Ustecky kraj
Labe u Lovosic
znak vlajka
Uzemi
Sidlo kraje	Usti nad Labem
Region soudr?nosti	Severozapad
Historicka zem?	?echy
Stat	?esko ?esko
NUTS 3	CZ042
ISO 3166-2	CZ-42
RZ	U
Zem?pisne sou?adnice	50°30′ s. ?. , 13°51′ v. d.
Vznik	1. ledna 2000
Zakladni informace
Rozloha	5 338,67 km² (2020) [1]
Po?et obyvatel	811 169 (2024) [2]
Hustota zalidn?ni	151,9 obyv./km²
Nejvy??i bod	u vrcholu Klinovec ( 1 225 m n. m. )
Po?et okres?	7
Po?et ORP	16
Po?et POU	30
Po?et obci	354 z toho 59  m?st a 11  m?stys?
Kontakt
Adresa krajskeho u?adu	Velka Hradebni 3118/48 400 02 Usti nad Labem epodatelna@kr-ustecky.cz
Hejtman	Jan Schiller ( ANO )
Oficialni web: www .kr-ustecky .cz
Dal?i udaje
Kod kraje	60
Geodata ( OSM )	OSM , WMF
multimedialni obsah na  Commons
Zdroje k infoboxu a ?eskym spravnim jednotkam . N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Mapa kraje

Ustecky kraj le?i na severozapad? ?ech . Na vychod? sousedi s  Libereckym krajem , na jihovychod? se St?edo?eskym krajem , na jihu ma krati?ky usek spole?ne hranice s  Plze?skym krajem , na jihozapad? hrani?i s  Karlovarskym krajem . Nejdel?i usek spole?ne hranice ma s  n?meckou spolkovou zemi Sasko na severozapad?. ?ije zde p?ibli?n? 811 tisic ^[2] obyvatel.

D?jiny [ editovat | editovat zdroj ]

Od 10. stoleti zde stoji mnohe hrady , ktere byly op?rnymi body moci v p?emyslovskych ?echach. Litom??icka kapitula byla zalo?ena ji? roku 1057 , v jeji zakladaci listin? lze nalezt v?bec nejstar?i zapisy psane ?esky . D?le?ite ?lechticke rody byly Berkove z Dube , Vartenberkove , Hrabi?icove a Zajicove z Hazmburka . Od po?atku 13. stoleti vznikala si? kralovskych m?st ?atec , Kada? , Louny , Most , Usti nad Labem a Litom??ice . Posledn? jmenovane se postupn? staly nejd?le?it?j?im m?stem v severnich ?echach; prav? v Litom??icich zalo?il pape? Alexandr VII. 3. ?ervence 1655 biskupstvi .

Kolem poloviny 18. stoleti byl rozvoj zna?n? omezen opakovanymi valkami s  Pruskem o rakouske d?dictvi . Po zru?eni nevolnictvi a roboty do?lo k velkemu rozmachu pr?myslu .

P?eva?nou ?ast obyvatelstva tvo?ili tradi?n? ?e?ti N?mci , proto bylo uzemi kraje p?ed druhou sv?tovou valkou odtr?eno od ?eskoslovenska a p?ipojeno k N?mecku . Po valce bylo naopak n?mecke obyvatelstvo vysidleno a uzemi dosidleno ?echy , Slovaky , voly?skymi ?echy , Romy , Ma?ary a dal?imi narodnostmi. V 60.?80. letech dochazelo k rozsahlemu a systematickemu po?kozovani krajinneho razu oblasti kraje, ktere bylo zp?sobeno p?edev?im d?lni ?innosti. T??b? uhli ustoupilo take mnoho obci se svou mnohasetletou historii, v?etn? stareho kralovskeho m?sta Mostu . Po spole?enskych zm?nach v roce 1989 dochazi v prvni polovin? 90. let nejen k utlumu t??by hn?deho uhli, ale take celeho sektoru t??keho pr?myslu.

Z?izeni kraje a zm?ny hranic [ editovat | editovat zdroj ]

Ustecky kraj byl z?izen spolu s dal?imi samospravnymi kraji na zaklad? ?lanku 99 a nasledujicich Ustavy ?eske republiky , ustavniho zakona ?. 347/1997 Sb., o vytvo?eni vy??ich uzemnich samospravnych celk? , ktery stanovi nazvy kraj? a jejich vymezeni vy?tem okres? (uzemi okres? definuje vyhla?ka ministerstva vnitra ?. 564/2002 Sb.) a pro vy??i uzemni samospravne celky stanovi ozna?eni ?kraje“. Kraje definitivn? vznikly 1. ledna 2000, samospravne kompetence ziskaly na zaklad? zakona ?. 129/2000 Sb., o krajich (krajske z?izeni), dne 12. listopadu 2000, kdy prob?hly prvni volby do jejich nov? z?izenych zastupitelstev .

