Tento ?lanek neni dostate?n?
ozdrojovan
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim
referenci
na
v?rohodne zdroje
.
Tento ?lanek je o statu USA. Dal?i vyznamy jsou uvedeny na strance
Utah (rozcestnik)
.
Utah
(anglicka vyslovnost
[?juːt?ː]
IPA
nebo
[
?juːt?ː
]
IPA
, oficialn?
State of Utah
) je
stat
nachazejici se na zapad?
Spojenych stat? americkych
, v
oblasti horskych stat?
v
zapadnim regionu USA
. Utah, jeden ze stat?
?ty? roh?
, hrani?i na severu s
Idahem
, na severovychod? s
Wyomingem
, na vychod? s
Coloradem
, na jihu s
Arizonou
a na zapad? s
Nevadou
.
Se svou rozlohou 219 653 km² je Utah
t?inactym nejv?t?im statem USA
, v po?tu obyvatel (3,1 milion?) je
31. nejlidnat?j?im statem
a s hodnotou hustoty zalidn?ni 14 obyvatel na km² je na
41. mist?
. Hlavnim a nejv?t?im m?stem je
Salt Lake City
se 190 tisici obyvateli. Dal?imi nejv?t?imi m?sty jsou
West Valley City
(130 tisic obyv.),
Provo
(120 tisic obyv.),
West Jordan
(110 tisic obyv.),
Orem
(90 tisic obyv.) a
Sandy City
(90 tisic obyv.). Nejvy??im bodem statu je vrchol
Kings Peak
s nadmo?skou vy?kou 4120 m v poho?i
Uinta Mountains
. Nejv?t?imi toky
Medv?di ?eka
a ?eky
Green
a
Colorado
, nejv?t?i vodni plochou
Velke Solne jezero
.
Prvni Evropan se mohl do oblasti dne?niho ji?niho Utahu dostat roku 1540, n?kolik pr?zkumnych expedici do tohoto regionu uspo?adali ?pan?le ve t?eti ?tvrtin? 18. stoleti. Vzhledem k pou?tnimu a horskemu charakteru ale nem?li zajem uzemi kolonizovat, i kdy? si jej narokovali jako sou?ast
Horni Kalifornie
v ramci
mistokralovstvi Nove ?pan?lsko
. Na za?atku 19. stoleti prozkoumali n?ktere oblasti Utahu obchodnici a lovci evropskeho p?vodu. V roce 1821 se Horni Kalifornie stala ?asti nezavisleho
Mexika
a v roce 1848 ji na zaklad? vysledku
mexicko-americke valky
ziskaly Spojene staty. Ji? o rok d?ive se do Utahu za?ali hromadn? st?hovat
mormoni
, ?lenove
Cirkve Je?i?e Krista Svatych poslednich dn?
, kte?i se v teto nehostinne oblasti usadili. Roku 1850 bylo v ramci USA z?izeno
uta?ske teritorium
, ktere sv?j nazev ziskalo od jmena indianskeho kmene
Utah?
[jutah?] (
Ut?
[jut?]) , co? v jejich vlastni jazyce znamenalo ?lide z hor“. Utah se 4. ledna 1896 stal
45. statem USA
.
Utah je jednim z nabo?ensky nejhomogenn?j?ich stat?m USA, asi 62 % jeho obyvatel se hlasi k mormonismu, ktery stal u zalo?eni statu a dodnes ma velky vliv na uta?skou kulturu a ka?dodenni ?ivot. Asi 88 % obyvatel ?ije v aglomeraci
Wasatch Front
, jejim? centrem je Salt Lake City. V?t?ina zbyleho uzemi statu je tem?? neobydlena a zahrnuje velmi rozli?ne utvary od pom?rn? vysokych hor s v??n? zasn??enymi vrcholy, p?es udoli s velkymi vodnimi toky a? ke kamenitym a solnym pou?tim.
Utah je p?eva?n? skalnatou zemi rozd?lenou na t?i hlavni geologicke oblasti:
Skalnate hory
(sever, st?ed a vychod zem?),
Koloradskou plo?inu
(vychod zem?) a
Velkou panev
(zapad zem?). Volna p?iroda zde nabira mnoho podob ? od skalnatych, solnych a pise?nych
pou?ti
, p?es zasn??ene horske vrcholy a? po
jehli?nate lesy
v horskych udolich. Utah je jednim z tzv.
stat? ?ty? roh?
