Severo Ochoa
foto Irwin Gooen (NY University) 1958
Narozeni	24. za?i 1905 ??uarca
Umrti	1. listopadu 1993 (ve v?ku 88 let) Madrid , ?pan?lsko ?pan?lsko
Bydli?t?	?pan?lsko
Alma mater	Ust?edni univerzita v Madridu Univerzita Complutense v Madridu Leka?ska fakulta Newyorske univerzity Instituto San Isidoro
Povolani	leka? , vysoko?kolsky u?itel , biochemik a spisovatel
Zam?stnavatele	Newyorska univerzita Univerzita Heidelberg Severo Ochoa Molecular Biology Center Washingtonska univerzita Autonomni madridska univerzita
Ocen?ni	Cena Charlese Leopolda Mayera (1955) Nobelova cena za fyziologii nebo leka?stvi (1959) zahrani?ni ?len Kralovske spole?nosti (1965) honorary doctorate of the University of Granada (1967) honorary doctorate of the University of Oviedo (1967) … vice na Wikidatech
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Severo Ochoa de Albornoz ( 24. za?i 1905 Luarca, Asturie ? 1. listopadu 1993 Madrid ) byl ?pan?lsko - americky leka? a biochemik . Jeho vyzkum byl mnohostranny a Ochoa u?inil d?le?ite objevy v r?znych oblastech biochemie a molekularni biologie. Spolu s Arthurem Kornbergem ziskal roku 1959 Nobelovu cenu za fyziologii a medicinu za objev mechanismu biosyntezy RNA .

Ochoa hral d?le?itou roli p?i vytva?eni ?pan?lske spole?nosti pro biochemii, dnes nazyvane ?pan?lska spole?nost pro biochemii a molekularni biologii. V roce 1963 ji spolu s propagatorem a prvnim prezidentem teto spole?nosti biochemikem Albertem Solsem zalo?ili.

V roce 1971 bylo v Madridu vytvo?eno Centrum molekularni biologie Severo Ochoa, nebo? ?pan?lsko cht?lo obnovit sve vysoke u?eni a vyu?ilo v?hlasu sveho nositele Nobelovy ceny .

Jeho ?ivot byl zfilmovan v roce 2001 ve ?pan?lske miniserii Severo Ochoa - Dobyti Nobelovy ceny.

Studia a kariera [ editovat | editovat zdroj ]

• Ochoa se narodil 24. za?i 1905 v Luarca v Asturii. Jeho rodi?i byli pravnik Severo Manuel Ochoa a Carmen de Albornoz (sestra politika a pozd?ji prezidenta ?pan?lske exilove vlady Alvaro de Albornoz). Po smrti sveho otce v roce 1912 se s matkou p?est?hovali do Malagy , kde dokon?il zakladni studia a st?edni ?kolu.

• 

  Brzy se za?al zajimat o biologii a rozhodl se pro studium mediciny na univerzit? v Madridu . Ji? b?hem studia se za?al zabyvat vyzkumem . Jeho profesor navrhl jemu a dal?imu studentovi Josemu Valdecasasovi, aby pracovali na metod? izolace kreatininu p?itomneho v mo?i . Oba studenti vyvinuli metodu m??eni maleho mno?stvi svaloveho kreatininu. O sve metod? napsali v?decky ?lanek do ?asopisu Journal of Biological Chemistry , ktery byl p?ijat velmi kladn?.
• V roce 1928 Ochoa dokon?il studium mediciny a v roce 1929 dostal pozvani do laborato?e Otto Fritz Meyerhof na Kaiser Wilhelm Institute of Biology (nyni Max Planck Institute ) v Berlin? . V te dob? byl ustav kolebkou biochemie, kde pracovali v?dci jako Otto Heinrich Warburg , Carl Neuberg, Einar Lundsgaard a Fritz Lipmann a Otto Fritz Meyerhof , ktery obdr?el Nobelovu cenu za medicinu v roce 1922. Ochoa zde stravil rok.
• Postgradualni studium pak zahajil v Londyn? na London National Institute for Medical Research. Zde se za?al zajimat o enzymy .
• V roce 1930 se vratil do Madridu , aby dokon?il svou doktorskou praci, kterou obhajil ve stejnem roce.
• V roce 1931 byl jmenovan odbornym asistentem Juana Negrina a o?enil se s Carmen Garcia Cobian.
• V tem?e roce odcestoval op?t do Londyna na London National Institute for Medical Research, kde pracoval s Henrym Daleem na studiu vitaminu B1 , enzymu glyoxalasy. Tyto vyzkumy byly za?atkem jeho zajmu o enzymy a jeho objevy nasledn? znamenaly revoluci ve studiu intermediarniho metabolismu .
• Roku 1933 se vratil do Madridu , ale brzy vypukla ?pan?lska ob?anska valka . Ochoa proto ?pan?lsko opustil a p?es zastavku v N?mecku zami?il do Spojenych stat? americkych na New York University , kde se v?noval chemicke synteze RNA .
• V roce 1956 ziskal americke ob?anstvi.
• V roce 1959 ziskal Nobelovu cenu za fyziologii a medicinu za objev mechanismu biosyntezy RNA spolu s Arthurem Kornbergem .
• Na zav?r ?ivota se vratil do ?pan?lska , kde roku 1993 zem?el v Madridu .