Toto krajske ?len?ni je obdobne kraj?m z let 1948?1960, z?izenych zakonem ?. 280/1948 Sb.

P?evedeni ?asti historickeho uzemi obce Vale? , nyni le?iciho ve vojenskem ujezdu Hradi?t? , z Karlovarskeho do Usteckeho kraje (k obci Podbo?ansky Rohozec ) se setkalo v dubnu 2012 se zasadnim nesouhlasem obce Vale? , hejtman Josef Novotny pak po?adal ministra obrany o p?ehodnoceni zam?ru a sve argumenty p?edlo?il i Generalnimu ?tabu Armady ?R. ^[3] V srpnu 2012 byl op?t zve?ejn?n zam?r p?evest, v souladu s vysledky ankety uspo?adane mezi mistnimi obyvateli, z Karlovarskeho kraje na Ustecky uzemi o 7 hektarech se 3 osadami ( Bukovina , St?elnice a O?kov ) a 20 obyvateli, ktere ma spadov? bli? k Podbo?an?m . Karlovarsky kraj po po?ate?nim nesouhlasu nakonec vyjad?il souhlas. ^[4] Podbo?ansky tajemnik a znalec historie Martin Gutzer uvedl, ?e v roce 1953 byla Karlovarskemu kraji p?id?lena ?ast katastru Podbo?anskeho Rohozce a tedy se mu vraci 500 ha, ktere mu p?edtim pat?ily, a navic Bukovina ma rodinne i ekonomicke vazby na Podbo?ansko. ^[5]

P?irodni podminky [ editovat | editovat zdroj ]

Hranici s N?meckem tvo?i z v?t?i ?asti h?eben Kru?nych hor , ktere pokra?uji do Karlovarskeho kraje. Nejvy??i bod kraje se nachazi ve 1225 m n. m. na jihovychodnim svahu hory Klinovec , jeji? vrchol o nadmo?ske vy?ce 1244 m n. m. se ji? nachazi na uzemi Karlovarskeho kraje. ^[6] Na severni hranici p?echazi pasmo hor v Labske piskovce s unikatnimi skalnimi m?sty, sout?skami a v??emi a? 400 m n. m. Ve vnitrozemi vynika sope?ne ?eske st?edoho?i s nejvy??im vrcholem Mile?ovkou . Misto, kde Labe u H?enska opou?ti ?eske uzemi, je naopak nejni??im bodem republiky (113 m n. m.). ^[6]

V?t?inu uzemi kraje odvod?uje Labe , jeho? nejvyznamn?j?imi p?itoky v kraji jsou Oh?e , Plou?nice a Bilina (?eka) .

Nejd?le?it?j?im chran?nym uzemim je Narodni park ?eske ?vycarsko , zahrnujici ?ast Labskych piskovc?. V kraji jsou i dal?i chran?ne krajinne oblasti, p?irodni parky a maloplo?na chran?na uzemi.

Obec ?itenice u Litom??ic je uvad?na jako nejteplej?i misto v ?echach . Pr?m?rna ro?ni teplota vzduchu zde dosahuje 9,42 °C. ^[7]

Administrativni ?len?ni [ editovat | editovat zdroj ]

Uzemi kraje je vymezeno uzemimi okres? D??in , Usti nad Labem , Litom??ice , Teplice , Louny , Most a Chomutov . Cele toto uzemi je sou?asti Severo?eskeho kraje .

Za?atkem roku 2003 zanikly okresni u?ady a uzemi kraj? se od te doby pro u?ely statni spravy d?li na spravni obvody obci s roz?i?enou p?sobnosti , ty pak na spravni obvody obci s pov??enym obecnim u?adem . Krom? okresnich m?st vykonavaji roz?i?enou p?sobnost statni spravy na uzemi kraje je?t? tyto obce: Bilina , Kada? , Litvinov , Lovosice , Podbo?any , Roudnice nad Labem , Rumburk , Varnsdorf a ?atec .

