Starov?ky ?im

	; znak
Geografie	; ?imska republika ?imska ?i?e Zapado?imska ?i?e Vychodo?imska (Byzantska) ?i?e
	; ?imska republika ?imska ?i?e Zapado?imska ?i?e Vychodo?imska (Byzantska) ?i?e
Hlavni m?sto	?im (do roku 330 ) ; Mediolanum ( Zapad , 286 ? 402 ) ; Ravenna ( Zapad , 402 ? 476 ) ; Nikomedie ( Vychod , 286 ? 330 ) ; Konstantinopol ( Vychod , od 330 )
	Obyvatelstvo
Narodnostni slo?eni	?imane ( ?im?ti ob?ane ), cizinci
Jazyky	latina , ?e?tina , r?zne etnicke jazyky
Nabo?enstvi	?imsky polyteismus a cisa?sky kult (p?vodni statni nabo?enstvi ) ; k?es?anstvi ( statni od roku 337 )
	Statni utvar
Statni z?izeni	volena monarchie ; ( 753 ? 509 p?. n. l. ) ; konstitu?ni republika ; ( 509 ? 27 p?. n. l. ) ; polo volena absolutni monarchie ; ( 27 p?. n. l. ? 476 n. l.)
Vznik	753 p?. n. l. ? zalo?eni ?ima
Zanik	476 n. l. ? sesazeni cisa?e Romula Augusta a zanik Zapado?imske ?i?e ; 480 ? zavra?d?ni posledniho zapado?imskeho cisa?e Julia Nepota ; 565 ? umrti vychodo?imskeho cisa?e Justiniana I. , ktery byva pova?ovan za posledniho ?imskeho cisa?e v?bec
	Statni utvary a uzemi
	Alba Longa
	Etruskove
	Byzantska ?i?e
	Pape?sky stat

Starov?ky ?im ( latinsky R?ma ^{[p. 1]}) byla starov?ka civilizace vze?la z m?sta ?ima , zalo?eneho na Apeninskem poloostrov? dle legendy pravd?podobn? roku 753 p?. n. l. dvoj?aty Romulem a Remem , je? expandovala do zna?ne ?asti antickeho sv?ta a p?etrvala a? do 5. resp. 6. stoleti n. l. Forma vlady ?ima se v pr?b?hu staleti prom?nila nejprve z kralovstvi na republiku a nakonec v cisa?stvi . ?imske uzemi bylo obyvano r?znymi narody s rozli?nymi jazyky, nabo?enstvim a kulturou . P?esto se zde v pr?b?hu existence cisa?stvi rozvinula univerzalisticka my?lenka jedine a jednotne ?imske ?i?e zvana imperium sine f?ne (??i?e bez hranic“). Vymezit dobu existence starov?keho ?ima je mo?ne jednak archaickym obdobim p?ed zalo?enim m?sta a jednak jeho zanikem, p?ipadn? transformaci v pozd?j?i Byzantskou ?i?i .

V dob? sveho nejv?t?iho rozsahu, za cisa?e Trajana , se moc ?ima rozprostirala do v?ech zemi podel St?edozemniho mo?e , dale do Galie , velke ?asti Britanie a do oblasti ?erneho mo?e . ?im vladl nad v?t?inou zemi tehdy znameho sv?ta ( orbis terr?rum ). ?imem zalo?ena ?i?e poslou?ila jako nastroj ?i?eni klasicke kultury, um?ni a obchodu do v?ech jim podman?nych kraj?. Tehdej?i ?ivotni urovn? a po?tu obyvatelstva m?lo byt v Evrop? a Africe znovu dosa?eno a? o mnoho staleti pozd?ji. Ve vychodni ?asti imperia do?lo k promiseni latinske kultury s helenistickymi a orientalnimi elementy. Naproti tomu zapad byl zcela romanizovan . ?imane navic nem?li vliv pouze na uzemi jimi bezprost?edn? ovladana, ale i na okolni zem?, ktere se nachazely mimo jejich kontrolu.

Jazyk ?iman? [ editovat | editovat zdroj ]

Latina , jazyk ?iman?, se stala u?edni ?e?i ?i?e. V n?kterych ?astech imperia, hlavn? na vychod?, kde byla ?e?tina pou?ivana vice ne? latina, se p?esto dokazaly udr?et i p?vodni jazyky. Latina tak byla po staleti jazykem Evropan? a pozd?ji a? do nastupu baroka take jazykem vzd?lanc?. V ?imskokatolicke cirkvi z?stala do dob Druheho vatikanskeho koncilu jedinym jazykem, ve kterem byly vykonavany m?e a bohoslu?by . Je?t? dnes jsou v mnoha v?dach, jako nap?. v medicin? nebo biologii , uplat?ovany latinske odborne vyrazy a dal?i jsou vytva?eny. Latinsky je rovn?? p?vod modernich romanskych jazyk? Evropy ( ital?tina , francouz?tina , ?pan?l?tina , portugal?tina , rumun?tina a dal?i). Velmi mnoho p?evzatych latinskych slov se vyskytuje take v germanskych a slovanskych jazycich . Evropske pravo a statov?da , obzvla?t? ob?anske pravo , maji ko?eny v n?kdej?im ?imskem pravu .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Zalo?eni m?sta [ editovat | editovat zdroj ]

