한국   대만   중국   일본 
?inska lidova osvobozenecka armada ? Wikipedie P?esko?it na obsah

?inska lidova osvobozenecka armada

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
?inska lidova osvobozenecka armada
中?人民解放?
Vlajka Čínské lidové osvobozenecké armády Znaky „八一“ odkazují na 1. srpna
Zalo?eno 1. srpna 1927
Stat Čína ?inska lidova republika
Slo?ky armady Pozemni sily ?LOA
Namo?nictvo ?LOA
Letectvo ?LOA
Raketove sily ?LOA
Sily strategicke podpory ?LOA
Velitelstvi Peking
Veleni
P?edseda Ust?edni vojenske komise Si ?in-pching
Ministr narodni obrany genplk. Li ?ang-fu
Stav
V?k odvodu 18 let
K dispozici pro slu?bu ~385 000 000, v?k 18-49
Vhodnych pro slu?bu ~320 000 000, v?k 18-49
Aktivnich vojak? 2 035 000 (2018) (1. na sv?t?)
Rezervist? 510 000 (2018)
Vydaje
Rozpo?et 177.6 miliard $ (2019)
Podil na HDP 1,3% (2019)
Znak Čínské lidové osvobozenecké armády
Znak ?inske lidove osvobozenecke armady

?inska lidova osvobozenecka armada ( ?insky   v ?eskem p?episu   ?ung-kuo ?en-min ?ie-fang-?un , pchin-jinem   Zh?ngguo Renmin Ji?fangj?n , znaky  zjednodu?ene  中?人民解放? , tradi?ni  中國人民解放軍 ), zkracen? ?LOA , je ozbrojene k?idlo Komunisticke strany ?iny . [1] Spolu s ?inskou lidovou ozbrojenou policii a ?inskymi lidovymi milicemi zarove? tvo?i ozbrojene sily ?inske lidove republiky . [2] Podle po?tu aktivnich vojak? se jedna o nejv?t?i ozbrojenou silu na sv?t?, p?i?em? ?LOA zarove? disponuje druhym nejv?t?im obrannym rozpo?tem. [3]

?LOA sestava z p?ti druh? sil : pozemnich sil , namo?nictva , letectva , raketovych sil a sily strategicke podpory . [4] ?LOA pat?i k nejrychleji se modernizujicim ozbrojenym silam. [5] [6]

?LOA podleha veleni Ust?edni vojenske komise Komunisticke strany ?iny a s ni splyvajici Ust?edni vojenske komise ?inske lidove republiky . [4] P?edsedou obou organ? je Si ?in-pching , generalni tajemnik Ust?edniho vyboru Komunisticke strany ?iny a prezident ?LR .

Hlavni poslani [ editovat | editovat zdroj ]

Byvaly prezident ?inske lidove republiky a generalni tajemnik UV Komunisticke strany ?iny Chu ?in-tchao roku 2004 definoval hlavni poslani ?LOA jako: [7]

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Vznik ?inske osvobozenecke lidove armady se datuje k 1. srpnu 1927 , kdy byla b?hem Nan-?changskeho povstani jako ozbrojene k?idlo Komunisticke strany ?iny zalo?ena ?inska Ruda armada ( ?insky   v ?eskem p?episu   Chung-?un , znaky  zjednodu?ene  ?? ). B?hem druhe ?insko-japonske valky , resp. druhe sv?tove valky, bojovaly sily komunist? po boku vojak? Kuomintangu proti Japonsku. Japonskou kapitulaci roku 1945 nasledovalo obnoveni boj? mezi komunisty a nacionalisty, a pokra?ovani ?inske ob?anske valky . Ruda armada byla postupn? p?ejmenovana na Lidovou osvobozeneckou armadu a pote na ?inskou lidovou osvobozeneckou armadu.

Od roku 1938, b?hem osvobozovani pevninske ?iny Komunistickou stranou, hralo organizovane a zdvo?ile chovani p?ichozi ?LOA, v kontrastu k neorganizovane a zkorumpovane sprav? Kuomintangu, vyznamnou roli p?i ziskavani sympatii a d?v?ry obyvatelstva. [8]

Po vit?zstvi komunist? v ob?anske valce, a naslednem vyhla?eni ?inske lidove republiky, do?lo v roce 1949 k rozsahle reorganizaci stavajicich sil a zalo?eni letectva . Nasledn? bylo roku 1950 zalo?eno namo?nictvo .

