?pan?lske imperium Imperio Espanol Imperium Hispanicum ↓ 1492 ? 1975 ↓ vlajka znak
Hymna Marcha Real
Motto Plus ultra
Geografie Rozloha ?pan?lske kolonialni ?i?e na svem vrcholu Prom?nlivy rozsah ?pan?lske kolonialni ?i?e
Hlavni m?sto	Madrid ( de facto , de iure od 1561 ) Valladolid ( 1601 ? 1606 )
Rozloha	19 215 000 km² ( 1790 ) 31 500 000 km² ( 1580 ? 1640 ) 934 000 km² ( 1821 ? 1898 )
Obyvatelstvo
Po?et obyvatel	27 400 000 ( 1790 ) 31 000 000 ( 1580 ? 1640 )
Jazyky	?pan?l?tina  ( u?edni , kralovsky, vladni), latina  ( u?edni , kralovsky, nabo?ensky), mistni a domorode
Nabo?enstvi	?imskokatolicke ( statni ), r?zna sv?tova a domoroda nabo?enstvi
Statni utvar
Statni z?izeni	monarchie ( 1492 ? 1700 ) absolutni monarchie ( 1700 ? 1820 , 1823 ? 1833 , 1923 ? 1930 ) konstitu?ni monarchie ( 1820 ? 1823 , 1833 ? 1873 , 1874 ? 1923 , 1930 ? 1931 , 1975 ? 1976 ) parlamentni monarchie ( 1823 ? 1923 , 1975 ? 1976 ) republika ( 1873 ? 1874 , 1931 ? 1939 ) diktatura ( 1939 ? 1975 ) p?echod k demokracii ( 1975 ? 1976 )
Mate?ska zem?	Kastilska koruna ( 1230 ? 1516 ) Kastilsko-aragonska unie ( 1475 ? 1516 ) ?pan?lska monarchie ( 1516 ? 1700 ) ?pan?lske kralovstvi ( 1700 ? 1812 ) ?pan?lske kralovstvi ( 1813 ? 1873 ) ?pan?lska republika ( 1873 ? 1874 ) ?pan?lske kralovstvi ( 1874 ? 1931 ) ?pan?lska republika ( 1931 ? 1939 ) ?pan?lsky stat ( 1936 ? 1975 )
M?na	real escudo (od roku 1537 ) ?pan?lsky dolar (od roku 1598 ) peseta (od roku 1869 )
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici Kastilska koruna Aragonska koruna Granadsky emirat Navarrske kralovstvi Burgundske Nizozemi Utrechtske kni?eci biskupstvi Aztecka ?i?e Mayska civilizace Incka ?i?e Tondo Manilske kralovstvi Kaboloanske kralovstvi Ma-i Dapitanske kralovstvi kralovstvi Sugbu Butuanske kralovstvi Sultanat Maguindanao Sultanat Sulu Francouzska Louisiana Nasledujici ?pan?lske kralovstvi (1975?1982) Neapolske kralovstvi Milanske vevodstvi Sicilske kralovstvi Rakouske Nizozemi Spojene provincie nizozemske Velka Kolumbie Sjednocene provincie La Platy Chilska republika Protektorat Peru Filipinska prvni republika Rovnikova Guinea Francouzska Louisiana Teritorium Florida vojenska vlada USA na Kub? Puerto Rico Prvni Mexicke cisa?stvi Zamboangska republika vojenska vlada USA na Filipinach

?pan?lske imperium neboli ?pan?lska ?i?e ( ?pan?lsky Imperio Espanol , latinsky Imperium Hispanicum ) bylo jednou z nejstar?ich a nejrozsahlej?ich kolonialnich ?i?i v historii. ?pan?lsko se v pr?b?hu 15. a 16. stoleti stalo pr?kopnikem v zamo?skych objevech, na nov? objevenych uzemich pote velice ?asto zakladalo vlastni kolonie. Rozsahla uzemi v Ji?ni Americe byla v?ak ziskana na ukor tam?j?ich kultur: ?pan?l?ti conquistado?i zni?ili mimo jine rozvinutou azteckou a inckou civilizaci. ?pan?lsko dale vybudovalo rozsahlou obchodni si?, nej?ilej?i obchodni ruch probihal mezi Evropou a americkymi koloniemi, obchod s Asii zabezpe?ovaly ?pan?lske p?istavy na Filipinach .