Zprvu byla oblast Latia osidlena pastevci, kte?i ?ili na pahorcich, nebo? udoli byla mo?alovita. Osidleni na uzemi ?ima je dolo?eno ji? v 16. stoleti p?. n. l., to znamena v dob? bronzove, a to zvla?t? na pahorcich Palatin a Kapitol . Esquilin , kde?to Kvirinal a Viminal byly osidleny od 9. stoleti kmeny Sabin? . V polovin? 8. stoleti do?lo ke splynuti osad na Eskvilinu a Palatinu, co? se stalo zakladem ?ima jako sidli?t? m?stskeho typu. Dokladem nejstar?iho osidleni Palatinu jsou tzv. Romulovy chy?e (diry vypln?ne sv?tlej?i hlinou ne? okolni p?da), co? jsou podle archeolog? poz?statky podp?rnych k?l? t?i davnych chy?i.

M?sto ?im vzniklo pravd?podobn? spojenim osad Sabin? a Latin? . ?imane osidlili ?ty?i pahorky: Palatin , Esquilin , Viminal a Kvirinal . Jejich kulturu a z?izeni ovliv?ovali Etruskove a nazev pravd?podobn? pochazi od jmena vlivneho rodu Etrusk? Ruma. Tyto osady se sjednotily pravd?podobn? a? v 6. stoleti p?ed na?im letopo?tem.

Kralovstvi a republika [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku svych d?jin byl ?im kralovstvim . Tradi?ni popis ?imske kultury, ktery se k nam dostal od Livia , Plutarcha , Dionysia z Halikarnassu a jinych, je ten, ?e v prvnich stoletich vladla ?imu ?ada sedmi kral?. Tradi?ni chronologie podle Varra udava dobu jejich vladnuti na 243 let, co? ?ini mimo?adny pr?m?r vladnuti jednoho krale ? tem?? 35 let. Toto ?islo bylo ov?em pozd?ji sni?eno. Galove zni?ili v?echny ?imske historicke zaznamy, kdy? po bitv? u Alliy v roce 390 p?. n. l. drancovali m?sto, tak?e o kralovstvi neexistuji ?adne soudobe zaznamy. Archeologicke d?kazy nicmen? podporuji fakt, ?e osada v ?im? byla zalo?ena v polovin? 8. stoleti p?. n. l.

Prvnim jmenovanym ? z p?eva?n? legendarnich ? nasledovnik? Romula je Titus Livius Numa Pompilius . Po vyhnani posledniho etruskeho krale Tarquinia Superba ? udajn? v roce 509 p?. n. l. ? se kolem roku 475 p?. n. l. stal ?im republikou . Nasledujici obdobi bylo poznamenano boji mezi patricii a plebeji , ktery vyvrcholil v roce 494 p?. n. l. Plebejove si vynutili vznik lidoveho shroma?d?ni a zavedeni tribuna lidu , ktery m?l velke pravomoci a chranil jejich zajmy. V roce 449 p?. n. l. byly poprve sepsany ?imske zakony, tak zvany Zakon dvanacti desek . A? do poloviny 3. stol. si plebejove ziskali p?istup do v?ech u?ad?, v?etn? u?adu konzula.

Cisa?sky ?im (27 p?. n. l. ? 395/476) [ editovat | editovat zdroj ]

Zasadni posun republiky k cisa?stvi byl vysledek p?sobeni Julia Caesara , z jeho? jmena se pozd?ji stal titul caesar . Prvnim cisa?em v?ak byl a? jeho adoptivni syn Augustus . Nasledoval rozvoj moci ?imske ?i?e, ktera sve maximalni rozlohy dosahla za cisa?e Traiana (98?117 n. l.). Zasadn? tim vzrostl vyznam ochrany hranic rozsahleho imperia a tim i periferie, co? vedlo ve 3. stoleti ke krizi cisa?stvi . Krizi ?e?il Diocletianus (284?312) ustanovenim dominatu , vlady ?ty? tetrarch? .

Vladu nad celou ?i?i znovu ziskal Konstantin I. Veliky , ktery hlavni m?sto p?enesl z ?ima do Byzantionu , po n?m pak nazvaneho Konstantinopol . Cela ?i?e se definitivn? rozd?lila v roce 395 na Vychodo?imskou ?i?i, pozd?ji zvanou Byzantskou ?i?i , s centrem v Konstantinopoli a Zapado?imskou ?i?i s centrem v ?im?. Zapado?imska ?i?e prod?lavala krizi, o ktere sv?d?i i dvoji vyplen?ni ?ima v roce 410 a 455 . Za zanik Zapado?imske ?i?e je tradi?n? pokladan rok 476 , kdy germansky vojev?dce Odoaker sesadil nedosp?leho cisa?e Romula Augusta .

Pamatky starov?keho ?ima [ editovat | editovat zdroj ]

Panoramaticky pohled na Forum Romanum
Forum, pohled z Palatinu k severu. Vpravo Curia Julia, v pozadi pamatnik Viktora Emmanuela.
Kapitolska vl?ice kojici renesan?ni dvoj?ata Romula a Rema
?imske koloseum
Tit?v vit?zny oblouk
?imsky pantheon
Via Appia ( Appiova cesta ), silnice spojujici ?im s Brundisiem v ji?ni Italii .