V 50. letech se jednotky ?LOA, jako oddily tzv. ?inskych lidovych dobrovolnik? , neformaln? u?astnily Korejske valky na stran? Severokorejc? . S jejich pomoci se Severni Koreji poda?ilo na kratkou dobu ziskat p?evahu nad Ji?ni Koreou. [9]

Ji? v roce 1949 se za?alo v ?LR mluvit o tzv. ?osvobozeni Tibetu z podru?i cizich imperialist?“, tedy podrobeni si tohoto uzemi pomoci ?LOA navzdory smlouvam Tibetu s Velkou Britanii . [10] 25. 10. 1950 dostaly jednotky ?LOA rozkaz k pochodu do Tibetu, aby ?zachranily t?i miliony Tibe?an? p?ed imperialistickym utlakem a zabezpe?ily ochranu zapadni ?inske hranice“. [9] Vysledkem bylo v roce 1950 vynucene podepsani Dohody o mirovem osvobozeni Tibetu , zname take jako Sedmnactibodova dohoda [11] . Roku 1959 potla?ila ?LOA Tibetske narodni povstani .

Po potla?eni Tibetskeho narodniho povstani za?alo panovat nap?ti i na ?insko-indicke hranici. V roce 1962 se vyhradn? pozemni sily ?LOA zu?astnily kratke ?insko-indicke valky , ve ktere porazily indickou armadu. [9] Mezi lety 1965 a 1969 se ?LOA u?astnila Valky ve Vietnamu na stran? Severniho Vietnamu .

Mezi lety 1961 a 1964 byla ?LOA vzorem kulturn?-politicke kampan? Mao Ce-tunga ?U?me se od ?LOA" v ramci Hnuti za studium Mao Ce-tungovych my?lenek . [9]

V zav?re?ne fazi Kulturni revoluce v ramci akce na zmirn?ni anarchie bylo 21. ledna 1967 vydano heslo "armada musi podporovat masy". Toto heslo si ov?em jednotlivi velitele ?LOA vylo?ili po svem. N?kde jako rozkaz k podpo?e rudych gard a jinde k podpo?e d?lnik?. Dochazelo ke zmatk?m a ozbrojene jednotky ?LOA bojovaly na mnoha mistech proti sob?. [11]

Roku 1979 bojovala ?LOA v ?insko-vietnamske valce , kde si jak ?ina, tak Vietnam narokuji vit?zstvi.

Modernizace [ editovat | editovat zdroj ]

?estna stra? v Pekingu, 2007

Od zalo?eni ?inske lidove osvobozenecke armady byly pozemni sily hlavnim pili?em ?inske obrany. Teprve a? od 50. let 20. stoleti bylo sou?asti take letectvo a namo?nictvo, ktere v?ak desetileti z?stavaly podfinancovane. V roce 2017 na 19. sjezdu Komunisticke strany ?iny oznamil prezident Si ?in-pching cil do roku 2035 modernizovat ozbrojene sily, a do roku 2050 vytvo?it ozbrojene sily "sv?tove urovn?". [6] [12]

Zna?nemu moderniza?nimu usili je postoupeno zejmena namo?nictvo, ktere je vybavovano stale v?t?im po?tem novych lodi, v?etn? viceu?elovych k?i?nik? a torpedoborc?. [13]

Druha letadlova lo? , ve vystavb? od roku 2015, byla uvedena do slu?by dne 17. prosince 2019. K roku 2035 jich ?ina planuje mit 6. [14]

Slo?ky armady [ editovat | editovat zdroj ]

Pozemni sily ?inske lidove osvobozenecke armady [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Pozemni sily ?inske lidove osvobozenecke armady .

Pozemni sily ?LOA p?edstavuji pozemni vojsko a nejpo?etn?j?i slo?ku ?inske lidove osvobozenecke armady. V roce 2020 u pozemnich sil ?LOA slou?ilo odhadem 965 000 vojak?, tem?? polovina z celkoveho po?tu dvou milion? ?inskych vojak?. [15] Jednotlive utvary a svazky jsou organizovany do 13 uskupeni na urovni armadnich sbor? ( ?insky   v ?eskem p?episu   ?i-tchuan-?un , pchin-jinem   jituanj?n , znaky  zjednodu?ene  集?? ; anglicky group army ). [15]

Od 31. prosince 2015 maji pozemni sily sve vlastni velitelstvi. Do te doby byly pozemni sily kolektivn? ?izeny ?ty?mi, nyni ji? rozpu?t?nymi, ust?ednimi odd?lenimi generalniho ?tabu. [16]

Namo?nictvo ?inske lidove osvobozenecke armady [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Namo?nictvo ?inske lidove osvobozenecke armady .

Namo?nictvo ?LOA je namo?ni slo?kou ?inske lidove osvobozenecke armady. Namo?nictvo ?LOA bylo zalo?eno 23. dubna 1949 b?hem ?inske ob?anske valky . [17] Od poloviny 90. let 20. stoleti je Namo?nictvo ?LOA postupn? modernizovano v ramci ?ir?iho moderniza?ni usili ?LOA, p?i?em? nyni p?edstavuje mnohem schopn?j?i a modern?j?i vojenskou silu ne? v minulosti. [18] V roce 2020 svou velikosti p?ekonalo namo?nictvo Spojenych stat? americkych , tak?e je s vice ne? 350 plavidly kvantitativn? nejv?t?im namo?nictvem sv?ta. [19] V roce 2020 v Namo?nictvu ?LOA slou?ilo p?ibli?n? 260 000 vojak?. [15]

Namo?nictvo ?LOA sestava z p?ti slo?ek: hladinovych sil N?LOA , ponorkovych sil N?LOA , sil pob?e?ni obrany N?LOA , namo?ni p?choty N?LOA a  letectva N?LOA . [20] [21] [22] [23] [24]

Letectvo ?inske lidove osvobozenecke armady [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Letectvo ?inske lidove osvobozenecke armady .

Letectvo ?LOA p?edstavuje leteckou slo?ku ?inske lidove osvobozenecke armady. V roce 2020 v Letectvu ?LOA slou?ilo p?ibli?n? 395 000 vojak?. [15]

Raketove sily ?inske lidove osvobozenecke armady [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Raketove sily ?inske lidove osvobozenecke armady .

Raketove sily ?LOA vznikly v roce 2016 transformaci z Druheho d?lost?eleckeho sboru. Zodpovidaji p?edev?im za jaderne i konven?ni strategicke raketove schopnosti ?LOA, mezikontinentalni balisticke rakety , rakety kratkeho a  st?edniho doletu a take takticke balisticke rakety . V roce 2020 u raketovych sil ?LOA slou?ilo p?ibli?n? 120 000 vojak?. [15]

Sily strategicke podpory ?inske lidove osvobozenecke armady [ editovat | editovat zdroj ]

Podrobn?j?i informace naleznete v ?lanku Sily strategicke podpory ?inske lidove osvobozenecke armady .

