Tento ?lanek neni dostate?n?
ozdrojovan
, a m??e tedy obsahovat informace, ktere je t?eba
ov??it
.
Jste-li s popisovanym p?edm?tem seznameni, pomozte dolo?it uvedena tvrzeni dopln?nim
referenci
na
v?rohodne zdroje
.
Vira
baha’i
(n?kdy te? ozna?ovana jako ?
bahaismus
“) je
abrahamovske
monoteisticke
nabo?enstvi
vychazejici ze v?ech star?ich abrahamovskych nabo?enstvi a hlasajici jednotu v?ech lidi. Jejim zakladatelem je
Baha'u'llah
(
1817
?
1892
), ktery je baha’i v??icimi pova?ovan za posledniho z ?ady Bo?ich posl?, jako byli
Abraham
,
Moj?i?
,
Buddha
,
Kr?na
,
Zarathu?tra
,
Je?i?
,
Mohamed
.
Po?atky viry baha’i jsou spojeny s rokem
1844
, kdy mlady kupec z perskeho m?sta
?irazu
?aid Ali Muhammad
[1]
za?al lidstvo p?ipravovat na p?ichod Bo?iho projevu, ktereho m?la udajn? o?ekavat v?echna sv?tova
nabo?enstvi
a jeho? zjeveni m?lo byt p?islibeno ve v?ech svatych textech minulosti. Tento mlady Per?an se symbolicky nazval titulem Bab, zna?icim branu, kterou pomysln? vstoupi ten, jeho? p?ichod ohla?oval. Tim polo?il zaklady zbrusu noveho nabo?enstvi
babismu
. Za svoje u?eni byl
Bab
nejprve v?zn?n a pak popraven perskymi u?ady v roce
1850
v
Tabrizu
.
[2]
Timto p?islibenym m?l byt Mirza Husajn 'Ali (dle vlastni interpretace) zvany
Baha'u'llah
, ktery je take zakladatelem viry baha’i. V roce
1863
v irackem
Bagdadu
, kde pobyval ve vyhnanstvi, ve?ejn? oznamil, ?e jeho p?ichod p?edstavuje napln?ni proroctvi v?ech p?edchozich
nabo?enstvi
a ?e jeho poslani jako celosv?toveho Bo?iho projevu spo?iva p?edev?im v tom, ?e lidstvo p?ivede na dal?i urove? jeho postupneho vyvoje, kterym bude jednota v?ech ras, narod? a etnik na zemi. Nutno v?ak poznamenat, ?e nebyl p?ijat v?emi
babisty
.
Baha'u'llah, ktery byl za sve u?eni pronasledovan po celou dobu sveho tem?? ?ty?icetileteho p?sobeni, zem?el v roce 1892 ve vyhnanstvi. Jeho svatyn? v izraelske usedlosti
Bahd?i
je cilem pouti v?ech baha'ist? sv?ta a mistem, kam se obraceji p?i vykonavani svych dennich modliteb.
[3]
Po jeho odchodu Baha'u'llah?v nejstar?i syn,
'Abdu'l-Baha
(1844?1921), jmenovany svym otcem hlavou spole?enstvi baha’i, roz?i?il u?eni baha’i a my?lenky do zapadniho sv?ta b?hem svych cest po Evrop? a Severni Americe. 'Abdu'l-Baha mimo jine proslul svou dobro?innosti, kterou prokazoval stradajicim a pot?ebnym, a p?edstavuje pro v??ici vzor ctnosti baha’i.
V 'Abdu'l-Bahaov? dile pokra?oval
Shoghi Effendi
, jeho vnuk a pravnuk Baha'u'llaha, ktery se zejmena zaslou?il o vybudovani jedine?neho systemu baha’i spravy, ktera spo?iva v demokraticky volenych a pravideln? obnovovanych instituci, ktere z nabo?enskeho ?ivota minulosti odstranily dv? nejv?t?i p?eka?ky branici zdravemu duchovnimu vyvoji jedince i spole?enstvi, tj. svevolnou interpretaci Pisma a v?d?i roli jakehokoli jednotlivce (nap?. profesionalnich kn??i, kazatel?, nabo?enskych vyklada?? prava apod.)
Baha’u’llah, vlastnim jmenem Mirza Hosejn-‘Ali, se narodil v roce 1817 v perskem hlavnim m?st?
Teheranu
do rodiny ministra (vazira) na ?ahov? dvo?e. Od mladi byl p?es vysoke postaveni sve rodiny znam svou filantropickou a charitativni ?innosti, jako? i rozsahlymi duchovnimi v?domostmi a schopnostmi, ani? by se mu kdy dostalo formalniho teologickeho vzd?lani. V roce 1863 v irackem
Bagdadu
, kam byl poslan do vyhnanstvi jako v?d?i osobnost hnuti Babi, u?inil v zahrad? Rezvanu ve?ejne prohla?eni o tom, ?e je onim ?P?islibenym“ minulych v?k? a nabo?enstvi, jeho? p?ichod p?edpovidal Bab.
V?t?inu sveho ?ty?icetileteho p?sobeni Baha’u’llah stravil ve vyhnanstvi, ?ala?i a v domacim v?zeni. Z Bagdadu byl vypov?zen za svoje u?eni sv?tskou i duchovni moci osmanske ?i?e do
Istanbulu
a posleze do
Edirne
(Drinopol), kde stravil celych ?est let. Odsud byl osmanskym sultanem
'Abdu'l-'Azizem
poslan do trestanecke kolonie v Palestin?, kde m?l byt jeho ?ivot vlivem podminek ?ala?e p?vodniho k?i?ackeho pevnostniho m?sta
‘Akka
(Akra) ukon?en. Baha’u’llah v?ak tem?? dvoulete ?ala?ovani p?estal a nakonec mu bylo umo?n?no do?it v domacim v?zeni v usedlosti Bahd?i, nedaleko ‘Akka.
Z v?zeni a vyhnanstvi Baha’u’llah posilal dopisy v?em hlavam tehdej?ich velmoci, kde je vyzyval, aby v duchu noveho nabo?enstvi p?ehodnotili zp?sob sveho vladnuti a ve prosp?ch v?eobecneho blaha se navzajem dohodli na celosv?tovem miru.
[4]
Baha’u’llah p?es p?iko?i a protivenstvi, ktere ho stihaly ze strany sv?tske i cirkevni moci, p?es rodinne tragedie a p?es utok na sv?j ?ivot z rukou nevlastniho bratra, zjevoval sve spisy, nazyvane v Baha’i terminologii s odkazem na Stary zakon Deskami. Posledni dny ?ivota Baha’u’llah stravil v domacim v?zeni na usedlosti Bahd?i, nedaleko ‘Akka, kde byly po jeho smrti v roce 1892 ulo?eny jeho t?lesne ostatky. Baha’u’llahova Svatyn? v Bahd?i dnes slou?i jako poutni misto a zarove? sm?r uctivani p?i denni modlitb? pro v?echny Baha’i v??ici sv?ta.
Baha’i v??i, ?e tento sv?t byl stvo?en v?domou a myslici P?i?inou, ktera se v nabo?enske tradici zpravidla nazyva Bohem. Tato Bo?ska podstata je pro lidskou mysl zcela nepoznatelna a nepopsatelna, tak?e ji m??eme nazyvat nejr?zn?j?imi jmeny, p?esto v?ak na t?chto jmenech a p?idomcich z?stava nezavisla. Jmena jako
B?h
, Pan,
Hospodin
apod. jsou pouze pomocnymi nastroji vyjad?ovani, jejich? prost?ednictvim odkazujeme k one v??ne P?i?in?. Jeliko? tato P?i?ina stvo?ila sv?t v?dom? a zarove? p?edstavuje inteligentni entitu, toto stvo?eni bylo provedeno se specifickym u?elem a zam?rem. Aby lidstvo mohlo tento smysl stvo?eni pochopit, jsou v pr?b?hu v?k? sesilani bo??ti u?itele, ktere terminologie baha’i nazyva Bo?imi projevy. Diky t?mto dokonalym projev?m Boha, ktere lze p?ipodobnit k ?istemu zrcadlu, v?rn? odra?ejicimu p?esnou podobu, my?lenky a zam?ry Stvo?itele, a prost?ednictvim jejich u?eni jsou lide schopni pochopit Bo?i plan a uskute??ovat jeho v?li na Zemi. Nabo?enskou zv?st, kterou tyto Bo?i projevy pravideln? p?ina?eji, lze tedy pova?ovat za p?ime Bo?i poselstvi vyjad?ene jazykem a stylem srozumitelnym pro lidstvo v dane fazi sveho pozemskeho vyvoje.
