Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

---

Konkretni problemy: chyb?jici odkazy, neencyklopedicky styl, n?ktera tvrzeni pochybna

Samuraj ( 侍, さむらい , Samurai ) byl d?di?ny vojensky ?lechticky titul ^{[1] [2] [3]} , rovn?? byl st?edov?kym japonskym bojovnikem, znamy p?edev?im svou oddanosti.

Samurajove byli bojovnici slou?ici cisa?i nebo svemu panu. K samuraj?m pat?ilo necelych 10 % obyvatel Japonska. Spole?enska t?ida samuraj? existovala od 12. stoleti a zanikla v obdobi reforem Meid?i na konci 19. stoleti.

Samurajove se ?idili moralnim kodexem bu?ido ( 武士道 , Cesta vale?nika ), ktery se objevil v obdobi val?icich stat? a m?l vliv i na japonskou cisa?skou armadu b?hem druhe sv?tove valky. Nejv?t?i hanbou pro samuraje bylo upadnout do zajeti a mezi samurajsky zvyk pat?ilo u?ezavani a sbirani hlav padlych nep?atel, ktere slou?ily jako ukazka samurajovy udatnosti v boji.

Samostatnou v?tvi Samuraj? jsou roninove , co? jsou samurajove, kte?i p?i?li o sveho pana, anebo ztratili jeho p?ize? (nap?iklad poru?enim kodexu bu?ido).

Z bojoveho um?ni samuraj? dodnes p?etrvalo mnoho ?kol t?chto um?ni, nap?. kend?ucu ?i jeho sportovni varianta kendo ( ?道 ), d?ud?ucu ( 柔術 ), kjudo ( 弓道 ) aj.

Samurajove ovladali take ?ajovy ob?ad ( 茶の湯 , ?anoju ), uspo?adani kv?tin ikebana ?i skladani basni.

Filmovy hold slo?il samuraj?m japonsky re?iser Akira Kurosawa , a to p?edev?im svym nejslavn?j?im filmem Sedm samuraj? . Dal?im znamym snimkem o samurajich je film Edwarda Zwicka Posledni samuraj z roku 2003 s Tomem Cruisem v hlavni roli.

P?vod slova samuraj [ editovat | editovat zdroj ]

B?hem osmeho stoleti byli v Japonsku ozna?ovali statni u?ednici, kte?i zaji??ovali chod provincii. Postupn? tento nazev ziskal v?rni vale?nici. Mezi dvanactym a t?inactym stoletim vznikla samurajska t?ida. ^[4]

Po roce 1869 byli p?islu?nici buke (武家) (t?idy vale?nik? - mononofu (武士) nebo wasarau ) ozna?eni jako ?d?iv?j?i p?islu?nici armady“. Ve sv?t? se v?ak v?il japonsky (kun'jomi) termin pro vazala - samurahi neboli samurai (士, 侍).

Jina teorie ?ika, ?e p?vod slova souvisi s ozna?ovanim v?dc? ozbrojenych klan? ze Severu. V upravene form? ( go?ozamura ) byli ozna?ovani te? bojovnici aristokratickych klan? p?ipojenych k cisa?skemu dvoru v obdobi Muroma?i . Pote do?lo k fonetickemu zkraceni ( samuraj ) a vyznamovemu roz?i?eni na celou t?idu vale?nik? (od nejni??ich po ty, kte?i m?li pravo jezdit na koni) s mo?nosti nosit dai?o (大小, kratky a dlouhy me?).

Vyznam slova samuraj lze vylo?it jako ?ten, jen? slou?i“.

Samurajska ?est [ editovat | editovat zdroj ]

Pro samuraje byla v?dy nejd?le?it?j?i ?est . Nap?iklad v boji nebylo pro samuraje nejhor?i zem?it, ale padnout do zajeti. Takovy samuraj v?dy rad?i po?adal v?znitele, aby si mohl vzit ?ivot a provest tradi?ni seppuku ( 切腹 ; znam?j?i je nekorektni ozna?eni harakiri).

Samurajove m?li pravo kiri-sute gomen , znamenajici pravo beztrestn? zabit me?em kohokoliv z ni??i socialni vrstvy tj. ze skupiny rolnik?, ?emeslnik? a obchodnik?, pokud tento ?lov?k samuraje n?jakym zp?sobem urazil.

Seppuku [ editovat | editovat zdroj ]

Rozparani si b?icha je tak neuv??itelny zp?sob, jak spachat sebevra?du , ?e je to pravd?podobn? ten nejznam?j?i element samurajskych myt?. Na zapad? je tento zp?sob znamy jako hara-kiri (ve skute?nosti je tento vyraz vulgarni a sami samurajove by ho pravd?podobn? nikdy nepou?ili). Prvni vyznamn?j?i akty byly vykonany ve 12. stoleti. P?vodni motivy pro tento zp?sob smrti pravd?podobn? mohly byt ?ist? prakticke. Setnuti hlavy sob? samemu je t??ke, a jeliko? za sidlo du?e bylo pova?ovano b?icho (?aludek), bylo rozparani b?icha nejjednodu??i a nejp?imo?a?ej?i (pokud ne nejrychlej?i) zp?sob smrti. Vykonat seppuku vy?adovalo vyjime?nou davku odvahy a po ?ase se stalo samurajskym privilegiem. Oby?ejni lide obvykle ukon?ovali ?ivot utopenim se nebo ob??enim se, ?eny samuraj? si ve v?t?in? p?ipad? pro?ezavaly hrdla; jenom samurajove mohli spachat seppuku. Byt oby?ejn? popraven znamenalo pro samuraje velkou pohanu.

