit odkazy
Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Angela Merkelova
Angela Merkelová v Tallinnu, září 2017
Angela Merkelova v Tallinnu , za?i 2017
8.  spolkova kancle?ka N?mecka
Ve funkci:
22. listopadu 2005  ?  8. prosince 2021
Prezident Horst Kohler
Christian Wulff
Joachim Gauck
Frank-Walter Steinmeier
P?edch?dce Gerhard Schroder
Nastupce Olaf Scholz
7.  p?edsedkyn? CDU
Ve funkci:
10. dubna 2000  ?  7. prosince 2018
P?edch?dce Wolfgang Schauble
Nastupce Annegret Krampova-Karrenbauerova
Ministryn? ?ivotniho prost?edi
Ve funkci:
17. listopadu 1994  ?  24. ?ijna 1998
Kancle? Helmut Kohl
P?edch?dce Klaus Topfer
Nastupce Jurgen Trittin
Ministryn? pro ?eny a mlade?
Ve funkci:
18. ledna 1991  ?  17. listopadu 1994
Kancle? Helmut Kohl
P?edch?dce Ursula Lehrova
Nastupce Claudia Nolteova
Poslankyn? Spolkoveho sn?mu
U?adujici
Ve funkci od:
2. prosince 1990
P?edch?dce nov? vznikly obvod
Volebni obvod Stralsund ? Nordvorpommern ? Rugen
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi Demokratische Aufbruch (1989?1990)
CDU (od 1990)
Rodne jmeno Angela Dorothea Kasner
Narozeni 17. ?ervence 1954 (69 let)
Hamburk
Zapadni N?mecko Západní Německo Zapadni N?mecko
Narodnost N?mci
Cho? Ulrich Merkel (1977 - 1982)
Joachim Sauer (1998 - do sou?asnosti
Rodi?e Horst Kasner a Herlind Kasner
P?ibuzni Marcus Kasner [1] a Irene Kasner [1] (sourozenci)
Adrian Sauer (nevlastni syn) [1]
Sidlo Berlin
Alma mater Lipska univerzita
Profese fyzikalni chemi?ka
Nabo?enstvi luteranstvi
Ocen?ni velkok?i? ?adu za zasluhy Spolkove republiky N?mecko (1996)
ryti? velkok?i?e ?adu za zasluhy o Italskou republiku (2006)
Leo Baeckova cena (2007)
?estny doktorat Hebrejske univerzity v Jeruzalem? (2007)
medaile Roberta Schumana (2007)
… vice na Wikidatech
Podpis Angela Merkelová, podpis
Webova stranka www .buero-bundeskanzlerin-ad .de
Commons Angela Merkel
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Angela Merkelova , celym jmenem Angela Dorothea Merkel , rozena Kasner [2] [3] (*  17. ?ervence 1954 Hamburk ), je n?mecka k?es?anskodemokraticka politi?ka a v letech 2005 a? 2021 kancle?ka Spolkove republiky N?mecko , prvni ?ena v tomto u?adu. V mediich byvala ozna?ovana jako fakticka lidryn? Evropske unie [4] [5] [6] [7] a ?asopis Forbes ji opakovan? ozna?il za nejmocn?j?i ?enu sv?ta. V roce 2012 kancle?ku take hodnotil jako druheho nejmocn?j?iho ?lov?ka planety, co? znamenalo historicky nejvy??i postaveni ?eny. [8] [9] [10] [11] Magazin Time ji v roce 2015 vyhlasil Osobnosti roku .

Po znovusjednoceni N?mecka v prosinci 1990 byla zvolena poslankyni Spolkoveho sn?mu za CDU ve volebnim obvod? ?Severni P?edni Pomo?ansko, Rujana a Stralsund“, ktery se nachazi ve spolkove zemi Meklenbursko-P?edni Pomo?ansko . Brzo pote byla jmenovana ministryni ?ivotniho prost?edi ve vlad? kancle?e Helmuta Kohla . Po jeho odstoupeni z funkce p?edsedy CDU v roce 2000 jej nahradila. P?edtim zastavala pozici generalni sekreta?ky strany.

Prvni vladu takzvane velke koalice CDU / CSU a  SPD vedla od 22. listopadu 2005 do 28. ?ijna 2009. Po volbach do Spolkoveho sn?mu roku 2009 se stala kancle?kou druhe vlady , tentokrat v ?ele koalice CDU/CSU a  FDP . [12] V za?i 2013 vyhrala jako volebni lidryn? CDU/CSU ji? t?eti parlamentni volby se ziskem 41,5 % hlas?. Posleze vyjednala novou koalici, kdy? se stavajici koali?ni partner Svobodna demokraticka strana (FDP) nedostal do Spolkoveho sn?mu . [13] Dne 17. prosince 2013 do?lo k jeji t?eti volb? za kancle?ku a jmenovani vlady , podruhe utvo?ene se socialn?demokratickou SPD. V podzimnich volbach 2017 ztratilo spole?enstvi CDU/CSU 8,5 procentniho bodu proti roku 2013, po obti?nych vyjednavanich do?lo k dohod? mezi CDU/CSU a SPD na vzniku velke koalice a 14. b?ezna 2018 se Merkelova stala kancle?kou ji? ?tvrte vlady . [14]

Na podzim 2018 oznamila, ?e na stranickem sjezdu v prosinci teho? roku nebude znovu kandidovat na funkci p?edsedkyn? strany, u?ad spolkove kancle?ky si v?ak podr?i a? do konce volebniho obdobi, tedy do roku 2021. Uvedla, ?e pote ji? ani na funkci kancle?ky kandidovat nebude, [15] nybr? ma v umyslu zcela odejit z politickeho p?sobeni. Ve funkci p?edsedkyn? CDU ji 7. prosince 2018 nahradila Annegret Krampova-Karrenbauerova . [16]

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod [ editovat | editovat zdroj ]

Angela Merkelova ma po matce n?mecke a po otci take polske ko?eny. [17] Jeji d?d Ludwig Kazmierczak (1896?1959) se narodil v  Poznani jako neman?elsky syn Anny Kazmierczakove a Ludwika Wojciechowskeho. Anna Kazmierczakova se pozd?ji provdala za Ludwika Rychlickeho. Ludwig Kazmierczak se citil byt N?mcem a ode?el do Berlina . Ve 30. letech 20. stoleti p?ijal jmeno Kasner. [18]

Narodila se v ?ervenci 1954 v  Hamburku , v tehdej?im Zapadnim N?mecku , jako Angela Dorothea Kasner , dcera luteranskeho pastora Horsta Kasnera (1926?2011) a u?itelky latiny a angli?tiny Herlind Kasnerove (rozene Jentzsch, * 1928 v tehdy Svobodnem m?st? Gda?sku resp. Danzigu, † 6. dubna 2019 v Berlin?). Na podzim 1954 se rodina p?est?hovala do N?mecke demokraticke republiky , a to do Quitzowa u  Perlebergu , kam byl jeji otec p?elo?en na misto evangelickeho fara?e .

Od roku 1957 vyr?stala s dv?ma mlad?imi sourozenci Marcusem (* 1957) a Irene (* 1964) v  Templinu v okrese Ukerska marka (ve spolkove zemi Braniborsko ), kde se jeji otec stal vedoucim cirkevniho vzd?lavaciho za?izeni.

Studium [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1961 za?ala svou ?kolni dochazku jako ?akyn? prvniho stupn? na tzv. Vy??i polytechnicke ?kole ( Polytechnische Oberschule ). Za?atkem sedmdesatych let vstoupila do vychodon?meckeho Svazu svobodne mlade?e (Freie Deutsche Jugend, FDJ), ktery byl pod kontrolou vladnouci Sjednocene socialisticke strany N?mecka (SED), vyznavajici komunistickou ideologii .

Merkelova hovo?i plynn? anglicky a dob?e rusky , tedy jazyky, ktere byly povinnymi p?edm?ty ve ?kole. Po maturit? s vybornym prosp?chem, kde se projevilo jeji nadpr?m?rne nadani pro matematiku a cizi jazyky, [ zdroj?? ] studovala od roku 1973 fyziku na Univerzit? v Lipsku .

Odmitla spolupraci se Stasi , ktera ji byla ? i diky smi?livemu postoji jejiho otce k re?imu ? nabidnuta po ziskani univerzitniho diplomu v roce 1978. V jeji slo?ce, kterou o ni tajna policie vedla, je zaznamenan jeji kriticky postoj v??i komunistickemu re?imu a souhlas s ?innosti polskeho opozi?niho odboroveho hnuti Solidarita .

Doktorat z fyziky ziskala roku 1986 u profesora Lutze Zulickeho praci o rychlostnich konstantach p?i reakcich jednoduchych uhlovodik? .