Baha’i v??i, ?e Bo?i projevy p?edstavuji jedine pojitko mezi nepoznatelnou podstatou a lidstvem. P?edstavuji dokonaly projev ?i odraz pomyslneho slunce Bo?i podstaty, z n?ho? lidstvo ?erpa sv?j duchovni ?ivot. Bo?i projevy lidstvu zprost?edkovavaji Bo?i v?li pomoci sveho u?eni, ktere zjevuji od samotneho po?atku stvo?eni. Tento proces dle baha’i u?eni bude nav?dy pokra?ovat, nebo? lidstvo bude v ka?de dob? a fazi sveho vyvoje pot?ebovat duchovni vedeni a inspiraci.
Z dochovanych zdroj? jsou nam znama jmena projev?, kte?i jsou sou?asti tzv. Adamova cyklu, jen? za?ina Adamem, pokra?uje p?es
Abrahama
,
Moj?i?e
, Je?i?e a Mohameda a? po Baba, ktery cyklus zavr?il a svym ohla?enim p?ichodu Baha’u’llaha zarove? zahajil novy cyklus. Vedle vy?e jmenovane ?semitske“ rodiny projev? baha’i rozeznavaji projevy ?arijske“ linie, jako Kr?nu, Zoroastra (Zarathu?tra) a Buddhu.
Baha’i ne?ini jediny rozdil v podstat? t?chto projev? ? jedine, ?im se Bo?i poslove dle baha’i u?eni li?i, je mira zjeveni, kterou v danem okam?iku historie lidstvu zprost?edkovali.
?
|
Ka?dy Projev Bo?i ma dv? roviny. Prvni je ?ista abstrakce a zakladni jednota. Nazyva?-li je (Bo?i Projevy), tedy z tohoto pohledu jednim jmenem a p?ipisuje? jim tyte? p?idomky, neodvratil ses od pravdy… Druha rovina ? rovina odli?nosti ? nale?i sv?tu stvo?eni a omezenim z n?j vyplyvajicim. Z tohoto pohledu ma ka?dy Projev Bo?i odli?nou osobnost, p?esn? p?edepsane poselstvi, p?edur?ene zjeveni a zvla?? stanovena vymezeni. Ka?dy z nich je znam pod jinym jmenem, je popisovan osobitymi p?idomky a ma vymezene poslani…
|
“
|
? Baha'u'llah
[5]
|
Baha’i v??i, ?e jedno z hlavnich poslani Bo?ich projev? bylo ustanoveni v?dy vy??i formy integrace lidske spole?nosti. Od kmenovych svazk? a spole?enstvi m?stskych stat? lidstvo p?es urove? narodnich stat? dosp?lo k novemu stupni sve existence, ktery ohlasil a svymi principy zast?e?il Baha’u’llah.
Tato etapa vyvoje lidstva p?edpoklada spojeni narod? na celosv?tove urovni a vznik spole?nych mezinarodnich instituci (legislativnich, soudnich i exekutivnich) p?i dodr?eni zakladniho principu jednoty v r?znosti, tj. zachovani svebytnosti kultur jednotlivych narod? a etnickych skupin.
- Jednota
Boha
- Jednota nabo?enstvi
- Jednota lidstva
- Odstran?ni v?ech forem p?edsudk?
- Odstran?ni extrem? bohatstvi a chudoby
- Rovnost mu?? a ?en
- Harmonie v?dy a nabo?enstvi
- Nezavisle hledani pravdy
- Sv?tovy mir
- Pot?eba sv?toveho pomocneho jazyka
- Pot?eba v?eobecneho povinneho vzd?lani
Citat z Pisma Baha'u'llaha:
?
|
Ka?de slovo pry?tici z Bo?ich ust je nadano takovou moci, ?e m??e v?tipit novy ?ivot do ka?de lidske schranky.
|
“
|
Baha’i v??i, ?e existuje tzv. postupne zjevovani Pisma. Zakladem Pisma baha’i jsou spisy zjevene Babem a Baha’u’llahem. Jsou v?emi v??icimi pova?ovany za Bo?i slovo zjevene lidstvu pro tento v?k. Na po?atku samotnych baha’i spis? bylo oznameno sedmnact tzv. Pismen ?ivouciho, tedy p?islibenych prorok?, kte?i p?ijmou zjeveni.