Sily strategicke podpory ?LOA byly z?izeny na konci roku 2015 a jsou tak nejnov?j?i slo?kou ?inske armady. Zodpovidaji zejmena za vesmirne a kyberneticke operace ?LOA a v roce 2020 v nich slou?ilo odhadem 175 000 vojak?. [15]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ BICKFORD, Thomas A. Regularization and the Chinese People's Liberation Army: An Assessment of Change. Asian Survey . 2000-05-01, ro?. 40, ?is. 3, s. 456?474. Dostupne online [cit. 2022-01-30]. ISSN 0004-4687 . DOI 10.2307/3021156 . (anglicky)  
  2. ↑ Zakon ?inske lidove republiky o narodni obran?. ?lanek 22. www.npc.gov.cn [online]. www.npc.gov.cn, 2020-12-06 [cit. 2022-01-30]. Dostupne online . (anglicky)  
  3. ↑ INTERNATIONAL INSTITUTE FOR STRATEGIC STUDIES (IISS). The Military Balance, 2018, Vol. 118, No. 1, February 2018 . London: Routledge 520 s. ISBN   9781857439557 , ISBN   1857439554 . OCLC 1029353253 S. 249?259.  
  4. ↑ a b ZHANG, Ziyu. What are China’s theatre commands and service branches?. South China Morning Post [online]. 2021-08-15 [cit. 2022-01-30]. Dostupne online . (anglicky)  
  5. ↑ Xi Jinping wants China’s armed forces to be “world-class” by 2050. The Economist [online]. 27. 6. 2019 [cit. 25.7.2019]. Dostupne online .  
  6. ↑ a b Modernisation of China’s military is no cause for alarm. South China Morning Post [online]. 27. 1. 2019 [cit. 25.7.2019]. Dostupne online .  
  7. ↑ COOPER, Cortez. The PLA Navy's "New Historic Missions": Expanding Capabilities for a Re-emergent Maritime Power. dx.doi.org . 2009. Dostupne online [cit. 2020-05-24]. DOI 10.7249/ct332 .  
  8. ↑ FAIRBANK, John; KING. D?jiny ?iny . [s.l.]: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2010. ISBN   978-80-7422-007-4 .  
  9. ↑ a b c d BAKE?OVA, IVANA, 1939-. ?ina ve XX. stoleti . 1. vyd. vyd. Olomouc: Univerzita Palackeho 3 sv. s. Dostupne online . ISBN   80-244-0251-3 , ISBN   978-80-244-0251-2 . OCLC 51191313  
  10. ↑ Convention between the United States and Great Britain. . Washington: [Govt. print. off.] Dostupne online .  
  11. ↑ a b BAKE?OVA, Ivana; KU?ERA, Ond?ej. D?jiny ?inske lidove republiky 1949-2018 . Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2019. ISBN   978-80-7422-596-3 .  
  12. ↑ HILLE, Kathrin. China’s army redoubles modernisation effort. Financial Times [online]. 28. 1. 2019 [cit. 25.7.2019]. Dostupne online .  
  13. ↑ STEPHENS, Hampton. China’s Military Modernization Takes To The Seas. World Politics Review [online]. 20. 2. 2019 [cit. 25.7.2019]. Dostupne online .  
  14. ↑ CHAN, Minnie. China will build 4 nuclear aircraft carriers in drive to catch US Navy, experts say. www.scmp.com [online]. 6. 2. 2019 [cit. 25.7.2019]. Dostupne online .  
  15. ↑ a b c d e f THE INTERNATIONAL INSTITUTE FOR STRATEGIC STUDIES (IISS). The Military Balance 2021 . Abingdon, Oxon: Routledge 524 s. ISBN   978-1-000-41545-2 , ISBN   1-000-41545-7 . OCLC 1239962384 S. 249?255.  
  16. ↑ FINKELSTEIN, David M. Initial Thoughts on the Reorganization and Reform of the PLA [online]. CNA, 2016-01 [cit. 2022-05-20]. Dostupne online .  
  17. ↑ ZHAO, Lei. PLA Navy marks founding anniversary. China Daily [online]. 2019-22-04 [cit. 2021-13-04]. Dostupne online .  
  18. ↑ O'ROURKE, Ronald. China Naval Modernization: Implications for U.S. Navy Capabilities?Background and Issues for Congress [online]. Congressional Research Service, 24. 4. 2020 [cit. 2020-04-13]. S. 9. Dostupne online .  
  19. ↑ US DoD releases annual report on Chinese Military Power [online]. Navalnews.com, 2019-09-02 [cit. 2020-09-18]. Dostupne online . (anglicky)  
  20. ↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Surface Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 16. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupne online .  
  21. ↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Submarine Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 15. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupne online .  
  22. ↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Coastal Defense Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 19. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupne online .  
  23. ↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Naval Air Force. news.cgtn.com [online]. CGTN, 17. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupne online .  
  24. ↑ The PLA Navy in 60 seconds: The Marine Corps. news.cgtn.com [online]. CGTN, 18. 4. 2019 [cit. 2021-04-13]. Dostupne online .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Pahýl
Pahyl
Tento ?lanek je p?ili? stru?ny nebo postrada d?le?ite informace .
Pomozte Wikipedii tim, ?e jej vhodn? roz?i?ite . Nevkladejte v?ak bez opravn?ni cizi texty.
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=?inska_lidova_osvobozenecka_armada&oldid=23648290 “