Cirkev adventist? sedmeho dne
Logo Cirkve adventist? sedmeho dne
Registrace v ?R
Datum	1. 9. 1991
Statutarni organ
Nazev	Vybor unie
Sidlo	Londynska 623/30, Praha 2-Vinohrady, 120 00
?len	Ing. Mgr. Mikula? Pavlik B.Th., M.A. (p?edseda ?esko-Slovenske unie, od 20. 5. 2009)
Odkazy
multimedialni obsah na  Commons
galerie na  Commons
Rejst?ik cirkvi a nabo?enskych spole?nosti N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Cirkev adventist? sedmeho dne ^[1] je protestantska denominace, ktera vznikla v ramci eschatologickeho hnuti protestantskych cirkvi znameho jako Druhe velke probuzeni ve Spojenych statech v 19. stoleti. V  ?esku , kde pat?i mezi misijn? nejaktivn?j?i cirkve, ^[2] ma zhruba stovku kazatel? a 7551 ?len? k roku 2014 a na konci roku 2015 celosv?tov? po?et ?len? cirkve p?esahl 21milionovou hranici. ^[3] Cirkev adventist? sedmeho dne pat?i mezi nejrychleji rostouci cirkve na sv?t?.

M??itkem jejich ?ivota je Bible. O?ekavaji druhy p?ichod Je?i?e Krista a sv?ti sobotu na oslavu Bo?iho stvo?itelskeho dila.

Teologie adventist? sedmeho dne navazuje na protestantske sm?ry v USA v 19. stoleti (nap?. metodisty). Vyznamnou roli p?i formovani cirkve sehrala Ellen G. Whiteova ( 1827 ? 1915 ), o ktere adventiste v??i, ?e spl?uje biblicka kriteria pro rozpoznani praveho Bo?iho proroka.

Ellen G. Whiteova ovlivnila cirkev p?edev?im svymi prorockymi vizemi, dale ji ovlivnila po organiza?ni strance a d?raz kladla take na harmonicky ?ivotni styl a zdravou ?ivotospravu.

Adventiste se anga?uji ve ve?ejnem ?ivot?, zejmena v oblasti humanitarni prace (zalo?ili a ?idi humanitarni organizaci ADRA ) a nabo?enske svobody. ^[4]

Organizace [ editovat | editovat zdroj ]

Vrcholnym organem cirkve je Generalni konference. Generalni konference spravuje t?inact sv?tovych divizi, ktere sestavaji z unii. Jednou z unii v ramci Inter-evropske divize je i ?eskoslovenska unie se sidlem v Praze. ^[5]

Unie spravuji sdru?eni. Praha je sidlem ?eskeho sdru?eni, Moravskoslezske sdru?eni ma sve ust?edi v Ostrav?. ^[6]

D?jiny adventismu ve sv?t? [ editovat | editovat zdroj ]

William Miller p?edpov?d?l na zaklad? ver?? z  Daniela 8,14?16 a principu ?jeden rok = jeden den“, ?e se Je?i? Kristus vrati na Zem v obdobi mezi jarem roku 1843 a jarem roku 1844. Pote v let? roku 1844 millerite up?esnili vypo?et Je?i?ova navratu na 22. ?ijna 1844. Kdy? se to nestalo (udalost znama jako ?velke zklamani“), v?t?ina z jeho nasledovnik? se rozpustila a vratila do svych p?vodnich cirkvi.

N?kte?i millerite p?i?li s p?esv?d?enim, ?e Millerovy vypo?ty byly spravne, ale ?e jeho vyklad ver?? z Daniela byl ?patny, kdy? p?edpokladal, ?e to bude Zem?, ?ktera m?la byt o?i?t?na“. Tito adventiste do?li k p?esv?d?eni, ?e ver?e z Daniela p?edpovidaly vstup Krista do Nebeske svatyn?, nikoli jeho druhy p?ichod na Zem. Toto nove u?eni o Svatyni v nebi se stalo d?le?itou sou?asti jejich viry. B?hem n?kolika p?i?tich desetileti se toto u?eni vyvinulo do doktriny vy?et?ovaciho soudu.

Tento vy?et?ovaci soud byl zahajen v roce 1844 v Nebeske svatyni, a k?es?ane v n?m budou souzeni, zdali jsou zp?sobili pro spaseni, a sou?asn? p?i tomto soudu bude potvrzena Bo?i spravedlnost p?ed celym vesmirem. Tato skupina adventist? stale v??i, ?e Krist?v druhy p?ichod je velmi blizko. Dal?i termin Kristova p?ichodu ji? nestanovili s odkazem na ver? ze Zjeveni Janova 10,6 ?lh?ta je u konce“.

Jako po?atek teto cirkve se ov?em oby?ejn? udava a? rok 1863. ^[7]

D?jiny adventismu v ?eskych zemich [ editovat | editovat zdroj ]

Do ?eskych zemi se adventismus sedmeho dne dostal na po?atku 90. let 19. stoleti, kdy? se do vlasti vratil Antonin ?imon (pok?t?ny adventisty roku 1892), ^[2] ktery se s timto vyznanim setkal v N?mecku. Ten se pokusil tuto viru ?i?it dale, p?edev?im pomoci p?ekladani adventistickych spis? do ?e?tiny. Prvni adventisticka dila byla tak vydana ji? v roce 1893. V roce 1902 byl zalo?en prvni adventisticky sbor v Praze. V roce nasledujicim vy?lo prvni ?islo adventistickeho ?asopisu Hlasatel pravdy , ktery v?ak pravideln? vychazel a? od roku 1906. Roku 1907 vznikla na zaklad? spolkoveho zakona Spole?nost v?t?iho sv?tla , ktera sbory sdru?ovala. ^[5] Rozvoj adventisticke misie je spojen se zalo?enim Spolku k?es?anskych mu?? a ?en v roce 1908 a k roz?i?eni adventismu do?lo p?edev?im ve Slezsku , o co? se postaral p?edev?im Julius Peter z  Bilska , jen? se podobn? jako ?imon setkal s adventismem v N?mecku. V dob? prvni sv?tove valky byl spolek zast?e?ujici adventisty zakazan, p?esto v?ak po?et adventist? v ?eskych zemich p?ibyval a v dob? vzniku ?eskoslovenska ?ilo na jeho uzemi p?es 1000 adventist? sedmeho dne.

V roce 1919 vzniklo nove spravni uskupeni ?eskoslovenska unie Cirkve adventist? sedmeho dne, s p?ti pod?izenymi spravnimi celky (misijni pole a sdru?eni). V mezivale?nem ?eskoslovensku tito k?es?ane vystupovali jako Misijni spole?nost adventist? sedmeho dne a pozd?ji ^[8] v roce 1922 se poda?ilo zaregistrovat novy spolek s nazvem ?eskoslovenska jednota adventist? sedmeho dne, jen? cirkev pravn? zastupoval, o t?i roky pozd?ji byl zalo?en Misijni ustav v  Lod?nici . Koncem dvacatych let pod vlivem n?meckych adventist? cirkev zapo?ala s dobro?innou aktivitou, sna?ici se zmirnit dopady za?inajici hospoda?ske krize .

Za druhe sv?tove valky bylo gestapem uzav?eno cirkevni nakladatelstvi a v koncentra?nich taborech zahynuli t?i ?e?ti adventiste. S vyjimkou sbor? na T??insku a n?kolika dal?ich v?ak cirkev mohla po celou dobu valky konat bohoslu?by. Povale?ne vyhnani sudetskych N?mc? , s nim? ode?lo z ?eskoslovenska okolo 1000 adventist? n?mecke narodnosti, sni?ilo velmi dramaticky po?et ?len? cirkve v ?eskoslovensku, nasledne povale?ne misijni usp?chy v?ak tuto ztratu zacelily. V roce 1946 byla v  Praze-Kr?i zalo?ena ?kola biblickych nauk.