N?mecko a Spojene staty [ editovat | editovat zdroj ]

• V za?i 1936 man?ele Ochoovi ode?li z vale?neho ?pan?lska do N?mecka . Ochoa pracoval v Meyerhofov? laborato?i, ktera v te dob? byla jednim z nejd?le?it?j?ich biochemickych za?izeni na sv?t?. Zam??ovala se na vyzkum proces?, jako je glykolyza a fermentace . Laborato? ?istila a charakterizovala enzymy zapojene do svalove ?innosti nebo do fermentace kvasinek . Ochoa zde pracoval a? do roku 1938.
• V roce 1938 se Ochoa s man?elkou p?est?hovali do Spojenych stat?.
• V roce 1941 ziskal praci na Washingtonske univerzit? v St. Louis .
• V roce 1945 za?al pracovat na New York University . V?noval se vyzkumu farmakologie a biochemie .
• V roce 1951 dostal Bewbergovu medaili za vyzkum ve farmakologii a biochemiei.
• V roce 1954 pokra?oval ve sve praci na oxida?ni fosforylaci a objevil enzym polynukleotidfosforylazu, ktery byl schopny syntetizovat RNA in vitro z ribonukleosidodifosfat?.

• 

  V roce 1955 publikoval v ?asopise Journal of the American Chemical Society spolu s francouzsko-ruskou biochemi?kou Marianne Grunberg-Manago ?lanek o izolaci enzymu z kolibacilu, ktery katalyzuje syntezu RNA . Objevitele nazvali enzym polyribonukleonukleotidova nukleotidyltransferaza (nyni PNPaza). Tento objev vedl k p?iprav? syntetickych polynukleotid? r?zneho zakladniho slo?eni, s nimi? skupina Ochoa (paraleln? se skupinou Marshalla Nirenberga ) dosp?la k rozlu?t?ni genetickeho kodu .
• V roce 1956 ?ak Ochoa Ameri?an Arthur Kornberg dokazal syntezu DNA prost?ednictvim polymerazy . Oba za to v roce 1959 ziskali Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicinu.
• Od roku 1964 se Ochoa v?noval hlavn? vyzkumu replika?nich mechanism? vir? , ktere maji RNA jako geneticky material a popisoval zakladni faze tohoto procesu. Zkoumal take mechanismy syntezy protein? , se zvla?tnim d?razem na inicia?ni proces (u prokaryotickych i eukaryotickych organism?), p?i?em? byl pr?kopnikem v objevu inicia?nich faktor? translace .
• V roce 1974 se p?esunul jako vyznamny vyzkumny pracovnik do Roche Institute for Molecular Biology v New Jersey.
• V roce 1975 ode?el z Newyorske univerzity.

