AGM-88 HARM
St?ela AGM-88 HARM zav??ena pod k?idlem F/A-18C
Typ	protiradioloka?ni st?ela
Misto p?vodu	USA
Historie slu?by
Ve slu?b?	1985-dosud
Valky	Valka v Zalivu , valka v Kosovu , valka v Iraku , vojenska intervence v Libyi
Historie vyroby
Navr?eno	1983
Vyrobce	Texas Instruments , pote Raytheon Corporation
Vyroba	1983?dosud
Zakladni udaje
Hmotnost	355 kg
Delka	4,1 m
Rychlost	2 280 km/h
U?inny dost?el	150 km

AGM-88 HARM je ?izena st?ela vzduch-zem? ur?ena k ni?eni radiolokator?, ktere jsou sou?asti system? protivzdu?ne obrany . Tuto st?elu st?edniho dosahu vyvinula a vyrabi americka spole?nost Texas Instruments .

St?elu mohou nest americka letadla EA-6B , F/A-18 Hornet , F/A-18E/F Super Hornet , F-16CJ a F-15E . AGM-88 je take sou?asti vyzbroje n?meckych a italskych letadel Tornado IDS/ECR , p?i?em? v budoucnu by m?la byt integrovana i do stealth stiha?ek F-35 . K pou?iti ?izene st?ely AGM-88 HARM byly v druhe polovin? roku 2022 adaptovany i letouny MiG-29 ukrajinskeho vojenskeho letectva.

Vznik a vyvoj [ editovat | editovat zdroj ]

Uvodni studie ohledn? vyvoje nove protiradarove st?ely za?aly v roce 1972, kdy bylo zjevne, ?e na p?sobeni proti sov?tskym system?m protivzdu?ne obrany budou pot?eba vykonn?j?i rakety ne? ty, ktere byly v te dob? ve vyzbroji americkych letadel. V roce 1974 uzav?elo americke namo?nictvo smlouvu o vyvoji novych st?el se spole?nosti Texas Instruments. Prvni verze AGM-88 HARM (A/B) byly odvozeny z tehdej?ich protiradarovych st?el - AGM-45 Shrike a AGM-78 Standard ARM . Kombinovaly nej?adan?j?i funkce ka?de z nich, p?i?em? poskytovaly dal?i vlastnosti, ktere zvy?ily jejich provozni efektivitu. Celkove naklady na vyvoj st?ely dosahly 644,5 milionu dolar?.

Hromadna vyroba raket AGM-88 byla schvalena v b?eznu 1983, p?i?em? jich bylo dodnes vyrobeno vice ne? 23 000 kus?. Jednotkova cena nejnov?j?i verze AGM-88E je 99 4000 dolar?. Americke letectvo jako prvni t?mito st?elami vybavilo letadla F-4G . Raketa vznikla jako spole?ny projekt americkeho letectva a americkeho namo?nictva, ale jsou ji vyzbrojeny i stiha?ky namo?ni p?choty . ^[1]

K prvnimu bojovemu nasazeni do?lo v roce 1986 v Libyi p?i naletu na Tripolis a Benghazi . Rakety dokazaly usp??n? potla?it sov?tske systemy S-75 Dvina , S-125 N?va a S-200 . ^[2] B?hem valky v Zalivu v roce 1991 bylo odpaleno vice ne? 2 000 t?chto raket proti irackym radarovym system?m. ^[3]

Konstrukce a vlastnosti [ editovat | editovat zdroj ]

I kdy? AGM-88 HARM a AGM-45 Shrike sdileji zakladni podobnost z hlediska vzhledu a ur?eni, AGM-88 je o vice ne? metr del?i ne? AGM-45 a ma mirn? v?t?i pr?m?r. St?ela je dlouha 4,17 m a ma pr?m?r 25,4 cm. Rychlost ma 2 Machy a jeji dolet je 150 km. Celkova hmotnost rakety je 361 kg, p?i?em? jeji bojova ?ast va?i 68 kg.

M??e byt nesena n?kolika typy letadel na zav?sniky LAU-118 (V) 1/A. Je?t? p?ed vypu?t?nim dostane raketa sou?adnice cile od mate?skeho letadla. Tyto parametry vyu?iva v po?ate?ni fazi letu a pozd?ji vyhledava po?adovany cil prost?ednictvim pasivniho nebo aktivniho radaroveho systemu .

U?ivatele [ editovat | editovat zdroj ]

Australie Australie

Royal Australian Air Force

Egypt Egypt

Egyptske letectvo

N?mecko N?mecko

Luftwaffe

?ecko ?ecko

?ecke letectvo

Izrael Izrael

Izraelske vojenske letectvo

Ji?ni Korea Ji?ni Korea

Letectvo Korejske republiky

Kuvajt Kuvajt

Kuvajtske letectvo

Maroko Maroko

Marocke kralovske letectvo

Saudska Arabie Saudska Arabie

Saudske kralovske letectvo

?pan?lsko ?pan?lsko

?pan?lske letectvo

Tchaj-wan Tchaj-wan

Letectvo ?inske republiky

Italie Italie

Aeronautica Militare

Turecko Turecko

Turecke letectvo

Ukrajina Ukrajina

Ukrajinske letectvo ^[4]

USA USA

United States Air Force

United States Navy

United States Marine Corps

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• ALARM
• Ch-31

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku AGM-88 HARM na slovenske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu AGM-88 HARM na Wikimedia Commons
• Galerie AGM-88 HARM na Wikimedia Commons