Unijni staty USA
jsou ?leny
americke
federace
, se zna?nou mirou
autonomie
.
Spojene staty americke
tvo?i celkem 50 jednotlivych stat? a
federalni distrikt
Washington, D.C.
(
District of Columbia
). T?chto 51 celk? vznikalo r?znymi zp?soby.
Pod suverenitu USA pat?i dale
Portoriko
,
Americke Panenske ostrovy
,
Guam
,
Severni Mariany
,
Americka Samoa
a
men?i odlehle ostrovy USA
.
P?vod jednotlivych ?lenskych stat? a federalniho distriktu
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Samostatnost Spojenych stat? americkych byla vyhla?ena v ?ervenci
1776
vzniklymi 13 unijnimi staty na vychod? sou?asneho uzemi USA. V abecednim po?adi to byly tyto staty:
Connecticut
,
Delaware
,
Georgie
,
Ji?ni Karolina
,
Maryland
,
Massachusetts
,
New Hampshire
,
New Jersey
,
New York
,
Pensylvanie
,
Rhode Island
,
Severni Karolina
a
Virginie
. P?ed vyhla?enim vzniku unie m?ly status
britskych
kolonii
. Nasledn? byl roku
1791
dodate?n? na uzemi v?novanem staty
Maryland
a
Virginie
vytvo?en Federalni distrikt, na jeho? uzemi bylo vystav?no nove hlavni m?sto USA,
Washington, D.C.
Unijni stat
Vermont
vznikl teprve roku
1777
, zprvu jako pln? nezavisla
Vermontska republika
na uzemi, o ktere vedly spory p?vodni kolonie
Provincie New York
a
Provincie New Hampshire
. Dal?i ?lenske staty unie vznikaly dodate?n? na uzemich, ktera USA ziskaly vojenskou expanzi, koup?mi ?i dohodami o hranicich se sousednimi staty nebo jako kolonie. A? na n?kolik vyjimek vznikl ka?dy z t?chto novych stat? postupnym p?erozd?lovanim v?t?ich, federalni vladou spravovanych, teritorii, na teritoria men?i, jim? bylo nasledn? ud?leno postaveni ?lenskeho statu USA.
S vyjimkou
Nebrasky
(ktera ma jednokomorovy
parlament
) maji v?echny dvoukomorovy parlament, jeho? ozna?eni se li?i stat od statu. Ve 24 statech je ozna?ovan jako
Legislativa
(Legislature)
, zatimco v 19 jako
Generalni shroma?d?ni
(General Assembly)
, v
Massachusetts
a
New Hampshiru
jako
Generalni dv?r
(General Court)
, zatimco v
Severni Dakot?
a
Oregonu
jako
Zakonodarne shroma?d?ni
(Legislative Assembly)
. Ten se s vy?e uvedenou vyjimkou sklada ze sn?movny reprezentant? (pro ni se v p?ti statech pou?iva ozna?eni
Shroma?d?ni
-
Assembly
, ve t?ech pak
Sn?movna delegat?
-
House of Delegates
) a senatu. V ?ele ka?deho statu je
guverner
, jen? je zarove? p?edsedou zdej?i vlady. Ka?dy stat ma take vlastni
ustavu
,
soudni system
,
policii
a dal?i organy. Ka?dy stat take deleguje dva senatory do
senatu USA
.
Ka?dy stat pou?iva take vlastni
vlajku
a
pe?e?
. Na rozdil od v?t?iny ?lenskych stat? jinych federaci zde neni p?ili? roz?i?eno u?ivani vlastniho
znaku
, ktery v?t?inou nahrazuje pe?e?. N?ktere staty v?ak maji i znak. Naopak je zde obvykle uzakon?ni dal?ich neobvyklych symbol?, jako je statni kv?tina, statni zvi?e apod.
Seznam ?lenskych stat? USA, v?etn? jejich tradi?nich zkratek, hlavnich m?st a m?st s nejv?t?im po?tem obyvatelstva: