Sudeton?mecke povstani
konflikt : p?edehra druhe sv?tove valky ? boje v ?eskoslovenskem pohrani?i (1938?1939)
Sudeton?me?ti povstalci se zajatymi p?islu?niky Stra?e obrany statu v Krasne Lip?
Trvani	12. / 13. za?i 1938 ? ?ijen 1938
Misto	?eskoslovenske pohrani?i ? Sudety
P?i?iny	zost?ene vztahy mezi narodnostnimi skupinami v ?eskoslovensku; zam?rn? nep?ijatelne po?adavky SdP dle pokyn? z N?mecka; Hitler?v projev na sjezdu v Norimberku 12. za?i 1938 [1]
Vysledek	zasah ?eskoslovenske armady a ?aste?ne potla?eni povstani; k incident?m dochazi i po ? Mnichovu “
Strany
sudeton?me?ti povstalci sympatizanti SdP Freikorps (od 17. 9.) Grune Korps (od 23. 9.) N?mecko SS SA Abwehr ?eskoslovensko ?s. armada Stra? obrany statu Republikanische Wehr [2]
Velitele
Konrad Henlein Karl Hermann Frank Anton Pfrogner Friedrich Kochling Wilhelm Canaris Jan Syrovy Ludvik Krej?i Bohuslav Fiala
Sila
Freikorps : [3] 10 ? 15 000 (18. za?i) 26 000 (22. za?i) 34 ? 41 000 (1. ?ijna) Stra? obrany statu : [4] 30 000 (22. za?i)
Ztraty
Freikorps : k 1. 10. podle Kochlinga [5] 52 mrtvych, 65 ran?nych, 19 poh?e?ovanych. Celkem : podle Frajdla [6] cca 200 mrtvych. Ozbrojene slo?ky : 95 mrtvych, z toho: v za?i 69, v ?ijnu 26; stovky ran?nych. [7] Civiliste : Po?et neznamy. [pozn. 1] Celkem : k 1. 10. podle Kochlinga [5] 110 mrtvych, 2029 zajatych. [pozn. 2]
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Sudeton?mecke povstani ^{[pozn. 3]} bylo povstani sudetskych N?mc? v za?i 1938 , ^[16] z?asti ?ivelne, z?asti organizovane Henleinovou fa?istickou Sudeton?meckou stranou (SdP), ^{[17] [18]} a na n? navazujici nasili N?mc? proti ?ech?m v ?ijnu 1938. Udalost je take ozna?ovana jako henleinovsky pu? (resp. pokus o pu? ). ^{[19] [20]}

Rozkaz k zahajeni demonstraci a provokaci byl zaslan 10. za?i 1938 z Norimberku v?em okresnim organizacim SdP. Nasledujiciho dne se na mnoha mistech (nap?iklad v  Chebu , Liberci ?i Teplicich ) st?etli henleinovci s policisty a ?etniky. ^[21] Ve?er 12. za?i , po skon?eni Hitlerova rozhlasoveho projevu, v n?m? ?V?dce“ obvinil ?eskoslovensko z tyrani a utiskovani n?mecke men?iny , do?lo k rozpoutani nasili v??i ?ech?m, ?id?m a n?meckym antifa?ist?m v celem pohrani?i. ^[22] P?ipravovane ozbrojene povstani za?alo rano 13. za?i . ^[23] Poprve byly vedle zran?nych hla?eny i ob?ti na ?ivotech, jich? bylo do ve?era 15. za?i celkem 37. ^[24] K ?aste?nemu potla?eni povstani do?lo 14. za?i v d?sledku zavedeni stanneho prava , nasazeni armady a posileni Stra?e obrany statu (SOS). ^{[11] [25]} Nepokoje v pohrani?i v?ak stale pokra?ovaly. ^[26]

Druha faze povstani za?ala 17. za?i , ^[27] kdy na nezda?eny pu? navazaly aktivity tzv. Sudeton?meckeho Freikorpsu , ^[15] polovojenske organizace sudetskych N?mc?, jejim? ukolem bylo neustat v boji a provad?t dal?i teroristicke akce. ^[28] Podle prohla?eni exilove vlady v Londyn? z roku 1944 se ?eskoslovensko nachazelo ve vale?nem stavu s t?eti ?i?i od 17. za?i 1938, kdy byl Freikorps v N?mecku zalo?en a nasledn? byl odtud podporovan. ^[29] Po ?etnych p?est?elkach 20. a 21. za?i povstani znovu naplno propuklo 22. za?i , kdy nepokoje zachvatily dal?i oblasti na Morav? a ve Slezsku . ^[15] Na n?mecke stran? se na bojovych, teroristickych a sabota?nich akcich podilela i zpravodajska slu?ba Abwehr a jednotky SA a SS . ^{[30] [31]}

?eskoslovenske organy reagovaly vyhla?enim ostrahy hranice. ^[32] Mobilnim oddil?m posilenym o lehke tanky a obrn?ne automobily se poda?ilo zjednat po?adek organizovanymi vypady do p?edpoli nap?iklad na Chebsku , Frydlantsku , ?luknovsku ?i  Varnsdorfsku . Vysledkem byl utlum povstaleckych aktivit a s v?domim toho, co Freikorps napachal, take do?asny ut?k sudetskych N?mc? za hranice. ^[33] Po vystup?ovani Hitlerovych po?adavk? nasledovala 23. za?i mobilizace , v jejim? d?sledku do?lo ke sta?eni armadnich jednotek na hlavni obranna postaveni a odvolani n?kterych protipovstaleckych akci. ^[34]

Uzav?enim Mnichovske dohody povstani prakticky skon?ilo, ale k utok?m dochazelo na n?kterych mistech i v ?ijnu, naposledy 31. ?ijna v Moravske Chrastove . Bojove akce Freikorpsu oficialn? ukon?il rozkaz ?. 30 z 30. za?i 1938, p?esto henleinovci i nadale napadali ustupujici ?echoslovaky. ^[35] Nap?iklad 1. ?ijna byl jednotkam Freikorpsu vydan rozkaz ?rude a ?echy vy?idit na ut?ku.“ ^[36] Ze strachu p?ed N?mci uprchlo ze Sudet vice ne? 200 tisic lidi, p?eva?n? ?ech?, ale i ?id? a n?meckych antifa?ist?. ^[37]

P?i?iny a p?edehra k povstani [ editovat | editovat zdroj ]