Obyvatelstvo [ editovat | editovat zdroj ]

Nejv?t?i m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

M?sta Usteckeho kraje nad 10 tisic obyvatel:

?kolstvi [ editovat | editovat zdroj ]

V souladu s pot?ebami restrukturalizace vyroby a slu?eb v d?sledku utlumu hornictvi vyvstala pot?eba rekvalifikace obyvatel.

Svou ulohu v jejim napln?ni maji odborna u?ili?t? , odborne st?edni ?koly a vysoke ?koly ( Univerzita Jana Evangelisty Purkyn? v Usti nad Labem , fakulta ?eskeho vysokeho u?eni technickeho v  D??in? a nov? otev?ena Vysoka ?kola finan?ni a spravni v Most? , Vysoka ?kola ekonomie a managementu v Usti nad Labem ).

Na uzemi kraje p?sobi 91 st?ednich ?kol. Okresy: D??in (19), Chomutov (8), Litom??ice (15), Louny (9), Most (17), Teplice (12), Usti nad Labem (11) [1]

Hospoda?stvi [ editovat | editovat zdroj ]

Hospoda?stvi kraje je specificke pro r?zne oblasti kraje, co? je dano tim, ?e se v kraji nachazi n?kolik velice odli?nych krajinnych typ?. Od oblasti ni?innych, kde se da?i zem?d?lstvi ( Kada?sko , Litom??icko , ?atecko , Lounsko ), p?es oblasti pr?myslove (panevni oblast) po oblasti hornate (Kru?ne hory, ?eske st?edoho?i, Doupovske hory). Obecn? se v?ak Ustecky kraj mezi kraji ?eske republiky vyzna?uje vyraznou orientaci hospoda?stvi na oblasti t??keho pr?myslu .

T??ba a spalovani uhli [ editovat | editovat zdroj ]

Na uzemi podkru?nohorske panevni oblasti se nachazeji vydatna lo?iska hn?deho uhli ( Chomutovsko-mostecka hn?douhelna panev ), jeho? zdej?i zasoby tvo?i vyznamny energeticky zdroj ?eske republiky. V teto souvislosti do?lo v teto oblasti k velkemu rozvoji v dobyvani a chemickeho a energetickeho zpracovani uhli. V blizkosti uhelnych povrchovych dol? se nachazeji nejv?t?i ?eske uhelne elektrarny ( Prune?ov , Tu?imice , Ledvice a Po?erady ).

Vzhledem k masivni devastaci regionu vlada Petra Pitharta na navrh tehdej?iho ministra ?ivotniho prost?edi Ivana Dejmala dne 30. ?ijna 1991 p?ijala zavazne usneseni ?. 444 o uzemnim limitech t??by hn?deho uhli v severnich ?echach , ^[11] ktere definuje linie, za n?? nesmi postoupit t??by v jednotlivych dolech.

Usneseni vlady se tyka:

• lom? Merkur, B?ezno a Libou? u Chomutova (nyni lom Nastup ? Tu?imice provozuji Severo?eske doly )
• lom? ?verma a Vr?any zapadn? od Mostu (nyni Lom Vr?any ? provozuje Vr?anska uhelna z Czech Coal Group)
• lomu ?SA mezi Litvinovem a Jirkovem (nyni provozuje Severni energeticka )
• lomu Le?aky na sever od Mostu (t??by ukon?ena, nyni probihaji rekultivace a vznika tam jezero Most)
• lomu Bilina zapadn? od Biliny (nyni provozuji Severo?eske doly )
• lomu Chaba?ovice zapadn? od Usti nad Labem (t??ba ji? ukon?ena, probihaji rekultivace a vznika tam jezero Milada)
• n?kolika vysypek.

Chemicky pr?mysl [ editovat | editovat zdroj ]

Vyznamn? je v kraji zastoupen pr?mysl chemicky. V Zalu?i u Mostu (dne?ni Litvinov ) se nachazi nejv?t?i ?eska rafinerie ropy (120 tis. barel? ropy denn?), na jejich? produkty navazuje chemicky pr?mysl zpracovatelsky (vyroba polymer? , amoniaku , vodiku , kysliku , motorovych paliv , topnych olej? apod.). P?imo v krajskem m?st? Usti nad Labem se nachazeji dv? vyznamne chemi?ky Spolchemie (vyroba epoxidovych prysky?ic , chloru , hydroxidu sodneho , vodiku , barviv , um?lych drahokam? aj.) a Setuza (vyroba pracich a ?isticich prost?edk? , zubnich past , kosmetiky, jedlych tuk? a olej? a motorove bionafty ). Lovosicka chemi?ka Lovochemie se soust?e?uje na vyrobu um?lych hnojiv a viskozovych vlaken .

