?eske kralovstvi

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
?eske kralovstvi
Konigreich Bohmen ( de )
Regnum Bohemiae ( la )
↓ 1085 ? 1092
1158 ? 1172
1198 ? 1918 		První Československá republika  →
Vlajka státu
vlajka 		Státní znak
znak
Geografie
Mapa
?eske kralovstvi v ramci Svate ?i?e ?imske ( 1618 )
Mapa2
?eske kralovstvi v ramci Rakouska-Uherska ( 1914 )
Nejvy??i bod
Sn??ka (1603 m)
Nejdel?i ?eka
Vltava (430 km)
Obyvatelstvo
Narodnostni slo?eni
Statni utvar
feudalni , absolutisticka , stavovska a pozd?ji take parlamentni monarchie
Svata ?i?e ?imska Svatá říše římská Svata ?i?e ?imska (od vzniku do roku 1806 )
Zem? Koruny ?eske Země Koruny české Zem? Koruny ?eske (od roku 1348 )
Habsburska monarchie Habsburská monarchie Habsburska monarchie
Rakouske cisa?stvi Rakouské císařství Rakouske cisa?stvi (do roku 1867 )
P?edlitavsko Předlitavsko P?edlitavsko (do zaniku)
Vznik
korunovace ?eskych kni?at ? Vratislava II. , Vladislava II. a P?emysla Otakara I. ? krali, zprvu pouze pro konkretni osobu a pozd?ji d?di?n?
Zanik
po prvni sv?tove valce vyhla?ena republika
Statni utvary a uzemi
P?edchazejici
České knížectví ?eske kni?ectvi
Vratislavské knížectví Vratislavske kni?ectvi
Javorské knížectví Javorske kni?ectvi
Břežské knížectví B?e?ske kni?ectvi
Chebsko Chebsko
Nasledujici
První Československá republika Prvni ?eskoslovenska republika

?eske kralovstvi ?i Kralovstvi ?eske ( n?mecky Konigreich Bohmen , latinsky Regnum Bohemiae ) byl statni utvar v ?ele s  kralem na uzemi ?ech od 12. stoleti do roku 1918 . K ?eskemu kralovstvi byly v r?znych obdobich p?idru?eny dal?i historicke zem? , p?edev?im Moravske markrabstvi , slezska kni?ectvi a Lu?ice . Zem? pod vladou ?eskeho krale se souborn? ozna?uji jako zem? Koruny ?eske , nebo zem? svatovaclavske Koruny, podle zasv?ceni ?eske Koruny Svatemu Vaclavovi.

Kralovsky titul byl n?kterym p?emyslovskym kni?at?m ud?lovan i d?ive, ale definitivn? byla p?em?na ?eskeho kni?ectvi  v  d?di?ne kralovstvi potvrzena Zlatou bulou sicilskou roku 1212 . Na ?eskem kralovskem tr?nu vladly dynastie P?emyslovc? (1198?1306), Lucemburk? (1310?1437), Habsburk? (1437?1457), Jagellonc? (1471?1526), Habsburk? (1526?1780) a Habsburko-Lotrink? (1780?1918). Kralovstvi oficialn? zaniklo roku 1918 vznikem ?eskoslovenska .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku D?jiny ?eska .

Cesta za d?di?nym titulem [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku ?eske zem? za vlady P?emyslovc? .

Prvnim ?eskym kralem byl v letech 1085?1092 Vratislav II. , druhym pak jeho vnuk Vladislav II. v letech 1158?1172. Vladislav?v kralovsky titul byl ji? mo?na d?di?ny, ale jeho synove jej neudr?eli.

D?di?nost titulu ?eskeho krale zajistil obratnou diplomacii pro sebe a sve potomky a? t?eti panovnik s touto hodnosti, P?emysl Otakar I. N?mecky kral Filip ?vabsky roku 1198 uznal jeho d?di?ny kralovsky titul a timto oficialn? vzniklo ?eske kralovstvi. Pozd?ji bylo roku 1204 potvrzeno cisa?em Otou IV , pape?em Inocentem III. a take Zlatou bulou sicilskou (1212).