?pan?lsko a umrti [ editovat | editovat zdroj ]

• Od roku 1977 ?asto pobyval v po n?m pojmenovanem ustavu Severo Ochoa Molecular Biology Center v Madridu, spole?nem centru Vy??i rady pro v?decky vyzkum a Autonomni univerzity v Madridu.
• V roce 1985 se definitivn? vratil do ?pan?lska a dale pokra?oval ve sve praci.
• V roce 1986 ve v?ku jednaosmdesati let publikoval svou posledni v?deckou praci.
• V roce 1987 nastoupil do Kralovske narodni leka?ske akademie ?pan?lska a byl jmenovan prezidentem Nadace Jimeneze Diaze.
• V roce 1993 1. listopadu zem?el a byl poh?ben na h?bitov? ve svem rodnem m?st? Luarca vedle sve ?eny Carmen.
• Ve sve zav?ti zalo?il Nadaci Carmen a Severo Ochoa.

Vyzkum [ editovat | editovat zdroj ]

V?decky p?inos Severo Ochoa byl u?in?n p?edev?im v t?chto oblastech:

• Objevil dva enzymy citratsyntetazu a pyruvatdehydrogenazu pomoci vyzkumu metabolicke enzymologie. Tyto dva enzymy umo?nily dokon?it popis Krebsova cyklus , ktery p?edstavuje zakladni biologicky proces v metabolismu ?ivych organism? .
• Studoval take fotosyntezu a metabolismus mastnych kyselin .

• Objevil enzym polynukleotid-fosforylazu a popsal syntezu RNA . Tento objev mu spolu s jeho ?akem Arthurem Kornbergem vynesl v roce 1959 Nobelovu cenu za medicinu.

• Jeho objevy vedly k de?ifrovani genetickeho kodu , intracelularni biosyntezy protein? a zakladnich aspekt? biologie vir? .

Ocen?ni [ editovat | editovat zdroj ]

• Neubergova medaile za biochemii (1951)
• Nobelova cena za fyziologii a medicinu (1959)
• Medaile Societe de Chimie Biologique (1959)
• Medaile University of New York roku (1959)
• ?estny doktorat univerzity v Granad? (1967)
• ?estny doktorat univerzity v Oviedu (1967)
• Jimenez Diaz Memorial Lesson Award, kterou od te doby ka?doro?n? ud?luje nadace Conchita Rabago de Jimenez Diaz. (1969)
• Narodni medaile za v?du USA roku 1979
• ?estny profesor na Universidad Nacional Mayor de San Marcos v Lim?
• ?estny doktorat Universidad Iberoamericana (UNIBE) Dominikanske republiky (1988)
• ?estny doktorat Univerzity v Baskicku (1988)
• ?estny doktorat univerzity v Cordob? (1990)
• Ocen?ni od univerzit: Louis ( Washington University ), Glasgow , Oxford , Salamanca , Brazilie , Wesleyan University a Oviedo .
• ?len n?kolika vyzkumnych spole?nosti v USA, N?mecku, Japonsku , Argentin? , Uruguay a Chile
• Prezident Mezinarodni unie pro biochemii.

Pamatniky [ editovat | editovat zdroj ]

• Pamatnik Severo Ochoa, Severo Ochoa Molecular Biology Center (CBMSO)

• ?pan?lska po?ta vydala pam?tni znamky u p?ile?itosti jeho smrti v roce 1994 a na jeho pamatku v roce 2003.
• V roce 2011 vydava americka po?tovni slu?ba znamku na jeho po?est.
• Ulice s jeho jmenem v n?kolika obcich, jako je Gijon, Oviedo, Leganes, Mostoles, Getafe, Parla, Rivas-Vaciamadrid ...
• ?kola v Getafe s jeho jmenem otev?ena v roce 1976.
• Nemocnice v Leganes s jeho jmenem otev?ena v roce 1987.
• V Leganes byla v roce 2003 slavnostn? otev?ena stanice ji?niho metra Severo Ochoa.
• Socha Severo Ochoa v zahradach Leka?ske fakulty UCM
• Centrum molekularni biologie Severo Ochoa (CBMSO)
• Aulario Severo Ochoa, Univerzita v Malaze
• ?pan?lsky institut Severo Ochoa v Tangeru

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• DNA
• RNA
• Enzymy
• Virus

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Severo Ochoa na anglicke Wikipedii.

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Severo Ochoa na ?pan?lske Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Severo Ochoa na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Severo Ochoa
• Profil na strankach Nobelovy ceny