Bab zjevil svatou knihu s nazvem Bajan.
Baha’u’llah za vice ne? ?ty?icetiletou dobu sveho p?sobeni zjevil kolem stovky spis?, mezi nimi? hraje ust?edni roli kniha zvana
Kitab-i-Aqdas
(Nejsv?t?j?i kniha), v ni? jsou formulovany zaklady prava a teologie baha’i. Druhou nejd?le?it?j?i knihou viry Baha’i je
Kitab-i-Iqan
, v ni? Baha’u’llah objas?uje vyznam a roli Bo?ich projev?, kte?i byli seslani p?ed nim.
Neodmyslitelnou roli hraji take spisy Baha’u’llahova nejstar?iho syna
‘Adbu’l-Bahaa
, ktere maji mimo jine roli interpreta?ni a didaktickou. Nejsou v?ak sou?asti Pisma Baha’i ve smyslu zjeveneho Bo?iho slova.
Pismo baha’i bylo zjeveno v arabskem a perskem jazyce, v sou?asne dob? je p?elo?eno do v?ech hlavnich sv?tovych jazyk? a mnoha jazyk? narodnich a etnickych, v?etn? ?e?tiny.
Baha’u’llahovo specificke ustanoveni v
Kitab-i-Aqdas
zapovidajici komukoli interpretovat explicitni vyznam jeho Pisma bylo hlavnim d?vodem, pro? spole?enstvi baha’i z?stava i po vice ne? 150 letech sve existence jednotne.
Baha’i v??i, ?e ?lov?k ma dvoji p?irozenost ? hmotnou a duchovni. Jeho duchovni stranka p?edstavuje jeho skute?nou podstatu, hmotna p?irozenost jeho byti p?edstavuje nastroj k dosahovani duchovniho pokroku v tomto materialnim sv?t?. U?elem lidskeho ?ivota je vytvo?it harmonii mezi t?mito strankami byti, ?eho? leze docilit zavad?nim Bo?iho u?eni do na?eho denniho ?ivota. Stejn? jako na?e t?lo pot?ebuje spravnou a zdravou potravu, i na?e duchovni p?irozenost musi byt pravideln? vy?ivovana duchovni potravou. K tomu slou?i r?zne duchovni prost?edky, ktere Baha’u’llah ve Svem Pismu stanovil a z nich? nejd?le?it?j?i jsou
modlitba
a
p?st
.
?
|
Pevn? se p?idr?te denni modlitby a p?stu. Vpravd?, Bo?i vira je podobna nebes?m; p?st je jejich sluncem a denni modlitba jejich m?sicem. Vskutku, jsou to pili?e nabo?enstvi, pomoci nich? je rozli?eno mezi spravedlivymi a t?mi, kdo? p?ekra?uji Jeho na?izeni…
|
“
|
? Baha’u‘llah
|
Baha’i rozeznavaji dva druhy modliteb ? b??nou a denni.
B??ne modlitby baha’i prona?eji p?i nejr?zn?j?ich p?ile?itostech, individualn? i ve spole?nosti spoluv??icich, za r?znym u?elem (duchovni posila, odpu?t?ni, Bo?i chvala, uzdraveni z nemoci, pomoc v protivenstvi apod.).
Denni modlitba, ktera je trojiho druhu (kratka, st?edni a dlouha), ma v?ak na rozdil od b??ne modlitby sv?j pevny ?ad ? specificky zp?sob, frekvenci i p?esny ?as provad?ni. Je pova?ovana za analogii ka?dodenni audience u Stvo?itele, p?i ni? se v??ici naleza v p?ime Bo?i p?itomnosti. Proto je nutne se chovat dle ur?itych stanovenych pravidel, jako bychom se nap?iklad chovali na pomyslne audienci u hlavy statu.
Kratka denni modlitba se prona?i jednou denn? (jednou za 24 hodin) od poledne do 2 hodin po zapadu Slunce.
