Viktor N?krasov

Viktor Platonovi? N?krasov
Viktor Platonovi? N?krasov
	Viktor N?krasov (1978)
Narozeni	4. jul. / 17. ?ervna 1911 greg. ; Kyjev , Ruske imperium
Umrti	3. za?i 1987 ; Pa?i? Francie
P?i?ina umrti	rakovina plic
Misto poh?beni	Rusky h?bitov v Sainte-Genevieve-des-Bois
Vyznamna dila	V stalingradskych zakopech
Politicka p?islu?nost	Komunisticka strana Sov?tskeho svazu
	multimedialni obsah na Commons
	Seznam d?l v Soubornem katalogu ?R
	N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Viktor Platonovi? N?krasov , rusky Виктор Платонович Некрасов (4. ^jul./ 17. ?ervna 1911 ^greg., Kyjev ? 3. za?i 1987 , Pa?i? ) byl rusky spisovatel , ktery se stal p?edstavitelem sov?tske literatury po druhe sv?tove valce .

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v rodin? kyjevskeho leka?e. V roce 1936 ukon?il studia architektury. V letech 1937?1941 byl hercem a divadelnim vytvarnikem v r?znych sov?tskych m?stech.

Po napadeni Sov?tskeho svazu N?meckem byl od srpna 1941 nasazen jako plukovni ?enista a zastupce velitele ?enijniho praporu. Zu?astnil se boj? u Charkova a Stalingradu. Za obranu Stalingradu i b?hem dal?ich boj? byl celkem t?ikrat vyznamenan. Na za?atku roku 1945 byl v Polsku ran?n a demobilizovan.

Do komunisticke strany - VKS(b) vstoupil v roce 1944, v roce 1973 z ni byl vylou?en.

Prvni slavu si ziskal dilem Ve stalingradskych zakopech , ktere vy?lo v roce 1946 (?esky poprve 1948) a bylo jednou z prvnich knih popisujicich valku, pokud to doba umo?nila, pravdiv?.

V roce 1959 poprve otiskl sv?j nesouhlas s tim, ?e na mist? hromadne vra?dy ?id? a dal?ich ob?an? SSSR v Babim Jaru u Kyjeva m?l byt vybudovan fotbalovy stadion. V roce 1966 vystoupil ve?ejn? k 25. vyro?i t?chto udalosti. N?krasova pote za?ali obvi?ovat z organizace masovych sionistickych shroma?d?ni. Nikita Sergejevi? Chru??ov m?l prohlasit:

?	V Babim Jaru zahynuli take Rusove. Kterych bylo vic? Jestli se tim budeme zabyvat, budeme vytva?et svar.	“
? Pam?ti Daniila Granina Причуды моей памяти, s.58 (rusky) ^[1]

To, ?e nakonec byl pamatnik v Babim Jaru v roce 1976 vybudovan, je te? zasluha Viktora N?krasova.

V letech 1957?1962 mu bylo umo?n?no nav?tivit n?kolik kapitalistickych stat?. Jeho cestopisne dojmy byly kritizovany za poklonkovani Zapadu.

V roce 1966 spolupodepsal N?krasov dopis p?tadvaceti pracovnik? v?dy a kultury Bre?n?vovi , ve kterem podepsani nesouhlasili se Stalinovou rehabilitaci. ^[2]^{[p 1]}

Posledni kniha, ktera byla N?krasovovi v Sov?tskem svazu vydana byla v roce 1971 V ?ivot? a dopisech (В жизни и в письмах). Zakaz tisku dal?ich knih nebyl oficialn? vysloven, jeho d?ive vydane knihy v?ak za?aly mizet z knihoven. Pro liberalni postoje obdr?el v roce 1969 stranickou d?tku a v roce 1973 byl z komunisticke strany vylou?en. P?i domaci prohlidce v roce 1974 mu byly zabaveny rukopisy a nelegalni tiskoviny. Spisovatel byl nato po ?est dn? vyslychan.