Od roku 1978 do 1990 pracovala jako v?decka spolupracovnice na Institutu fyzikalni chemie Akademie v?d NDR v  Berlin? v oboru kvantove chemie. Zde byla ?lenkou krajskeho vedeni FDJ a stala se sekreta?kou teto mlade?nicke organizace pro agitaci a  propagandu na Akademii. Nikdy v?ak nevstoupila do ?adne ze stran politickeho bloku vedeneho SED .

P?sobeni v ?eskoslovenske akademii v?d [ editovat | editovat zdroj ]

N?ktere prace pro dokon?eni sveho doktoratu provad?la Angela Merkelova v roce 1985 take v Praze . V tamnim Ustavu organicke chemie a biochemie ?eskoslovenske akademie v?d p?sobila kv?li tomu, ?e tam m?li po?ita? zna?ky IBM , kterym nebylo vybaveno ?adne v?decke pracovi?t? v tehdej?i N?mecke demokraticke republice , ale pot?ebovala vypo?etni kapacity tohoto tehdy moderniho p?istroje pro svou praci sm??ujici k ziskani doktoratu. Na po?atku roku 1985 stravila v Praze p?l roku a i pote se vracela p?i dokon?ovani sve prace. Jejimi mentory se tehdy stali vedouci jeji pracovni skupiny, kvantovy chemik a pozd?j?i ?editel ustavu Zden?k Havlas a take Rudolf Zahradnik . [19] Spole?n? s ?eskymi v?dci se b?hem sveho p?sobeni v Praze podilela take na vzniku ?ty? v?deckych praci. [20] [p 1] S ?adou z nich navazala take p?atelstvi a udr?uje kontakt. [19]

Soukromy ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Angela Merkelova byla v prvnim man?elstvi provdana za fyzika Ulricha Merkela . Toto man?elstvi trvalo od roku 1977 do roku 1982. Po rozvodu si ponechala p?ijmeni Merkel . Od 30. prosince 1998 je podruhe vdana za berlinskeho univerzitniho profesora chemie Joachima Sauera , ktereho poznala ji? v roce 1984. Man?elstvi z?stalo bezd?tne. Profesor Sauer ma v?ak dv? d?ti ze sveho prvniho man?elstvi.

Politicke p?sobeni [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atky v NDR [ editovat | editovat zdroj ]

Merkelova a Lothar de Maiziere v dob? usili o  znovusjednoceni N?mecka (srpen 1990)

V N?mecke demokraticke republice se nepodilela na ?innosti ?adne opozi?ni skupiny. B?hem p?evratu koncem roku 1989 vstoupila do nov? vznikle strany Demokratischer Aufbruch (DA) a pozd?ji se stala jeji tiskovou mluv?i.

Po volbach do lidove sn?movny NDR ( Volkskammer ) v roce 1990 se stala druhou mluv?i posledni vlady NDR premiera Lothara de Maiziere . V srpnu 1990 se po slou?eni strany Demokratischer Aufbruch a vychodon?mecke CDU stala automaticky ?lenkou celon?mecke CDU.

Politicky vzestup v celon?mecke CDU [ editovat | editovat zdroj ]

Po znovusjednoceni N?mecka na podzim 1990 byla zvolena v p?imem mandatu do Spolkoveho sn?mu (Bundestag) . Ve vlad? Helmuta Kohla se v lednu 1991 stala spolkovou ministryni pro ?eny a mlade?. V prosinci teho? roku byla zvolena mistop?edsedkyni celospolkove CDU. Mimo to byla od 1993 do 2000 zemskou p?edsedkyni CDU v Meklenbursku-P?ednim Pomo?ansku .

Ministryn? ?ivotniho prost?edi Angela Merkelova v ?ervnu 1995 v  Bonnu

Od 1994 do 1998 byla Merkelova nastupkyni Klause Topfera ve funkci spolkove ministryn? ochrany prost?edi, p?irody a bezpe?nosti atomovych reaktor? . V listopadu 1998 byla na navrh noveho spolkoveho p?edsedy Wolfganga Schaubleho zvolena generalni tajemnici CDU. V teto funkci setrvala do dubna 2000.

V prosinci roku 1999 se dostala na ve?ejnost tzv. ?afera s dary pro CDU“. Tehdej?i ?estny p?edseda CDU Helmut Kohl oznamil dne 16. prosince 1999, ?e v dob? sveho p?sobeni jako kancle? Spolkove republiky poru?il zakon o darech politickym stranam a nezakonn? ziskal pro CDU obnosy ve vy?i n?kolika milion? DM . Nebyl v?ak ochoten sd?lit jmena darc?, nebo? t?mto lidem dal ?estne slovo, ?e tak nikdy neu?ini. Pote se generalni tajemnice CDU Angela Merkelova od Kohla odvratila. 22. prosince 1999 uve?ejnila v deniku Frankfurter Allgemeine Zeitung jako host p?isp?vek, ve kterem Kohla tvrd? zkritizovala a vyzvala CDU, aby se od n?j distancovala. Prohlasila doslovn?: “Strana se tedy musi nau?it b?hat, musi si d?v??ovat, ?e i v budoucnosti m??e v boji proti svym politickym soupe??m obstat i bez sveho stareho vale?neho kon?, jakym se Helmut Kohl ?asto sam nazyval. Jako n?kdo v pubert? se (strana) musi odpoutat od (rodi?ovskeho) domu a jit vlastni cestou.” [21] Kohl posleze odstoupil ze sve posledni stranicke funkce v CDU jako jeji ?estny p?edseda. Merkelova ale pozd?ji, na podzim 2001 (u? jako p?edsedkyn? strany) odmitla proti n?mu pravn? postupovat. Do afery s dary CDU byl udajn? zapleten i Kohl?v nasledovnik jako p?edseda strany Wolfgang Schauble , ktery z teto funkce dobrovoln? odstoupil.

Svym postojem v??i Kohlovi si ziskala sympatie ?len? CDU, kte?i ji na prvnich p?ti regionalnich konferencich roku 2000 bou?liv? oslavovali. P?es ?tla?enici“ mnohych zajemc? byla nakonec kandidovana vedenim strany jako spolkova p?edsedkyn? CDU a v dubnu 2000 v  Essenu do teto funkce zvolena tem?? 96 % hlasy jako nastupkyn? Wolfganga Schaubleho. V prosinci 2004 byla v  Dusseldorfu v teto funkci potvrzena na dal?i obdobi, ale ji? jen ?pouhymi“ 88,4 % hlas? delegat? sjezdu CDU.

Mocenskou pozici si upevnila po volbach 2002 take zvolenim za p?edsedkyni spolkove frakce CDU/CSU, tedy za vedouci opozice ve Spolkovem sn?mu jako nasledovnice Friedricha Merze . P?edtim se ale musela vzdat kandidatury na spolkovou kancle?ku ve prosp?ch bavorskeho premiera Edmunda Stoibera .

Za?atkem 2004 prosadila Horsta Kohlera jako kandidata CDU/CSU a FDP na u?ad spolkoveho prezidenta, ktery byl Spolkovym shroma?d?nim take zvolen.

Kancle?ka Spolkove republiky N?mecko [ editovat | editovat zdroj ]

Vnit?ni politika a Evropska unie [ editovat | editovat zdroj ]

V kv?tnu 2005 byla Angela Merkelova nominovana za kandidatku CDU/CSU na u?ad spolkoveho kancle?e v p?ed?asnych volbach do Spolkoveho sn?mu v za?i teho? roku. V t?chto volbach strany CDU a CSU spole?n? velmi t?sn? zvit?zily nad dosud vladnouci SPD. Sta?ila v?ak na to, aby byla zvolena kancle?kou misto dosavadniho kancle?e Gerharda Schrodera (SPD).

Jako kancle?ka ekonomicky nejsiln?j?iho statu EU byla velmi anga?ovana p?i snahach o vy?e?eni krize vznikle kv?li velkemu zadlu?eni n?kterych ?lenskych stat? Eurozony. N?mecko je nejv?t?im v??itelem zadlu?eneho ?ecka . [22]

Za sve postoje b?hem uprchlicke krize ziskala ocen?ni Osobnost roku ?asopisu Time jako ?vytrvala moralni v?dkyn?“. [23]

Angela Merkelova na veletrhu CeBIT 6. b?ezna 2012

Dne 13. b?ezna 2016 se ve t?ech n?meckych spolkovych zemich konaly volby do tamnich zemskych sn?m?, ktere byly prvnimi volbami od po?atku imigra?ni krize a byly pova?ovany za hodnoceni politiky kancle?ky Merkelove. Jeji K?es?anskodemokraticka unie v Sasku-Anhaltsku , Poryni-Falci i Badensku-Wurttembersku ztratila, usp?ch naopak p?inesly volby Zelenym a zejmena opa?n? zam??ene Alternativ? pro N?mecko (AfD), kterou p?ed volbami podpo?il nap?. ?esky exprezident Vaclav Klaus . AfD, hodnocena jako euroskepticka a narodn? konzervativni strana, se dostala do zemskych sn?m? v?ech zemi s vysledky od 12,6 % do 24,2 % a zesilil tak tlak na zm?nu politiky Angely Merkelove. [24]