Po?etni r?st ?len? cirkve byl zastaven komunistickym p?evratem v roce 1948 a naslednymi restrikcemi ze strany komunistickeho re?imu . V roce 1950 byla uzav?ena ?kola biblickych nauk, v nasledujicim roce bylo propu?t?no 80 % kazatel?. Tlak statni spravy na adventisty, aby se vzdali sveho zvyku nepracovat v sobotu a stejn? tak neposilat sve d?ti v tento den do ?koly, vyvrcholil v roce 1952 , kdy byla tato cirkev administrativnim (tedy ne pravnim) zakrokem zakazana a ve?kery movity i nemovity majetek statnimi organy zabaven. I p?es naslednou perzekuci se adventiste i nadale tajn? schazeli k bohoslu?bam. Od roku 1954 byli adventisti?ti kazatele trestn? stihani a tato perzekuce vyvrcholila v let? 1955 procesem proti 7 slovenskym kazatel?m odsouzenym k trest?m odn?ti svobody od 2 do 7 let. Tlak na ?leny byl vyvijen p?edev?im vyhr??kou postihu jejich d?ti za jejich sobotni absence ve ?kole. Minimaln? 6 d?ti adventist? bylo z nabo?enskych d?vod? na?izenim soudu odebrano rodi??m a umist?no do ustavni pe?e. Nekontrolovatelna ?innost teto cirkve se pro komunisticky re?im stala postupn? v?t?im zlem a tak se strana rozhodla od sveho rozhodnuti ustoupit a UV KS? povolil v ?ijnu 1955 obnoveni cirkve. Po obnoveni ?innosti cirkve v roce 1956 z?stal statu zabaveny majetek a vedouci p?edstavitele cirkve museli slibit, ?e d?ti adventist? za?nou chodit v sobotu do ?koly. Adventismus v ?eskoslovensku i nadale po?etn? silil, i kdy? u? jen pozvolna.

V roce 1968 se cirkvi poda?i vyu?it demokratizace politickeho ?ivota. Byla obnovena sdru?eni zakazana v roce 1950, op?t za?al vychazet cirkevni ?asopis a byl zalo?en bohoslovecky semina?. P?esto?e n?ktere z t?chto vyhod byly po okupaci ?eskoslovenska v srpnu 1968 odvolany, stav cirkevniho ?ivota se p?ed rok 1968 ji? nevratil. I nadale se jednotliv? objevovaly p?ipady perzekuce adventist? ve vykonu vojenske slu?by, p?sobeni kazatel?, p?i organizovani akci pro d?ti a mlade?, ve?ejnem p?sobeni ?i v mo?nosti dosa?eni st?edniho a vy??iho vzd?lani, oficialn? ale byla cirkev tolerovana.

Po p?evratu v letech 1989 a 1990 cirkev postupn? v novych svobodnych podminkach rozvinula svou slu?bu a zapojila se do ve?ejneho d?ni p?edev?im humanitarni ?innosti sve organizace ADRA , biblickymi p?edna?kami a kurzy pro ve?ejnost, osv?tou na tema zdravi a ?ivotni styl nebo nabidkou zdraveho vyu?iti volneho ?asu pro d?ti a mlade? v  Klubu Pathfinder . V 90. letech za?ila cirkev vyrazny p?iliv novych ?len?, vznik ?ady novych sbor? a vymanila se ze spole?enske izolace. V sou?asnosti je cirkev v ?R respektovanou k?es?anskou denominaci, ^{[ zdroj?? ]} jeji duchovni slou?i ve ?kolach, socialnich za?izenich, jako kaplani v nemocnicich, armad? a v?znicich, vystupuji ve sd?lovacich prost?edcich a pomahaji rozvijet ve?ejny ?ivot a ob?anskou spole?nost v regionech. Cirkev ma sve internetove radio AWR, internetovou televizi HopeTV, vydavatelstvi knih a ?asopis? Advent-Orion, kolportery zdravotni a duchovni literatury, Vy??i odbornou ?kolu, Adventisticky Teologicky Institut (ATI) otev?eny pro ka?deho zajemce bez nutnosti navazovat kazatelskou slu?bou, Teologicky semina? Sazava, mate?skou, zakladni ?kolu a lyceum Elija? v Praze a ?adu partner? z ?ad ob?anskych iniciativ. ^[9]