Stoleti poslednich P?emyslovc? [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Posledni P?emyslovci .
P?emysl Otakar II. , Gelnhausen?v kodex , p?elom 14. a 15. stoleti
Václav II. jako autor milostných veršů, Codex Manesse
Vaclav II. jako autor milostnych ver??,
Codex Manesse
Země spojené osobou krále Václava II. kolem roku 1301:      české země      Polské království      zhruba rozsah moci Václava III. v Uhrách      země v lenní závislosti
Zem? spojene osobou krale Vaclava II. kolem roku 1301:
       ?eske zem?
       Polske kralovstvi
       zhruba rozsah moci Vaclava III. v Uhrach
       zem? v lenni zavislosti

Vyznam Zlate buly sicilske z roku 1212, kterou P?emysl Otakar I. ziskal za to, ?e pomohl Fridrichu ?taufovi stat se cisa?em Svate ?imske ?i?e , a ktera zaru?ovala ?echam r?zna privilegia v ?i?skem ramci, neni t?eba p?ece?ovat. Bula spi?e jen potvrdila stav v?ci, nebo? za vlady P?emysla Otakara I. se kralovstvi ?ech?, doposud okrajova ?ast Evropy, prom?nilo ve st?edoevropskou velmoc.

P?emyslov?ti kralove po?inaje P?emyslem Otakarem I. za?ali zvat do ?eskych zemi p?eva?n? n?mecke kolonisty . Cht?li osidlit pohrani?ni oblasti ?eskeho uzemi, ktere tehdy vykazovaly malou hustotu obyvatelstva. Dal?imi pohnutkami pro ziskani p?ist?hovalc? byla pot?eba velkeho po?tu ?emeslnik? a obchodnik? pro nova kralovska m?sta , kte?i m?li panovnik?m zajistit dal?i da?ove p?ijmy.

S vladou Vaclava I. je spojena zm?na vicemen? obranne ?eske politiky na politiku ofenzivni. Spole?n? se svym synem, moravskym markrab?tem a pozd?j?im ?eskym kralem P?emyslem Otakarem II. , se jim poda?ilo na ?tvrt stoleti pod svoji vladu p?ivest i rakouske zem? a Otakarovo panstvi se rozkladalo za Alpy a? k Jaderskemu mo?i . Kral P?emysl Otakar II. byl vyznamnou postavou nejen ?eskych, ale i st?edoevropskych d?jin. [1] Po silnem ot?esu ?eske statnosti nasledujicim po bitv? na Moravskem poli a smrti P?emysla Otakara II. v?ak moc v Rakousku natrvalo ziskali Habsburkove . P?emysl?v syn Vaclav II. obratil svou pozornost na sever a vychod, kde se mu poda?ilo ziskat polskou a pro sveho syna Vaclava III. uherskou korunu. Na podzim 1305 rezignoval Vaclav III. na naroky na uherskou korunu ve prosp?ch Oty Bavorskeho.

P?emyslovci by ale pravd?podobn? nemohli dosahnout svych usp?ch? bez finan?nich prost?edk? plynoucich z t??by jihlavskeho a zejmena kutnohorskeho st?ibra . V dob? Vaclava II. se toti? v ?echach t??ilo asi 40 % ve?kereho evropskeho st?ibra, ktere tehdy bylo nejd?le?it?j?im cennym kovem.

P?emyslovsky rod, tato prvni a jedina p?vodem ?eska panovnicka dynastie , vym?el po me?i zavra?d?nim mladeho krale ?eskeho, polskeho a uherskeho Vaclava III. v Olomouci za nevyjasn?nych okolnosti dne 4. srpna 1306.

Obdobi 1306?1310 [ editovat | editovat zdroj ]

Po smrti Vaclava III. byl ?eskym kralem zvolen Jind?ich Korutansky , ale zahy byl tr?nu zbaven ve prosp?ch Rudolfa Habsburskeho . Po Rudolfov? smrti roku 1307 byl za ?eskeho krale znovu p?ijat Jind?ich, ktereho o vladu 1310 p?ipravila politika Lucemburk? .