Evropska komise v ?ele s Ursulou von der Leyenovou , ktera s podporou kancle?ky Merkelove zaji??ovala spole?ny nakup vakcin proti covidu-19 pro ?lenske staty Evropske unie, [25] byla kritizovana za pomaly postup p?i jejich nakupu. [26] Merkelova kritiku odmitla a prohlasila, ?e ?Nestojime o ?adny samostatny postup na narodni urovni p?i obstaravani vakciny. Postupovat podle spole?neho planu EU bylo spravne.“ [27]

Zahrani?ni politika [ editovat | editovat zdroj ]

Rusko [ editovat | editovat zdroj ]

Merkelova a rusky prezident Vladimir Putin , 2008

V roce 2014 podpo?ila Merkelova ekonomicke sankce proti Rusku , ktere zapadni staty zavedly v reakci na anexi Krymu v b?eznu toho roku. V unoru 2015 pomohla dojednat druhou mirovou dohodu z Minsku , ktera m?la zastavit valku na vychodni Ukrajin? . V b?eznu 2015, po dosa?eni dohody v Minsku , kritizovali n?me?ti p?edstavitele z jeji blizkosti tehdej?iho vrchniho velitele sil NATO v Evrop? americkeho generala Philipa Breedlova za ?nepravdiva tvrzeni a p?ehnane soudy“ o p?itomnosti ruskych vojsk na Ukrajin?. [28] Kancle?ka v?ak prosazovala zachovani protiruskych sankci a pohrozila n?kolikrat jejich zp?isn?nim. [29] P?i setkani s ruskym prezidentem Vladimirem Putinem v Moskv? u p?ile?itosti 70. vyro?i pora?ky nacistickeho N?mecka odsoudila ?zlo?innou a protipravni anexi Krymu“, ktera podle ni ohro?uje evropsky po?adek. [30]

Dne 2. kv?tna 2017 se po dvou letech op?t s Putinem se?la, a sice v letovisku So?i . Tematem n?kolikahodinovych rozhovor? obou statnik? byly bilateralni problemy, p?iprava na zasedani vedoucich politik? G20 v ?ervenci 2017 v  Hamburku a op?t take situace na vychodni Ukrajin? . [31]

Spojene staty americke [ editovat | editovat zdroj ]

V unoru 2003 Merkelova podpo?ila planovanou americkou invazi do Iraku . V ?lanku pro The Washington Post dala najevo, ?e jako p?edsedkyn? opozi?ni CDU nesouhlasi s n?meckym kancle?em Schroderem, ktery spolu s francouzskym prezidentem Chiracem odmital invazi do Iraku, a v ?lanku take uvedla, ?e ?N?mecko pot?ebuje p?atelstvi Francie, ale vyhody tohoto p?atelstvi lze realizovat jen v t?sne spolupraci se ?starymi“ i ?novymi“ evropskymi partnery a v ramci transatlanticke aliance se Spojenymi staty.“ [32]

Angela Merkelova a George W. Bush v roce 2007

Merkelova prosazovala jednostranne vyhla?eni nezavislosti Kosova na Srbsku 17. unora 2008 a spolu s americkym prezidentem Georgem W. Bushem p?esv?d?ovala ostatni evropske zem?, aby take uznaly nezavislost Kosova. [33]

Merkelova, americky prezident Obama a britsky premier Cameron na summitu G8 v roce 2011

V ?ervnu 2011 bylo Merkelove prezidentem USA Barackem Obamou ud?leno nejvy??i americke civilni vyznamenani Prezidentska medaile svobody . [34]

V ?ervenci 2013 obhajovala tajny americky program sledovani telefon? a elektronicke komunikace ze strany americke zpravodajske slu?by NSA , ktery odhalil Edward Snowden , a ozna?ila Spojene staty za ?na?eho nejv?rn?j?iho spojence po cela desetileti“. [35] V ?ijnu 2013 vy?lo najevo, ?e NSA odposlouchavala jeji mobilni telefon. [36] Americky prezident Obama m?l na?idit NSA, aby o kancle?ce vytvo?ila rozsahly spis. [37] Vy?lo take najevo, ?e n?mecky dvoji agent p?edaval Ameri?an?m tajne informace a dokumenty. V reakci na toto odhaleni byl z N?mecka v ?ervenci 2014 vyho?t?n p?edstavitel (tzv. rezident) americke Central Intelligence Agency (CIA) v N?mecku a Merkelova otev?en? kritizovala metody NSA a sledovani spojeneckych stat? a jejich politik?. [38]

V dubnu 2015 vy?lo na druhou stranu najevo, ?e n?mecka Spolkova zpravodajska slu?ba (BND) na ?adost NSA tajn? sledovala n?mecke i evropske politiky a evropske firmy, v?etn? zbrojnich a leteckych vyrobc? jako Airbus , a zji?t?ne informace p?edavala americkym zpravodajc?m. [39] Kancle?ka spolupraci mezi n?meckymi a americkymi zpravodajskymi slu?bami obhajovala. N?kte?i n?me?ti opozi?ni politici ozna?ili jednani BND za ?vlastizradu“. [40] V unoru 2017 p?ed parlamentni vy?et?ovaci komisi prohlasila, ?e o sledovani vlad a instituci sp?atelenych zemi n?meckou BND nic nev?d?la. [41]

Merkelova, americky viceprezident Biden a ukrajinsky prezident Poro?enko na mezinarodni konferenci o bezpe?nosti ve sv?t? v  Mnichov? 2015

V dubnu 2016 ji americky prezident Obama pochvalil za ?odva?ny postoj“ k p?ijimani blizkovychodnich uprchlik?. [42] Nastupujici americky prezident Donald Trump naopak v lednu 2017 uvedl na jeji adresu, ?e p?ijimanim ?ilegalnich imigrant?“ ud?lala ?katastrofalni chybu“. [43]

V ?ervnu 2017 kritizovala nove americke sankce proti Rusku, ktere p?ipravil Kongres USA a ktere postihnou i evropske firmy spolupracujici na roz?i?eni plynovodu Nord Stream , ktery ji? p?ivadi zemni plyn z Ruska do N?mecka po dn? Baltskeho mo?e . [44]

Evropska migra?ni krize [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem Evropske migra?ni krize Merkelova ?elila velmi rozpornym reakcim ze strany ve?ejnosti jak v N?mecku samotnem, tak v jinych statech Evropske unie . Na jedne stran? se jednalo o va?nivou podporu, na druhe stran? pak o ostrou kritiku jejiho p?istupu k ?e?eni imigra?ni krize. Pod vlivem vladni imigra?ni politiky se v dob? krize v zemi za?alo mluvit o tzv. ?kultu?e vitani“ ( Willkommenskultur ). [45] [46] [47] V srpnu 2015 v souvislosti s velkymi po?ty imigrant? prohlasila Merkelova, ?e N?mecko tuto uprchlickou vlnu zvladne ( ?Wir schaffen das“ ). Kratce nato Spolkovy u?ad pro migraci a uprchliky (BAMF) na Twitteru oznamil, ?e nebude vracet zp?t osoby syrskeho p?vodu, ktere budou ?adat o azyl, i kdy? p?i?ly z jine bezpe?ne zem?. [48] [49] [50] Ji? v druhe polovin? za?i toto rozhodnuti kancle?ky d?razn? kritizoval bavorsky premier a p?edseda ?sesterske“ strany CSU Horst Seehofer , kdy? ?ekl mimo jine, ?e podle n?j svymi vyroky v podstat? vyzvala b??ence, aby se z Ma?arska p?esunuli do N?mecka. Podle Seehofera ?N?mecko tak zastavilo platnost (evropskych azylovych) pravidel“. [51]

Merkelova a p?edseda Evropske komise Juncker prosazovali povinne kvoty pro p?erozd?lovani uprchlik? mezi ?lenske staty EU

Dne 22. ledna 2016 podala skupina ?esti pravnik? kv?li rozhodnuti Merkelove otev?it hranice u  Spolkoveho ustavniho soudu v  Karlsruhe ustavni sti?nost. ?Kancle? nesmi ?init rozhodnuti mimo ramec zakona, ktery ur?uji voli?i prost?ednictvim parlamentu,“ uvedl Clemens Antweiler , autor sti?nosti. [52] [53] [54] Neni v?ak znamo, ?e by sti?nost u Ustavniho soudu usp?la. [ zdroj? ]

V lednu roku 2016 se vyjad?il p?edseda FDP Christian Lindner , ?e uvrhla Evropu do chaosu. [55] [56] Politiku Merkelove kritizoval kratce p?ed svou smrti i byvaly n?mecky kancle? Helmut Kohl . Prohlasil, ?e ?Evropa neni schopna p?ijmout miliony uprchlik?“. [57]