Statistika [ editovat | editovat zdroj ]

Sv?t [ editovat | editovat zdroj ]

Celosv?tovy po?et ?len? Cirkve adventist? sedmeho dne. ^[10]

?eska republika [ editovat | editovat zdroj ]

Udaje o Cirkvi adventist? sedmeho dne v ?eske republice (z 31. 3. 2008): ^{[ zdroj? ]}

• 7 425 ?len? (3012 v ?eske a 4413 v moravsko-slezske spravni oblasti), kte?i se schazeji ve 143 sborech a 24 skupinach. Po?et ?len? v dal?ich letech stoupal. V roce 2011 p?i s?itani lidu v ?R na asi 7480 a v roce 2014 u? na asi 7550?7600
• po?et aktivnich duchovnich a misijnich pracovniku 91 (2008)

• 
  V?kova struktura Cirkve adventist? sedmeho dne v ?eske republice roku 2011

V?rouka [ editovat | editovat zdroj ]

V?rouka o Bohu (v?rou?ny ?lanek 1?5) [ editovat | editovat zdroj ]

Adventiste u?i, ?e Bible, Stary a Novy zakon, je psane Bo?i slovo, inspirovane Duchem svatym, obsahujici znalosti pot?ebne pro zachranu, neomylne zjeveni Bo?i v?le. V souladu s povahou vykazuje v?rou?ny zaklad a d?v?ryhodny popis Bo?ich skutk? v historii. P?ijima u?eni o Trojici: Otec, Syn a Duch svaty, je trojjedina v??na osoba. B?h je nesmrtelny, laskavy, slitovny, shovivavy, nejvy?e milosrdny, v?rny, prosty, v?ev?douci, v?emocny, nekone?ny, nepochopitelny a hodny uctivani. Je?i? je pln? Bohem a pln? ?lov?kem.

V?rouka o ?lov?ku (v?rou?ny ?lanek 6?7) [ editovat | editovat zdroj ]

Adventiste u?i, ?e B?h je Stvo?itelem v?ech v?ci, on vytvo?il lidi z lasky a dava jim svobodu volby. Stvo?eni popsane v Prvni knize Moj?i?ov? v ?esti dnech je pova?ovano za pravdivy p?ib?h. Sobota je pamatnik tohoto stvo?eni, jak je i uvedeno v desateru ve ?tvrtem p?ikazani. Prvni lide, mu? a ?ena, byli stvo?eni k obrazu Bo?imu; a? svobodne bytosti, jsou zavisle na Bohu za dech ?ivota. Maji povinnost pe?ovat o zem. Ale kv?li sve neposlu?nosti se ve?kere lidstvo stalo smrtelnym.

V?rouka o spaseni (v?rou?ny ?lanek 8?11) [ editovat | editovat zdroj ]

Adventiste u?i, ?e lidstvo je zapojeno do ?velkeho sporu“, do konfliktu mezi Kristem a satanem, v n?m? jde o Bo?i charakter, o Bo?i pravo a jeho vladu nad vesmirem. Jeden and?l se stal Satanem, ktery chce sed?t na tr?nu Boha, obvinil jej z nespravedlnosti a tyranstvi. Vedl and?ly a lidstvo ve sve vzpou?e proti n?mu. Na?e dobre skutky nas nemohou zachranit, ale svou smrti na k?i?i Je?i? osvobodil kajici se h?i?niky ze smrti a B?h jim dal milost a odpu?t?ni. Spaseni je dar od Boha. Ten, kdo jej p?ijme, uv??i v Boha a bude se kat, se znovu narodi a bude znovuzrozen Duchem svatym.

V?rouka o cirkvi (v?rou?ny ?lanek 12?18) [ editovat | editovat zdroj ]

Adventiste u?i, ?e cirkev je univerzalni spole?enstvi v??icich v?ech lidi a narod?, sjednocena a rovna p?ed Kristem, kte?i ho uznali jako Pana a Spasitele. Schazeji se k uctivani, k vzajemnemu spole?enstvi, k u?eni se Bo?iho slova, ke slu?b? lidstvu a k ?i?eni evangelia. K?est pono?enim je znamenim obraceni, ve?ejny akt oddanosti Bohu, vstup do cirkve a symbolem ukon?eni h?i?neho ?ivota a vzk?i?eni k novemu ?ivotu v Kristu. K?est je dobrovolny z vlastniho p?esv?d?eni.