(
Four Cornes states
), nachazi se v levem hornim rohu jejich ?tverce. Na severu hrani?i se staty
Idaho
a
Wyoming
, na vychod? se statem
Colorado
, na jihovychod? v jedinem bod? se statem
Nove Mexiko
(v tomto bod? se stykaji hranice 4 stat?, odtud pochazi nazev
Four Cornes
. Nachazi se zde
Four Corners Monument
.) Na jihu hrani?i s
Arizonou
a na zapad? s
Nevadou
. Celkem ma Utah rozlohu 219 653 km².
Teren je velmi rozmanity. St?edem statu prochazi od severu k jihu poho?i
Wasatch Range
, jeho? h?ebeny dosahuji vy?ky a? 3650 m n. m. Z geologickeho hlediska je pova?ovan za sou?ast Skalnatych hor. Pro bohate p?id?ly sn?hu, ktere na n?kterych mistech vydr?i i cely rok, je centrem ly?a?skych sport?. Ze zapadu se p?i upati tohoto poho?i tahne
Wasatch Front
- pas m?stskeho osidleni, v n?m? ?ije 88 % obyvatel Utahu. Na severovychod? statu se tahne dal?i poho?i,
Uinta Mountains
, ktere je v?ak orientovano p?ibli?n? z vychodu na zapad. Takte? je sou?asti Skalnatych hor a jejich nejvy??i hora,
Kings Peak
(Kralovsky vrchol), je zarove? nejvy??i horou Utahu.
Vychodni Utah je vysokopolo?enou oblasti, jeho? krajina ma nej?ast?ji charakter nahornich plo?in a panvi. Ekonomice dominuje t??ba nerost? a rud, ropy a zemniho plynu, zem?d?lstvi a rekreace. Velka ?ast vychodniho Utahu je sou?asti
Uintah and Ouray Indian Reservation
, sidli zde i
Navahove
. Velice popularnim mistem p?itahujicim turisty je
Dinosaur National Monument
na severovychod? zem?.
V ji?nich oblastech, pokrytych mohutnymi vrstvami usazenin, lze nalezt ?adu pozoruhodnych piskovcovych utvar?, v tomto ohledu vynikaji zejmena
Navajo Sandstone
,
Kayenta Sandstone
a oblast okolo ?eky
Colorado
a jejich p?itok?, ktere se b?hem staleti zaryly hluboko do piskovcoveho podlo?i a vytvo?ily divokou krajinu plnou ka?on? a dal?ich roztodivnych utvar?. V oblasti je vyty?ena cela ?ada chran?nych uzemi, nap?.
Narodni park Arches
,
Narodni park Canyonlands
,
Narodni park Zion
,
Narodni park Capitol Reef
,
Cedar Breaks National Monument
atd.
Jihozapadni Utah je nejni??i a nejteplej?i oblasti Utahu. Je mu p?ezdivano Dixie, nebo? prvni osadnici zde (podobn? jako v ji?anskych statech nesoucich tute? p?ezdivku) p?stovali bavlnu. U hranice s Nevadou se zde nachazi
Beaver Dam Wash
, nejni??i misto statu (664 m n. m.) Zasahuje sem
Mohavska pou??
. Oblast se stala oblibenou rekrea?ni destinaci a mistem oblibenym d?chodci a po?et obyvatel v ni pom?rn? rychle roste.
Krajinu zapadniho Utahu reprezentuji p?eva?n? h?ebeny a panve pou?tniho charakteru. V ni se nachazeji
slana jezera
, ktera jsou poz?statkem starov?keho sladkovodniho
jezera Bonneville
, ktere kdysi pokryvalo v?t?inu vychodni ?asti
Velke panve
:
Velke Solne jezero
(
Great Salt Lake
),
Uta?ske jezero
(
Utah Lake
),
Sevir
(
Sevier Lake
),
Ra?
(
Rush Lake
) a
Male Solne jezero
(
Small Salt Lake
). Zapadn? od Velkeho solneho jezera se nachazi solna pou??
Great Salt Lake Desert
, ktera spolu s jezerem ohrani?uje nejlidnat?j?i ?ast Wasatch Front ze zapadu.
Stejn? jako v ?ad? dal?ich zapadnich a jihozapadnich statech, vlastni
federalni vlada
velkou ?ast uta?skeho uzemi:
BLM land
,
Utah State Trustland
, U.S. National Forest, U.S. National Monument, National Recreation Area a U.S. Wilderness Area tvo?i n?co p?es 70 % uzemi Utahu.