Dal?i odv?tvi [ editovat | editovat zdroj ]

V neposledni ?ad? te? papirensky pr?mysl ( ?t?ti ), dale pr?mysl stavebnich hmot (cementarna ?i?kovice ), pr?mysl keramicky ( Teplice ) a pr?mysl zpracovani ?eleznych kov? ( Chomutov ) a m?di ( Povrly ). V regionu je te? zastoupeno vina?stvi ( Kada? , Roudnice nad Labem , Velke ?ernoseky ) a pivovarnictvi ( Kada? , Litom??ice , ?atec , Velke B?ezno ). ?atecko je charakteristicke p?stovanim chmele . V poslednim desetileti dochazi p?eorientovani na lehka odv?tvi pr?myslu v nov? budovanych p?im?stskych pr?myslovych zonach (?atec, Lovosice, Usti nad Labem, Teplice …). I p?es velky po?et pracovnich p?ile?itosti ve vy?e jmenovanych oblastech hospoda?stvi, pat?i Ustecko (zvla?t? okresy Most, Usti nad Labem a Teplice) k oblastem s nejvy??im po?tem nezam?stnanych nejen v ramci kraje, ale take v ramci cele zem?. V oblastech s nejvy??i mirou nezam?stnanosti (okres Most) je nezam?stnany ka?dy paty praceschopny ?lov?k. ^[12]

Doprava [ editovat | editovat zdroj ]

Krajem vedou 3 dalnice a to D6 Praha - Karlovy Vary, D7 Praha - Chomutov a D8 Praha - Usti n. L - Dra??any, je postavenych 109 km dalnic a 11 km je ve vystavb?, dale tu vede z velke ?asti ?ty?proudova komunikace I/13 spojujici Karlovy Vary - Chomutov - Most - Teplice - Usti n. L - D??in - Liberec. Labe je d?le?itou tepnou lodni dopravy, ktera spojuje vnitrozemske ?esko se Severnim mo?em . Podel n?j vede d?le?ity ?elezni?ni tah z  Prahy do Dra??an ?elezni?ni si? kraje vykazuje vysokou konektivitu a akcesibilitu, vysoce koncentrovane osidleni v panevni oblasti umo??uje koncentrovat osobni dopravu do men? dopravnich spoj?. V roce 2012 zde za?aly jezdit moderni jednotky z D??ina do Kadan? a z Usti nad Labem do Litvinova. Hlavni ?elezni?ni tah, IV. ?elezni?ni koridor, prochazi Ustim nad Labem a pokra?uje do N?mecka. Po druhe stran? Labe vede ?elezni?ni tra? z Lyse nad Labem do Usti nad Labem a p?edstavuje p?edev?im d?le?itou tepnu pro nakladni vlaky. Autobusova doprava pro?la v roce 2006 zava?nou krizi , ktera souvisela s dominantnim postavenim jednoho dopravce.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• AND?L, Ji?i a kolektiv. Geografie Usteckeho kraje . Usti nad Labem: Univerzita J. E. Purkyn?, 2000. 151 s. ISBN   80-7044-320-0 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Mikroregiony v Usteckem kraji
• Seznam hrad? v Usteckem kraji
• Seznam hradi?? v Usteckem kraji
• Seznam rozhleden v Usteckem kraji
• Seznam zamk? v Usteckem kraji
• Volby v Usteckem kraji

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Ustecky kraj na Wikimedia Commons
• Slovnikove heslo Ustecky kraj ve Wikislovniku
• Krajsky u?ad
• Statisticke udaje ?SU
• Fotogalerie, pamatky a dal?i informace o Usteckem kraji Archivovano 21. 9. 2017 na Wayback Machine .
• S?itani lidu 2011 ? vysledky

Ustecky kraj
Okresy	D??in ? Chomutov ? Litom??ice ? Louny ? Most ? Teplice ? Usti nad Labem
Spravni obvody ORP	Bilina ? D??in ? Chomutov ? Kada? ? Litom??ice ? Litvinov ? Louny ? Lovosice ? Most ? Podbo?any ? Roudnice nad Labem ? Rumburk ? Teplice ? Usti nad Labem ? Varnsdorf ? ?atec
Nejv?t?i m?sta	Usti nad Labem ? Most ? Teplice ? D??in ? Chomutov ? Litom??ice ? Litvinov ? Jirkov ? ?atec ? Kada? ? Louny ? Varnsdorf ? Bilina