Adventiste u?i, ?e na konci doby je stanoven ?ostatek“, ktery bude dodr?ovat v?echny Bo?i p?ikazani a Je?i?ovu viru. Bude hlasat, ?e rozsudek v nebi za?al a bude odhalovat krasu Bo?iho charakteru a bude milovat Boha. Dar proroctvi je jednim z jejich vlastnosti. B?h vybavuje v??ici duchovnimi dary, aby slou?ily a posilili cirkev.

V?rouka o k?es?anskem ?ivot? (v?rou?ny ?lanek 19?23) [ editovat | editovat zdroj ]

Adventiste u?i, ?e univerzalni a v??ne zasady Bo?iho zakona jsou vyjad?eny v Desateru a ilustrovany v ?ivot? Je?i?e Krista. Spaseni je z milosti a ne ze skutk?, ale vysledkem laskyplneho vztahu k Bohu je poslu?nost jeho p?ikazani. Sobota (podle ?tvrteho p?ikazani) byla dana od Boha celemu lidstvu, aby si p?ipominalo a slavilo jeho stvo?eni. Vyzyvaji k dodr?ovani sedmeho dne (soboty) jako dne odpo?inku a dne uctivani Je?i?e, pana soboty. K?es?ane d?laji Bohu ?est svym hospoda?enim, svym vyu?ivanim ?asu, svym talentem i svym t?lem. Cti a respektuji man?elstvi v laskyplnem vztahu.

V?rouka o poslednich udalostech (v?rou?ny ?lanek 24?28) [ editovat | editovat zdroj ]

Adventiste sedmeho dne se ozna?uji jako prorocke hnuti a oznamuji Krist?v navrat, ?radostnou zpravu“ k?es?anstvi. Vidi d?kazy jeho blizkeho p?ichodu. Studuji proroctvi Bible, d?jiny spasy a dobu konce. U?i, ?e Je?i? Kristus je jedinym prost?ednikem mezi Bohem a lidmi. Je?i? se p?imlouva za lidi v nebeske svatyni od jeho nanebevzeti. V roce 1844 za?al vy?et?ujici soud ve Svatyni. Tento soud skon?i t?sn? p?ed navratem Krista.

Adventiste u?i, ?e du?e neni nesmrtelna. Sou?asti smrti je ?spanek“ v tom smyslu, ?e ?prvni smrt“ je stav bezv?domi, ale neni definitivni. V?echny lidske bytosti budou vzk?i?eny, a to bu? pro ?ivot v??ny, nebo proto, aby ?elily poslednimu soudu. Po navratu Krista, ?ivi a zmrtvychvstali, kte?i budou ospravedln?ni, p?jdou do nebe, ostatni po tisic let je?t? z?stanou v hrobech. Po tisic let budou zachran?ni zkoumat knihy ?ivota, ktere dokumentuji ?ivot ztracenych. Adventiste ?ikaji, ?e se B?h nikdy neplete, ale ?e nesmi z?stat ani stin pochybnosti nad jeho rozhodnutim a nad jeho spravedlnosti. Toto zkoumani potvrdi rozhodnuti vy?et?ujiciho soudu. Po tisici letech budou vzk?i?eni v?ichni odsouzeni, budou seznameni s rozsudkem a zem?ou ?druhou smrti“ kone?nou a v??nou. Zni?eni Satana a zla tak bude kone?ne. Zem? bude obnovena do sveho p?vodniho stavu dokonalosti.

Kritika [ editovat | editovat zdroj ]

Cirkev adventist? sedmeho dne je mimo jine ?asto kritizovana za sv?j pocit vyjime?nosti, za skrytou misii a za Ellen G. Whiteovou.