Vlada rodu Lucemburk? [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Zem? Koruny ?eske .
Karel IV. Lucembursky v Gelnhausenov? kodexu

Roku 1310 se po ?ty?ech letech zapas? o tr?n dostava k vlad? Jan Lucembursky , man?el Eli?ky P?emyslovny , dcery Vaclava II. Zdej?i sebev?doma ?lechta nakonec vyvolala Jan?v odpor k zemi, ktere vladl t?etinu stoleti, p?esto mu ?echy vd??i za mocensky vzestup. Jan p?imo roz?i?il ?eske zem? o Slezsko a svou obratnou zahrani?ni politikou nep?imo p?ipravil zaklad politickeho i uzemniho usp?chu sveho syna a d?dice Karla IV. , o jeho? zasluhach pro ?esko neni t?eba se vice ?i?it ? poda?ilo se mu ud?lat z ?eskych zemi a Prahy jedno z nejd?le?it?j?ich politickych a kulturnich center Evropy. S obdobim vlady Karla a Vaclava IV. tak p?i?lo nejslavn?j?i obdobi ?eskych d?jin.

Karel IV. roku 1348 ustanovil Zem? Koruny ?eske v rozsahu uzemnich zisk? sveho otce a roz?i?il je o Horni Falc , Dolni i Horni Lu?ici a Braniborske markrabstvi . Karel IV. dale polo?il zaklady goticke Prahy, zalo?il Nove M?sto pra?ske , zvelebil Stare M?sto a Pra?sky hrad , dal v Praze postavit kamenny most p?es Vltavu , ktery nese jeho jmeno ( Karl?v most ), a nedaleko Prahy postavil hrad Karl?tejn . V jeho dob? byla Praha povy?ena na st?ed ?i?e. Se svymi ?ty?iceti tisici obyvateli byla tehdy Praha jednim z nejv?t?ich m?st Evropy.

Po smrti Karla IV. se v roce 1378 vlady ujal jeho syn Vaclav IV. V Praze p?sobili reformni kazatele, kte?i kritizovali nepravosti v cirkvi a usilovali o jeji reformu. V tomto usili pozd?ji pokra?oval Jan Hus . Jeho kazatelska ?innost a jeho nazory, vzbudily nevoli cirkve, ale v ?echach ziskaly ?iroky ohlas. Hus byl v roce 1414 p?edvolan do Kostnice , aby se na cirkevnim sn?mu pokusil obhajit sve nazory. P?es v?echen natlak a v?zn?ni v?ak Hus sve nazory neodvolal. Dne 6. ?ervence 1415 byl z rozhodnuti kostnickeho koncilu upalen jako kaci?.

Husitske obdobi [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lancich Husitske valky a Husitstvi .
Bitva mezi husity a k?i?aky v Jenskem kodexu
Jan ?i?ka v ?ele husitskeho vojska, Jensky kodex

Kdy? zprava o Husov? upaleni do?la do ?ech, rivalita mezi p?ivr?enci nazor? mistra Jana Husa na reformu cirkve, a zastanci dosavadnich cirkevnich po?adk? se postupn? prom?nila v otev?ene nep?atelstvi. Defenestrace kon?el? a radnich z oken pra?ske radnice a soust?e?ovani husit? ve m?stech i v horskych oblastech byly po?atkem husitske revoluce a valek, ktere nasledovaly. V roce 1420 husite ustanovili sv?j program v tak zvanych ?ty?ech artikulich pra?skych .

Na udalosti v ?eskych zemich reagovali cisa? Zikmund Lucembursky a katolicka cirkev od roku 1420 a? do roku 1431 p?ti k?i?ackymi vypravami . V?echny tyto pokusy o vojenske potla?eni husitske vzpoury v?ak byly husitskymi vojsky odra?eny. Husitska vojska vedl usp??n? Jan ?i?ka z Trocnova (1374?1424), po n?m p?evzal velitelskou funkci Prokop Holy . Ani husite se nevyhnuli vnit?nim rozpor?m a rozd?lili se na radikalni k?idlo taborit? a umirn?ne, kterym ?lo o dohodu s cisa?em a cirkvi. To nakonec vedlo k bratrovra?edne bitv? u Lipan v roce 1434, v ni? byli radikalove pora?eni. Konec husitskym valkam u?inilo a? schvaleni tak zvanych basilejskych kompaktat . V roce 1436 bylo nakonec dosa?eno dohody mezi cisa?em Zikmundem Lucemburskym a ?eskym kralovstvim na sn?mu v Jihlav? . Zikmund byl uznan za krale ?eskeho, kterym v?ak byl podle tehdej?ich pravnich p?edstav ji? od smrti sveho bratra Vaclava IV. v roce 1419.