?
|
Dosv?d?uji, O m?j Bo?e, ?e jsi m? stvo?il, abych t? znal a uctival. Doznavam v tomto okam?iku svou bezmocnost a Tvou moc, svou chudobu a Tve bohatstvi. Neni Boha krom? Tebe, Pomocnika v nebezpe?i, Skrze Sebe jsouciho.
|
“
|
? Baha’u’llah, kratka denni modlitba
[6]
|
St?edni modlitba se prona?i t?ikrat denn? ? rano, v poledne a ve?er.
Dlouha denni modlitba se provadi jednou za 24 hodin od poledne jednoho dne do poledne dne nasledujiciho.
V??ici si mohou vybrat kteroukoli z t?chto modliteb dle sveho uva?eni, podminek a mo?nosti.
P?ed vykonanim modlitby si v??ici omyje tva? a ruce a zaujme modlitebni postoj tva?i k jihovychodu (tzv.
sm?r uctivani
), kde se ve Svate zemi nachazi Baha’u’llahova svatyn?.
?
|
Dob?e se vam povede, jeliko? jste se ?idili Zakonem Bo?im a povstali jste k tomu, abyste dr?eli p?st b?hem t?chto po?ehnanych dni, nebo? tento t?lesny p?st je symbolem p?stu duchovniho. Tento p?st vede k tomu, ?e se du?e o?isti ode v?ech sobeckych tu?eb, ?e nabude duchovnich p?idomk?, ?e bude vabena k vank?m Nadev?e Milosrdneho a roznicena ohn?m Bo?i lasky.
|
“
|
? Baha’u‘llah
|
Baha’i se posti jednou ro?n? b?hem postniho m?sice ‘Ala‘ Baha’i kalenda?e (od 2. do 21. b?ezna). Baha’i se po toto obdobi zdr?uji jidla a piti od vychodu do zapadu slunce ka?deho z t?chto jednotlivych 19 dni. Cilem a zam?rem p?stu je fyzicka o?ista na?i hmotne schranky, ktera symbolizuje podstatn?j?i o?istu duchovni, ale v neposledni ?ad? take p?edstavuje praktickou zkou?ku ochoty v??icich ob?tovat Bohu n?co z mnoha sv?tskych p?ichylnosti, by? jen b?hem velmi kratkeho obdobi.
Baha’i se zdr?uji po?ivani
alkoholu
?i jinych omamnych latek v jakekoli podob?. Vyjimkou jsou p?ipady, kdy odborny
leka?
vyslovn? p?edepi?e danou latku jako nezbytny lek nebo jeho sou?ast k le?b? daneho onemocn?ni.
Baha’i vira, stejn? jako p?edchozi nabo?enstvi, ma sv?j vlastni
kalenda?
sestavajici z 19 m?sic? o 19 dnech. Zbyvajici dny jsou nazyvany
Ajjam-i-Ha
(Dny Bo?i podstaty) a jsou zpravidla zasv?ceny oslavam a charitativni ?innosti. M?sice
Baha’i kalenda?e
jsou nazvany dle r?znych jmen a p?idomk? Boha. Novy rok Baha’i oslavuji 21. b?ezen (1. jarni den) a v pr?b?hu roku sv?ti 9 svatk? svazanych s r?znymi udalostmi baha’i historie, b?hem nich? se zdr?uji prace.
Na za?atku ka?deho m?sice se baha’i setkavaji na tzv. Slavnostech 19. dne, ktere spole?n? oslavuji ?tenim modliteb a uryvk? z Baha’i Pisma. Zde take probiraji formou konzultace v?echny prakticke zale?itosti souvisejici s chodem mistniho spole?enstvi.
P?esto?e se baha’i sna?i d?sledn? ?it podle Baha’u’llahem zjevenych zasad a princip?, zarove? cht?ji byt nedilnou sou?asti spole?nosti, v ni? ?iji. Baha’u’llah odsuzuje ve?kere formy fanatickeho a extremniho praktikovani viry, za n?? pova?uje nap?.
asketismus
, mni?ske ?ady a jine formy vyd?lovani se ze spole?nosti.