V pr?b?hu 16. stoleti se ?pan?lsko stalo p?edni globalni supervelmoci. Diky p?ilivu zlata a st?ibra ze svych americkych kolonii si mohlo dovolit vydr?ovat silnou armadu a namo?nictvo, diky nim? dominovalo sv?tovym mo?im i evropskym a americkym boji?tim. V teto dob? za?iva nebyvaly rozkv?t i ?pan?lska kultura, 16. a 17. stoleti se proto ozna?uje za ?pan?lsky zlaty v?k ( ?pan. Siglo de Oro , doslovny p?eklad stoleti zlata ).

Od poloviny 17. stoleti v?ak ?pan?lske imperium za?alo ztracet na sile. Ve St?edomo?i bylo ?pan?lsko konfrontovano s Osmanskou ?i?i , na evropskem kontinent? mu rostl vyznamny soupe? ? Francie , v zamo?i muselo ?pan?lsko ?elit konkurenci Portugalc? a pozd?ji i Brit? a Nizozemc? . Take piratstvi sponzorovane britskou, francouzskou a nizozemskou vladou, p?ili? velka rozloha ?pan?lskych kolonii, zvy?ujici se mira korupce a ekonomicka stagnace m?ly za nasledek upadek ?pan?lskeho imperia.

?pan?lsko definitivn? ztratilo status supervelmoci po valkach o d?dictvi ?pan?lske , kdy p?i?lo o Nizozemi , Sicilii a zbyvajici uzemi na Apeninskem poloostrov? . Dokazalo si v?ak uchovat v?t?inu ze sveho obrovskeho kolonialniho uzemi, a to a? do za?atku 19. stoleti, kdy jihoamericke staty vyu?ily napoleonskych valek v Evrop? pro vyhla?eni nezavislosti. ?pan?lsku se poda?ilo uchovat si vyznamna uzemi v Karibiku ( Kuba , Portoriko ), v Asii ( Filipiny ) a v Oceanii a? do ?pan?lsko-americke valky v roce 1898, po ktere bylo ?pan?lsko nuceno postoupit Spojenym stat?m v?t?inu t?chto uzemi. Ze ?pan?lske kolonialni ?i?e zbyvaji v sou?asnosti pod ?pan?lskou korunou jen Kanarske ostrovy , Ceuta , Melilla a dal?i mala uzemi na marockem pob?e?i.

Odkazem ?pan?lske kolonialni ?i?e je zejmena roz?i?eni ?pan?l?tiny jako mate?skeho jazyka v?t?iny obyvatel st?edni a ji?ni Ameriky a roz?i?eni ?imskokatolicke viry do uzemi pod ?pan?lskou nadvladou. Dlouha historie ?pan?lske kolonizace ji?ni a st?edni Ameriky dale zp?sobila, ?e v?t?ina tam?j?ich obyvatel ma evropske p?edky; diky p?ilivu evropskych imigrant? a otrok? z Afriky se v Latinske Americe vyjime?nym zp?sobem prolinaji p?vodni indianske kultury s evropskymi a africkymi. Z Ameriky byly do Evropy take p?ivezeny mnohe dnes obvykle potraviny, mj. brambory , kuku?ice , paprika , raj?ata , ara?idy nebo tabak .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atky imperia (1402?1521) [ editovat | editovat zdroj ]

Po?atky ?pan?lske kolonialni expanze sahaji hluboko do 15. stoleti, v teto dob? Kastilie konkurovala v severni Africe Portugalsku , Jind?ich III. Kastilsky v roce 1402 spustil kolonizaci Kanarskych ostrov? , po krvavych valkach s domorodymi Guan?i je ?pan?lsko ke konci 15. stoleti pln? ovladlo. S?atkem Katolickych Veli?enstev Ferdinanda II. Aragonskeho a Isabely Kastilske bylo vytvo?eno mocne soustati, ktere dalo zaklad pozd?j?i zamo?ske expanzi.