Zatimco obranne plany ?eskoslovenske armady ve 20. letech po?italy s ohro?enim p?edev?im ze strany Ma?arska , situace v N?mecku vedla v letech 1932 a 1933 ke zm?nam v systemu zaji?t?ni hranic a postupnemu p?esunuti hlavni pozornosti na obranu ?eskych zemi . Krom? p?iprav souvisejicich s mezistatnim konfliktem po?italy tyto plany i s mo?nosti zapojeni n?meckeho obyvatelstva do boje proti republice. Bylo proto nutne vy?lenit zvla?tni po?adkove oddily pro jednotky branici hranice. V souvislosti se zintenzivn?nim protistatni ?innosti Sudeton?mecke strany na konci roku 1937 bylo ?eskoslovenskym organ?m z?ejme, ?e dosavadni system p?estava vyhovovat. Rozkaz zemskeho velitele v Praze z dubna 1938 ukladal zajistit v p?ipad? pot?eby po?adek v pohrani?i nasazenim p?choty , jezdectva , tank? i  d?lost?electva . Dochazelo take k vytva?eni pohotovostnich motorizovanych oddil?, ktere z?izovala armada i ?etnictvo . ^[38]

N?mecke p?ipravy na rozsahlou vojenskou akci odhalila ?eskoslovenska zpravodajska slu?ba v srpnu 1937, na?e? byly analyzovany podzimni manevry wehrmachtu , ale ?adna opat?eni nakonec nebyla p?ijata. Pote, co 12. b?ezna nasledujiciho roku do?lo k an?lusu Rakouska, byla p?edchozi ne?innost vyst?idana okam?itou reakci na nepotvrzene zpravy o dal?im shroma??ovani n?meckych vojsk, tentokrat u ?eskoslovenskych hranic, v podob? ?aste?ne kv?tnove mobilizace . ^[39] Hitler seznamil na zasedani v Krollov? ope?e dne 4. unora 1938 ?pi?ky re?imu s planem na ?pln?ni vn?j?ich ukol?“, co? bylo prezentovano jako tzv. ochrana deseti milion? N?mc? ve dvou sousednich statech (v ?eskoslovensku ?ilo v roce 1938 asi 3,2 milion? ob?an? n?mecke narodnosti ). Prvni na ?ad? bylo Rakousko a kdy? se pote pozornost N?mecka obratila k ?eskoslovensku, za?al Hitler instruovat p?edaky Sudeton?mecke strany (SdP) ohledn? proti?eskoslovenske strategie .

Usili, ktere SdP v tomto sm?ru vyvijela ji? v roce 1937, bylo napln?no na sch?zce Hitlera s Henleinem a K. H. Frankem dne 28. b?ezna 1938. Henlein m?l jako?to Hitler?v mistodr?itel zajistit, ?e ?eskoslovenske vlad? budou kladeny zam?rn? nep?ijatelne po?adavky. ^[40] Protokol o tomto jednani uvadi, ?e ?pokyny, ktere v?dce dal Henleinovi, sm??uji k tomu, aby Sudeton?mecka strana kladla po?adavky, ktere budou pro ?eskou vladu nep?ijatelne. Henlein shrnul v??i v?dci sve pojeti takto: musime v?dy po?adovat tolik, abychom nemohli byt nikdy uspokojeni. S timto pojetim v?dce souhlasil.“ ^[41] N?mecky postup proti ?eskoslovensku ji? od po?atku udalosti roku 1938 po?ital s ?aste?nym rozvracenim statu prost?ednictvim aktivit Sudeton?mecke strany, ktera m?la plnit ulohu trojskeho kon? uvnit? odhodlane obrany. Vlastni plan na zni?eni ?eskoslovenska dostal kryci nazev Fall Grun (tj. p?ipad zeleny), ktery Hitler schvalil 28. kv?tna 1938.

Fall Grun na?izoval neprodlene zahajeni p?iprav na konflikt s ?eskoslovenskem a za nezbytne pro utok stanovoval vhodny vn?j?i podn?t a politicke zd?vodn?ni. Protivnik m?l byt zasti?en na nizkem stupni p?ipravenosti, p?i?em? za timto u?elem m?lo dojit k vyprovokovanemu incidentu nasledovanemu bleskovou akci. N?mecka armada m?la byt mobilizovana postupn? pod rou?kou b??nych manevr? s datem p?ipravenosti do 28. za?i. Ke dni 1. ?ijna pak bylo stanoveno vyvolani incidentu a nasledna vojenska akce. Z hlediska mezinarodnich vztah? p?edstavovala pr?lom ?ast o psychologickem vedeni valky (ktera zahrnovala take akce n?mecke men?iny), ktere m?lo ?eskoslovensko v co nejvy??i mi?e oslabit a rozlo?it zevnit?, zastra?it jeho obyvatelstvo a zlomit v?li k odporu. Nemen? d?le?itym p?edpokladem byla cilena mezinarodni izolace prost?ednictvim propagandisticke valky vedene nacistickymi medii, ktere od b?ezna 1938 vedly ?tvavou proti?eskoslovenskou kampa?. ^{[42] [43]}

Dubnovy sjezd SdP v Karlovych Varech dal vzniknout programu napl?ujicimu strategii stanovenou na jednani v N?mecku ? tzv. osm karlovarskych bod? . ?eskoslovenska vlada je sice odmitla, proto?e bylo z?ejme, ?e tento program je umysln? formulovan ost?e a zarove? nejednozna?n? a otevira tak prostor pro stup?ovani po?adavk?, ale nebranila se dal?imu jednani . Kompromisni ?eskoslovensky navrh, resp. jeho prvni verze, byl p?ijat 19. kv?tna 1938, ov?em SdP jej odmitla: ?...narodnostni statut musi byt sudetskym N?mectvem odmitnut, nebo? nam nem??e jit o mirove ?e?eni sudetske otazky v ramci ?eskoslovenskeho statu.“ ^[44] Do dal?iho vyvoje udalosti pote zasahla kv?tnova ?aste?na mobilizace , ktera m?la z mezinarodniho pohledu pro ?eskoslovensko spi?e negativni dopad, proto?e nacisticka propaganda se ji sna?ila vyli?it jako utlak n?mecke men?iny v souvislosti s chystanymi obecnimi volbami . Na druhou stranu se diky nasazeni armady v pohrani?i poda?ilo potla?it akce henleinovc? a z hlediska vnit?ni situace v zemi slavila tato ?kv?tnova politika“ usp?ch diky manifestaci odhodlani k obran?. ^[45]