Baha’i citi povinnost p?ispivat svym dilem ke spole?enskemu ?ivotu sve zem? a svou slu?bu spat?uji nejen v p?ile?itosti obohatit my?lenkovou kulturu ob?anske spole?nosti o baha’i nazory, ale i v praktickych projektech slu?by, ktere se ve v?t?in? p?ipad? odehravaji v rozvojovych zemich t?etiho sv?ta (vzd?lavani d?ti i dosp?lych, zdravotnictvi, zem?d?lstvi apod.).
Prost?ednictvim aktivit v ramci mezinarodniho spole?enstvi se baha’i zasazuji o vnimani sv?ta jako spole?neho domova v?ech ras, kultur a narod? v duchu Baha’u’llahova znameho citatu:
?Zem? je jedinym domovem a lidstvo jeho obyvateli.“
[7]
Mezinarodni spole?enstvi baha’i a OSN
[
editovat
|
editovat zdroj
]
Mezinarodni spole?enstvi baha’i je nevladni organizace registrovana u OSN od roku 1948, je? reprezentuje vice ne? 5 milion? stoupenc? Baha’i viry na celem sv?t?.
[8]
Baha’i se kolektivn? u?astni ?irokeho spektra aktivit mezinarodniho spole?enstvi ? p?edev?im v oblasti miroveho usili, lidskych prav, postaveni ?en, vzd?lavani, zdravotnictvi, ?ivotniho prost?edi a potravinovych program?.
V ramci Organizaci spojenych narod? je mezinarodnimu spole?enstvi Baha’i p?iznan zvla?tni konzultativni statut u Ekonomicke a socialni rad? Spojenych narod? (United Nations Ecomomic and Social Council ECOSOC) od roku 1970 a u d?tskeho fondu OSN (UNICEF) od roku 1976. Baha’i mezinarodni spole?enstvi te? uzce spolupracuje se
Sv?tovou zdravotnickou organizaci
(World Health Organization WHO), U?adem vysokeho komisa?e OSN pro lidska prava, u?astni se program? ?ivotniho prost?edi (United Nations Environment Programme ? UNEP) a rozvoje (United Nations Development Programme ? UNDP).
Sprava spole?enstvi baha’i na mistni, narodni a celosv?tove urovni se uskute??uje prost?ednictvim demokratickych a pravideln? volenych instituci, jejich? zakladni principy fungovani stanovil Baha’u’llah, podrobn?ji rozpracoval ‘Abdu’l-Baha a do sou?asne podoby rozvinul a dovedl
Shoghi Effendi
.
Na mistni a narodni urovni jsou ka?doro?n? voleni z ?ad v?ech v??icich zastupci do tzv. duchovnich rad, ktere spravuji administrativni zale?itosti daneho spole?enstvi. Na mezinarodni urovni stejnym zp?sobem probiha volba ka?dych p?t let ? ze v?ech baha’i v??icich sv?ta je volen
Sv?tovy d?m spravedlnosti
se sidlem v Haif?, Izraeli.
Baha’u’llah zavedenim tohoto jedine?neho systemu nabo?enske spravy s kone?nou platnosti zru?il instituci profesionalnich
duchovnich
, tak?e v Baha’i vi?e byl p?ipadny vliv jednotlivce na chod spole?enstvi prakticky usm?rn?n v ramci demokraticke volby a svobodneho rozhodovani o zale?itostech spole?enstvi formou konzultace, zarove? se v?ak take znemo?nilo komukoli po?ivat jakekoli individualni autority jak p?i ?izeni spole?enstvi, tak nap?. p?i vykladu Pisma.
Instituce baha’i se staraji a dbaji pouze o prakticke a administrativni zale?itosti mistnich a narodnich spole?enstvi (svatby, poh?by, oslavy svatk?, representace ve vn?j?ich vztazich apod.), tj. nemaji pravo zasahovat do duchovniho ?ivota nikoho z v??icich, pokud ov?em jeho p?ipadne chovani nepo?kozuje dobre jmeno viry na ve?ejnosti.
Sv?tove centrum Baha’i
je administrativni centrum baha’i.
V letech 1911?1913 nav?tivil Evropu v?etn? tehdej?iho Rakouska-Uherska. Jeho nav?t?vy zde (ve Vidni a Budape?ti) iniciovaly mistni teosoficke spolky i s ?eskou u?asti (nap?iklad prvni nositelka Nobelovy ceny za mir, baronka Berta Kinska-Suttnerova). Prvni spolek viry baha’i vznikl v ?atci.