V roce 1492 byla dobytim Granady zavr?ena n?kolik staleti trvajici reconquista ?pan?lska od muslimskych Maur? , co? umo?nilo ?pan?l?m soust?edit se po vzoru Portugalc? na dobyvani zamo?i. V tomto roce ?pan?l?ti monarchove vyslali janovskeho namo?nika Kry?tofa Kolumba , aby se pokusil najit zapadni cestu do vychodni Asie . ?pan?lske naroky na nov? objevena uzemi v Americe byly potvrzeny pape?skou bulou Inter caetera z roku 1493 a Smlouvou z Tordesillas z roku 1494, ve ktere si ?pan?le a Portugalci rozd?lili sfery vlivu ve sv?t?: ?pan?lsku m?la p?ipadnout v?t?ina Ameriky , Portugalsku naopak Afrika a v?t?ina Asie .

Prvni trvale osady byly usp??n? zakladany okolo roku 1500 na ostrov? Hispaniola (nachazi se na n?m dne?ni Haiti a Dominikanska republika ), ktery se stal zakladnou pro dal?i expanzi: odtud dobyl Juan Ponce de Leon Portoriko a Diego Velazquez de Cuellar Kubu . Prvni osadou na americkem kontinentu byla Santa Maria la Antigua del Darien v dne?ni Panam? (zalo?il ji v roce 1510 Vasco Nunez de Balboa ). T?i roky pote tento objevitel jako prvni Evropan p?ekonal po sou?i Panamskou ?iji a spat?il Tichy ocean .

Sou?asn? s expanzi v zamo?i se ?pan?lsko u?astnilo vale?nych st?et? na evropske p?d?: v italskych valkach podporovalo neapolsky rod proti Karlu VIII. Francouzskemu a anga?ovalo se v bojich Francouz? s Benat?any . Prav? v teto dob? se konstituovala dlouhou dobu prakticky neporazitelna ?pan?lska armada, velkou zasluhu na tom m?l general Gonzalo Fernandez de Cordoba .

?pan?lsky zlaty v?k (1521?1643) [ editovat | editovat zdroj ]

V 16. a 17. stoleti ?pan?lsko za?ivalo nejen rychly teritorialni rozmach, ale take nebyvaly kulturni a politicky rozkv?t, toto obdobi se ozna?uje jako ?pan?lsky zlaty v?k ( ?pan. Siglo de Oro ). Karel V. , cisa? vnuk Ferdinanda Aragonskeho a Izabely Kastilske , po otci z habsburskeho rodu , byl zarove? kralem ?pan?lskym , cisa?em ?imskym , vevodou burgundskym a arcivevodou rakouskym ; panoval nad rozsahlymi uzemimi v Evrop? i v zamo?i a jak se tehdy za?alo ?ikat: nad ??i?i, nad kterou slunce nezapada“ .

Z po?atku nebyly zamo?ske kolonie p?ili? profitabilni, p?esto?e se poda?ilo vybudovat rozsahlou obchodni si? s p?istavy na evropskem kontinent?. K r?stu bohatstvi vyrazn? p?isp?lo a? otev?eni st?ibrnych dol?: v prvni polovin? 16. stoleti v mexickem Guanajuatu a Zacatecas a od roku 1546 v Potosi v dne?ni Bolivii . Extremni bohatstvi p?ineslo ?pan?lsku dobyti Incke ?i?e , do ?pan?lska z nov? dobytych uzemi za?alo proudit ohromne mno?stvi zlata . P?iliv drahych kov? ale ve ?pan?lsku zp?sobil utlum investic a p?isp?l k velkemu zvy?eni inflace . Ekonomicka situace byla ji? d?ive zti?ena vyhnanim ?id? v roce 1492 a pozd?ji vyhnanim maurskych konvertit? ( morisk? ) v roce 1609, ?im? bylo ?pan?lsko ochuzeno o mnoho obchodnik? a ?emeslnik?. Take kv?li t?mto skute?nostem se ?pan?lsko mimo jine stalo zavisle na dovozu zbo?i ze zahrani?i.

Dobyti indianskych ?i?i [ editovat | editovat zdroj ]

Po Kolumbovych dobach byla kolonizace Ameriky v rukou objevitel?-vale?nik?: conquistador? . Jejich hlavni taktikou bylo vyu?ivani spor? mezi domorodymi indianskymi staty k jejich uplnemu ovladnuti. ?pan?lska vit?zstvi byla usnadn?na take zavle?enim evropskych infek?nich nemoci do t?chto krajin (nap?. planych ne?tovic ), proti nim? nebyli domorodi obyvatele imunni a ktere jejich populace tak?ka zdecimovaly. Pro rozvoj kolonii v?ak za?aly chyb?t pracovni sily, za?ali se tedy dova?et otroci z africkych zemi .