Husitstvi bylo prvnim projevem krize feudalismu a krize v cirkvi, ktery naru?il feudalni spole?nost. Katolicka cirkev byla mocensky oslabena, ztratila p?istup na zemsky sn?m a byla zbavena pozemkoveho majetku. ?lechta ziskala majetek a byla mocensky posilena. M?sta hospoda?sky zesilila, ziskala p?istup na zemsky sn?m a vzrostl take jejich vojensky vyznam.

Na sn?mu m?la u?ast vy??i ?lechta (pani), ni??i ?lechta (ryti?i) a m?sta. M?li pravo volit krale a p?ijimat zakony. Kralovska moc v?ak byla oslabena a kral nemohl samostatn? bez sn?mu jednat.

Interregnum a Ji?i z Pod?brad [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Pohusitske interregnum .
Ji?i z Pod?brad
Matya? Korvin v Chronica Hungarorum

Smrti Albrechta Habsburskeho , nastupce Zikmunda Lucemburskeho, v ?ijnu roku 1439 v ?echach zavladlo obdobi interregna (neboli obdobi mezivladi), ktere trvalo a? do roku 1453. Stavove hledali vhodneho kandidata na ?esky tr?n, av?ak ?adny vhodny se nenaskytl. O ?eskou korunu nebyl zajem. Autorita ?eskeho krale se rozpadla, kralovsky majetek rozkraden, ten je? z?stal, byl zplundrovan. Koruna byla nabidnuta Albrechtu Bavorskemu, synovci kralovny ?ofie , man?elky zem?eleho Vaclava IV. , av?ak asi na zaklad? znalosti ?eskych pom?r? Albrecht odmitl.

Absence panovnika p?ivedla ?eske stavy k nouzovemu ?e?eni. ?eske stavy se roku 1440 v ?listu smirnem“ rozhodly nahradit chyb?jici ust?edni moc delegaci pravomoci sm?rem dol? ? tedy do kraj?. Tak vznikly regionalni ?lechticke spolky ? sn?miky, ?i jinak landfrydy , ktere zabezpe?ovaly alespo? minimalni chod statu, jejich poslanim byla eliminace ru?itel? mir?. Spolupraci landfryd? zaji??ovaly pravidelne zemske sn?my. V situaci mocenskych spor? se prohlasil za zemskeho spravce Ji?i z Pod?brad. Fakticky mu byl tento status zemskym sn?mem ud?len a? roku 1452 pote, co zlikvidoval vnit?ni nep?atele v kralovstvi. Spravcem se m?l stat pouze na dva roky, ve skute?nosti v?ak mu postaveni vydr?elo a? do smrti Ladislava Pohrobka .

Po smrti krale Ladislava Pohrobka (1453?1457) byl Ji?i z Pod?brad zvolen ?eskymi stavy kralem. Ji?i se stal usp??nym panovnikem, ktery u mnohych vzbuzoval respekt doma i za hranicemi kralovstvi. Od za?atku sve vlady se v?ak musel vyrovnavat s obti?nym mezinarodn? politickym postavenim ? vyraznou v?t?inou u?ene Evropy i domacimi odp?rci (p?edev?im z vedlej?ich zemi Koruny ?eske a z Moravy) byl pova?ovan za husitskeho kaci?e a povy?ence nizkeho p?vodu, ktery se zmocnil panovnickeho tr?nu nepravem. Ji?i z Pod?brad byl ov?em prosazovatelem my?lenky jednotne Evropy.