Situace v ?eskoslovensku v let? 1938 byla z pohledu vlady stale je?t? p?izniva pro pokojne vy?e?eni vztah? se sudetskymi N?mci. ?elni p?edstavitele statu se p?edev?im obavali reakce mezinarodniho spole?enstvi na p?ipadny tvrdy postup v??i radikal?m , ktery by vyu?ila nacisticka propaganda. V tomto kontextu je z?ejme, pro? take v srpnu p?ijali britsky navrh na zprost?edkovatelskou misi lorda Runcimana . Tato mise v?ak nebyla britskou vladou zamy?lena jako objektivni a m?la slou?it p?edev?im k dohod? s Hitlerem. Do natlaku na ?eskoslovensko se Brit?m poda?ilo p?im?t i Francii s poukazem na garantovanou britskou pomoc. ?eskoslovensko se sice sna?ilo vychazet v?em navrh?m vst?ic, ale zarove? probihaly intenzivni vojenske p?ipravy ? nejen proti utoku wehrmachtu, ale i proti povstaleckym aktivitam henleinovc?. ^[46]

Na ja?e a v let? 1938 silila take Sudeton?mecka strana. Ze 770 tisic ?len? SdP v b?eznu vrostl jejich po?et na 1,3 milionu v ?ervenci, co? p?edstavovalo tem?? 41 procent ob?an? n?mecke narodnosti. Rovn?? v kv?tnovych obecnich volbach slavila drtive vit?zstvi ziskem 88 procent n?meckych hlas?. V kv?tnu take ?eskoslovenske u?ady povolily existenci po?adkovych sil SdP ? tzv. ordnery. M?ly p?sobit pouze po dobu voleb, ov?em ve skute?nosti se s neoficialnim souhlasem u?ad? transformovaly do Dobrovolne ochranne slu?by ( Freiwilliger Schutzdienst , FS). Ta byla organizovana po vzoru neblaze proslulych oddil? SA a stala se nastrojem henleinovskeho teroru . ^[47]

Lord Walter Runciman zatim podnikal vypravy do Sudet , aby se na vlastni o?i p?esv?d?il o situaci v ?eskoslovensku, o kterem mluvil jako o ?proklete zemi“. Na jeho cestach mu SdP p?edvad?la masove pr?vody skandujici Goebbelsovo heslo: ?Lieber Lord, macht uns frei, von der Tsechoslowakei!“ Jeho mise v?ak ?adne ?e?eni nep?ina?ela a Evropou se za?aly ?i?it obavy z mo?neho vypuknuti valky. ^[48] Vyhrocena situace vedla k p?ime akci, ke ktere do?lo v d?sledku 10. sjezdu NSDAP v Norimberku , po?adaneho od 5. do 12. za?i. Ukolem SdP bylo v teto souvislosti zintenzivnit incidenty v pohrani?i, pa?ovat zbran? z N?mecka ?i provokovat ?eskoslovenske ozbrojene sily. U?elem t?chto aktivit bylo poskytnout nacist?m argumenty i zaminku pro zasah v ?eskoslovensku. ^[21]

Vypuknuti povstani ? henleinovsky pu? [ editovat | editovat zdroj ]

?eskoslovenske zpravodajske organy m?ly ji? od za?atku za?i indicie o planovane pohotovosti SdP ve dnech 7. a? 9. za?i. Na zaklad? vypov?di funkciona?e SdP z M?d?nce v Kru?nych horach ze dne 10. za?i bylo zji?t?no, ?e v?echny slo?ky strany maji byt p?ipraveny na povstani, ktere m?lo nasledujici tyden vypuknout ve v?ech pohrani?nich krajich se smi?enym osidlenim. Byly te? znamy informace ?i?ene prost?ednictvim ?eptane propagandy o rozhlasovem projevu Hitlera, ktery m?l signalizovat za?atek povstani, je? by poslou?ilo jako zaminka pro intervenci . Rovn?? incident v Moravske Ostrav? ze dne 7. za?i, po kterem SdP p?eru?ila kontakty s ?eskoslovenskymi organy, souhlasil se zpravodajskymi poznatky, ktere tak p?isp?ly k p?iprav? u?innych protiopat?eni. ^[19] Zpravodajsky rozbor protistatni podvratne ?innosti SdP napojene na organy sousedniho statu byl sice 6. za?i p?edan Runcimanov? misi , ale ze strany zapadnich mocnosti se ?eskoslovensko ?adne vyznamne podpory ani v tomto p?ipad? nedo?kalo. ^[49]

Tzv. ak?ni rozkaz z Norimberku obdr?ely 10. za?i v?echny okresni organizace Sudeton?mecke strany. Jeho obsahem byl pokyn k zahajeni demonstraci a provokaci , ke kterym nasledujiciho dne skute?n? do?lo. Dal?i instrukce hovo?ily o zaji?t?ni masove u?asti poslechu Hitlerova rozhlasoveho projevu, ktery byl vysilan v pond?li 12. za?i. Hitler v n?m zd?raz?oval ?utrpeni t?i a p?l milion? soukmenovc?“ , kte?i ?nejsou ani bezbranni ani opu?t?ni.“ Po tomto emotivnim projevu do?lo k vypuknuti skute?neho povstani, ktere naplno propuklo prakticky ve v?ech v?t?ich m?stech s p?evahou n?meckeho obyvatelstva. Tisicove demonstrace doprovazely akce fanatickych henleinovc?, kte?i plenili ?eske a ?idovske obchody a uto?ili na ?eskoslovenske ozbrojene slo?ky. Ob??mi zake?nych p?epad? byli p?edev?im mu?i ze  Stra?e obrany statu , tj. ?etnici , p?islu?nici Finan?ni stra?e a vojaci . Nap?iklad 13. za?i do?lo k p?epadeni ?etnicke stanice v Habartov? , kde padli ?ty?i ?etnici. Boje vypukly i na dal?ich mistech v pohrani?i . ^[50]

