Alija ( hebrejsky ????? ‎, doslova ?cesta vzh?ru“, ?vystup“) ^[1] je souhrnny nazev pro ?idovskou imigraci do Palestiny a od roku 1948 do Statu Izrael . ?ide hovo?i o ?navratu do domova svych otc?“ .

Alija p?ed vznikem Statu Izrael [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni alija (1881?1903) [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1881?1914 do?lo k serii 223 proti?idovskych pogrom? v Rusku . Velke mno?stvi ?id? (kolem 3,5 milionu) ^[2] tehdy p?ed pogromy uteklo. Kolem 2 milion? ^[3] jich ode?lo do Spojenych stat? americkych s nad?ji na lep?i ?ivot. Jedna ?ast z t?chto emigrant? sm??ovala ale do Palestiny. Byla to tzv. Prvni alija. P?edpoklada se, ?e se v te dob? usidlilo v Palestin? asi 25 ^[4] a? 35 tisic ^[5] ?id? pochazejicich p?edev?im z Ruska a Jemenu .

V roce 1882 se v okoli Safedu usadili rumun?ti ?ide a zalo?ili tam kolonii Ro? Pina (130 rodin) a pobli? Haify kolonii Zichron Ja'akov . Mezitim ru?ti ?ide z Charkova zalo?ili kolonii Ri?on le-Cijon (10 rodin). Nov? vznikle osady m?ly zem?d?lsky raz a fungovaly na principu plne sob?sta?nosti. V roce 1885 byla zalo?ena kolonie Gedera . V roce 1903 v ?idovske osad? Chovevej Cijon zapo?al svou ?ivotni pou? Aharon David Gordon . Zabyval se vyzkumem v oblasti zem?d?lstvi.

Druha alija (1904?1913) [ editovat | editovat zdroj ]

V letech 1904?1913 p?i?la do Palestiny druha vlna ?idovskych imigrant? vedenych socialisticko ? sionistickymi idealy z vychodni Evropy , kte?i po potla?eni revoluce v roce 1905 a ?ad? pogrom? provazejici zmatky po teto revoluci p?ijali Herzlovy teorie. P?edpoklada se, ?e v tomto obdobi p?i?lo do Palestiny kolem 40 tisic ?id? pochazejicich p?eva?n? z Ruska, Polska a Jemenu. ^[6]

V novem prost?edi se rodi my?lenka kibuc? , spole?ne prace na spole?nem majetku bez individualniho vlastnictvi. Prvnim kibucem byla Deganija zalo?ena v roce 1908 v Galileji . V roce 1905 byla v Jaff? (na uzemi dne?niho Tel Avivu) otev?ena prvni hebrejska ?kola ? gymnazium Herzlija . V roce 1908 ?ide ziskali od osmanske spravy politicka prava. V tom samem roce take Eliezer Ben Jehuda zahajuje vydavani prvni hebrejske encyklopedie Thesaurus totius hebraitatis . Vznikaly dal?i osady, mimo jine v roce 1909 ji? zmin?ny Tel Aviv . V tem?e roce byla v osad? Sed?era v Dolni Galileji zalo?ena ?idovska organizace ha-?omer , ur?ena pro obranu ?idovskeho osidleni. V roce 1912 byl polo?en zakladni kamen Technologickeho institutu Technion (dokon?en v roce 1924 ). V roce 1914 bylo v Palestin? ji? 43 ?idovskych kolonii, z toho 14 kibuc?.

T?eti alija (1919?1923) [ editovat | editovat zdroj ]

T?eti vlna ?idovskych p?ist?hovalc? byla tvo?ena ?idy p?eva?n? z Ruska, Polska, Rumunska a Litvy . Odhaduje se ?e t?eti alija byla tvo?ena 35 tisici p?ist?hovalci. ^[7]

Za symbolicky za?atek t?eti aliji je pova?ovano p?ipluti lodi Roselan do p?istavu Jaffa 19. prosince 1919. V tomto obdobi se Palestina stava britskym mandatnim uzemim. Navic Balfourova deklarace z listopadu 1917 zaru?ovala, ?e se Palestina stane ?idovskou domovinou.

V Jizre'elskem udoli byla z pen?z ?idovskeho narodniho fondu zakoupena dal?i p?da. Ta byla melioracemi a rekultivacemi upravena pro vystavbu osad. Zde byl zalo?en nap?. kibuc Bejt Alfa . V roce 1920 byla zalo?ena ?idovska podzemni vojenske organizace Hagana .

?tvrta alija (1924?1928) [ editovat | editovat zdroj ]

?tvrtou vlnu imigrant? do Palestiny tvo?ili p?edev?im ?ide z Polska (62 tisic z celkoveho po?tu 80 tisic), kte?i prchali p?ed diskrimina?nimi zakony. ^[8] Dale to byli ?ide ru?ti, rumun?ti, litev?ti, ale i jemen?ti a ira?ti .

Z Polska odchazela p?edev?im ?idovske m???anstvo ; ?emeslnici a drobni podnikatele. Jejich p?ichod do Palestiny znamenal silny impuls pro rozvoj. Stav?ly se p?istavy, rozvijel se obchod, zakladaly se ?koly. Na zaklad? usneseni 13. sionistickeho kongresu v Karlovych Varech ze srpna 1923 byla dne 1. kv?tna 1925 v Jeruzalem? zalo?ena Hebrejska univerzita . Otev?el ji lord Arthur Balfour . Prvnim rektorem se stal dr. Judah Magnes .

Pata alija (1930?1939) [ editovat | editovat zdroj ]

Pata vlna imigrant? do Palestiny byla tvo?ena p?edev?im ?idy z N?mecka prchajicimi p?ed nacismem (100 tisic z celkoveho po?tu 250 tisic). ^[9] V?t?inou se jednalo o inteligenci (leka?e, pravniky, profesory), podnikatele a ?emeslniky. ?idov?ti um?lci z N?mecka vytvo?ili novy zaklad pro mistni um?ni. Hudebnici nap?. zalo?ili Palestinsky filharmonicky orchestr .

V ?ijnu roku 1933 zapo?aly arabske demonstrace proti britske politice v Palestin? a proti nar?stajici ?idovske imigraci. V listopadu teho? roku politi?ti p?edstavitele Arab? p?edali Brit?m memorandum po?adujici zalo?eni arabskeho demokratickeho statu v Palestin?, uplny zakaz ?idovske imigrace a zakaz prodeje p?dy ?id?m. Zarove? setkani u?enych znalc? Koranu pohrozilo uvalenim klatby na ka?deho Araba, ktery p?du proda ?id?m. Vysledkem arabskych nepokoj? v roce 1936 bylo rozhodnuti ?id? o vybudovani vlastniho p?istavu v Tel Avivu, nezavisleho na p?istavu v Jaff?. To navic znamenalo nar?stajici hospoda?skou izolaci ?id? od Arab?.

Alija Bet [ editovat | editovat zdroj ]

Alija Bet byl nazev pro ?idovskou imigraci do Palestiny v pr?b?hu druhe sv?tove valky . Nazev Alija Bet (bet je druhe pismeno hebrejske abecedy) je odvozen od druhe vlny, ktera, na rozdil od Alija Alef (alef je prvni pismeno hebrejske abecedy) z let 1881?1939 byla imigraci nezakonnou a probihala p?es zakaz britske mandatni spravy.

Alija Bet probihala v letech 1941 ? 1947 . Jednalo se vesm?s o ?idy, kterym se poda?ilo uprchnout p?ed holokaustem v Evrop?.

Alija Bet probihala v?t?inou po mo?i. B?hem uvedeneho obdobi do?lo k n?kolika ne?t?stim:

• 12. prosince 1940 se b?hem bou?e potopila bulharska lo? Tsar Krum . Z 327 lidi p?itomnych na palub? jich p?e?ilo 223, z toho 66 d?ti. Byli p?evezeni do Istanbulu a odtamtud deportovani do Bulharska.
• 24. ledna 1942 byla lo? Struma potopena sov?tskou ponorkou SC-213. Struma plula pod panamskou vlajkou. Nikdo nep?e?il.
• 3. srpna 1944 byla lo? Mefkura potopena n?meckou ponorkou. Z 350 lidi se jich zachranilo 5.