Tydenik Die Zeit na zaklad? sve analyzy situace dosp?l k hodnoceni, ?e kancle??ina rozhodnuti ?nem?la vyznamny vliv na imigra?ni vlnu“. [58] Podle Angely Merkelove migra?ni krizi vy?e?ila a? dohoda s Tureckem , na ni? se ona sama vyznamn? podilela. [59]

Ve sve vyro?ni zprav? dev?t expert? z r?znych oblasti napsalo, ?e se N?mecku poda?ilo dosahnout ?rovnovahy mezi kontrolou migrace a integraci t?ch uprchlik?, kte?i cht?ji plnohodnotn? ?it v N?mecku“. T?etina uprchlik?, kte?i p?i?li do N?mecka v roce 2015, na podzim roku 2018 m?la praci, co? je dle rady p?ekvapivym usp?chem. N?mecko take v roce 2018 ?aste?n? zp?isnilo pravidla pro trvaly ?i do?asny pobyt imigrant?. Deportace se staly o n?co snadn?j?imi a seznam ?bezpe?nych zemi p?vodu“ byl roz?i?en, aby zahrnoval i zem? z Balkanu a n?ktere dal?i. Tim bylo umo?n?no deportovat do jejich zemi p?vodu n?ktere ?adatele o azyl, kte?i se dopustili zava?nych p?estupk?. [60]

Politolog Ji?i Pehe upozornil na to, ?e p?edtim, ne? Merkelova u?inila takzvane pozvani pro uprchliky, v Evropske unii bylo v roce 2015 ji? 800 000 imigrant? a za rok 2014 jich do Evropy p?i?lo vice ne? 600 000. Pehe dodal: ?Mohla jednodu?e ?ici ? a bylo by zcela v souladu s mezinarodnim pravem ? 'my jsme a? skoro posledni zem? na trase mezi nami a Tureckem a ?eckem. Na ni je asi deset nebo patnact bezpe?nych zemi, tak?e vy se o n? postarejte a my si v N?mecku umyjeme ruce, zav?eme hranice a budeme se divat, jak si s tim poradite.' Namisto toho ?ekla ?dob?e, po?lete nam je do N?mecka‘ a tim vlastn? zachranila schengensky prostor a ulevila zemim, ktere by dnes byly v obrovske humanitarni katastrof?.“ [61] Merkelova se ke svym rozhodnutim vyjad?ila tak, ?e ?N?mecko pomohlo ve vyjime?ne situaci“. Bylo to podle jejich slov nutne z  humanitarnich d?vod?, a ten krok byl projednan s  Ma?arskem a Rakouskem . [62]

Volby do Spolkoveho sn?mu 2017 a vznik koali?ni vlady s SPD [ editovat | editovat zdroj ]

Ve volbach do Spolkoveho sn?mu dne 24. za?i 2017 utrp?lo spole?enstvi CDU/CSU citelnou ztratu ve vy?i 8,5 procentnich bod? proti roku 2013. P?esto z?stalo se ziskem 32,9 % platnych ?druhych“ hlas? (tzv. Zweitstimme ) nejsiln?j?im politickym uskupenim v N?mecku. Take dosavadni koali?ni partner CDU/CSU, Socialn?demokraticka strana N?mecka (SPD), ve volbach neusp?l; socialnim demokrat?m z?stalo pouze 20,5 % hlas?. Pouhe t?i minuty po uzav?eni volebnich mistnosti oznamil tehdej?i p?edseda strany Martin Schulz , ?e SPD odejde do opozice, co? ji m?lo umo?nit, aby postupn? obnovila svou d?iv?j?i silu.

Merkelova a polsky premier Mateusz Morawiecki 16. unora 2018

Volby roku 2017 p?inesly naopak velky usp?ch stran? FDP, ktera ziskala 10,4 % tzv. druhych hlas? a po ?ty?ech letech se op?t vratila do celon?meckeho parlamentu. Velka zasluha na tomto usp?chu se p?isuzuje p?edsedovi strany Christianu Lindnerovi . Zna?nou roli v politicke aritmetice po volbach hraje take zisk 12,64 % hlas? pro opozi?ni pravicovou stranu Alternativa pro N?mecko (AfD), ktera se tim poprve dostala do Bundestagu, nadto jako t?eti nejsiln?j?i strana v zemi.

Svaz 90/Zeleni ziskal ve volbach 8,9 % druhych hlas?. Zeleni a FDP vyhlasili po volbach svou ochotu vyjednavat o vzniku vlady tzv. jamajske koalice ( Jamaika-Koalition ) pod vedenim dosavadni kancle?ky Merkelove. Bylo v?ak zjevne, ?e pro svou u?ast na vlad? zamy?lely tyto dv? strany klast dalekosahle po?adavky. Podle zpravy listu Rheinische Post , p?evzate denikem Frankfurter Allgemeine Zeitung , se ji? b?hem prvniho tydne po volbach setkali vedouci p?edstavitele t?chto dvou stran, aby projednali mo?nosti vzajemn? odsouhlaseneho postupu. [63] Nasledovaly rozhovory mezi CDU/CSU, Zelenymi a FDP o ?ad? politickych otazek. Po p?t tydn? trvajicim ?sondovani“, ktere nebylo ozna?eno jako ?vyjednavani“, opustil p?edseda FDP Lindner spolu se svymi stranickymi kolegy t?sn? p?ed p?lnoci v ned?li 19. listopadu 2017 zasedani v Berlin?. Lindner oznamil, ?e jeho strana FDP sondovani ukon?uje pro nep?ekonatelne rozpory, p?edev?im se Zelenymi. FDP nesouhlasila s navrhy Zelenych mj. ohledn? energeticke politiky a problem? imigrace , zvla?t? takzvaneho spojovani rodin ( Familienzusammenfuhrung ) ji? v N?mecku ?ijicich uprchlik?, kte?i nemaji narok na politicky azyl nebo jinou formu trvaleho pobytu. [64]

K neusp?chu politickych rozhovor? kratce po volbach p?isp?ly take neshody mezi CDU v ?ele s Angelou Merkelovou a ?sesterskou“ stranou CSU tehdej?iho bavorskeho ministerskeho p?edsedy Horsta Seehofera , p?edev?im v kli?ove otazce dal?iho postupu p?i zvladani uprchlicke krize a problem? integrace zhruba 1,5 milionu nov? p?i?lych obyvatel N?mecka. Kancle?ka dlouho odmitala Seehofer?v po?adavek na stanoveni horni hranice ( Obergrenze ) pro po?et p?ist?hovalc? (krom? kontingentu pro odborniky) na nejvy?e 200 tisic osob ro?n?. Slovo Obergrenze se stalo jednim z nejpou?ivan?j?ich v politickych diskusich v N?mecku. Kratce po volbach p?istoupila na kompromisni formuli tzv. ?dychajici horni hranice“, ktera v?ak nezachranila vyjednavani s FDP.

Zastupci konzervativni unie CDU/CSU a socialni demokracie (SPD) podepsali koali?ni smlouvu 12. b?ezna 2018

O dal?im postupu se ji? 20. listopadu 2017 radila se spolkovym prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem . Proto?e SPD v tu dobu nadale vylu?ovala pokra?ovani stale je?t? vladnouci velke koalice s CDU/CSU v novem legislativnim obdobi, zbyvala mo?nost p?ed?asnych voleb, ktera je ale vzhledem k ustavnim p?edpis?m spojena s p?eka?kami. Steinmeier apeloval po svem rozhovoru s Merkelovou na v?echny politicke strany zastoupene v Bundestagu, aby se konstruktivn? zapojily do ?e?eni vznikle situace. [64] Politi?ka SPD Andrea Nahlesova ihned nabidla, ?e by jeji strana za ur?itych podminek mohla podpo?it vznik nove men?inove vlady CDU/CSU, ani? by se na ni p?imo podilela. Nasledn? nabyly ale na sile uvahy o obnov? velke koalice CDU/CSU a SPD.