Reakce ?eskoslovenskych organ? byla diky p?edchozi zpravodajske ?innosti rychla a efektivni. Je?t? v noci 12. za?i bylo vyhla?eno stanne pravo v nejvice posti?enych okresech, 13. za?i je nasledovaly dal?i. Kritickou fazi zasahu p?edstavoval jeji za?atek, nebo? slabe po?adkove sily spadajici pod ministerstvo vnitra musely ?elit dob?e vyzbrojenym povstalc?m a navic musely respektovat r?zna omezujici opat?eni. Proto?e dosavadni vojenske pohotovostni oddily na zvladnuti situace nesta?ily a z pohrani?i p?ichazely dal?i zpravy o zava?nych st?etech a ztratach na ?ivotech, ktere by se mohly stat zaminkou pro n?mecky utok, do?lo po dohod? s politickym vedenim ke kompromisnimu opat?eni v podob? povolani zalo?nik? a vyslani silnych motorizovanych jednotek do pohrani?i. K. H. Frank po?adoval 13. za?i sta?eni ?eskoslovenskych ozbrojenych slo?ek, nicmen? Henlein neprojevil o jednani s ?eskoslovenskymi organy zajem a 15. za?i vyzval sudetske N?mce k aktivnimu odporu. Henlein spolu s Frankem vzap?ti uprchli do N?mecka. ^[51] 16. za?i 1938 ?eskoslovenska vlada zakazala ?innost SdP. ^[52] K potla?eni pu?e p?isp?lo take nasazeni obrn?nych vozidel v?etn? tank? z vyzbroje rychlych divizi uto?ne vozby (jednalo se o jednotky sestavajici z tank?, obrn?nych automobil? , motorizovane p?choty a d?lost?electva a dragoun? ), proti kterym se povstalci nem?li jak branit, nebo? nedisponovali t??kymi protitankovymi zbran?mi . ^[53]

Incidenty 12. ? 17. za?i [ editovat | editovat zdroj ]

Pozn.: Tento seznam (stejn? jako ostatni v tomto ?lanku) obsahuje pouze vybrane incidenty. ^{[pozn. 4]}

• 12./13. za?i, Vejprty ( Weipert ). V noci na 13. za?i henleinovci odzbrojili mistni policisty a uv?znili je spolu s ?eskymi po??aky a ?elezni?a?i. P?es 300 henleinovc? pote zauto?ilo na celni u?ad, kde v?ak finan?nici slo?it zbran? odmitli, p?ivolali si na pomoc dal?i dru?stvo SOS z vejprtske ?etnicke stanice a spole?n? osvobodili v?echny zajatce za cenu jednoho post?eleneho ?etnika. ^[56]
• 13. za?i, Habartov ( Habersbirk ). Podrobn?ji viz Bitva o Habartov . Celkem 8 mrtvych.
• 13. za?i, Bublava ( Schwaderbach ). Povstalci obsadili celnici a obkli?ili ?etnickou stanici. P?i p?est?elce byli zabiti t?i ?etnici. ^[57]
• 13. za?i, Krajkova ( Gossengrun ). Povstalci zajali dva ?etniky a jejich velitele prapor?ika Petra Hladika p?i p?est?elce va?n? zranili. Mistnimu leka?i se sice poda?ilo p?esv?d?it sve spoluob?any, aby byl prapor?ik odvezen do nemocnice, ale je?t? p?ed odjezdem byl Hladik post?elen do ruky a jeho ?ena do b?icha. Hladik se v dal?ich letech podrobil n?kolika operacim a p?i posledni z nich v roce 1947 zem?el. Krajkov?ti povstalci take ost?elovali ?etnicky autokar s p?islu?niky pohotovostniho oddilu. Stra?mistr Vaclav Ra? byl zasa?en do hlavy (zem?el 14. za?i), t??ce zran?n byl zavod?i Antonin Pokora (v nemocnici mu amputovali ruku) a do krku byl zasa?en nadporu?ik Otakar Stehlik. Zran?n byl i jeden ?etnik z dvou?lenne hlidky na motocyklu. ^[58]
• 13. za?i, Chodov ( Chodau ). Henleinovci oblehli ?etnickou stanici, kterou se sna?ili vytopit za pomoci mistnich hasi??. Asisten?ni jednotka ?etnik?, vojak? a policist? byla nasledn? napadena st?elbou, ktera zranila jednoho stra?nika. N?mci m?li jednoho mrtveho a p?es t?icet zran?nych. Henleinovci byl t??ce post?elen i mistni ?kolnik, n?mecky socialni demokrat. ^[59]
• 14. za?i, Cheb ( Eger ). Policiste provad?li za vojenske asistence domovni prohlidku v hotelech Walzl a Viktoria. Henleinovci z obou budov zahajili palbu, ktera zabila jednoho stra?nika a dva ?eske ?elezni?a?e, kte?i ?li stra?nikovi na pomoc, jako? i ?ty?i nezu?astn?ne civilisty n?mecke narodnosti. ^[60]
• 15. za?i, Krajkova ( Gossengrun ). Vojin ?s. armady n?mecke narodnosti zast?elil p?t ?eskych koleg? a po p?est?elce spachal v obkli?eni sebevra?du. ^[61]
• 15. za?i, Hora Svateho ?ebestiana ( Sebastiansberg ). Hlidka SOS zastavila asi hodinu po p?lnoci ordnera na bicyklu, ktery misto doklad? vytahl pistoli, zast?elil ?tabniho stra?mistra Jana He?manka, zbyle dva ?leny hlidky zranil a nasledn? ujel na n?meckou stranu hranice. ^[62]

Sudeton?mecky Freikorps [ editovat | editovat zdroj ]

15. za?i do?lo k poslednimu velkemu ozbrojenemu st?etu a henleinovsky pu? tak zkrachoval sotva za?al, p?i?em? tisice sudetskych N?mc? uprchly do N?mecka. Hitler v?ak neminil vzdat se mo?nosti rozvracet ?eskoslovensko zevnit? a vylep?ovat si tak sve mezinarodni postaveni poukazovanim na domn?ly utlak N?mc?. Proto se v souladu s d?iv?j?imi plany za?al 17. za?i formovat Sudeton?mecky Freikorps , ozbrojena slo?ka strany, na jeji? organizaci dohli?el p?id?lenec OKW (vrchniho veleni wehrmachtu) podplukovnik Kochling. Zapis o jednani mezi Hitlerem a Kochlingem uvadi: ?...Sudeton?mecky freikorps bude i nadale pod?izen Konradu Henleinovi. U?el: ochrana sudetskych N?mc? a udr?ovani dal?ich nepokoj? a konflikt?. Freikorps bude sestavovan v N?mecku.“ ^[63]

Rozkaz k obnoveni rozsahlych ozbrojenych akci proti ?eskoslovensku vydalo velitelstvi Freikorpsu v Bayreuthu 19. za?i. P?imou intervenci z n?meckeho uzemi v teto fazi povstani za?aly podporovat i elitni polovojenske oddily SA a SS , ktere obsadily ?asti uzemi na A?sku a  Chebsku . Sve aktivity za?ala naplno rozvijet te? zpravodajska slu?ba Abwehr , ktera zaji??ovala mj. pa?ovani zbrani a provad?ni diverznich akci. Rovn?? n?mecka armada zahajila skrytou mobilizaci v ramci p?iprav na Fall Grun. ^[64] V teto dob? take do?lo ke zhor?eni mezinarodni situace ?eskoslovenska, proto?e Britanie a Francie p?edlo?ily navrh na odevzdani oblasti, ktere obyva vice ne? 50 % N?mc?. Tento plan byl sice 20. za?i odmitnut, ale Hod?ova vlada toto rozhodnuti o den pozd?ji zm?nila a v d?sledku masovych demonstraci 22. za?i podala demisi, na?e? byla nahrazena vladou generala Syroveho . ^[65]

