Menorca
je
?pan?lsky
ostrov v zapadnim
St?edomo?i
, po
Mallorce
druhy nejv?t?i ostrov souostrovi
Baleary
a
12. nejv?t?i
ve St?edozemnim mo?i. Je asi 50 km dlouhy a asi 16 km ?iroky. Ma rozlohu 668 km². V roce 2017 zde ?ilo p?es 91 000 obyvatel. Hlavnim m?stem je
Mao-Mahon
.
Menorca, ostrov o rozloze 688 km², se nachazi v samem srdci zapadniho St?edomo?i, tem?? ve stejne vzdalenosti od africke, italske a iberske p?dy a je nejsevern?j?i z Balearskych ostrov?. Je tu zastoupena v?t?ina
ekosystem?
typickych pro tento region, s vyjimkou ?ek a hor. ?ije tu mnoho
endemickych druh?
.
Klima
na Menorce je
typicky st?edomo?ske
, s pr?m?rnymi ro?nimi teplotami 16,7 °C. Pr?m?rny ro?ni uhrn sra?ek je 600 mm; pr?i p?edev?im na podzim a de?t? maji p?ivalovy charakter.
Nazev ostrova pochazi z
latinskeho
vyrazu
Insula minor
(Men?i ostrov), ktery se pou?ival pro odli?eni od sousedni
Mallorky
(
Insula maior
, tedy V?t?i ostrov).
[1]
B?hem
doby bronzove
a
doby ?elezne
na ostrovech Menorca a
Mallorca
existovala
Talajoticka kultura
, po ktere zde z?staly kamenne
megality
.
Ve
starov?ku
ostrov pat?il nejprve
Kartagu
a potom
?imu
. V 5. stoleti byl dobyt
Vandaly
a na konci 8. stoleti
Araby
. Od 13. stoleti byl pod vladou
Aragonie
, je? se pozd?ji stala ?asti
?pan?lska
. V roce
1708
byl osazen
Brity
, kte?i ho udr?eli 70 let, s vyjimkou let
1756
?
1763
, kdy byl obsazen
Francii
. V roce
1782
byl obsazen ?pan?lskem a v roce
1798
op?t Brity. Od roku
1803
je sou?asti ?pan?lska.
Za
?pan?lske ob?anske valky
z?stala jako jediny ostrov
Balear
v?rna
republikan?m
, kte?i se z ni nasledn? pokusili vest
kampa? za dobyti celeho souostrovi
. V srpnu 1936 zahajili z Menorcy ofenzivu: vylodili se
Mallorce
a do?asn? dobyli
Ibizu
, nicmen? navzdory vyrazne po?etni p?evaze v lidech utrp?li zdrcujici pora?ku od spojenych frankisticko-italskych sil, ktere m?ly drtivou p?evahu na mo?i a postupn? diky
italskemu letectvu
anihilovaly
republikanske letectvo
v oblasti a ovladly i vzduch. Pote z?stavala Menorca v izolaci jako jediny republikansky ostrov Balear ? frankiste o ni s vyjimkou ob?asneho bombardovani nejevili zajem a? do unora 1939, kdy ji bez boje obsadili (?emu? podobn? jako v
Madridu
p?edchazely krvave boje uvnit? republikanske posadky o to, zda bude o ostrov bojovat, ?i zda kapituluje).
Na rozdil od ostatnich ostrov? souostrovi, cestovni ruch na Menorce se za?al vyvijet pozd?ji, proto?e mistni ekonomika byla v te dob? tak rozvinuta (obuv, zem?d?lstvi), ?e mohla udr?et ostrov bez cestovniho ruchu. To ma za nasledek, ?e pla?e a krajina jsou velmi dob?e zachovale. V sou?asne dob? je ostrov cilem turist? hlavn? ze zapadni Evropy.
Hospoda?stvi ostrova se orientuje na chov zvi?at a vyrobu syr? s ozna?enim p?vodu ?Mao / Menorca“, ko?ed?lny a dal?i drobny pr?mysl. Tvo?i druhy pili? ekonomiky, co? je mnohem vyrazn?j?i ne? na jinych ostrovech.
V tomto ?lanku byly pou?ity
p?eklady
text? z ?lank?
Minorka
na polske Wikipedii a
Menorca
na katalanske Wikipedii.