V?t?ina uzemi Utahu je sucha a vysoko polo?ena. Nejsu??i jsou nejvychodn?j?i a ji?ni Utah, ktery obdr?i ro?n? do 300 mm sra?ek, a velka ?ast zapadniho a severozapadniho Utahu (pod 250 mm ro?n?), v oblasti
Velke solne pou?t?
dokonce pod 130 mm ro?n?. Sn?hove sra?ky jsou v zim? (tj. ?ijen a? kv?ten na horach a listopad a? b?ezen v ni??ich oblastech) b??ne v?ude, krom? ji?nich oblasti a Velke solne pou?t?. Nejbohat?i na snih je
Wasatchsky h?eben
, n?ktere jeho ?asti dostavaji v pr?m?ru p?id?l nad 12,5 m ro?n?.
Podle archeologickych nalez? bylo uzemi Utahu osidleno
indiany
ji? dlouho p?ed na?im letopo?tem, n?ktere archeologicke nalezy (v?etn? kreseb na st?nach jeskyni) dokladaji indianske osidleni stare cca 10-12 tisic let.
Prvnim znamym
b?lochem
, ktery mohl nav?tivit uzemi Utahu, by podle n?kterych mohl byt ?pan?lsky
conquistador
Francisco Vasquez de Coronado
, neni to v?ak p?ili? pravd?podobne, tak daleko se z?ejm? nedostal. Prvnimi znamymi b?lochy, kte?i prokazateln? vstoupili do Utahu, tak jsou
franti?kan?ti
misiona?i
?pan?lskeho
p?vodu,
Silvestre Velez de Escalante
a
Francisco Atanasio Dominguez
, jejich? expedice z roku
1776
do?la a? k
Uta?skemu jezeru
. Jimi nav?tivene uzemi si narokovalo
?pan?lsko
, pota?mo pozd?ji
Mexiko
. Na po?atku
19. stoleti
za?ali n?ktere oblasti Utahu prozkoumavat bili lovci, mezi nimi i slavny
Jim Bridger
?i
Francouz
Etienne Provost
, po n?m? je pojmenovano m?sto
Provo
. Od poloviny 19. stoleti se zde za?ali usidlovat
mormoni
.
Prvni mormoni dorazili do
Salt Lake Valley
24. ?ervence
1847
. Navzdory zna?nemu nedostatku vhodnych mist k zalo?eni osidleni (zejmena pro nedostatek
pitne vody
) se sem st?hovaly dal?i a dal?i
mormonske
rodiny, jejich? cilem bylo najit zemi, kde by mohla jejich cirkev v klidu ?it, daleko od pronasledovani, ktereho se ji dostavalo ve statech Unie. V roce
1848
skon?ila
mexicko-americka valka
pora?kou
Mexika
a podle mirove smlouvy p?ipadla rozsahla uzemi
Horni Kalifornie
, d?ive narokovana Mexikem, Spojenym stat?m. Mezi nimi bylo i uzemi Utahu. Mistni usedlici, z nich? v?t?inu tvo?ili mormoni, se pokou?eli v roce
1849
vytvo?it vlastni stat, ktery by se zapojil do Unie ? nazvali jej
Deseret
, jeho? struktury u? za?ala neoficialn? vytva?et. Jeho hranice m?ly byt mnohem ?ir?i ne? hranice dne?niho Utahu. Navrh ov?em narazil na odpor americke vlady, ktera odmitala stat vytvo?it, aby mormoni neziskali v?t?i samostatnost a nedostali se tak mimo v?t?inu jejich pravomoci. Proto nakonec vzniklo pouze podstatn? men?i
uta?ske teritorium
(schvaleno 1850, vytvo?eno v roce 1851). Zahrnovalo dne?ni Utah, v?t?inu
Nevady
a men?i ?asti
Colorada
a
Nebrasky
. Postupem ?asu pak bylo okrajovano, hranice stavajiciho statu ziskalo v roce
1868
. Jeho prvnim
guvernerem
se stal
prorok
a prezident
Cirkve Je?i?e Krista Svatych poslednich dn?
Brigham Young
. Prvnim hlavnim m?stem se stalo
Fillmore
, v roce
1856
jej pak nahradilo
Salt Lake City
. Teritorium p?evzalo provizorni legislativu statu Deseret.