Roku 1465 vznikla v ?eskem kralovstvi opozice v??i krali reprezentovana Jednotou zelenohorskou , v ni? se spojilo odbojne katolicke panstvo. K ozbrojenemu odporu se p?idala i katolicka m?sta. ?lenove jednoty byli ochotni p?ijmout za sveho panovnika polskeho krale Kazimira IV. , ale ten odmitl. Roku 1466 vyhlasil pape? Pavel II. proti kaci?skym ?echam k?i?ovou vypravu , do jejiho? ?ela se postavil uhersky kral Matya? Korvin , ktereho si katoli?ti pani zvolili roku 1469 za sveho krale.

Jagellonci [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici informace naleznete take v ?lanku Zem? Koruny ?eske za vlady Jagellonc? .
Jagellonska Evropa na konci 15. stoleti

Ve chvili nejvy??iho ohro?eni se Ji?i prozirav? vzdal dynastickych narok? svych syn? a nabidl ?eskou korunu Jagellonc?m . Po smrti ?husitskeho krale“ Ji?iho v roce 1471 nastupuje na ?esky tr?n jagellonska dynastie v osob? Vladislava , nejstar?iho syna polskeho krale a litevskeho velkokni?ete Kazimira IV. Jagellonskeho .

P?ichodem Vladislava do Prahy slavila dynasticka politika Jagellonc? vyznamny usp?ch, prosadili se toti? alespo? v jedne ze zemi, je? pova?ovali za sve d?dictvi po Ladislavu Pohrobkovi, bratrovi Vladislavovy matky (dale to bylo Kralovstvi uherske ). Matya? Korvin se dal korunovat ?eskym kralem, byl vladcem vedlej?ich zemi Koruny ?eske, Moravy , Slezska a Lu?ice . Krom? toho ho p?imo v ?echach podporovala katolicka ?lechta, ovladajici jih a severozapad zem?, a za sveho panovnika ho pova?ovala take n?ktera ?eska m?sta, ktera neuznala Vladislavovu volbu.

Slaba vlada Jagellonc?, kdy spi?e ?lechta vladla krali, trvala jen p?l stoleti a ukon?ila ji bitva u Moha?e .

Pod habsburskym ?ezlem [ editovat | editovat zdroj ]

Historicka mapa ?ech z roku 1590 (udajna reedice z roku 1609)

Po vym?eni ?esko-uherske v?tve Jagellonc? si ?eska ?lechta zvolila za krale Ferdinanda I. , man?ela Anny Jagellonske . D?vodem byl p?edev?im ?alostny stav kralovske pokladny a turecke nebezpe?i. Ferdinandem I. se na p?i?tich 400 let dostal v ?echach k moci rod, ktery se hlavn? s?atkovou politikou vypracoval mezi p?edni panovnicke dynastie v?bec, v ?eskych zemich v?ak Habsburkove z?stali spi?e symbolem zpate?nictvi a narodniho utlaku.

Lesk dokazal p?inejmen?im Praze vratit Rudolf II. , po jeho smrti ale dochazi k rozkolu mezi katoliky a protestanty. Protestantske ?eske stavy si zvolily za krale Fridricha Falckeho , ktery ale nem?l pot?ebne vlastnosti v?dce. Bohata ?lechta sice mohla zabezpe?it nezavisle ?echy, z?stavala ale nejednotna. Po bitv? na Bile ho?e nastava obdobi, ktere pozd?ji obrozenecke d?jepisectvi ne upln? spravn? hodnoti jako dobu temna .

Mapa ?eskeho kralovstvi z roku 1712

Roku 1627 bylo v ?echach vydano Obnovene z?izeni zemske , kterym byl jazyk n?mecky zrovnopravn?n s ?eskym . Protestantska ?eska ?lechta a zemanstvo byly zdecimovany, jejich statky byly dany ?eskym i cizim, nej?ast?ji rakouskym, n?meckym a italskym katolickym rod?m a na poddane byvaly koncem 17. stoleti ?asto uvr?eny nepom?rn? vy??i robotni povinnosti, ktere pak vedle dal?ich faktor? zap?i?i?ovaly povstani, je? byvala nasiln? potla?ovana. Od ?eskych zemi byly odtr?eny ob? Lu?ice , ktere byly Habsburky postoupeny saskemu spojenci (1635).