Jednim z nejusp??n?j?ich conquistador? byl Hernan Cortes , kteremu se poda?ilo mezi lety 1519?1521 s relativn? malou vojenskou jednotkou podmanit si s pomoci domorodych kmen? Azteckou ?i?i a zalo?it na jejim uzemi mistokralovstvi Nove ?pan?lsko . Stejne d?le?itosti pro pozd?j?i vyvoj bylo dobyti Incke ?i?e Franciscem Pizarrem v polovin? 16. stoleti a nasledne zalo?eni mistokralovstvi Peru .

Kolonizace severni Ameriky a Asie [ editovat | editovat zdroj ]

Prvni trvalou kolonii na severoamerickem kontinentu mimo uzemi Mexika byl dne?ni St. Augustine na Florid? a zahy se stal d?le?itym op?rnym bodem v oblasti. Od poloviny 16. stoleti byly zakladany prvni ?pan?lske osady na Filipinach , co? umo?nilo vytvo?eni obchodnich cest propojujicich vychodni Asii s latinskoamerickymi koloniemi (nejvyznamn?j?i byla tzv. Manilska galeona ), p?vodn? muslimska Manila byla dobyta roku 1570. Filipiny spolu s okolnimi ostrovy ( Guam , Mariany a Karoliny ) z?staly pod ?pan?lskou nadvladou a? do roku 1898 jako ?pan?lska Vychodni Indie .

Konflikty v Evrop? [ editovat | editovat zdroj ]

?pan?lsko bylo po celou dobu prakticky v neustalem konfliktu s ostatnimi evropskymi mocnostmi, zejmena s Francii a Osmanskou ?i?i a take s protestantskymi zem?mi, pozd?ji sdru?enymi ve ?malkaldskem spolku . ?pan?lske a benatske lod? vybojovaly v roce 1571 historicke vit?zstvi nad Osmany v bitv? u Lepanta , kterou se zastavilo roz?i?ovani osmanske moci ve St?edomo?i.

Od roku 1568 probihaly boje Nizozemc? za nezavislost na ?pan?lsku (tzv. osmdesatileta valka ), v roce 1581 vznikla Republika spojenych nizozemskych provincii , kterou si ji? ?pan?le nedokazali podmanit zp?t. ?pan?lsko take za?alo byt konfrontovano s rodici se supervelmoci, Anglii , ktera se zpo?atku spolehala take na statem podporovane piratstvi zam??ene zejmena na ?pan?lske lod? p?iva?ejici zlato z Noveho sv?ta.

?pan?lsko prod?lalo v pr?b?hu 16. stoleti z mnoha p?i?in n?kolik statnich bankrot? (p?ili? vysoke vale?ne vydaje Rakouska ?i piratstvi znep?atelenych mocnosti), co? se odrazilo na jeho schopnosti udr?ovat silnou armadu.

Posledni ?pan?l?ti Habsburkove (1643?1713) [ editovat | editovat zdroj ]

P?esto?e t?icetileta valka skon?ila roku 1648 (jednim z jejich d?sledk? bylo, ?e ?pan?lsko muselo akceptovat nezavislost Nizozemske republiky ), ?pan?lsko-francouzska valka pokra?ovala a? do roku 1659. Skon?ila vit?zstvim Francie ( ?pan?lsko utrp?lo vyznamnou pora?ku v bitv? u Rocroi v roce 1643) a mimo men?ich uzemnich zisk? na ukor ?pan?lska znamenala definitivni ztratu jeho velmocenskeho postaveni v Evrop? .

Kdy? v roce 1700 zem?el jako bezd?tny posledni ze ?pan?lskych Habsburk? , Karel II. ?pan?lsky , rozho?ela se valka o d?dictvi ?pan?lske , ktera nakonec skon?ila kompromisem: na tr?n nastoupil Filip V. ?pan?lsky z francouzskeho rodu Bourbon? , ale ?pan?lsko postoupilo mnoha evropska uzemi Rakousku (mj. ?pan?lske Nizozemi , Neapol a Milan ), Anglii ( Gibraltar a Menorcu ) a Savojsku (?ast Milanska).

