Alfred Hajos
Rodne jmeno	Guttmann Arnold
Narozeni	1. unora 1878 Budape??
Umrti	12. listopadu 1955 (ve v?ku 77 let) Budape??
P?i?ina umrti	onemocn?ni plic
Misto poh?beni	?idovsky h?bitov v Kozmov? ulici
Alma mater	Technicka a hospoda?ska univerzita v Budape?ti
Povolani	fotbalista, architekt , novina? , fotbalovy rozhod?i , atlet, plavec a fotbalovy trener
Ocen?ni	Cena Miklose Ybla (2010)
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

P?ehled medaili
Alfred Hajos
Plavani na LOH
zlato	LOH 1896	volny zp?sob 100 m
zlato	LOH 1896	volny zp?sob 1200 m

Alfred Hajos ( 1. unora 1878 , Budape?? , Rakousko-Uhersko ? 2. listopadu 1955 , Budape??, Ma?arsko ) byl ma?arsky plavec a architekt . Byl prvnim modernim olympijskym ?ampionem v plavani a prvnim ma?arskym olympijskym vit?zem z letnich olympijskych her v Athenach v roce 1896 .

Narodil se v Budape?ti jako Arnold Guttmann. Ve v?ku 13 let, kdy se stal stejn? dobrym plavcem jako jeho otec, ktery se utopil v Dunaji , p?ijal kv?li sve dal?i sportovni karie?e ma?arske p?ijmeni Hajos (ma?arsky namo?nik ). V roce konani olympijskych her studoval architekturu . Ziskal sice povoleni univerzity k u?asti na sout??ich, ale nebylo to snadne. Po navratu na Polytechnickou univerzitu mu d?kan negratuloval k jeho sportovnimu usp?chu na olympiad?, ale misto toho mu ?ekl: "Va?e medaile mne nezajima, ale nemohu se do?kat, a? usly?im va?e odpov?di p?i va?i p?i?ti zkou?ce."

Olympijske hry 1896 [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1896 se plavecke sout??e na olympijskych hrach konaly ve St?edozemnim mo?i . Ve svych 18 letech ziskal dv? zlate medaile v extremn? chladnem po?asi (teplota vody byla asi 10 stup?? Celsia) a na pob?e?i dora?ely a? 4 m velke vlny. Vyhral zavod na 100 m volnym stylem v ?ase 1:22.2 a zavod na 1200 metr? volnym stylem s ?asem 18:22.2. Cht?l vyhrat v?echny t?i vzdalenosti, ale zavod na 500 metr? volnym stylem nasledoval ihned po zavodu na 100 m a bezprost?edn? po n?m nasledoval zavod na 1200 metr?. I kdy? si p?ed zavodem na 1200 metr? namazal cele t?lo centimetrovou vrstvou tuku, ukazalo se to byt malou ochranou proti studene mo?ske vod?. Po vit?zstvi v zavod? se p?iznal, ?e v?le k p?e?iti zcela p?ekonala jeho touhu po vit?zstvi. ^[1] P?i slavnostni ve?e?i na po?est olympijskych vit?z? se ho ?ecky korunni princ ptal, kde se nau?il tak dob?e plavat. Na to mu odpov?d?l: ?Ve vod?“. Na druhy den rano athenske noviny Akropolis zobrazily Hajose s podtitulkem ?Ma?arsky delfin“. V Athenach se stal nejmlad?im olympijskym vit?zem.

Kariera [ editovat | editovat zdroj ]

P?ed athenskymi olympijskymi hrami se stal evropskym ?ampionem v zavod? na 100 m volnym stylem v roce 1895 a 1896 . Byl v?estrannym atletem , vyhral ma?arske mistrovstvi v b?hu na 100 metr? v roce 1898 , take zavod na 400 metr? p?eka?ek a titul ziskal i v hodu diskem . Byl reprezentantem Ma?arska ve fotbalu , hral v reprezenta?nim vyb?ru v letech 1901 , 1902 a 1903 . V letech 1897 a? 1904 byl take fotbalovym rozhod?im a v roce 1906 se stal trenerem ma?arskeho narodniho fotbaloveho mu?stva.
V roce 1924 se Hajos, v te dob? architekt specializujici se na sportovni za?izeni, u?astnil um?leckych sout??i v pr?b?hu olympijskych her v Pa?i?i . Jeho plan vystavby stadionu , vymy?leny spole?n? s Dezs? Lauberem ( tenistou , u?astnikem olympijskych her v roce 1908 ), byl ocen?n st?ibrnou medaili, p?i?em? porota neud?lila zlatou medaili. ^[2]

Nejznam?j?im sportovnim arealem , ktery navrhl, je plavecky stadion postaveny na dunajskem ostrov? Margit sziget ( Marketin ostrov ) v Budape?ti . Bazen byl vybudovan v roce 1930 a byl v letech 1958 , 2006 a 2010 mistem konani evropskeho ?ampionatu ve vodnich sportech a v roce 2006 se tam konal Sv?tovy pohar FINA ve vodnim polu mu??. ^[3]

V roce 1953 obdr?el od MOV olympijsky diplom za zasluhy. Byl uveden do mezinarodni plavecke Dvorany slavy a v roce 1981 byl take uveden do mezinarodni ?idovske sportovni Dvorany slavy. Jeho bratr Henrik Hajos vyhral v roce 1906 zlatou medaili v zavod? plaveckych ?tafet na 4x250 m volnym stylem na vlo?enych hrach v Athenach .

Realizovane budovy [ editovat | editovat zdroj ]

Jeho prvni navrhy byly v secesnim a eklektickem stylu, pozd?ji se obratil k modern? a byl ovlivn?n italskym stylem:

• Gymnazium Janka Francisci-Rimavskeho, Levo?a (1913)
• hotel Aranybika, Debrecin
• hotel Andrassy Budape??
• L?cseyova st?edni ?kola, Debrecin
• protestantske cirkevni centrum, Budape??
• Ujpest FC's UTE stadion , Ujpest, Megyeri ut (1922), Budape??
• plavecky stadion, Budape?? , Margitsziget (dnes nese jeho jmeno)
• Millenaris Sportpalya, Budape?? XIV
• sportovni h?i?t? v Miskolci , Pap? , Szegedu a Kaposvaru
• div?i ?kola, Bratislava
• Nepkert Vigado, Miskolc , Nepkert
• plavecke lazn?, Szeged (Ligetfurd?, 1930)

Galerie [ editovat | editovat zdroj ]

• 
  Weidlich?v d?m v Mi?kovci (1912)
• 
  Plavecky stadion Alfreda Hajose v Budape?ti (1930)
• 
  D?m ve stylu bauhaus v ulici Napraforgo 17, Budape??

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Alfred Hajos na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Galerie Alfred Hajos na Wikimedia Commons
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Alfred Hajos na Wikimedia Commons
• Alfred Hajos v databazi Olympedia (anglicky)
• Alfred Hajos - si? slavy
• Alfred Hajos
• Spole?nost Alfreda Hajose (ma?arsky)