Po dlouhem ?sondovani“ mezi CDU/CSU a SPD, ktere p?erostlo ve ?vyjednavani“, dale po sjezdech v?ech t?i stran a po hlasovani ?lenske zakladny SPD bylo dosa?eno koali?ni dohody mezi t?mito t?emi stranami. Dne 14. b?ezna 2018 byla Angela Merkelova p?i tajne volb? ve Spolkovem sn?mu ? jako jedina kandidatka ? po?tvrte zvolena n?meckou kancle?kou. Obdr?ela v?ak jen 364 ze 709 mo?nych hlas?, tak?e pro ni nehlasovalo 35 poslanc? z ?ad vladni koalice. [65] Spolkovy prezident Steinmeier pote jmenoval ?tvrtou vladu pod jejim vedenim, op?t slo?enou z politik? CDU/CSU a SPD, av?ak s dosti velkymi personalnimi zm?nami v jednotlivych resortech. V ramci kabinet? po druhe sv?tove valce se tak stala po Konradu Adenauerovi a  Helmutu Kohlovi t?etim n?meckym kancle?em zvolenym po?tvrte v ?ad?. [14]

Postupny ustup z vrcholne pozice [ editovat | editovat zdroj ]

Po?inaje volbami do Spolkoveho sn?mu v roce 2017 se dostavila serie slabych volebnich vysledk? stran CDU/CSU, naposledy p?i volbach do Hesenskeho zemskeho sn?mu 28. ?ijna 2018. P?i tomto hlasovani ziskala CDU pouze 27,0 % a proti p?ede?lym volbam ztratila 11,3 procentnich bod? v?ech voli??, tedy zhruba t?etinu svych p?ivr?enc?, a to ve prosp?ch Svazu 90/Zelenych a Alternativy pro N?mecko . Jen 62 minut po uzav?eni volebnich mistnosti napsal vlivny vydavatel novin Frankfurter Allgemeine Zeitung Berthold Kohler , ?e se bli?i konec kancle?stvi Angely Merkelove. Pokud se Merkelova podle n?j bude sna?it udr?et si tento u?ad, mohlo by to CDU dale oslabit a uvnit? strany vest k povstani. ?Kancle?ka by to m?la sama v?d?t, pokud to nevi, tak by ji to m?l n?kdo ?ict.“ [66]

Angela Merkelova b?hem jednani Evropske rady za ?as? koronavirove pandemie roku 2021

Sotva 15 hodin pote, 29. ?ijna dopoledne, oznamila kancle?ka Merkelova na sch?zi p?edsednictva CDU v Berlin?, ?e na sjezdu strany v prosinci 2018 nebude znova kandidovat na funkci p?edsedkyn? CDU. U?ad spolkove kancle?ky si v?ak chce ponechat a? do konce stavajiciho legislativniho obdobi, tedy je?t? vice ne? dva roky. P?i p?i?tich volbach do Spolkoveho sn?mu v roce 2021 pak ji? nebude na funkci kancle?ky kandidovat a ani nebude usilovat o poslanecky mandat. [15] [67] Ma pak v umyslu zcela odejit z politickeho p?sobeni do soukromi. K tomuto jejimu rozhodnuti napsal francouzsky list Le Monde , ?e Merkelova byla politicky oslabena v poslednich t?ech letech sve vlady, zvla?t? od sveho rozhodnuti vpustit do zem? 900 tisic ?adatel? o azyl, a? po nyni zahajeny ustup z politiky. [68]

Typicke gesto Angely Merkelove

V rozhovoru s Lidovymi novinami ?ekl n?mecky politolog Jurgen W. Falter z univerzity v Mohu?i , ?e v­ ?ele vlady m??e Merkelovou po ur?itou dobu udr?et jeji renome ve sv?t?. Pokud bude ale kladen d?raz na dal?i vnitropoliticky vyvoj, budou jeji nad?je na udr?eni v kancle?skem u?adu men?i. ?ance na zvoleni jako p?edseda CDU ma podle politologa Faltera a jinych expert? byvaly p?edseda frakce CDU/CSU ve Spolkovem sn?mu, 62lety Friedrich Merz , ktereho z teto pozice Merkelova vytla?ila ji? v roce 2002. [69] ?Neni tudi? jasne, jak by oni dva mohli spolupracovat,“ ?ekl Falter. Merz by byl kandidatem konzervativniho k?idla strany. Favoritkou kancle?ky je v?ak generalni sekreta?ka CDU Annegret Kramp-Karrenbauer , levicova katoli?ka, ktera by v zasad? pokra?ovala v politice Merkelove. Bez ?anci neni ani 39lety ministr zdravotnictvi Jens Spahn , ktery v minulosti Merkelovou hodn? kritizoval, i kv?li uprchlik?m, ale pro kancle?ku by byl Spahn men?im problemem ne? Merz. [70]

K pozadi odchodu Merkelove z funkce p?edsedkyn? CDU byla ?asopisem Der Spiegel uve?ejn?na informace tykajici se kandidatury Friedricha Merze na tuto funkci. Podle toho nalehal vlivny p?edseda Spolkoveho sn?mu a byvaly ministr financi Wolfgang Schauble ji? del?i dobu na Merze, aby se p?ipravoval na nastupnictvi po Angele Merkelove. Podle jeho rady si m?l Merz nejpozd?ji do odpoledne ned?le 28. ?ijna 2018, dne voleb do Hesenskeho zemskeho sn?mu, ujasnit zda chce na sjezdu CDU 7. prosince 2018 nastoupit do boje o posty p?edsedy CDU a nasledn? i n?meckeho kancle?e. [71] Nadto za?idil Merzovi sch?zky v  k?es?ansko-demokratickych kruzich v N?mecku a zemich Evropske unie , aby mohl p?ipravit svoji kandidaturu a vysondovat svoje ?ance. Nap?iklad podpo?il Merzovu sch?zku s p?edsedou evropske strany EVP Josephem Daulem uprost?ed ?ijna v  Bruselu . Daul pak bezprost?edn? nato o Merzovych zam?rech informoval kancle?ku Merkelovou, tak?e ta se mohla na tuto mo?nost p?ipravit. Zarove? to mohlo ovlivnit jeji rozhodnuti, ?e se vzda funkce p?edsedkyn? CDU, av?ak podr?i si u?ad kancle?ky a? do roku 2021. [71] Ve funkci p?edsedkyn? CDU ji 7. prosince nahradila Annegret Krampova-Karrenbauerova . [16]

V ?ervnu 2019 byly uve?ejn?ny naznaky, ?e by se Angela Merkelova mohla stat novou p?edsedkyni Evropske komise po Jeanu-Claudovi Junckerovi , k ?emu? v?ak nakonec nedo?lo a Angela Merkelova se rozhodla po roce 2021 politiku opustit. [72]

Kritika a kontroverze [ editovat | editovat zdroj ]

Putin a Merkelova v So?i v kv?tnu 2018. Merkelova je kritizovana za podporu rusko-n?meckeho plynovodu Nord Stream 2 .

Vladni strana CDU kancle?ky Merkelove ?elila b?hem jejiho p?edsednictvi n?kolika skandal?m s pochybnymi sponzorskymi dary. [73] Nejv?t?i afera s financovanim CDU vypukla v roce 1999, kdy se Merkelova jako tehdy generalni tajemnice strany ost?e distancovala od dlouholeteho p?edsedy CDU Helmuta Kohla i jeho vlady a po jeho padu byla zvolena do ?ela CDU. [74]

N?mecko, ktere pat?i mezi nejv?t?i sv?tove vyvozce zbrani, [75] bylo kritizovano za kontroverzni dodavky zbrani v hodnot? mnoha miliard eur do Saudske Arabie , Kataru , ktery podporuje radikalni islamisticke skupiny, a dal?ich stat? Perskeho zalivu . [76] Tyto dodavky zbrani byly schvaleny vladou kancle?ky Merkelove. [77] N?mecka vlada byla opozi?nimi stranami a n?kterymi komentatory kritizovana take za planovanou vojenskou spolupraci se Saudskou Arabii, ktera v masovem m??itku poru?uje lidska prava . [78] Saudove jsou obvi?ovani i z exportu radikalniho wahhabismu a z pachani vale?nych zlo?in? v pr?b?hu jejich vojenske intervence v Jemenu. [79]

Merkelova zprvu souhlasila s trestnim stihanim n?meckeho satirika Jana Bohmermanna , ktery napsal base? hrub? (i smy?lenymi nara?kami na sexualni chovani) zesm???ujici tureckeho prezidenta Recepa Tayyipa Erdo?ana a p?ednesl ji ve ve?ejnopravni televizi ZDF jako ?p?iklad“, co by u? byla nep?ipustna a stihatelna kritika. [80] Podle kancle?ky byla satira ?v?dom? ura?liva“, [81] za co? si vyslou?ila satirikovu kritiku. [82] Kv?li teto tzv. Bohmermannov? afe?e bylo proti Bohmermannovi vedeno trestni ?izeni podle § 103 n?meckeho trestniho zakoniku, ktery do te doby zakazoval ura?et zahrani?ni hlavy statu. Afera vyvolala zna?nou medialni pozornost o svobod? medii a svobod? satiry a vedla ke zru?eni zmi?ovaneho paragrafu. Bohmermann nebyl doposud odsouzen k ?adnemu trestu, i kdy? v dob? jeho ?inu § 103 trestniho zakoniku je?t? platil.