Incidenty 18. ? 21. za?i [ editovat | editovat zdroj ]

• 18./19. za?i, celnice Nove Domy u A?e . Prvni v?t?i akce Freikorpsu, jeho? t??ce ozbrojena skupina v noci z 18. na 19. za?i zauto?ila ru?nimi zbran?mi a granaty n?mecke vyroby na stanovi?t? celnik? a finan?nik?, kte?i se stahli, aby st?elbou sm?rem na ?i?ske uzemi nedali zaminku k vyvolani mezinarodniho incidentu. ^[66]
• 18./19. za?i, Bila Voda ( Weißwasser ). Henleinovci v noci ost?elovali mistni celnici, jeji? osazenstvo nemohlo podle rozkazu palbu op?tovat.
• 19. za?i, Horni Mala Upa ( Ober Kleinaupa ). P?epadena a vypalena celnice. Jeden ?etnik byl zabit, n?kolik ?etnik? a finan?nik? zran?no, dva odvle?eni do N?mecka.
• 19. za?i ? dal?i mista utok?: Barto?ovice , Mladkov , ?elezna , ?ernousy , Znojmo .
• 21. za?i, Habartice ( Ebersdorf ). P?epadeni celnice v Habarticich : Henleinovci pod velenim ?lena SA za?ali ve 3 hodiny rano ost?elovat budovu celnice. Dru?stvo SOS slo?ene z finan?nik? a vojak? odrazilo ?ty?i vlny uto?nik? po 30 mu?ich. Na pomoc dru?stvu dorazil na nakladnim automobilu d?stojnik s 10 vojaky. N?mci p?i?li o 3 mrtve a 16 zran?nych, obranci m?li 4 zran?ne. ^[67]
• 21. za?i ? dal?i mista utok?: Petrovice , Nove Domy u A?e, Wies u Chebu, atd. N?ktere celnice vypaleny, ?ada p?islu?nik? odvle?ena do N?mecka. ^[67]

Eskalace 22. za?i [ editovat | editovat zdroj ]

Va?ne boje v pohrani?i znovu naplno propukly 22. za?i, nyni prakticky ve v?ech pohrani?nich oblastech ?ech a Moravy. Dochazelo k dal?im masakr?m a stovky lidi byly nasilim odvle?eny do N?mecka. ^[4] Nova vlada generala Syroveho vyhlasila 22. za?i odpoledne ?ostrahu statni hranice“ nasledovanou ?provedenim krytu hranice.“ Do?lo k uvedeni pohrani?niho opevn?ni a p?edem p?ipravenych obrannych postaveni do bojove pohotovosti. ^[68]

Incidenty 22. za?i [ editovat | editovat zdroj ]

• Lipta? ( Liebenthal ). Kolem 70 henleinovc? obkli?ilo ?etnickou stanici a jeji osazenstvo odzbrojili, zast?elili spojku SOS na motocyklu a nakonec post?ileli i v?echny zajatce. Ob??mi byli Rudolf Mokry, Franti?ek ?ech, Inocenc Dostal, Vit?zslav Hofirek, Vilem Lehel a Ludvik Svoboda. ^[69]
• Anenske udoli u Kraslic ( Graslitz ). Motorizovana jednotka Freikorpsu sestavajici ze ?ty? osobnich automobil? (s celkem 20 pasa?ery) a motocyklu se sajdkarou pronasledovala dva n?mecke antifa?isty uji?d?jici automobilem z Kraslic. Pronasledovani ukon?il silni?ni zataras s p?islu?niky oddilu SOS v ?ele s inspektorem Franti?kem Hovorkou, kte?i op?tovali palbu henleinovc? a 3 z nich zast?elili a 4 t??ce zranili. U zadr?enych N?mc? byly krom? jinych zbrani nalezeny i pu?ky a vystroj ukradene ?sosak?m“ 13. za?i v Bublav? (viz Incidenty 12. ? 17. za?i). ^[70]
• Boje o ?luknovsky vyb??ek . Od ?asnych rannich hodin utoky na celni u?ad ve Varnsdorfu a SOS v ?eskosaskem ?vycarsku. V 10 hodin p?ijel ze ?itavy vlak s p?islu?niky Freikorpsu pod vedenim poslance za SdP Franze Wernera , kte?i obsadili nadra?i. SOS se za?ala stahovat z Varnsdorfu a vojsko (2 neuplne roty III. praporu p??iho pluku 42), ktere m?lo rozkaz nezasahovat, z kasaren v Rubmurku. ^[71] Vojaci, civiliste a p?islu?nici SOS vytvo?ili kolonu chran?nou 3 lehkymi tanky vz. 35 a pod palbou povstalc? ustoupili sm?rem ke Krasne Lip? a linii opevn?ni. ^[72]
• Dolni Podlu?i ( Niedergrund ). P?i ustupu z Varnsdorfu byli p?i dopl?ovani paliva do svych motocykl? p?epadeni t?i ?lenove finan?ni stra?e varnsdorfskeho dru?stva SOS, z nich? byli dva zabiti a jeden t??ce zran?n. Zast?elen byl i jeden z henleinovc?. ^[56]
• Vejprty ( Weipert ). Ordne?i a p?islu?nici SA a SS v po?tu kolem 300 mu?? zauto?ili, podporovani palbou kulomet?, na celni u?ad a kasarna finan?ni stra?e. Pomocny dozorce Josef Kloub padl, dal?i dozorce byl t??ce zran?n. N?mci sice zajali asi 30 ?etnik?, ale i oni utrp?li ztraty a ji? nasledujiciho dne byly Vejprty dobyty zp?t. ^[56]
• Vidnava ( Weidenau ). N?kolik stovek p?islu?nik? Freikorpsu obsadilo m?sto. Dva finan?nici padli, dal?i p?islu?nici SOS byli zajati. N?mci m?li jednoho mrtveho. ^[73]
• Velka Kra? ( Groß Krosse ). Henleinovci zatarasili koleje a ost?elovali vlak s finan?niky, ?etniky a civilisty z Vidnavy. Exploze granatu nespravn? hozeneho jednim z finan?nik? zabila dva a zranila 14 ?ech?. ^[74]
• Hradek nad Nisou ( Grottau ). Asi 200 ?len? Freikorpsu zauto?ilo na mistni Lidovy d?m. Dru?stvo SOS se zde branilo p?t hodin, zabilo dva a zranilo 50 uto?nik?, kte?i se nakonec museli stahnout. ^[75]
• He?manice ( Hermsdorf ). Ordne?i zast?elili neozbrojeneho u?itele Otakara Kode?e . V noci z 22. na 23. za?i pak zauto?ili na mistni celnici a dru?stvo SOS. ^[76]
• Hnanice ( Gnadlersdorf ). Na 200 henleinovc? zauto?ilo na celnici bran?nou 12 finan?niky a 5 vojaky, kte?i po po?ate?ni usp??ne obran? ustoupili. Budovu dobyl zp?t pohotovostni oddil a 2 dru?stva SOS, ale 26. za?i se ji op?t zmocnili N?mci, kte?i za to v?ak zaplatili zna?nymi ztratami ? celkem a? 24 mrtvymi a 37 zran?nymi. Ztraty utrp?li i ?echoslovaci. ^[75]
• Dal?i mista utok?: Barto?ovice v Orlickych horach , Libna , Zdo?ov , Horni a Dolni Adr?pach , Janovice, Hodkovice ; v ji?nich ?echach na ?eskoskrumlovsku , v okoli Vy??iho Brodu a Kaplice .