V ?ervenci 1947 britske vale?ne lod? zadr?ely u b?eh? Palestiny lo? Exodus 1947 s 4,5 tisici ?idovskych uprchlik? na palub?. Uprchlici byli donuceni vratit se (na jinych lodich) do Marseille ve Francii . Pote pluli do Hamburku v N?mecku, kde policie donutila ?idy lod? opustit. P?ipadu uprchlik? z lodi Exodus se dostalo celosv?tove pozornosti.

Alija po vzniku Statu Izrael [ editovat | editovat zdroj ]

Marocka alija (1956?1961) [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atkem roku 1955 za?aly do Izraele p?ichazet zpravy o zhor?ujici se situaci ?id? v zemich Maghrebu ( Maroko , Al?irsko , Tunisko ). P?edpokladalo se, ?e tyto zem? v dohledne dob? ziskaji nezavislost na Francii a arabsky nacionalismus (podporovany Nasirem ) by mohl ohrozit ?idovske komunity v t?chto zemich. Proto byl izraelskou vladou v srpnu 1955 v ramci zpravodajske slu?by Mosadu z?izen zvla?tni tym s opera?ni zakladnou v Pa?i?i , majici za ukol budovat v Maroku zakladny pro ?idovskou sebeobranu.

Za?atkem roku 1956 vznikla v Maroku ?idovska organizace Misgeret (doslova ?Ramec“), ktera m?la za ukol cvi?it dobrovolniky ur?ene k ochran? ?idovskych osad a k organizovani imigrace do Izraele. V za?i roku 1956 do?lo k zastaveni legalni imigrace ?id? z marocke strany. V Maroku se jich v te dob? nachazelo vice ne? 100 tisic.

V obdobi Suezske krize koncem roku 1956 se o?ekavaly pogromy proti ?idovskemu obyvatelstvu ze strany Arab?, ke kterym nedo?lo. Ilegalni imigraci nyni prost?ednictvim Misgeret provad?l Mosad. Zpravodajc?m z Misgeretu se poda?ilo usp??n? infiltrovat marockou tajnou policii . Diky zpravam informator? byl Misgeret p?edem informovani o p?ipravovanych zatazich proti svym ?len?m.

Imigranti byli z Maroka vyva?eni pomoci starych francouzskych nebo pad?lanych marockych cestovnich pas? . Imigranti byli odva?eni p?es ?pan?lske enklavy Ceuta a Melilla a britsky Gibraltar do Marseille za aktivni pomoci britskych, ?pan?lskych a francouzskych u?ad?. V roce 1960 koupil Mosad parnik Pisces , na n?m? marocke ?idy p?eva?el p?imo na Gibraltar. Lo? uskute?nila dvanact plaveb, p?i t?inacte ztroskotala. Zahynulo celkem 43 lidi. Nasledn? bylo marockou tajnou policii zat?eno a mu?eno 20 p?islu?nik? Misgeret (jeden z nich na nasledky mu?eni zem?el). Jako odpov?? Izrael ukon?il utajovani imigrace a zahajil rozsahlou ve?ejnou kampa?.

Po smrti marockeho krale Muhammada V. v unoru 1961 povolil jeho nastupce a syn Hasan II. vydavani hromadnych cestovnich pas?, diky kterym v letech 1961 ? 1963 opustili tem?? v?ichni ?ide Maroko. ^[10]

Egyptska alija (1956) [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1956, v dob? Suezske krize, existovaly v Izraeli obavy, ?e se egypt?ti ?ide stanou cilem odplaty arabskeho obyvatelstva za spoluu?ast ?idovskeho statu na invazi. V listopadu 1956 navazali agenti Mosadu kontakt se zastupci ?idovske obce v Port Saidu a vyzvali je k sestaveni seznamu osob majicich zajem o emigraci z Egypta. Izrael nasledn? vyslal pro tyto osoby dv? namo?ni plavidla, ktera egyptske ?idy (za pomoci francouzskych vojak?) dopravily do Izraele. ^[11]

