한국   대만   중국   일본 
Alexander Lippisch ? Wikipedie P?esko?it na obsah

Alexander Lippisch

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Alexander Lippisch
Narozeni 2. listopadu 1894
Mnichov , N?mecke cisa?stvi
Umrti 11. unora 1976 (ve v?ku 81 let)
Cedar Rapids , Iowa , USA
Obor Letectvi
Znamy diky Messerschmitt Me 163
Ocen?ni medaile Rudolfa Diesela
?estny doktor Univerzity v Heidelbergu
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Alexander Martin Lippisch ( 2. listopadu 1894 Mnichov ? 11. unora 1976 Cedar Rapids , Iowa ) byl n?mecky pr?kopnik aerodynamiky . Svymi poznatky p?isp?l k rozvoji samok?idel a delta k?idel . Jeho nejznam?j?i projekt, Messerschmitt Me 163 se stal prvnim seriov? vyrab?nym letadlem s  raketovym pohonem .

Lippisch?v zajem o letectvi pravd?podobn? za?al u? v jeho d?tstvi diky p?eletu letadla brat?i Wrightovych nad berlinskym leti?t?m Tempelhof [1] v za?i 1909 . I p?esto v?ak Lippisch planoval v budoucnosti jit v otcovych stopach a stat se um?lcem, jeho nazor zm?nilo a? nasazeni v n?mecke armad? (1915?1918) b?hem prvni sv?tove valky , kdy slou?il jako letecky fotograf a kartograf. [ zdroj? ]

Po valce p?sobil ve spole?nosti Luftschiffbau Zeppelin , kde navrhl designy svych kluzak? Storch I z roku 1926 , Storch V z roku 1929 s motorem o vykonu 5,9 kW a? po Storch IX . Roku 1928 dokon?il sv?j projekt kluzaku Ente ( n?mecky : kachna ) a v ramci experimentu mu p?idal dv? rakety na ?erny st?elny prach . Svym testovacim letem se Lippischova Ente stala prvnim raketov? pohan?nym letadlem na sv?t?. [ zdroj? ]

V letech 1931 ? 1939 vyvijel design delta (trojuhelnikovych) k?idel, jeho prace vyustila v p?t typ? letadel, Delta I s motorem Bristol Cherub o vykonu 26 kW a? po Delta V . Na za?atku roku 1939 byl Lippisch se svym tymem nacistickym ministerstvem letectvi ( Reichsluftfahrtministerium ) p?evelen do tovaren Messerschmitt jako konstruk?ni ?editel, jeho tym se zde rychle p?izp?sobil a vyvinul DFS 194 , p?imeho p?edch?dce Me 163 .

Messerschmitt Me 163B

V let? 1940 za?al pracovat na jeho nejznam?j?im projektu, Messerschmitt Me 163 . Ze za?atku bylo letadlo zkou?eno jako bezmotorovy kluzak, diky uspokojivym vysledk?m bylo 13. srpna 1941 otestovano i s namontovanym motorem od Hellmutha Waltera . 2. ?ijna 1941 bylo letadlu p?i zkou?ce nam??ena rychlost 1004  km/h [ zdroj? ] , co? p?ekonalo dosavadni letecky rychlostni rekord (mimochodem takte? z dilny Messerschmitt) o tem?? 250 km/h. V roce 1944 se Me 163 za?lenilo do n?mecke Luftwaffe a zu?astnilo se boj? druhe sv?tove valky . Oproti ostatnim letadl?m bylo sice o t?idu vy? v obratnosti a rychlosti, ale p?i bojovem nasazeni zaznamenalo velke ztraty na ?ivotech vlastnich pilot?, ne tolik kv?li nep?atel?m jako spi?e kv?li nehodam p?i p?istavani (stiha?ka p?i vzletu odhodila podvozek a p?istavat musela na odpru?ene ly?i) a fyzicke naro?nosti pilotovani.

Po konci valky byl Lippisch jako mnoho dal?ich n?meckych v?dc? p?evezen do USA v ramci operace Paperclip . V padesatych a ?edesatych letech za?al p?sobit ve spole?nosti Convair a jeho navrhy spolu s celosv?tovymi pokroky v raketovem pohonu m?ly nemaly podil na vzniku letadel jako F-102 Delta Dagger , F-106 Delta Dart a B-58 Hustler . Od roku 1950 do 1964 pracoval pro Collins Radio Company jako odbornik na aeronautiku, za?al se zde zajimat o p?izemni efekt a VTOL letadla (letadla s vertikalnim p?istanim a vzletem) a na sklonku sveho ?ivota navrhl sv?j posledni projekt nazvany X-113A, byl to tzv. ekranoplan (letadlo letici nad vodni hladinou vyu?ivajici p?izemniho efektu).

V roce 1972 byl ocen?n Medaili Rudolfa Diesela . Alexander Lippisch zem?el ve v?ku 81 let v Cedar Rapids v Iow?.

N?ktere Lippischovy navrhy [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Wright Flyer over tempelhof. www.centennialofflight.gov [online]. [cit. 16-10-2008]. Dostupne v archivu po?izenem dne 26-11-2005.  
  2. MASTERS, David. German Jet Genesis . 1. publ.. vyd. London, UK: Jane's Publishing Company Limited. 142 s. Dostupne online . ISBN   0-86720-622-5 . (anglicky)  
  3. Lippisch Li P.04-106 [online]. Dan Johnson [cit. 2014-01-07]. Dostupne online . (anglicky)  
  4. Lippisch Li P.10 [online]. Dan Johnson [cit. 2014-01-07]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. Lippisch Li P.11 [online]. Dan Johnson [cit. 2014-01-07]. Dostupne online . (anglicky)  
  6. Lippisch Li P.13 [online]. Dan Johnson [cit. 2014-01-07]. Dostupne online . (anglicky)  
  7. Lippisch Li P.13b [online]. Dan Johnson [cit. 2014-01-07]. Dostupne online . (anglicky)  
  8. Lippisch Li P.15 [online]. Dan Johnson [cit. 2014-01-07]. Dostupne online . (anglicky)  
  9. Lippisch Li P.20 [online]. Dan Johnson [cit. 2014-01-07]. Dostupne online . (anglicky)  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]