Pokra?ovala rekatolizace zem?, ktera vedla k tomu, ?e ve d?ive nabo?ensky rozd?lenych ?eskych zemich vzniklo homogenni katolicke prost?edi. ?asty nedostatek pramen? z teto doby pozd?j?i historiografy ?asto svad?l k interpretaci historickeho obdobi jako celkov? velmi upadkoveho (?doba temna“), bylo tomu tak ale jen v ur?itych sm?rech a do ur?ite miry. Ve skute?nosti v?ak od 2. poloviny 17. stoleti do?lo ke stabilizaci politicke situace a op?tovnemu ekonomickemu rozvoji ?eskych zemi. Monumentem doby a v rozporu s tezi o kulturnim upadku je ?ada baroknich literarnich d?l, baroknich kostel? na venkov? i ve m?stech a vrcholne stavby ?eskeho baroka vybudovane p?eva?n? v 1. polovin? 18. stoleti. Citelnou ztratou byla emigrace p?vodni ?lechty, cizi ?lechta ov?em do ?eskych zemi p?ichazela u? d?iv.

Od 18. stoleti do konce prvni sv?tove valky [ editovat | editovat zdroj ]

?eske kralovstvi (tmav? zelena) v roce 1714

Karlem VI. vym?eli rakou?ti Habsburkove v mu?ske linii a nastupnictvi Marie Terezie vyu?ili Hohenzollerni . Prusky kral Fridrich II. , k n?mu? se p?ipojili i bavorsky a sasky kurfi?t, obsadil na p?elomu let 1740 a 1741 Slezsko a nechal si holdovat slezskymi stavy. Bavorsky kurfi?t Karel Albrecht ? kratce na to zvoleny ?imskym cisa?em jako Karel VII. Bavorsky ? obsadil za podpory francouzskych sbor? ?echy a nechal se ?eskymi stavy provolat ?eskym kralem. I kdy? Marie Terezie , dcera Karla VI., ziskala ?eske kralovstvi zp?t a byla korunovana v Praze v roce 1743, industrializovane Slezsko (krom? T??inska a Opavska ) p?ipadlo od roku 1742 Prusku. Sou?asti Pruska se stalo i Kladsko , do te doby p?ima sou?ast ?ech.

Marie Terezie se pokou?ela o racionaln?j?i administraci sve ?i?e, co? vedlo k politice centralizace (a byrokracie). Co zbylo z ?eske koruny, splynulo s rakouskymi provinciemi monarchie. Roku 1749 byly spravnimi reformami Marie Terezie Zem? Koruny ?eske de facto zru?eny. Zru?ena byla take ?eska dvorska kancela? ve Vidni. I nadale se v?ak korunovali ?e?ti kralove v ramci ?eskeho kralovstvi.

Historicka mapa: ?echy ohrani?eny r??ov?, Morava ?lut?, Slezsko oran?ov? (1892)

Prusky kral Fridrich II. se obaval nep?atelske koalice vedene Rakouskem, kdy se Marie Terezie p?ipravovala na valku s Pruskem ziskat Slezsko zp?t. Pruska armada dobyla Sasko a v roce 1757 vtrhla do ?ech. V bitv? u ?t?rbohol (1757) porazili Habsburky a nasledn? obsadili Prahu. Zni?ena byla asi ?tvrtina Prahy a t??ke ?kody utrp?la i katedrala svateho Vita . V bitv? u Kolina v?ak prusky kral Fridrich II. prohral a musel ustoupit z ?ech.

Skute?ne zm?ny p?ina?eji a? reformy cisa?e Josefa II. (1780?1790). Je zru?en jezuitsky ?ad , zakazano mu?eni p?i hrdelnich procesech, soudnictvi je odd?leno od spravy a v roce 1781 je vydan patent o zru?eni nevolnictvi . Toleran?ni patent , kterym se povoluje p?islu?nost k dvojimu protestantskemu vyznani, byl vydan v tem?e roce. Zarove? v?ak dochazi k centralizaci spravy a ke germanizaci vy??iho ?kolstvi a u?ad?.