Nastup Bourbon?: reformy a obnova (1713?1808) [ editovat | editovat zdroj ]

Bourboni po svem p?ichodu za?ali prosazovat svou ideu centralizovaneho statu, sna?ili se tedy omezit vliv mistni aristokracie ve ?pan?lskych koloniich, kterou tvo?ili tam?j?i potomci evropskych kolonist?. Zam??ili se take proti jezuitskemu ?adu , ktery m?l ve ?pan?lske Americe velice velky vliv, z Ameriky byl tento ?ad vyhnan v roce 1767. Byly take zakladany nove obchodni spole?nosti, nejusp??n?j?i z nich Havana Company .

Diky reformam se poda?ilo ?pan?lske imperium v pr?b?hu 18. stoleti stabilizovat; ve druhe polovin? stoleti navic k r?stu obchodu vyraznou m?rou p?isp?lo uvoln?ni obchodnich kontrol. P?es jiste hospoda?ske usp?chy v?ak efektivita zem?d?lstvi v celem imperiu zaostavala za ostatnimi zem?mi a take pr?myslova revoluce se prosazovala jen velice pomalu. Za vlady Bourbon? se ?pan?lsko sice op?t stalo relativn? silnym statem, pozici sv?tove supervelmoci v?ak ji? definitivn? ztratilo.

Amazonie [ editovat | editovat zdroj ]

V?t?ina uzemi Amazonie m?la na zaklad? Smlouvy z Tordesillas z roku 1494 p?ipadnout ?pan?lsku, tuto oblast navic jako jeden z prvnich Evropan? prozkoumal ?pan?lsky conquistador Francisco de Orellana . Oblast byla v?ak okupovana portugalskymi kolonisty ( bandeirantes ), kte?i ji v pr?b?hu 17. a 18. stoleti za?ali hospoda?sky vyu?ivat, zejmena k ziskavani domorodych otrok?. Pro Portugalce byla oblast daleko p?istupn?j?i ne? pro ?pan?ly: mohli postupovat od usti Amazonky proti jejimu proudu. Stav fakticke portugalske kolonizace byl legalizovan v roce 1750 Madridskou smlouvou .

Upadek imperia (1808?1898) [ editovat | editovat zdroj ]

Pro ?pan?lsko bylo prvni ztratou velkeho uzemi postoupeni Louisiany zp?t Francii pod vladou Napoleona Bonaparte v roce 1800 (?pan?lsko ji od Francie obdr?elo roku 1763, Napoleon ji posleze v roce 1803 prodal Spojenym stat?m americkym ).

Zni?eni ?pan?lske flotily Brity v bitv? u Trafalgaru (v ramci Napoleonskych valek ) znamenalo vyrazne oslabeni mo?nosti kontrolovat rozsahla kolonialni uzemi. Vpad napoleonskych vojsk do ?pan?lska roku 1808 a nasledna ?pan?lska valka za nezavislost znamenala zanik ?pan?lskeho imperia v Americe : rozpoutaly se valky za nezavislost ?pan?lskych kolonii v Americe , jako prvni ziskala nezavislost Paraguay (1811) a Uruguay (de facto 1811, definitivni nezavislost ziskala roku 1825). Jose de San Martin byl hlavnim str?jcem nezavislosti Argentiny (1816), Chile (1818) a Peru (1821), Simon Bolivar do roku 1825 osvobodil uzemi zahrnujici dne?ni Venezuelu , Kolumbii , Panamu , Ekvador a Bolivii .

Katolicky kn?z Miguel Hidalgo y Costilla vyhlasil roku 1810 nezavislost Mexika , ktera byla uznana v roce 1821. Roku 1819 ?pan?lsko odprodalo Floridu Spojenym stat?m americkym. V tomto obdobi se osamostatnily i dal?i st?edoamericke staty, ?pan?lsku z americkych kolonii zbyly pouze Kuba a Portoriko ; dale pak Filipiny , Guam s p?ilehlymi ostrovy, ?pan?lska Sahara , ?asti Maroka a ?pan?lska Guinea .

?pan?lsko zdevastovane napoleonskymi valkami se jen velice t??ko vzpamatovavalo a bylo politicky i regionaln? fragmentovano. Tato nestabilita zbrzdila slibn? nastartovany rozvoj ?pan?lska v 18. stoleti. Jiste kratkodobe zlep?eni celkove situace p?inesla jen vlada schopneho krale Alfonse XII. v 70. letech 19. stoleti.