20. ?ervna 2018 p?i vzpomince na vysidlence a b??ence Merkelova odsoudila vysidleni N?mc? z ?eskoslovenska a dal?ich zemi st?edni a vychodni Evropy po druhe sv?tove valce , kdy? prohlasila: ?Vyhnani a ut?k N?mc? byly p?edev?im bezprost?ednim nasledkem N?mci zapo?ate druhe sv?tove valky a nevyslovnych zlo?in? nacionaln?socialisticke diktatury. To ale nem?ni nic na tom, ?e pro vyhnani neexistovalo ani moralni, ani politicke ospravedln?ni.“ Merkelova dale uvedla, ?e a? ?dva miliony lidi p?i?ly nasledkem vyhnani a ut?ku o ?ivot.“ Podle ?esko-n?mecke komise historik? b?hem odsunu z ?eskoslovenska zahynulo 15 a? 30 tisic N?mc?. S vyroky kancle?ky Merkelove o neexistenci moralniho a politickeho ospravedln?ni pro odsun n?meckych men?in nesouhlasili n?kte?i ?e?ti politici. [83]

Kratce po znovuzvoleni Angely Merkelove do funkce kancle?ky v b?eznu 2018 vznikly v n?mecke vlad? velke rozpory, p?edev?im kv?li azylove a migra?ni politice. Tyto rozpory jsou hlavn? mezi tzv. sesterskymi stranami CDU a CSU. Jeden z vydavatel? deniku Frankfurter Allgemeine Zeitung podrobil politiku Merkelove dne 21. ?ervna 2018 ostre kritice. Napsal mj., ?e jeji od roku 2015 provad?na politika nekontrolovaneho vstupu migrant? do N?mecka vedla k brexitu Spojeneho kralovstvi , k trvalemu vzestupu protestni strany Alternativy pro N?mecko a k ?im dal tim ?jedovat?j?imu spole?enskemu klimatu“ v zemi. Skandaly ve Spolkovem u?adu pro migraci a uprchliky a n?kolik vra?d ?en provedenych cizinci vedou k uplnemu nepochopeni ze strany lidi. [84]

Vyznamenani [ editovat | editovat zdroj ]

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

?asopisem Foreign Policy byla Merkelova sedmkrat za?azena do seznamu nejvyzna?n?j?ich sv?tovych myslitel? . [97] [98] [99] [100] [101] [102] [103] Nikdo jiny nebyl do seznamu za?azen tolikrat.

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

  • Angela Merkelová v Bratislavě (zleva předseda Evropské rady Donald Tusk, AM, slovenský premiér Robert Fico a předseda Evropské komise Jean Cloude-Junker
    Angela Merkelova v Bratislav? (zleva p?edseda Evropske rady Donald Tusk, AM, slovensky premier Robert Fico a p?edseda Evropske komise Jean Cloude-Junker
  • Angela Merkelová s americkým prezidentem Barackem Obamou před Braniborskou branou v Berlíně
    Angela Merkelova s americkym prezidentem Barackem Obamou p?ed Braniborskou branou v Berlin?
  • Angela Merkelová při pietním aktu na místě koncentračního tábora Dachau
    Angela Merkelova p?i pietnim aktu na mist? koncentra?niho tabora Dachau
  • Setkání lídrů G7
    Setkani lidr? G7
  • Během projevu na kongresu Evropské lidové strany
    B?hem projevu na kongresu Evropske lidove strany
  • S elektromobilem
    S elektromobilem
  • S tehdejším českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem
    S tehdej?im ?eskym ministrem zahrani?i Karlem Schwarzenbergem
  • S japonským premiérem Šinzó Abe
    S japonskym premierem ?inzo Abe

Publikace [ editovat | editovat zdroj ]

V?decke publikace [ editovat | editovat zdroj ]

  • Angela Merkel, Ilka Boger , Hans Joachim Spangenberg , Lutz Zulicke : Berechnung von Hochdruck-Geschwindigkeitskonstanten fur Zerfalls und Rekombinationsreaktionen einfacher Kohlenwasserstoffmolekule und -radikale , Zeitschrift fur physikalische Chemie , 1982, 263 (3), 449-460
  • Angela Merkel, Lutz Zulicke: Berechnung von Geschwindigkeitskonstanten fur den C-H-Bindungsbruch im Methylradikal , Zeitschrift fur physikalische Chemie, 1985, 266 (2), 353-361
  • Angela Merkel, Lutz Zuelicke: Nonempirical parameter estimate for the statistical adiabatic theory of unimolecular fragmentation carbon-hydrogen bond breaking in methyl , Molecular Physics , 1987, 60(6), 1379-1393
  • Angela Merkel, Zden?k Havlas , Rudolf Zahradnik : Evaluation of the rate constant for the SN2 reaction flouromethane + hydride: methane + fluoride in the gas phase , Journal of American Chemical Society , 1988, 110(25), 8355-8359

Politicke a ostatni publikace [ editovat | editovat zdroj ]

  • Der Preis des Uberlebens. Gedanken und Gesprache uber zukunftige Aufgaben der Umweltpolitik . Stuttgart 1997
  • Europa und die deutsche Einheit. Zehn Jahre Wiedervereinigung: Bilanz und Ausblick . Freiburg 2000
  • Mein Weg. Ein Gesprach mit Hugo Muller-Vogg . Aktualisierte Ausgabe , Hamburg, Hoffmann und Campe, 2005

Publikace o Angele Merkelove [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni ?ivot Angely M.(Das erste Leben Angela M.) Napsali: Ralf Georg Reuth a Gunter Lachmann ISBN   978-80-249-2304-8

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Nap?iklad Angela Merkel, Zden?k Havlas , Rudolf Zahradnik : Evaluation of the rate constant for the SN2 reaction flouromethane + hydride: methane + fluoride in the gas phase , Journal of American Chemical Society , 1988, 110(25), 8355-8359

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Angela Merkel na anglicke Wikipedii.