Cirkev Je?i?e Krista Svatych poslednich dn?
m?la zprvu situaci v teritoriu pevn? v rukou ? organizovala osidlovani uzemi a m?la kli?ove slovo ve v?ech rozhodovacich organech. Jeji nadvlada nad velkymi oblastmi mimo dne?ni Utah, ktere byly osidleny skupinami obyvatel s jinym vyznanim, v?ak byla vnimana velice kontroverzn?. Vlada USA odpor nemormonskych obyvatel chapala a vychazela mu vst?ic, co? vedlo k vy?e zmin?nemu okrajovani teritoria.
Rozsahle spory mezi vladou USA a
mormony
za?aly kratce po zalo?eni teritoria r?st, nebo? mormoni byli vnimani jako nespolehliva a neamericka komunita, velkou roli p?itom hralo nejen jejich praktikovani
polygamie
, ale i uzav?enost jejich komunity, ?aste?n? uniformni vzhled a n?ktera dal?i nabo?enska pravidla, brana ostatni spole?nosti jako p?ehnan? p?isna. Spory navic ?ivilo i to, ?e mormonska vlada teritoria se jen t??ko smi?ovala s faktem, ?e nema statni status, a pokud jen mohla, sna?ila se maximaln? umen?it vliv centralni vlady ve sve oblasti.
Vzajemna ned?v?ra vyvrcholila tim, ?e v roce
1857
, pote, co dostala nepravdive zpravy o mormonskem
povstani
, vyslala
vlada USA
Expedici Utah
, ktera m?la teritorium zpacifikovat. Zarove? te? sesadila Younga z postu guvernera. Mormoni chapali celou akci jako vojensky utok a Young organizoval jejich ozbrojeny odpor. Zarove? do?lo k ?ad? centraln? neorganizovanych st?et? s nemormonskym obyvatelstvem, z nich? nejznam?j?i vyustil v
masakr v Meadows Mountains
, kde mormon?ti osidlenci povra?dili p?es 120 imigrant? z
Arkansasu
. Vojenske st?ety mezi mormonskymi ozbrojenci a vladnimi vojsky (tzv.
Uta?ska valka
) ukon?ila kapitulace mormon? v roce
1858
.
Young
odevzdal u?ad guvernera
Alfredu Cummingovi
, realn? mu v?ak jako?to hlav?
Cirkve Je?i?e Krista Svatych poslednich dn?
z?stala velka ?ast vlivu na d?ni v teritoriu.
Tempo r?stu populace v Utahu je nejrychlej?i ve Spojenych statech (+17.6 %). Tomuto napomaha jak vysoka porodnost (?tvrta nejvy??i ve Spojenych statech), tak take imigrace, do Utahu se v roce 2019 nast?hovalo 24 978 lidi. Podle s?itani lidu z roku 2020 zde ?ilo 3 284 388 obyvatel.
Obyvatele
hispanskeho nebo latinskoamerickeho
p?vodu, bez ohledu na rasu, tvo?ili 13,0 % populace.
[2]
Mottem statu je ?Industry“, kv?tinou lilie
Calochortus nuttallii
, stromem
smrk pichlavy
, ptakem racek a pisni
Utah, We Love Thee
.
- Vyznamnou vzd?lavaci instituci v Utahu je
Univerzita Brighama Younga
.
- Na?li bychom zde i znamou indianskou rezervaci
Navajo Nation
.
- Za zminku stoji i Bingham Canyon Copper Mine m?d?ny d?l, ozna?ovan jako ?Nejbohat?i dira na Sv?t?“.
- Guverner Gary Herbert podepsal 25. 3. 2012 zakon p?ijimajici zlato a st?ibro jako oficialni m?nu k americkemu dolaru. Tim se stat Utah stal prvnim statem Unie, ktery toto umo?nil. Rozhodnuti bylo p?ijato pozitivn? v okruhu zastanc? navratu ke
zlatemu standardu
.
- Moki Dugway je ?ast statni silnice (Utah State Route 261), ktera se nachazi v jihovychodnim Utahu, v jihovychodni ?asti okresu San Juan. Vede 55 kilometr? severn?, od k?i?ovatky se statni silnici 163 (4,8 km severn? od m?ste?ka Mexican Hut) a? ke k?i?ovatce se statni statni silnici 95. Moki Dugway byla postavena v roce 1958. Je znama prudkym stoupanim s mnoha serpentinami.