Vyjime?nost [ editovat | editovat zdroj ]

Cirkev adventist? si od po?atku podr?uje v?domi sve jedine?nosti mezi ostatnimi cirkvemi, ktere ? podle nazoru adventist? ? nejsou poslu?ny Boha v p?ikaze dodr?ovat sobotu jako den odpo?inku. ^[15]

Oproti skute?nemu chapani, jak jej popisuje Vojti?ek, je zde teologicky pohled na vyjime?nost, tedy ?e plnost svatosti a po?ehnani je v cirkvi adventist?, ale uznava Bo?i p?sobeni i v jinych cirkvich.

Zden?k R. Ne?por ve sve praci Jaka vira? pro Sociologicky ustav Akademie v?d ?eske republiky uvedl publikaci Zde?ka Vojti?ka a Toma?e Novotneho Zakladni orientace v novych nabo?enskych hnutich z roku 1994 jako ? uhel pohledu antikultovnich hnuti , kdy se v?decka deskripce fenomenu nebezpe?n? misi s jeho teologickym hodnocenim “ a hodnoti ho jako ? problematicky diskurs “, ktery je navic organiza?n? za?tit?n organizacemi, ktere pan Vojti?ek zalo?il.

Podle Du?ana Lu?neho je Zden?k Vojti?ek ?asto vyhledavan masmedii , aby se vyjad?oval k problematice novych nabo?enskych hnuti , ktera jsou nasledn? li?ena v?t?inou ?ernobile jako ? nebezpe?ne, pop?. obskurni, p?ed nimi? by se m?l mit normalni ?lov?k na pozoru “, k ?emu? ?Velkou m?rou ... p?isp?lo p?sobeni Spole?nosti pro studium sekt a novych nabo?enskych sm?r?“. Ve svem p?isp?vku do sborniku sociologickeho ustavu Akademie v?d ?eske republiky popisuje negativni postoj Vojti?ka v??i Scientologii a Cirkvi sjednoceni, ktery zastava v mediich, a upozor?uje, ?e vyklad pana Vojti?ka v knize Encyklopedie nabo?enskych sm?r? v ?eske republice. Nabo?enstvi, cirkve, sekty, duchovni spole?enstvi ?je pod?izen antikultovni argumentaci“.

Misie [ editovat | editovat zdroj ]

Podobn? jako sv?dkove Jehovovi a mormoni ziskavaji adventiste ?leny take misijni slu?bou d?m od domu. Nabizeji knihy o zdrave vy?iv? a zvou na p?edna?ky o zdravem ?ivotnim stylu. Teprve pote navazuji na Bibli a na adventisticke u?eni. Ji? touto taktikou se CASD i v ?esku dostava do podez?eni ze sekta?stvi, proto?e p?i navazovani kontaktu adventiste ?asto nedavaji najevo, ?e za jejich aktivitou je p?islu?nost k nabo?enskemu sm?ru. ^[16] ?im vice se v?ak novy zajemce dozvida o adventismu, tim vice se jidelni doporu?eni m?ni v nabo?enske p?ikazy, zalo?ene na adventistickem vykladu Stareho zakona. ^[17]

V misijni a charitativni ?innosti adventisty motivuje v?domi blizkeho Je?i?ova p?ichodu a o?ekavani soudu nad sv?tem. ^[18]

Ellen G. Whiteova [ editovat | editovat zdroj ]

R?zni adventiste p?ikladaji roli Ellen G. Whiteove r?znou d?le?itost. Jednim polem je jeji uznani za plnohodnotnou prorokyni, druhym polem je jeji odmitani. Ve svych dilech se dopustila mnohych plagiatorstvi.

Alois Adlof popisuje chapani Ellen G. Whiteove ve 30. letech 19. stoleti takto: Jeji spisy pokladaji adventiste za stejn? inspirovane jako Bibli. Byl-li o n?co spor, rozhodovan byval jejim hlasem pravoplatn?. Protivit se ji, bylo protivit se Duchu sv. A p?ec tato ?ena, a? velice nadana, byla tak omylna jako kdo jiny. Ale to ji nep?eka?elo, aby o svych vlastnich vypov?dich tvrdila: Toto je B?h, ktery mluvil, a ne mylici se smrtelnik. K tomu znamenit? ilustruje jeji inspiraci ta okolnost, ?e ?asto, kdy? napsala sva sv?dectvi, napsane pozm?nila, anebo jinak napsala. Cele stranky, v?ty, ?adky vymazala a n?co jinak sestavila. P?ed?itala rukopis svemu mu?i, ktery ji navrhoval mnohou zm?nu, kterou take ochotn? p?ijala. Krom? toho dopustila se mnohych plagiat?, sestavujic sve knihy z jinych, ani? by to vyznala a p?iznala. ^[19]