ikona
Tento seznam referenci pot?ebuje upravit.
Tento ?lanek obsahuje reference , ktere nemaji standardni formu, jsou pou?ity proste internetove adresy , u nich? m??e hrozit znefunk?n?ni odkazu . P?idejte prosim dopl?ujici informace standardni zp?sobem pomoci citaci . Pom??ete tim udr?et ov??itelnost a jednotny vzhled a styl ?lank?.
  1. ↑ a b c N?mecka narodni knihovna : Gemeinsame Normdatei . Dostupne online . [cit. 2021-05-30].
  2. ↑ Lebenslauf: Angela Dorothea Merkel [online]. Der Spiegel [cit. 2015-09-08]. Dostupne online . (n?mecky)  
  3. ↑ Der schwarze Schwan. Zeit Online [online]. 2014-07-16 [cit. 2015-09-08]. Dostupne online .  
  4. ↑ BALASUBRAMANYAM, Ranjitha. All Eyes on Berlin [online]. Foreign Policy, 16-09-2013 [cit. 2013-09-23]. Dostupne online .  
  5. ↑ GAYLE, Damien. 50 Shades of Angela Merkel: German Chancellor's outfits recreated as Pantone colour chart (but none of them are very sexy) [online]. Daily Mail, 18-07-2012 [cit. 2013-09-23]. Dostupne online .  
  6. ↑ FRANCIS, David. "Mama" Merkel May Win Germany, But Not the Euro Zone [online]. The Fiscal Times, 22-09-2013 [cit. 2013-09-22]. Dostupne online .  
  7. ↑ WAGELE, Elizabeth . What Personality Type is Angela Merkel? [online]. Psychology Today, 16-07-2012 [cit. 2013-09-23]. Dostupne online .  
  8. ↑ Angela Merkel 'world's most powerful woman' [online]. London: 24-08-2011. Dostupne online .  
  9. ↑ Profile Angela Merkel [online]. Forbes, 18-04-2012 [cit. 2012-09-11]. Dostupne online .  
  10. ↑ Jan ?icha. Denik Referendum [online]. 2013-09-04 [cit. 2013-11-20]. Dostupne online .  
  11. ↑ T?eti triumf v ?ad?. Nejmocn?j?i ?enou sv?ta je op?t Angela Merkelova. iHNED.cz [online]. 2013-05-23 [cit. 2013-11-20]. Dostupne online .  
  12. ↑ Germany's Merkel begins new term [online]. BBC, 28-09-2009 [cit. 2009-11-01]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 31-10-2009.  
  13. ↑ German Chancellor Angela Merkel makes a hat-trick win in 2013 Elections [online]. [cit. 2013-09-23]. Dostupne v archivu po?izenem dne 26-09-2013.  
  14. ↑ a b Angela Merkelova je op?t kancle?kou. N?mecky parlament ji zvolil ji? po?tvrte. Lidovky.cz [online]. 2018-03-14 [cit. 2018-03-23]. Dostupne online .  
  15. ↑ a b GEORGI, Oliver: Merkel-Ruckzug: ?Weiter so“ reicht nicht mehr. (Odchod Merkelove: ?Dale tak“ u? nesta?i.) [1] , Frankfurter Allgemeine Zeitung , 29. ?ijna 2018 (n?mecky).
  16. ↑ a b N?mecka CDU ma novou p?edsedkyni. Ve volb? zvit?zila favoritka Krampova-Karrenbauerova. Seznam Zpravy, [2] , 7. prosince 2018.
  17. ↑ SCHULLER, Konrad. Merkels polnische Wurzeln: Großvaters Krieg. Frankfurter Allgemeine Zeitung . 2013-03-22. Dostupne online [cit. 2016-12-22]. ISSN 0174-4909 .  
  18. ↑ Lubo? Palata. D?da Merkelove p?i?el z Polska, rodina se p?ed valkou p?ejmenovala. iDNES.cz [online]. 2013-03-14 [cit. 2013-03-14]. Dostupne online .  
  19. ↑ a b Adela Skoupa. Angela byla pe?liva v?dkyn?, vzpomina jeji mentor Havlas. Jeji politicka kariera ho p?ekvapila. Hospoda?ske noviny [online]. 2016-08-24 [cit. 2016-08-24]. Dostupne online . ISSN 1213-7693 .  
  20. ↑ Josef Tu?ek. Chysta se zkaza v?dy, ?ikaji i v nejbohat?im ustavu. Aktualn?.cz [online]. 2009-07-17 [cit. 2016-08-25]. Dostupne online . ISSN 1213-7693 .  
  21. ↑ MERKEL, Angela: Die von Helmut Kohl eingeraumten Vorgange haben der Partei Schaden zugefugt (Udalosti, ktere Helmut Kohl p?iznal, zp?sobily stran? ?kodu). Frankfurter Allgemeine Zeitung , http://germanhistorydocs.ghi-dc.org/sub_document.cfm?document_id=3793 , 22. prosince 1999, citovano v: Deutsche Geschichte in Dokumenten und Bildern, sta?eno 22. ?ervence 2015 (n?mecky).
  22. ↑ " N?mecko na ?ecke krizi vyd?la, i kdy? zp?t nic nedostane, tvrdi studie ". iDNES.cz. 10. srpna 2015.
  23. ↑ afi; luk. ?Vytrvala moralni v?dkyn?.“ Osobnosti roku je podle ?asopisu Time Angela Merkelova. ?eska televize [online]. 2015-12-09 [cit. 2015-12-09]. Dostupne online .  
  24. ↑ http://zpravy.idnes.cz/volby-nemecko-cdu-merkelova-afd-d3p-/zahranicni.aspx?c=A160313_181319_zahranicni_rych
  25. ↑ Evropskou komisi kritizuji za o?kovani. M??e za to Merkelova, tvrdi Bild. iDNES.cz [online]. MAFRA . Ro?. 4. ledna 2021. Dostupne online .  
  26. ↑ Evropska komise vydava debakl s vakcinami za rafinovane vyjednavani, kritizuje Focus. Novinky.cz [online]. Borgis, 12. ledna 2021. Dostupne online .  
  27. ↑ Polsko jedna o nakupu vakcin bokem. ?esko musi take, ?ika Pet?i?ek. Seznam Zpravy [online]. Seznam.cz , 6. ledna 2021. Dostupne online .  
  28. ↑ Breedlove's Bellicosity: Berlin Alarmed by Aggressive NATO Stance on Ukraine [online]. Der Spiegel , 6. b?ezna 2015. Dostupne online .  
  29. ↑ Zem? G7 jsou p?ipraveny zp?isnit protiruske sankce, varovala Merkelova Kreml . Hospoda?ske noviny, 8. ?ervna 2015.
  30. ↑ " Zlo?inna anexe Krymu! vmetla Merkelova Putinovi ". Tyden. 10. kv?tna 2015.
  31. ↑ SATTAR, Majid: Merkel in Sotchi. Die Frau, die in die Kalte kam. (Merkelova v So?i. ?ena, ktera p?i?la do chladna.) Frankfurter Allgemeine Zeitung (online), 2. kv?tna 2017 (n?mecky).
  32. ↑ " Schroeder Doesn't Speak for All Germans ". The Washington Post . 20. unora 2003.
  33. ↑ " Kosovo se ma od Srbska odtrhnout po?atkem unora Archivovano 27. 2. 2017 na Wayback Machine .". Novinky. 14. ledna 2008.
  34. ↑ Merkelova v USA p?evzala nejvy??i civilni vyznamenani. ?T24 [online]. ?eska televize , 2011-06-08 [cit. 2011-6-8]. Dostupne online .  
  35. ↑ German Chancellor Merkel Defends Work of Intelligence Agencies [online]. 10. ?ervence 2013. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2. kv?tna 2014.  
  36. ↑ " NSA odposlouchavala Merkelovou deset let, vyplyva z tajneho dokumentu ". iDNES. 27. ?ijna 2013
  37. ↑ " Obama o odposlouchavani Merkelove pry v?d?l. ?ef NSA m?l prezidenta osobn? informovat ". iDNES.cz. 27. ?ijna 2013.
  38. ↑ " Merkelova hovo?ila s Obamou, sledovani spojenc? pova?uje za plytvani ". ?eska televize. 16. ?ervence 2014.
  39. ↑ " NSA spied on EU politicians and companies with help from German intelligence ". Ars Technica . 24. dubna 2015.
  40. ↑ " Merkel defends German intelligence cooperation with NSA ". Reuters. 4. kv?tna 2015.
  41. ↑ " Merkelova p?ed vy?et?ovaci komisi pop?ela, ?e by o sledovani spojenc? n?meckymi zpravodajci v?d?la ". Hospoda?ske noviny. 16. unora 2017.
  42. ↑ " Obama vyzdvihl odva?ny postoj Merkelove k migra?ni krizi Archivovano 27. 2. 2017 na Wayback Machine .". Novinky. 23. dubna 2016.
  43. ↑ " Trump: Merkelova ud?lala fatalni chybu. Uprchliky do zem? p?ijimat nem?la ". Lidovky. 16. ledna 2017.
  44. ↑ Americke sankce v??i Rusku mohou po?kodit Evropu, obava se Merkelova . iDNES.cz. 16. ?ervna 2017.
  45. ↑ http://www.lidovky.cz/nemecka-policie-je-v-pohotovosti-zeme-o-vikendu-ocekava-prichod-40-tisic-uprchliku-ggm-/zpravy-svet.aspx?c=A150911_193751_ln_zahranici_ele
  46. ↑ Rakouskym slovem roku je "kultura vitani".. Eurozpravy [online]. 2015-12-04 [cit. 2016-01-08]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2015-12-13.  
  47. ↑ P?ib?h roku 2015: Uprchlici m?ni Evropu. Tema pomoci migrant?m a jejich p?ijeti rozd?lilo kontinent.. Hospoda?ske noviny [online]. 2015-12-31, rev. 2016-01-02 [cit. 2016-01-08]. Dostupne online .  
  48. ↑ Germany drops EU rules to allow in Syrian refugees. The Telegraph [online]. 2015-08-24 [cit. 2016-01-24]. Dostupne online .  
  49. ↑ ´Milujeme t?, Angelo´. Sy?ane vyjad?uji na sitich vd??nost Merkelove. Echo 24 [online]. 2015-08-27 [cit. 2016-01-24]. Dostupne online .  
  50. ↑ Why Syrians are sending love messages to Angela Merkel. Csmonitor [online]. 2015-08-28 [cit. 2016-01-24]. Dostupne online .  
  51. ↑ Rakouskym slovem roku je ?kultura vitani“. Tyden.cz [online]. 2015-09-23 [cit. 2016-01-24]. Dostupne online .  
  52. ↑ Asylbewerber: Bundesregierung halt Zuruckweisung an der Grenze fur zulassig. Spiegel.de [online]. 2016-01-22 [cit. 2016-01-24]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2016-01-24.  
  53. ↑ Skupina ?esti pravnik? podala v Karlsruhe ustavni sti?nost proti Merkelove. ?eska justice [online]. 2016-01-23 [cit. 2016-01-24]. Dostupne online .  