Tuniska alija (1956) [ editovat | editovat zdroj ]

Podn?tem k emigraci ?id? se staly boje mezi francouzskou a tuniskou armadou o francouzskou namo?ni zakladnu pobli? m?sta Bizerta . ?idov?ti usedlici (1200 lidi) se obavali, ?e se po sta?eni francouzske armady stanou cilem arabske pomsty. V?t?ina ?id? opustila m?sto diky tomu, ?e m?la francouzske pasy, zbytek (asi 300 lidi) Mosad evakuoval. Transport probihal na francouzskych vale?nych plavidlech a byl st?e?en francouzskymi vysadka?i. ^[12]

Od roku 1990 [ editovat | editovat zdroj ]

Od poloviny 90. let podnika do Izraele aliju staly proud jihoafrickych, americkych a francouzskych ?id?, ?i ?ide z t?chto zemi v Izraeli zakupuji nemovitosti pro mo?nou budouci imigraci. Zejmena francouz?ti ?ide v Izraeli skupuji nemovitosti kv?li vzestupu antisemitismu ve Francii v poslednich letech. ^{[13] [14]}

?ide z Indie , ozna?ovani jako Bnej Mena?e , kte?i byli uznani jako potomci desateho ztraceneho izraelskeho kmene, jsou objektem kontroverzi, av?ak od poloviny 90. let po?et t?ch z nich, kte?i provedli aliju, stale stoupa. ^[15]

Organizace jako Nefe? be-nefe? a ?avej Jisra'el pomahaji lidem s alijou jak finan?ni pomoci, tak asistenci nap?iklad p?i hledani prace, studiu hebrej?tiny a asimilaci s izraelskou kulturou.

V roce 2007 p?inesl denik Ha'erec informaci, ?e v letech 2005 a? 2006 do?lo k 9% poklesu imigrant? (hebrejsky olim ). Podle deniku ?v roce 2006 do Izraele imigrovalo pouze 19 264 lidi, co? je o 9 procent men? ne? v roce 2005. Jedna se o nejni??i po?et imigrant? od roku 1988.“ ^[16]

Tento rekord byl p?ekonan v roce 2007, kdy byl po?et olim pouze 18 127. Pouze 36 % z t?chto novych imigrant? byly osoby ze zemi byvaleho Sov?tskeho svazu (v 90. letech p?edstavovali imigranti ze zemi byvaleho SSSR tem?? 90 %), zatimco po?et imigrant? ze zemi jako je Francie ?i USA je staly. ^[17]

Podle statistik podniklo v roce 2009 aliju ze severoamerickych zemi nejvice ?id? od roku 1983. Celkem se jednalo o zhruba 3800 olim. ^[18]

Statistiky [ editovat | editovat zdroj ]

Okam?it? po vzniku statu Izrael za?ala s oficialni podporou vlady masivni vlna p?ist?hovalectvi. Ta vrcholila v roce 1949, kdy do Izraele dorazil vic ne? ?tvrt milion ?id?. Celkem ?lo v prvnich ?ty?ech letech nezavislosti o tem?? 700 tisic lidi, tedy podobne ?islo, jaka byla celkova populace statu Izrael v dob? vyhla?eni samostatnosti. Po?atkem 50. let alija rychle opadla (ekonomicke poti?e Izraele a uzav?eni zemi sov?tskeho bloku pro vyst?hovalectvi do ?idovskeho statu). Pozd?ji nasledovalo ov?em n?kolik dal?ich men?ich vln v polovin? 50. let, v 1. polovin? 60. let a okolo roku 1970. ^[19]