O zbytky kolonii p?i?lo ?pan?lsko po prohrane ?pan?lsko-americke valce , ve ktere se sice ob? zem? st?etly zejmena o kontrolu nad Kubou, v roce 1898 v?ak ?pan?lsko muselo Spojenym stat?m postoupit nejen Kubu, ale i Portoriko a ?ast ?pan?lske Vychodni Indie ( Filipiny a Guam , zbytek ?pan?lske pacificke kolonie byl prodan N?mecku , ktere nov? koupene uzemi za?lenilo do sve kolonie N?mecka Nova Guinea ).

Uzemi v Africe (1898?1975) [ editovat | editovat zdroj ]

?pan?lsko vlastnilo drobna uzemi na africkem kontinent? ji? od 16. stoleti, mj. Oran (1509?1708), Tripolis (1510?1551) a Ceutu (1668 ? sou?asnost). V roce 1778 ziskalo od Portugalska ostrov Bioko v Guinejskem zalivu , Rio Muni (kontinentalni ?ast dne?ni Rovnikove Guineje ) a prava na komer?ni vyu?ivani zem? mezi ?ekami Niger a Ogooue , vym?nou za n?ktera uzemi v ji?ni Americe . Po ?pan?lsko-marocke valce v roce 1860 uznalo Maroko existenci ?pan?lskych enklav na marockem uzemi na pob?e?i St?edozemniho mo?e a dale mu postoupilo men?i oblast Sidi Ifni na pob?e?i Atlantiku (p?ibli?n? na stejne rovnob??ce jako Kanarske ostrovy ).

Po Berlinske konferenci roku 1884 ?pan?lsko dale ziskalo Zapadni Saharu . V roce 1912 vzniklo v severni ?asti Maroka tzv. ?pan?lske Maroko , ?pan?lsko ale tlaku mistnich obyvatel ?elilo jen s velkymi obti?emi, usp?chy Maro?an? v bojich proti nadvlad? naplno odhalily ?patny stav ?pan?lske armady i cele statni spravy. V roce 1926 se Bioko a Rio Muni spojily do jedne kolonie ?pan?lska Guinea (od roku 1963 s nazvem Rovnikova Guinea ).

Pote, co Francouzske Maroko ziskalo v roce 1956 nezavislost, svolilo ?pan?lsko k postoupeni sve ?asti k nov? vytvo?enemu statu, oblast Sidi Ifni a Zapadni Saharu si v?ak ponechalo (Maroko na n? v roce 1957 oficialn? vzneslo narok). Po natlaku OSN a mistnich obyvatel ziskala Rovnikova Guinea v roce 1968 nezavislost. Roku 1969 vratilo ?pan?lsko Maroku zp?t Sidi Ifni, Zapadni Saharu kontrolovalo do roku 1975, kdy marocka vlada zorganizovala masovy protest, tzv. Zeleny pochod . Pravni status teto oblasti z?stava do dne?ni doby nevy?e?en.

Dnes spadaji pod ?pan?lsko pouze mala uzemi mimo evropsky kontinent: Kanarske ostrovy , autonomni m?sta Ceuta a Melilla a ?pan?lske severoafricke dr?avy , na n?? si ?ini narok Maroko .

Uzemi ve vlastnictvi ?pan?lskeho imperia [ editovat | editovat zdroj ]

Mimoevropska uzemi [ editovat | editovat zdroj ]

?pan?lska uzemi v Evrop? [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byly pou?ity p?eklady text? z ?lank? Spanish empire na anglicke Wikipedii a Spanische Kolonien na n?mecke Wikipedii.

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• LN?NI?KOVA, Jitka. Bohemian Glass Trade in Spain and Spanish Colonies. Prague Papers on the History of International Relations . 2001, ro?. 5, s. 61?74. Dostupne online [PDF]. ISBN   80-7308-016-8 .  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu ?pan?lske imperium na Wikimedia Commons

Kolonialni mocnosti
Belgie ? Britanie ? Dansko ? Francie ? Italie ? Japonsko ? Kuronsko ? N?mecko ? Maltezsky ?ad ? Nizozemsko ? Osmanska ?i?e Osmanska ?i?e ? Portugalsko ? Rakousko-Uhersko ? Rusko ? ?pan?lsko ? ?vedsko ? USA ?