V 80. letech 18. stoleti za?inaji v Praze vychazet prvni ?eske noviny, za?ina se hrat ?eske divadlo, v roce 1792 se z?izuje stolice ?eskeho jazyka a literatury na pra?ske univerzit?.

Narodnostni nerovnost byla realitou habsburske monarchie, vladnoucimi narody byli N?mci a Ma?a?i . V druhe polovin? 19. stoleti u? ale byli ?e?i modernim narodem a ?echy pat?ily k hospoda?sky nejvysp?lej?im korunnim zemim Rakouska-Uherska . V zemskem sn?mu Kralovstvi ?eskeho dochazelo k silnym narodnostnim rozep?im mezi ?echy a N?mci , kte?i ?adali narodnostni rozhrani?eni ?ech a rovnopravnost obou jazyk?. [2] D?sledkem t?chto rozep?i byly ?patna akceschopnost zemskeho sn?mu a poti?e zemskych financi, co? se stalo oficialnim d?vodem k tomu, ?e ho cisa? Franti?ek Josef I. tzv. Anenskymi patenty z 26. ?ervence 1913 rozpustil a vyzval vladu k vypsani novych voleb do zemskeho sn?mu. Druhy z obou patent? nahradil zemsky vybor cisa?em jmenovanou zemskou spravni komisi , ktera m?la ?echy spravovat a? do novych voleb. K vypsani novych voleb ji? nedo?lo z d?vodu vypuknuti prvni sv?tove valky , proto se ji? zemsky sn?m nikdy nese?el a ?echy nadale spravovala Zemska spravni komise. 28. ?ijna 1918 vzniklo ?eskoslovensko v ?ele s prezidentem Masarykem a ?eske kralovstvi se p?em?nilo v zemi ?eskou .

Statni symboly [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lancich Heraldicke znaky ?eskych zemi a ?eska vlajka .
Vybarveny d?evo?ez J. Kallenberga v?novany ?eskemu kralovstvi
Znak krale ?eskeho jako nejvy??iho ?i?nika ( kurfi?ta )

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Hugo Gerhard Strohl byl vyznamny rakousky heraldik ?ijici v letech 1851?1919.
  2. ↑ Zdobeny znak v duchu romantismu obsahujici prvek (zlate listovi), ktery nebyl b??nou sou?asti znaku. H. G. Strohl b??n? heraldicke znaky vyzdoboval floralnimi motivy jako rostliny, kv?tiny apod., maji v?ak jen funkci dekorativni a jedna se o autorovu invenci .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Historicky magazin, 1278 ? Bitva na Moravskem poli.
  2. ↑ Archivovana kopie. encyklopedie.seznam.cz [online]. [cit. 2009-01-02]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2008-02-27.  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

   kurfi?tstvi Svate ?i?e ?imske Svatá říše římská
kurfi?tske
hodnosti
  • ?i?sky kancle? (arcikancle?)
  • arcistolnik
  • arcimar?alek
  • arci?i?nik
  • arcipokladnik
  • arcikomo?i
  • arciprapore?nik
Poloha p?vodnich sedmi stat? s kurfi?tskym hlasem ( 1618 ):
       Saske kurfi?tstvi
       ?eske kralovstvi
sedm
p?vodnich
kurfi?t?

t?i cirkevni: (do roku 1803 )

?ty?i sekularni:

novi kurfi?ti
od 17. stoleti
novi kurfi?ti
1803 ? 1806
Zem? Rakouskeho cisa?stvi
Kralovstvi
Rakouské císařství
Rakouske cisa?stvi
Arcivevodstvi
Velkokni?ectvi
Vevodstvi
Ostatni uzemi
1 od roku 1816 do 1849 , 2 od roku 1849 , 3 od roku 1861
Rakousko-Uhersko Korunni zem? Rakouska-Uherska
P?edlitavsko Předlitavsko P?edlitavsko
(zem? zastoupene v ?i?ske rad?)
Rakousko-Uhersko
Rakousko-Uhersko
Uherské království Zalitavsko
(zem? svato?p?panske uherske koruny)
Ostatni
1 od roku 1867 , 2 od roku 1868 , 3 od roku 1908
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=?eske_kralovstvi&oldid=23602182 “