[9]
V obdobi
prvni republiky
se o rozvoj viry baha’i zaslou?ila americka novina?ka a esperantistka Martha Rootova (1872?1939) prost?ednictvim kontakt? s pacifistickymi intelektualy a i dal?i p?sobeni tohoto nabo?enstvi je spjato s mirovym hnutim. Po roce 1948 v?ak bylo mnoho p?edstavitel? zatykano a pronasledovano. Spole?enstvi pak bylo obnoveno a? ve svobodnych pom?rech roku 1990.
[10]
V 2018 je vira baha’i roz?i?ena do 247 zemi a teritorii sv?ta, spole?enstvi existuji ve vice ne? 13 000 lokalitach. Mezi vice ne? 5 milion? baha´i v??icich je zastoupeno tem?? 2 100 r?znych narod? a etnickych skupin.
[11]
[12]
Tato vira je v Africe p?itomna ji? od dob zakladatel?.
[13]
Sam Baha’u’llah byl kratce v Egypt? v roce 1868 cestou do v?zeni. V tomte? roce byl v Egypt? uv?zn?n jeden z apo?tol? Nabil-i-A??am. Vyznamnou osobnosti byl i Mirza Abu’l-Fa?l-i-Gulpaygani, iniciator v?t?ich zm?n v egyptske komunit?. Dal?i vlivnou osobnosti byl Abdu’l-Fadl, misiona? v Kahi?e po roce 1894, p?sobil i mezi studenty
univerzity Al-Azhar
. V Egypt? do?lo k pronasledovani po roce 1960 a v Maroku po roce 1963.
Shoghi Effendi cestoval po Africe prvn? v roce 1929 a znovu v roce 1940, v subsaharske Africe i v Ji?ni Africe, kde se za?ala vice ?i?it v obdobi apartheidu, take proto, ?e i misiona?i stali na stran? utla?ovanych obyvatel.
[13]
V 50. letech 20. stoleti se vira baha’i ?i?ila i v dal?ich zemich regionu ji?ni Afriky v?etn? ostrov? v Indickem oceanu.
I v dal?ich zemich ale dochazelo k zakazu viry baha’i: v Burundi roku 1974; v Mali 1976; v Ugand? 1977; v Kongu 1978; v Nigeru 1978. Uganda m?la v te dob? nejv?t?i baha’i spole?enstvi v Africe. Zakazy byly ov?em postupn? ve v?ech zemich zru?eny, posledni byl Niger v 90. letech minuleho stoleti.
Historicky prvni mistni D?m uctivani byl otev?en roku 2021 v Keni.
[13]
Kamerun:
Prvnim baha’i v Kamerunu byl Enoch Olinga, ktery v roce 1953 opustil svou rodnou Ugandu, aby p?inesl nabo?enstvi do Britskeho Kamerunu. V sou?asne dob? je v Kamerunu p?ibli?n? 40 tisic vyznava?? viry baha’i.
[13]
?ad:
A?koli vira baha’i v ?adu oficialn? existuje a? po vyhla?eni nezavislosti v roce 1960, ?lenove nabo?enstvi byli p?itomni ji? od roku 1953. Baha’i v??ici v ?adu zvolili svou prvni Narodni duchovni radu v roce 1971.
[13]
Demokraticka republika Kongo:
Prvni baha’i sem p?i?li v roce 1953 z Ugandy. Mistni duchovni rada zem? byla zvolena v roce 1957. V roce 1963 bylo v Kongu 143 mistnich shroma?d?ni. I kdy? bylo nabo?enstvi zakazano a zem? byla zmitana valkami, nabo?enstvi rostlo tak, ?e se v roce 2003 konalo 541 shroma?d?ni. Po?et v??icich byl v Demokratickem Kongu v roce 2005 odhadnut na p?ibli?n? 252 000 osob. V roce 2023 byl v
Kinshase
otev?en D?m uctivani.
[13]
Etiopie a Ke?a:
Prvni baha’i Mistni duchovni rada zem? byla zvolena v listopadu 1934 v
Addis Abeb?