V 80. letech za?ival Izrael nizke ro?ni uhrny imigrace, historicke minimum bylo dosa?eno roku 1986 (pouhych 9505 p?ist?hovalc?). D?vodem byly ekonomicke problemy statu i pokra?ujici p?isna restrikce na ?idovskou emigraci v sov?tskem bloku. To se zm?nilo roku 1990, kdy za?ala masivni alija ze zemi Sov?tskeho svazu. Onoho roku dosahla alija hodnoty 199 516 a pokra?ovala silnym tempem po cely zbytek 90. let. Teprve po roce 2000 dochazi k jejimu vyraznemu zpomaleni a stabilizaci na ro?ni urovni necelych 20 000. Po roce 2013 se trend mirn? zm?nil (siln?j?i imigrace z Ukrajiny ale i ze zapadni Evropy, zejmena Francie) a ro?ni uhrny dosahuji cca 25 000 p?ist?hovalc?. ^{[19] [20] [21]}

Alija od r. 1919 podle zemi a region? [ editovat | editovat zdroj ]

V nasledujici tabulce je uveden po?et imigrant? do Izraele v letech 1919 a? 2006. ^[22] Tabulka je ?adi podle let a podle zemi, kde se narodili. (Pro rok 2006 je nadto uvedena i posledni zem? pobytu).