Boje po mobilizaci [ editovat | editovat zdroj ]

Pro dal?i vyvoj udalosti v pohrani?i bylo kli?ove vyhla?eni v?eobecne mobilizace 23. za?i, kdy armada opustila v ramci p?iprav na obranu statu p?edpoli a stahla se na linii pohrani?niho opevn?ni . Do?lo tak k odvolani n?kolika odvetnych akci, proto?e hrani?ni vyb??ky bez opevn?ni na severu ?i zapad? ?ech byly vyklizeny. ^[34] Vyhla?eni mobilizace nebylo zcela v re?ii ?eskoslovenska, proto?e hlavni roli zde sehralo setkani Chamberlaina a Hitlera 22. a 23. za?i v Godesbergu , z n?j? 24. za?i vze?lo Godesberske memorandum . Pote, co Chamberlain Hitlerovi oznamil souhlas ?eskoslovenske vlady s navrhem z Berchtesgadenu , v?dce p?ednesl nove po?adavky. V Hitlerov? memorandu z 23. za?i se objevila argumentace postavena na nasilnostech v pohrani?i, ktere byly prezentovany jako akt utlaku na n?mecke men?in?. P?ekvapeny Chamberlain pote do Prahy poslal nasledujici vzkaz: ?…britska a francouzska vlada nemohou nadale brati odpov?dnost, aby radily ?eskoslovensku nemobilizovat.“ ^[77]

Mobilizace naru?ila p?vodni p?edpoklady planu Fall Grun, ktery po?ital s ne?ekanym utokem na nep?ipraveneho, tj. nemobilizovaneho protivnika. Hitler?v projev ve Sportovnim palaci z 26. za?i ( ?Nechceme ?adne ?echy!“ ) a nasledne pokyny Freikorpsu ohledn? jeho ukol? po vstupu wehrmachtu do ?eskoslovenska nicmen? dokladaly p?etrvavajici odhodlani zahajit valku i za podminek ne zcela p?iznivych pro N?mecko, proto?e mobilizovana ?eskoslovenska armada by p?edstavovala nelehkeho soupe?e. ^[78]

Krom? sudetskych N?mc?, kte?i uprchli do N?mecka, kde mnozi z nich vstoupili do ?ad Freikorpsu a vratili se zpatky, aby bojovali proti ?eskoslovenskym bezpe?nostnim slo?kam, do?lo po vyhla?eni mobilizace k formovani jednotek dezerter?, tzv. zelenych kadr? ?i zelenych gard. Ty se ukryvaly v lesich a p?epadavaly ?eskoslovenske jednotky.

Incidenty 23. ? 30. za?i [ editovat | editovat zdroj ]

• 23. za?i, Srbska ( Wunschendorf ). P?i p?epadeni zdej?i celnice byli asi p?l hodiny po vyhla?eni mobilizace zast?eleni t?i finan?nici a dva p?islu?nici SOS utrp?li zran?ni. Po p?ichodu armady henleinovci uprchli. ^[79]
• 24. za?i, Krnov ( Jagerndorf ). Statni hranici p?ekro?ily 3 skupiny Freikorpsu. Dru?stvo SOS v useku Uvalno zaujalo pozici na mirnem navr?i a kulometnou palbou zastavilo spolu s obrn?nym automobilem vyslanym z Krnova dal?i postup N?mc?. ^[80]
• 26. za?i, Brandov ( Brandau ). Freikorps obsadil mistni pobo?ku ?eskoslovenske zbrojovky, p?i?em? smrteln? zranili jednoho policistu. Po p?isunu posil byli henleinovci vytla?eni. ^[81]
• 27. za?i, Brandov ( Brandau ). Zbrojovku op?t ovladli povstalci, kte?i zranili p?t vojak?. ?eta SOS musela ustoupit p?ed stovkami ozbrojenc?. ^[81]
• 27. za?i, Jind?ichohradecko . P?i st?etu zelene gardy s hlidkou dragounskeho pluku 8 bylo zast?eleno 7 uto?nik?. ^[79]
• 28. za?i, Na?etin ( Netschung ). T?i?lenna hlidka SOS se branila asi 60 henleinovc?m a? do p?ichodu dal?ich sedmi ?sosak?“. Ustoupiv?i N?mci m?li 2 mrtve a 12 zran?nych. U Na?etina se bojovalo i 29. za?i, kdy obkli?enou hlidku SOS vyprostil obrn?ny automobil. ^[82]
• 28. za?i, Horni Lomany ( Oberlohma ). Po druhe hodin? ranni byl u zatarasu SOS pobli? ?elezni?ni trati zast?elen finan?nik Rudolf Josiek dv?ma p?islu?niky Freikorpsu, kte?i se vydavali za n?mecke socialni demokraty. Proto?e bylo postaveni u Hornich Loman ve?er teho? dne znovu ost?elovano, vyrazili ?sosaci“ podporovani obrn?nym automobilem do protiutoku, jeho? vysledkem byli dva mrtvi henleinovci. ^[83]
• 30. za?i, Zadni Jet?ichovice ( Hinterdittersbach ). V rannich hodinach do?lo ke st?etu 6 ?SOSak?“ se skupinou p?islu?nik? wehrmachtu, SA a SS. N?mci m?li n?kolik mrtvych a ran?nych, ?echoslovaci jednoho zran?neho vojina. ^[84]