. V roce 1962 si etiop?ti Baha’i zvolili Narodni duchovni radu. V roce 1963 bylo v zemi sedm lokalit s men?imi skupinami Baha’i. Asociace nabo?enskych datovych archiv? odhadovala v roce 2005 po?et Baha’i v??icich na p?ibli?n? 27 tisic. Komunita oslavila sve diamantove jubileum v lednu 2009.[22] V roce 2021 byl v Matunda Soy v sousedni Keni otev?en mistni D?m uctivani.
[13]
Madagaskar:
Prvni baha’i v??ici p?icestoval na Madagaskar v roce 1953 a po ziskani prvnich tam?j?ich konvertit? byla v roce 1955 zvolena prvni Mistni duchovni rada. V roce 1972 se malga?ti baha’i se?li, aby zvolili prvni Narodni duchovni radu. V roce 2003 existovalo na ostrov? 33 mistnich shroma?d?ni.
[13]
Rwanda:
Prvni konkretni zminka o Rwand? v souvislosti s baha’i byla v kv?tnu 1953, kdy se navrhovalo, aby se roz?i?ujici komunita viry baha’i v Ugand? poohledla po vyslani pr?kopnik? do sousedni Rwandy. Prvni osadnici tohoto nabo?enstvi dorazili do regionu v ?ervenci 1953. V roce 1972 byla vytvo?ena Narodni duchovni rada Rwandy. Bohu?el take baha’i v??ici, dost mo?na v tisicich, byli mezi t?mi, kte?i zahynuli b?hem rwandske genocidy. Baha’i v??ici ve Rwand? nadale usiluji o mezirasovou a meziklanovou harmonii. Odhady uvad?ji, ?e baha’i populace ve Rwand? se pohybuje kolem 15 tisic osob.
[13]
Tanzanie:
Baha’i vira se v Tanzanii datuje od roku 1950, kdy prvni pr?kopnice, Claire Gungova, p?ijela do tehdej?i Tanganiky. V roce 1952 byla v Dar-es-Salaamu zvolena prvni baha’i Mistni duchovni rada. V roce 1956 bylo zvoleno regionalni baha’i shroma?d?ni, jeho? sou?asti byla i Tanganika. Od roku 1986 baha’i provozuji Ruaha Secondary School jako baha’i ?kolu. V roce 2005 se po?et baha’i v??icich odhadoval na 163 800 p?ivr?enc?.
[13]
- ↑
Hovory o vi?e : Jan Lany, bahai vira
: iRozhlas.cz
- ↑
BBC - Religions - Bahai: The Bab.
www.bbc.co.uk
[online]. [cit. 2018-11-18].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
Shrine of Baha'u'llah.
bahai.bwc.org
[online]. [cit. 2018-11-18].
Dostupne online
.
- ↑
Baha’u’llah writes to the rulers of the world - The Life of Baha'u'llah.
www.bahaullah.org
[online]. [cit. 2018-11-18].
Dostupne online
.
- ↑
Baha'u'llah (1862). Kniha Jistoty (Kitab-i-Iqan): The Book of Certitude.: Baha’i Publishing Trust.
ISBN
1-931847-08-8
.
- ↑
Baha’i modlitby, Nakladatelstvi Baha’i, spol. s r.o. (1993)
ISBN
80-85478-11-0
- ↑
Baha’u’llahovy vybrane spisy (1994)
ISBN
80-85478-12-9
- ↑
Key terms and facts | Baha’i World News Service (BWNS).
Baha’i World News Service
[online]. [cit. 2018-11-18].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
‘Abdu’l-Baha zem?el p?ed 100 lety, ?e?ti baha’i p?ipravili novy dokument
:
Dingir
, 13. 12. 2021
- ↑
Film o historii viry baha’i v ?eske spole?nosti
:
Dingir
, 7. 1. 2018
- ↑
Worldwide Adherents of All Religions by Six Continental Areas, Mid?2010, from the Encyclopædia Britannica
- ↑
Statistics | Baha’i World News Service (BWNS).
Baha’i World News Service
[online]. [cit. 2018-11-18].
Dostupne online
. (anglicky)
- ↑
a
b
c
d
e
f
g
h
i
j
HAVELKA, Ond?ej
.
Vira baha´i v Africe ? pronasledovani, rozvoj i Domy uctivani
:
Nabo?ensky infoservis