Zden?k Vojti?ek k roli Ellen G. Whiteove tvrdi: U?eni nove cirkve je formovano stovkami zjeveni, desitkami knih a tisici ?lank?, traktat? a jinych material? sve prorokyn? a zakladatelky. ^[7] Skute?n? autoritativni vyklad Bible a lidskych d?jin v?ak nale?i Ellen Whiteove. ^[5] Je pova?ovana za prorokyni a jeji odkaz je mezi deseti miliony adventist? stale ?ivy. ^[17]

K historicke uloze Ellen G. Whiteove tvrdi Alois Adlof toto: D?ive majetne rodiny byly nyni (po nenapln?nem o?ekavani Kristova p?ichodu roku 1844) o?ebra?eny. Mnozi museli byt uklizeni a pod stra? postaveni, aby jejich rodiny se na nich nemstily. Jejim p?i?in?nim se stalo, ?e po hroznem fiasku roku 1844 cele hnuti nezaniklo. ^[19] Kdy? v?ak zmocnili se hnuti Whiteovi a vtiskli mu nyn?j?i raz adventisticko-sabota?sky, Miller marn? proti tomu pozdvihl hlasu. Whiteova napsala o n?m, ?e na konec William Miller pozdvihl sveho hlasu proti nebeskemu sv?tlu. ^[20]

Ellen G. Whiteova trp?la epilepsii v d?sledku urazu hlavy v d?tstvi a jeji zachvaty byly pokladany za proroctvi. Alois Adlof popisuje jeji zdravotni stav takto: Pomatena ?ena je jejich prorokyni. Jeji vid?ni pokladaji za zjeveni nebeska. Dr. Williem Russel, ktery byl dlouha leta adventistou a prvnim leka?em v jejich sanatoriu v Battle Creek, napsal u? roku 1869: Vid?ni pani Whiteove vyplyvaji z chorobne soustavy, aneb z chorobnosti mozku a nervove soustavy. Dr. Fairfieh, rovn?? adventista a dlouha leta leka? v tem? sanatoriu, psal roku 1887, ?e nema ?adne pochybnosti o tom, ?e jeji vid?ni jsou ?ist? hystericke zachvaty. Sta?i pak ji tem?? vyle?ilo. ^[21]

P?idru?ene organizace [ editovat | editovat zdroj ]

Adventisticka agentura pro pomoc a rozvoj (ADRA) je humanitarni organizace s celosv?tovou p?sobnosti. Hlavni ?innosti Adry je bezprost?edni a dlouhodoba pomoc p?i humanitarnich katastrofach v zahrani?i. ^[22]

Cirkev Adventist? sedmeho dne je take zapojena do kaplanske slu?by v ozbrojenych silach, v?znicich, nemocnicich a u policie.

?ivot a zdravi je ob?anske sdru?eni, ktere se zam??uje na osv?tovou ?innost formou p?edna?ek, besed, kurz?, semina??, sympozii, tabor?, vystav a vychovnych zdravotnich program? na zaklad? zasad zdrave vy?ivy, preventivni mediciny a zdraveho ?ivotniho stylu. ^[23]

Klub Pathfinder je ob?anske sdru?eni d?ti, ktere p?ipravuje rozmanite zajmove aktivity zam??ene na smysluplne vyu?ivani volneho ?asu d?ti a mlade?e. ^[24] Skautskym zp?sobem vychovava adventistickou mlade?. ^[6]