oblast	2006 LCR	2006 COB	2005	2000?2004	1990?1999	1980?1989	1972?1979	1961?1971	1952?1960	1948?1951	1919?1948	celkem
Asie - celkem	1 777	1 261	2 239	8 048	61 305	14 433	19 456	56 208	37 119	237 704	40 895	478 668
Afghanistan Afghanistan	0	0	2	0	0	57	132	516	1 106	2 303		4 116
?ina ?ina	10	14	4	16	192	78	43	96	217	504		1 164
Indie Indie	304	308	61	211	1 717	1 539	3 497	13 110	5 380	2 176		27 999
Irak Irak	11	11	12	50	0	111	939	3 509	2 989	123 371		130 992
Iran Iran	74	90	146	449	0	8 487	9 550	19 502	15 699	21 910		75 833
Izrael Izrael	0	192	105	69	954	288	507	1 021	868	411		4 415
Libanon Libanon	0	7	8	4	0	179	564	2 208	846	235		4 051
Jemen Jemen	9	10	4	3	0	17	51	1 066	1 170	48 315		50 636
SSSR (asijsky)	1 287	533	1 814	7 069	49 524							58 940
Syrie Syrie	0	0	4	16	0	995	842	3 121	1 870	2 678		9 526
ostatni (Asie)	14	26	18	29	7 362	594	213	349	103	1 254		9 948
Afrika - celkem	3 801	4 508	4 518	2 912	48 558	28 664	19 273	164 885	143 485	93 282	4 041	514 126
Al?irsko Al?irsko	0	275	280	131	1 317	1 830	2 137	12 857	3 433	3 810		26 070
Egypt Egypt Sudan Sudan	0	19	17	15	176	352	535	2 963	17 521	16 024		37 622
Etiopie Etiopie	3 595	3 595	3 573	2 213	39 651	16 965	306	98	59	10		66 470
JAR	114	139	135	202	2 918	3 575	5 604	3 783	774	666		17 796
Libye Libye	0	3	3	6	0	66	219	2 466	2 079	30 972		35 814
Maroko Maroko	53	233	284	205	2 623	3 809	7 780	130 507	95 945	28 263		269 649
Tunisko Tunisko	32	236	218	125	1 251	1 942	2 148	11 566	23 569	13 293		54 348
ostatni (Afrika)	6	8	8	15	888	125	544	645	105	244		2 582
Evropa - celkem	9 872	10 063	10 736	46 516	812 079	70 898	183 419	162 070	106 305	332 802	377 381	2 112 269
Belgie Belgie	91	78	70	102	891	788	847	1 112	394	291		4 573
Bulharsko Bulharsko	22	19	38	199	3 673	180	118	794	1 680	37 260		43 961
?eskoslovensko ?eskoslovensko	16	26	15	61	479	462	888	2 754	783	18 788		24 256
Francie Francie	2 411	1 781	1 836	842	10 443	7 538	5 399	8 050	1 662	3 050		40 601
Italie Italie	42	37	35	40	595	510	713	940	414	1 305		4 589
Jugoslavie Jugoslavie	25	26	7	98	1 894	140	126	322	320	7 661		10 594
Ma?arsko Ma?arsko	63	63	108	180	2 150	1 005	1 100	2 601	9 819	14 324		31 350
N?mecko N?mecko	112	87	112	177	2 150	1 759	2 080	3 175	1 386	8 210		19 136
Nizozemsko Nizozemsko	50	45	36	30	926	1 239	1 170	1 470	646	1 077		6 639
Polsko Polsko	36	90	94	169	2 765	2 807	6 218	14 706	39 618	106 414		172 881
Rakousko Rakousko	12	12	24	23	317	356	595	1 021	610	2 632		5 590
Rumunsko Rumunsko	50	76	107	330	5 722	14 607	18 418	86 184	32 462	117 950		275 856
?ecko ?ecko	3	8	7	6	121	147	326	514	676	2 131		3 936
Spojene kralovstvi Spojene kralovstvi	594	506	341	318	4 851	7 098	6 171	6 461	1 448	1 907		29 101
SSSR (evr.)	6 185	7 069	7 763	43 801	772 239	29 754	137 134	29 376	13 743	8 163		1 049 042
?pan?lsko ?pan?lsko	33	20	23	16	242	321	327	406	169	80		1 604
?vycarsko ?vycarsko	85	69	52	71	904	706	634	886	253	131		3 706
Turecko Turecko	67	70	61	131	1 095	2 088	3 118	14 073	6 871	34 547		62 054
Skandinavie	36	34	35	41	1 071	1 178	903	886	131	85		4 364
ostatni (Evropa)	6	17	33	12	646	303	252	412	91	1 343		3 109
Amerika/Oceanie - celkem	3 813	3 437	3 687	21 718	33 367	39 369	45 040	42 400	6 922	3 822	7 754	211 329
Argentina Argentina	293	299	413	9 917	8 886	10 582	13 158	11 701	2 888	904		59 041
Australie Australie Novy Zeland Novy Zeland	66	44	53	68	1 017	959	1 275	833	120	119		4 488
Brazilie Brazilie	232	226	278	225	1 937	1 763	1 763	2 601	763	304		9 860
Chile Chile	61	56	77	85	521	1 040	1 180	1 790	401	48		5 198
Kanada Kanada	228	210	214	163	1 717	1 867	2 178	2 169	276	236		9 030
Kolumbie Kolumbie	142	179	154	54	545	475	552	415	0	0		2 374
Mexiko Mexiko	72	76	56	70	916	993	861	736	168	48		3 924
Paraguay Paraguay	4	3	6	7	21	62	73	210	42	0		424
Uruguay Uruguay	73	76	107	105	724	2 014	2 199	1 844	425	66		7 560
USA	2 159	1 809	1 706	1 098	15 480	18 904	20 963	18 671	1 553	1 711		81 895
Venezuela Venezuela	134	98	84	62	319	180	245	297	0	0		1 285
st?edni Amerika	91	120	77	102	125	8	104	129	43	17		725
ostatni (Amerika, Australie a Oceanie)	258	241	462	94	1 159	522	500	1 125	91	327		4 521
neni znamo	6	0	3	4	419	469	394	911	3 307	20 014	52 786	78 307
celkem	19 269	19 269	21 180	60 647	956 319	153 833	267 580	427 828	297 138	687 624	482 857	3 374 275

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Aliyah na anglicke Wikipedii a Alija na polske Wikipedii.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Mosad le-alija Bet
• Operace Jozue
• Operace Moj?i?
• Operace ?alamoun

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Alija na Wikimedia Commons
• (anglicky) Podrobne statistiky imigrace do Izraele 1948 a 1989 - 2007 Archivovano 13. 5. 2008 na Wayback Machine .
• (anglicky) Statistiky imigrace do Izraele 1948 - 2006