St?ety s jednotkami SS [ editovat | editovat zdroj ]

Boje u Libe [ editovat | editovat zdroj ]

V obav? p?ed zasahem armady na A?sku za?ali povstalci 22. za?i budovat tzv. zaji??ovaci linii ( Sicherungslinie ) sestavajici p?edev?im z p?eka?ek na silnicich od obce Hazlov ( Haslau ), d?le?iteho dopravniho uzlu komunikaci (v?etn? ?eleznice) vedoucich do A?e. Proto?e se odtud ?eskoslovenske jednotky stahly sm?rem na Franti?kovy Lazn?, N?mci Hazlov 24. za?i ve?er obsadili. Dal?im d?le?itym bodem linie byla obec Liba ( Liebenstein ) a dva kilometry vzdaleny statek Sorkov ( Sorghof ), le?ici u statni silnice na Cheb. Statek obsadila t?i dru?stva SOS podporovana dv?ma lehkymi tanky a n?kolika ozbrojenymi N?mci z Chebu, mladymi socialnimi demokraty. P?ed Libou byl rozmist?n Freikorps a ob? strany se navzajem ost?elovaly. 25. za?i odpoledne se oba tanky vydaly sm?rem k obci, p?i?em? palbou z kulomet? zni?ily dv? osobni auta henleinovc?, kte?i zahajili palbu z t??keho kulometu z lesa u silnice a na tanky hazeli bez v?t?iho u?inku ru?ni granaty . Kv?li technickym poti?im jednoho tanku se oba stroje vratily k Sorkovu. Rozhodny odpor male jednotky SOS u Libe vyvolal na A?sku paniku a dal?i sudet?ti N?mci rad?ji ode?li na druhou stranu hranice. Friedrich Putz, byvaly nadporu?ik rakousko-uherske armady, pote u?itel a nyni velitel povstalc? na zaji??ovaci linii, ?adal o posily s od?vodn?nim, ?e ?ma jen 700 mu?? a t?i kulomety.“ Nacisticke vedeni proto vyslalo na zaji??ovaci linii nejen dal?i p?islu?niky Freikorpsu, ale i jednotky SS, konkretn? dv? roty SS-Verfugungstruppe (dispozi?ni oddily), ktere se 26. za?i zakopaly u Libe a po dva dny dochazelo k p?est?elkam s obranci statku, kte?i se 28. za?i ve?er stahli sm?rem na Franti?kovy Lazn?. ^[85] U Libe bylo take zpoza n?mecke hranice st?ileno protitankovymi kanony na ?eskoslovenske obrn?nce. ^[86]

Dal?i incidenty s u?asti SS [ editovat | editovat zdroj ]

• K p?imemu boji mezi ?s. vojaky a ?sosaky“ na stran? jedne a n?meckymi ?etniky a p?islu?niky SS na stran? druhe do?lo i v Pomezi nad Oh?i ( Muhlbach ). ^[86]
• Pomezna ( Markhausen ). 21. za?i kolem jedne hodiny p?ekonalo n?kolik desitek ozbrojenc? hrani?ni zavoru a zahajilo palbu na celni u?ad. Osv?tlovaci raketa vypalena obranci odhalila mezi uto?niky uniformy p?islu?nik? SS, kte?i nasledn? ustoupili zp?t za hranici. ^[87]

Boje o Hardeggskou celnici [ editovat | editovat zdroj ]

Most p?es Dyji u hrani?niho p?echodu ?i?ov ? Hardegg byl po vyhla?eni v?eobecne mobilizace dne 23. za?i podminovan a p?ipraven k odst?elu, p?i?em? do?lo k ?aste?ne demonta?i mostovky . V t?sne blizkosti mostu, zaji?t?neho zavorou Ippen, byla v roce 1937 postavena budova celniho u?adu, jeji? sou?asti byla jedna bastionova pevn?stka, maskovana pod vrstvou omitky jako balkon. Obranu p?echodu podporovala take linie tzv. ??opik?“, objekt? lehkeho opevn?ni noveho typu (vzor 37). P?ed celnici byla vybudovana souvisla protitankova p?eka?ka ze dvou ?ad ocelovych rozsocha?? , dopln?na p?eka?kou z ostnateho dratu . Ozbrojene st?ety zde trvaly s p?estavkami od 25. za?i do 5. ?ijna 1938. Celni u?ad branilo dru?stvo SOS pod velenim Karla Toj?la, ktere p?i jeho obran? mostu podporovala palba z linie lehkeho opevn?ni. Utoky freikorpsu byly zpo?atku podporovany kulometnou palbou jednotek n?mecke armady, ktere se pozd?ji podle sv?dectvi Karla Toj?la p?imo zapojily do probihajicich boj?. Navzdory mnoha pokus?m o p?ekro?eni Dyje se ?eskoslovenskym obranc?m poda?ilo ubranit hrani?ni p?echod a? do vydani teto oblasti v ramci posledniho pasma zaboru. N?mci zaplatili sv?j pokus o dobyti hrani?niho p?echodu a? 22 mrtvymi, zatimco obranci m?li 4 lehce zran?ne. ^[88]

Mnichov a konec povstani [ editovat | editovat zdroj ]

Chamberlainovo uji?t?ni z 28. za?i o tom, ?e Hitler m??e dostat v?e, co ?ada, bez valky, je?t? o necely rok pozdr?elo vypuknuti dal?iho konfliktu v Evrop? . Bleskovy vyvoj udalosti v nasledujicich dvou dnech pote definitivn? zma?il ve?kere nad?je ?echoslovak? na pomoc spojenc? v boji se siln?j?im nep?itelem a p?ivodil historicke trauma mnichovskeho diktatu ?i zrady . Intervence N?mecka a jeho polovojenskych oddil? skon?ila zarove? s odstoupenim pohrani?i, ktere za?alo ji? 1. ?ijna, tedy v den planovaneho zahajeni utoku podle Fall Grun. Ojedin?le st?ety mezi N?mci a ustupujicimi ?eskoslovenskymi jednotkami v?ak pokra?ovaly i po Mnichovu ? nap?iklad v ?eskem Krumlov? nebo Moravske Chrastove . ^[35]

Incidenty 1. ? 31. ?ijna [ editovat | editovat zdroj ]