St?edisko koresponden?nich kurz? (SKK) je st?edisko zam??ene nejen na vzd?lavani, nybr? zejmena na rozvoj jednotlivce i cele ?iroke ve?ejnosti ve v?ech oblastech ?ivota (t?lesna, du?evni, socialni a duchovni) ? v jejich neodd?litelne celistvosti. V teto dob? nabizi 7 koresponden?nich a internetovych kurz? pro dosp?le: ?Harmonicka rodina“, ?Zvladej sv?j ?ivot“, ?Vezmi zdravi do svych rukou“, ?Impulzy ?ivota“, ?Globalni problemy“, ?Objevy v Bibli“ a ?Utopie“. Na webu SKK najdete take kurzy pro d?ti ve v?ku 8?11 let s nazvem ?Hledej, patrej s pathfindery“ a pro nactilete (12?17 let) s nazvem ?Hledani odpov?di“. Koresponden?ni kurzy ?Hledani odpov?di“ a ?Hledej, patrej s pathfindery“ maji sice na webu SKK odkaz, spravuje je v?ak vy?e uvedene ob?anske sdru?eni Klub Pathfinder. ?eske SKK ma spole?n? se slovenskym SKK profil na socialni siti Facebook. Tento facebookovy profil ma nazev ?Koresponden?ni kurzy“. ^[25]

Teologicky semina? Cirkve adventist? na Sazav? zaji??uje vzd?lavani duchovnich pracovnik?. ^[6]

Advent Orion je vydavatelstvi Cirkve adventist? sedmeho dne. Vydava ?tvrtletnik Znameni doby, m?si?nik Advent a ?asopisy pro d?ti a mlade?. ^[6] Vydava take ostatni cirkevni literaturu.

Country life ? vegetarianske restaurace ve volnem spojeni s Cirkvi adventist?. ^[6]

Newstart ? projekt zdraveho ?ivotniho stylu ve volnem spojeni s Cirkvi adventist? sedmeho dne. ^[6]

Hope TV ? adventisticka internetova televize.

AWR radio ? adventisticke internetove radio.

Ekumenicka rada cirkvi [ editovat | editovat zdroj ]

Cirkev adventist? sedmeho dne ma status pozorovatele Ekumenicke rady cirkvi. Vylu?ny postoj v?ak znemo??uje u?ast v tomto hnuti. ^[6]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Bible [2]
• Jetelina, Bed?ich: Adventiste sedmeho dne mezi modernou a postmodernou. Praha (?eska biblicka spole?nost pro TF JU) 2014. ISBN   978-80-87287-86-6 .
• Knight, George: Adventismus v prom?nach ?asu. Praha (Advent-Orion) 2003
• Pi?kula, Ji?i: D?jiny Cirkve adventist? sedmeho dne v ?echach, na Morav? a ve Slezsku. Praha (Advent-Orion) 2009
• Historie a teologie cirkve Adventist? sedmeho dne , Univerzita MATEJA BELA V BANSKEJ BYSTRICI, Diplomova prace, Ale? Franc, 2012
• JINDRA, Martin: Cirkev adventist? sedmeho dne v dob? zastaveni ?innosti a po jejim obnoveni. In: Petra?, Ji?i ? Svoboda, Libor (eds.): ?eskoslovensko v letech 1954?1962. USTR a Jiho?eske muzeum v ?eskych Bud?jovicich, Praha 2015, s. 374?383.
• Adventiste sedmeho dne v??i… Praha (Advent-Orion) 1999
• Adlof, Alois: Fale?ny peniz. Praha (K?es?ansky spolek mladik? v ?echach) 1929

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Radim Passer
• ?t?tkovice

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Encyklopedicke heslo Adventiste v Ottov? slovniku nau?nem ve Wikizdrojich
• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Adventiste sedmeho dne na Wikimedia Commons
• ?esko-slovenska unie Cirkve adventist? sedmeho dne (?esky)
• Seventh-day Adventist Church ? stranky mate?ske organizace (anglicky)
• CASD Byst?ice
• http://www.adventiste.cz
• http://stetkovice.casd.cz/ Archivovano 14. 4. 2016 na Wayback Machine .
• https://web.archive.org/web/20160414042055/http://www.parkdramaveku.cz/
• http://www.casd-bohumin.cz/