  54. ↑ Obe?la voli?e a pozvala Sy?any. Pravnici podali ustavni sti?nost na Merkelovou. Echo 24 [online]. 2016-01-24 [cit. 2016-01-24]. Dostupne online .  
  55. ↑ http://www.zeit.de/politik/deutschland/2016-01/dreikoenigstreffen-fdp-christian-lindner
  56. ↑ http://www.spiegel.de/politik/deutschland/fdp-dreikoenigstreffen-christian-lindner-attackiert-merkels-fluechtlingspolitik-a-1070777.html
  57. ↑ Evropa neni schopna p?ijmout miliony uprchlik?, vzkazal Kohl, Tyden.cz , [3] , 17. dubna 2016.
  58. ↑ Otev?ena naru? Merkelove migra?ni vlnu nevyvolala, ukazuji statistiky. iDNES.cz [online]. 2016-10-12 [cit. 2020-07-22]. Dostupne online .  
  59. ↑ Merkelova: Migra?ni krizi nevy?e?ilo zav?eni balkanske trasy, ale dohoda EU s Tureckem. E15.cz [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupne online .  
  60. ↑ EUROZPRAVY.CZ. Zvladlo N?mecko v ?ele s Merkelovou migra?ni krizi? Odpov?? expert? Vas mo?na p?ekvapi | EuroZpravy.cz. eurozpravy.cz . Dostupne online [cit. 2020-07-22].   Archivovano 22. 7. 2020 na Wayback Machine .
  61. ↑ Merkelova zachranila Evropu, jinak by zkolabovala. A mnoho dal?iho zajimaveho ?ekl Ji?i Pehe. Parlamentni listy [online]. [cit. 2020-07-22]. Dostupne online .  
  62. ↑ Pro? jsem otev?ela p?ed lety hranice? Prosilo o to Ma?arsko s Rakouskem, ?ekla Merkelova. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-07-22]. Dostupne online .  
  63. ↑ Posten im Jamaika-Kabinett: FDP und Grune schon einig uber Ministerien? Frankfurter Allgemeine Zeitung , http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/jamaika-kabinett-fdp-und-gruene-schon-einig-ueber-ministerien-15223581.html , 29. za?i 2017 (n?mecky).
  64. ↑ a b Sondierungen gescheitert. FDP lasst Jamaika platzen ? jetzt ist Steinmeier am Zug. T-online.de [4] , 20. listopadu 2017 (n?mecky).
  65. ↑ Merkel wiedergewahlt: 35 Abweichler bei Kanzlerinwahl (Merkelova byla znovu zvolena: 35 odchylnych hlas? p?i volb? kancle?ky), Tagesschau.de , https://www.tagesschau.de/inland/merkel-wahl-121.html , 14. b?ezna 2018 (n?mecky).
  66. ↑ KOHLER, Berthold: Wahl in Hessen: Abermals abgestraft. (Volby v Hesensku: Znova potrestana.) Frankfurter Allgemeine Zeitung , [5] , 28. ?ijna 2018, 19:02 hod. (n?mecky).
  67. ↑ Merkelova na ustupu: skon?i jako p?edsedkyn? CDU a nebude obhajovat ani post kancle?ky. Lidovky.cz , [6] , 29. ?ijna 2018 10:42 hod.
  68. ↑ Allemagne: les trois annees qui ont affaibli Angela Merkel. Le Monde , [7] , 29. ?ijna 2018, 20:09 hod. (francouzsky).
  69. ↑ Merz will CDU-Chef werden: ?Wir brauchen in der Union Aufbruch und Erneuerung“. (Merz se chce stat ?efem CDU: ?V unii pot?ebujeme vzestup a obnovu.“ Frankfurter Allgemeine Zeitung, [8] , 30. ?ijna 2018.
  70. ↑ SCHUSTER, Robert: Skon?it jako ?efka strany? Obrana utokem, ?ika o rozhodnuti Merkelove politolog. Lidovky.cz, [9] , 30. ?ijna 2018.
  71. ↑ a b Neue CDU-Fuhrung. Schauble trieb Kandidatur von Merz voran. (Nove vedeni CDU. Schauble pohan?l Merzovu kandidaturu dop?edu.) Der Spiegel , ?. 45/2018, [10] , online 2. listopadu 2018, 16:44 hod. (n?mecky).
  72. ↑ GUTSCHKER, Thomas: Kommissionsprasidentin gesucht: Geht Angela Merkel nach Brussel? (Hleda se p?edsedkyn? Evropske komise. P?jde Angela Merkelova do Bruselu?) Frankfurter Allgemeine Zeitung, [11] , 16. ?ervna 2019, 12:06 hod. (n?mecky).
  73. ↑ " CDU kancle?ky Merkelove ?eli afe?e se sponzorskymi dary Archivovano 27. 2. 2017 na Wayback Machine .". Novinky. 27. ?ijna 2016.
  74. ↑ " Kancle?ka Merkelova ma podil na smrti me matky, tvrdi syn byvaleho kancle?e Kohla ". Aktualn?.cz. 22. unora 2017.
  75. ↑ " N?mecke zbran? zaplavuji sv?t. Proudi i na neklidny Blizky vychod ". Lidovky. 12. srpna 2015.
  76. ↑ " Churches denounce Germany’s billion-euro arms sales to Yemen and Saudi Arabia Archivovano 27. 2. 2017 na Wayback Machine .". The Catholic Herald . 15. prosince 2016.
  77. ↑ " Controversial exports in German arms report: newspaper ". Deutsche Welle. 3. ?ervence 2016.
  78. ↑ " Opposition parties condemn German defence plan with Saudi Arabia ". The Local . 8. prosince 2016.
  79. ↑ " Opinion: Arms exports - Germany a party to war ". Deutsche Welle. 26. ?ijna 2016.
  80. ↑ UDALOSTI: P?ipad Bohmermann. Lidovky.cz [online]. 2016-04-20 [cit. 2017-11-20]. Dostupne online .  
  81. ↑ Berlin souhlasi se stihanim komika, za ura?ku Erdogana mu hrozi v?zeni, Idnes.cz , http://zpravy.idnes.cz/nemecko-turecko-erdogan-komik-basen-d6x-/zahranicni.aspx?c=A160415_132031_zahranicni_ane , 15. dubna 2016.
  82. ↑ " Satirik kritizuje Merkelovou, ?e umo?nila jeho stihani za ura?ku tureckeho prezidenta Archivovano 1. 12. 2017 na Wayback Machine .". Novinky. 3. kv?tna 2016.
  83. ↑ Pro vyhnani N?mc? po valce neni ospravedln?ni, ?ekla Merkelova. Novinky.cz [online]. Borgis, 20. ?ervna 2018 [cit. 2018-06-21]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2019-05-28.  
  84. ↑ STELTZNER, Holger: Asyl und Euro. Merkel spaltet die Europaische Union. (Azyl a euro. Merkelova rozd?luje Evropskou unii.) Frankfurter Allgemeine Zeitung , [12] , aktualizovano 21. ?ervna 2018, 08:33 hod. (n?mecky).
  85. ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupne online .  
  86. ↑ Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupne online . (norsky)  
  87. ↑ Archivovana kopie. www.botschaft-peru.de [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu dne 2012-02-04.  
  88. ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Pagina Oficial das Ordens Honorificas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupne online .  
  89. ↑ Remarks by the President Honoring the Recipients of the 2010 Medal of Freedom. whitehouse.gov [online]. 2011-02-15 [cit. 2019-08-09]. Dostupne online . (anglicky)  
  90. ↑ Ehrung im Juni: Obama uberreicht Merkel Freiheitsmedaille. Spiegel Online . 2011-04-04. Dostupne online [cit. 2019-08-09].  
  91. ↑ TLV-01, von. haGalil [online]. 2014-02-21 [cit. 2019-08-09]. Dostupne online . (n?mecky)  
  92. ↑ 27.08.2015 Werner Faymann: "Dank fur konstruktive Zusammenarbeit zwischen Deutschland und Osterreich" : Aktuelle Meldungen : Bundeskanzler. web.archive.org [online]. 2015-09-10 [cit. 2019-08-09]. Dostupne v archivu po?izenem z  originalu .  
  93. ↑ lex.justice.md [online]. [cit. 2020-07-08]. Dostupne online .  
  94. ↑ Lithuanian president bestows state award upon German chancellor - DELFI EN - Mobile. www.delfi.lt [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupne online . (anglicky)  
  95. ↑ A.S, Petit Press. Merkel awarded for developing relations between Slovakia and Germany. spectator.sme.sk [online]. 2019-02-07 [cit. 2019-08-09]. Dostupne online . (anglicky)  
  96. ↑ VESTNESIS.LV. Par Triju Zvaig??u orde?a pie??ir?anu - Latvijas V?stnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-08-09]. Dostupne online . (loty?sky)  
  97. ↑ AHUGHEY. Foreign Policy [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  98. ↑ PAVGI, Kedar. Foreign Policy [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  99. ↑ STAFF, F. P. Foreign Policy [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  100. ↑ The Leading Global Thinkers of 2013 - Foreign Policy. 2013-global-thinkers.foreignpolicy.com [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupne online .  
  101. ↑ globalthinkers.foreignpolicy.com [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupne online .  
  102. ↑ The Leading Global Thinkers of 2015 - Foreign Policy. 2015globalthinkers.foreignpolicy.com [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupne online . (anglicky)  
  103. ↑ Global Thinkers 2016. 2016globalthinkers.foreignpolicy.com [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Kancle?i N?mecke spolkove republiky (od roku 1949)
Konrad Adenauer (1949?1963) ? Ludwig Erhard (1963?1966) ? Kurt Georg Kiesinger (1966?1969) ? Willy Brandt (1969?1974) ? Walter Scheel (1974) ? Helmut Schmidt (1974?1982) ? Helmut Kohl (1982?1998) ? Gerhard Schroder (1998?2005) ? Angela Merkelova (2005?2021) ? Olaf Scholz (od 2021)
Osobnosti roku ?asopisu Time
1927?1950
1951?1975
1976?2000
2001?dosud
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Angela_Merkelova&oldid=23751751 “