• 1. a 2. ?ijna, boje v ?eskem Krumlov? si na ?s. stran? vy?adaly i nasazeni tank? a obrn?neho vlaku. ^[89]
• 19. ?ijna, ?elechovice . Padli ?ty?i p?islu?nici Stra?e obrany statu. ^[90]
• 31. ?ijna, Bitva o Moravskou Chrastovou . Obec obsadilo n?kolik stovek sudeton?meckych povstalc? s cilem p?ipojit se k N?mecku. ?eskoslovenska armada nasledn? za cenu ?ty? padlych vojak? provedla usp??ny protiutok. ^[90]

Ztraty [ editovat | editovat zdroj ]

Historik Pavel ?ramek uvadi za m?sic za?i celkem 69 padlych p?islu?nik? ?eskoslovenskych ozbrojenych slo?ek v ?eskych zemich a v ?ijnu 26 mrtvych. ^[7] Podle sty?neho d?stojnika OKW provedl Freikorps do 1. ?ijna celkem 164 usp??nych a 75 neusp??nych akci za cenu 52 padlych, 65 zran?nych a 19 nezv?stnych, zatimco ?eskoslovenske ztraty m?ly ?init 110 mrtvych, 50 zran?nych a 2029 zajatych. ^[5] Profesor Ji?i Frajdl uvadi n?mecke ztraty kolem 200 mrtvych. ^[6]

Hodnoceni udalosti [ editovat | editovat zdroj ]

?	?Druha sv?tova valka za?ala v za?i 1938 bojem o ?eskoslovensko-n?mecke pohrani?i. Nejen proto, ?e z pravniho hlediska bylo ?eskoslovensko prvni zemi, ktera se s N?meckem dostala do vale?neho stavu. Na hranici s N?meckem tehdy plala skute?na valka se v?im, co k ni pat?i. S mrtvymi, vale?nymi zajatci, s plen?nim, po?ary, destrukcemi. Obranci ?eskoslovenska z roku 1938 se tak stali prvnimi hrdiny druhe sv?tove valky.“	“
? Emil Hru?ka [91]

Rovn?? Vaclav Motl p?ipomina za?atek druhe sv?tove valky 1. za?i 1939: ?Pro na?i zemi v?ak valka s N?meckem za?ala ji? o rok d?ive. Tato valka m?la sve ob?ti. Sve padle. A rozpoutala mohutnou uprchlickou vlnu, jakou novodoba Evropa p?edtim nepoznala.“ ^[92] Vladimir Bru?e?ak a Josef Macke uvad?ji, ?e st?ety Freikorpsu s oddily Stra?e obrany statu na A?sku a Chebsku prakticky p?ipominaly valku a podobn? tomu bylo i jinde v pohrani?i, by? misty s men?i bojovou intenzitou. ^[20] Vaclav Junek tyto udalosti hodnoti jako ?rychle, u?inn? a jednozna?n? vyhranou malou sudeton?meckou valku .“ ^[93] Pavel ?ramek rekapituluje boje v ?eskoslovenskem pohrani?i v letech 1938 a 1939 tak, ?e sice ?nedo?lo k ?velke“ valce, ale po ?adu m?sic? probihala valka ?mala“, nemen? urputna.“ ^[94]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• BRU?E?AK, Vladimir; MACKE, Josef. Morovy rok : kronika tragickeho roku 1938 na Sokolovsku a Karlovarsku - 1. dil - Sokolovsko . 1. vyd. Cheb: Sv?t k?idel, 2017. 455 s. ISBN   978-80-7573-021-3 .  
• BRU?E?AK, Vladimir; MACKE, Josef. Morovy rok : kronika tragickeho roku 1938 na Sokolovsku a Karlovarsku - 2. dil - Karlovarsko . 1. vyd. Cheb: Sv?t k?idel, 2017. 351 s. ISBN   978-80-7573-025-1 .  
• HEYDECKER, Joe J.; LEEB, Johannes. Norimbersky proces . 1. vyd. Praha: Euromedia Group ? Ikar, 2007. 736 s. ISBN   978-80-249-0940-0 .  
• HRU?KA, Emil. Boj o pohrani?i : Sudeton?mecky Freikorps v roce 1938 . Praha: Nakladatelstvi Epocha a Pra?ska vydavatelska spole?nost, 2013. 112 s. ISBN   978-80-7425-194-8 , ISBN   978-80-7250-668-2 .  
• JI?IK, Vaclav. Nedaleko od Norimberku . Cheb: Sv?t k?idel, 2000. 728 s. ISBN   80-85280-68-X .  
• JUNEK, Vaclav. Hitler p?ed branami : literarni dokument o povstani N?mc? v ?echach a na Morav? v roce 1938 a o cest? k n?mu . Velke P?ilepy: Olympia, 2013. 272 s. ISBN   978-80-7376-349-7 .  
• JUNEK, Vaclav. Male (velke) valky 20. stoleti a dal... . Praha: Petrkli?, 2016. 185 s. ISBN   978-80-7229-322-3 .  
• KURAL, Vaclav. ?e?i, N?mci a mnichovska k?i?ovatka . Praha: Karolinum, 2002. 198 s. ISBN   80-246-0360-8 .  
• MOTL, Stanislav. Valka p?ed valkou : krvavy podzim 1938 v ?echach a na Morav? . Praha: Rybka Publishers, 2015. 309 s. ISBN   978-80-87950-21-0 .  
• STRAKA, Karel. ?eskoslovenska armada, pili? obrany statu z let 1932-1939 . Praha: Ministerstvo obrany ?eske republiky ? AVIS, 2007. 158 s. ISBN   978-80-7278-376-2 .  
• SUCHANEK, Ji?i; BENE?, Jaroslav. Mobilizace ve fotografii : Armada a Stra? obrany statu v letech 1938?1939 . 1. vyd. Brno: Extra Publishing, 2018. 224 s. ISBN   978-80-7525-159-6 .  
• ?RAMEK, Pavel. Ve stinu Mnichova : z historie ?eskoslovenske armady 1932-1939 . Praha: Mlada fronta, 2008. 160 s. ISBN   978-80-204-1848-7 .  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Sudeton?mecka strana
• Sudeton?mecky Freikorps
• Stra? obrany statu
• N?mecka men?ina v ?esku

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Mobilisace 1938 ?eskoslovensko proti t?eti ?i?i o?ima dobovych sv?dk?
• Padli obranci z boj? o ?sl. pohrani?i 1938?1939 "Dob?e utajovana pohrani?ni valka"