V b?eznu a? kv?tnu 1974 byl N?krasov p?edm?tem n?kolika provokaci ze strany statni moci. V Kyjev? i Moskv? byl na ulici lzadr?en policii po zaminkou ov??eni toto?nosti, pote byl propu?t?n. 20. kv?tna 1974 napsal N?krasov osobni dopis Bre?n?vovi, ve kterem konstatoval, ?e se stal nepohodlnym, ?e v?ak nevi komu. Po?adal o umo?n?ni odjezdu ze Sov?tskeho svazu na dva roky. Na tento dopis nedostal odpov??. V ?ervenci 1974 po?adal spolu se svou ?enou Galinou Bazij (Галина Базий) o vyjezdni dokumenty na dvoum?si?ni cestu k p?ibuznemu do ?vycarska . Toto povoleni obdr?eli a vycestovali do ?vycarska, pozd?ji do Pa?i?e. Rodina nevlastniho syna (man?el?ina syna z p?edchoziho man?elstvi) obdr?ela povoleni k vycestovani v roce 1976, a? po p?ime intervenci Louise Aragona .

Viktor N?krasov byl zbaven sov?tskeho ob?anstvi v roce 1979. Do?il na p?edm?sti Pa?i?e, kde zem?el v roce 1987. Byl pochovan na ruskem h?bitov? v Sainte-Genevieve-des-Bois , spolu s tisici dal?ich ruskych a sov?tskych emigrant?.

Dilo [ editovat | editovat zdroj ]

V stalingradskych zakopech (В окопах Сталинграда, 1946), p?eklad: Serg?j a Pavel Machoninovi, Praha : Na?e vojsko , 1948
V rodnem m?st? (В родном городе, 1954), p?eklad: Miroslav Luka?, Praha : Sv?t sov?t?, 1957
Kira Georgijevna (Кира Георгиевна), p?eklad: Anna Novakova , Praha : SNKLU, 1962
Candat (Судак), p?eklad: Anna Novakova, Praha : ?eskoslovensky spisovatel , 1962
Druha noc : Povidky (Vtoraja no? : rasskazy), p?eklad: Anna Novakova, Praha : Na?e vojsko, 1963

Filmografie [ editovat | editovat zdroj ]

Vojaci/Vojaci ze Stalingradu (film SSSR podle romanu V stalingradskych zakopech , nam?t a scena? V. N?krasov, 1956)
?ivot znovu za?ina (film SSSR podle romanu V rodnem m?st? , nam?t V. N?krasov, 1957)
?eskoslovenska televize nato?ila na nam?t V. N?krasova v roce 1958 inscenaci Se?ka dezerter (re?ie Franti?ek Filip )

Zajimavost [ editovat | editovat zdroj ]

Viktor N?krasov se objevil jako herec v sov?tskem filmu ?lov?k se nevzdava z roku 1960. ^[3]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

↑ Dopis podepsaly vyznamne osobnosti, z oblasti kultury nap?. spisovatele Valentin Katajev a Konstantin Paustovskij , akademik Sacharov ?i primabalerina Maja Pliseckaja .

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Некрасов, Виктор Платонович na ruske Wikipedii.

↑ Гранин Д. А. Причуды моей памяти ? М.: Центрполиграф, 2009. ? 444 с. ? С. 58
↑ Dopis pracovnik? v?dy a kultury proti Stalinov? rehabilitaci (rusky)
↑ ?lov?k se nevzdava ve Filmove databazi

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Viktor N?krasov na Wikimedia Commons

(rusky) dilo na serveru Библиотека Максима Мошкова

[3] Dopis podepsaly vyznamne osobnosti, z oblasti kultury nap?. spisovatele Valentin Katajev a Konstantin Paustovskij , akademik Sacharov ?i primabalerina Maja Pliseckaja .

[1] Гранин Д. А. Причуды моей памяти ? М.: Центрполиграф, 2009. ? 444 с. ? С. 58

[2] Dopis pracovnik? v?dy a kultury proti Stalinov? rehabilitaci (rusky)

[4] ?lov?k se nevzdava ve Filmove databazi

[1]

[2]

[p 1]

[3]