V obdobi Edo se seppuku stala ritualem s pevn? stanovenym postupem:
Nejprve byla p?ipravena roho? tatami, na ni? se umistil velky bily pol?ta?. Sv?dkove ritualu se diskretn? postavili k jedne stran?. Samuraj, ?asto od?ny do bileho kimona , poklekl na pol?ta? ve formalnim stylu, na patach. Za nim a nalevo kle?el jeho kai?akunin , ?asto blizky p?itel, i kdy? jeho povinnost v tomto ritualu nebyla velmi popularni. Jeho ukolem bylo ochranit sebevra?edneho samuraje p?ed utrpenim velke miry bolesti a to tak, ?e mu usekl hlavu pote, co si samuraj roz?izl b?icho. P?ed samurajem le?ela na lakovanem podnose krat?i katana wakiza?i (spole?nik). Kdy? se samuraj citil p?ipraveny, rozvazal si kimono a odhalil b?icho. Jednou rukou zvedl n?? a druhou rukou z n?j s?al pochvu, kterou odlo?il stranou. Kdy? se takto p?ipravil, roz?izl si b?icho z leve strany na pravou. ?epel pote v ran? obratil o 90 stup??. Mnoho samuraj? ale nemuselo vytrp?t tuto neuv??itelnou agonii, jeliko? kai?akunin splnil sv?j ukol p?i prvnim naznaku samurajovy bolesti. Pln? dokon?eny ?ez byl znamy jako d?umond?i a jeho vykonani bylo pova?ovano za velmi p?sobiv? vykonanou seppuku.

Je nezbytne ?ici, ?e psychicky stav samuraje byl p?ed spachanim seppuku velmi d?le?ity. Zname n?kolik p?ib?h? o samurajich, kte?i ztratili vyrovnanost a v n?kterych p?ipadech pak byli p?imo donuceni seppuku vykonat. Koneckonc?, samurajove byli take jen lide, a mo?na ?e jen diky celo?ivotni p?iprav? mohli seppuku ?elit s p?edstiranou chladnokrevnosti.

Mezi d?vody pro spachani seppuku mohlo pat?it nap?iklad:

• D?un?i ( 殉死 ): nasledoval po smrti samurajova pana. Samuraj, ktery ztratil pana, se nazyval ronin ( 浪人 ). V obdobi Edo byly sebevra?dy ronin? zakazane, jeliko? to bylo pova?ovano za nehospodarne, ale i p?es zakaz k nim dochazelo. Kdy? roku 1636 zem?el daimjo Masamune Date , patnact jeho samuraj? spachalo seppuku.
• Kan?i ( 諫死 ): sebevra?da z protestu. Samuraj se v tomto p?ipad? zabil aby p?esv?d?il sveho pana o n??em, kdy? jine formy p?esv?d?ovani neusp?ly.
• Sokocu-?i ( 粗忽死 ): p?i teto form? se samuraj zabil jako od?kodn?ni za provin?ni, ktere spachal.

A? mnoho samuraj? zem?elo timto zp?sobem, mnoho jich take zem?elo p?irozenou smrti.

Oble?eni samuraj? [ editovat | editovat zdroj ]

Pochopiteln? zakladnim od?vnim prvkem samurajskeho ka?dodenniho ?atniku bylo kimono . T???i kimona se nosila v zim?, v let? se pou?ivala slab?i (nap?. z jemneho hedvabi ). Den, kdy se zimni kimona m?nila za letni, byl tradi?n? prvni den ?tvrteho m?sice (pro nas pravd?podobn? prvni tyden v kv?tnu). Samurajske kimono bylo v?t?inou vyrobeno z hedvabi, materialu, ktery byl pova?ovan za nad?azen?j?i bavln? ?i konopi, nejen kv?li vzhledu a jemnosti, ale take kv?li relativn? ni??i teplot? v horkem japonskem letu. P?irozen? kvalita kimona velmi zale?ela na postaveni a p?ijmech samuraje. Nepou?ivaly se vyrazn? za?ive barvy ?i exoticke motivy, je? byly znamkou neskromnosti a je?itnosti. Samurajske man?elky nosily vrstvy kimona a barvy podle postaveni a nebo moci sveho man?ela. Samurajske d?ti byly oblekane okazale a usedlej?i styl oblekani byl znamkou, ?e se dit? bli?i k v?ku, kdy bude pova?ovano za dosp?le. Star?i samurajove tihli spi?e k odstin?m ?ede nebo hn?de, jako symbol jejich d?stojneho v?ku. N?kte?i samurajove take nosili pono?ky zvane tabi ( 足袋 ), ktere m?ly bilou barvu a byly uzp?sobeny ro?nimu obdobi, ve kterem byly no?eny. Obuv se skladala ze slam?nych sandal? ( 草鞋 , warad?i ) a d?evak? ( 下? , geta ). D?evaky byly spojovany s ni??imi spole?enskymi vrstvami (nap?. gej?y ?i herci kabuki ( 歌舞伎 ) byli ?asto zobrazovani s d?evaky), ale i p?esto je samurajove ?as od ?asu pou?ivali te?. Pou?ivaly se take boty z medv?di k??e, p?edev?im s brn?nim, ale od 16. stoleti byly pova?ovany za archaicke.

Samuraj byl cvi?eny pou?ivat mnoho zbrani jako kopi ( 槍 , jari ), luky ( 弓 , jumi ), halapartny ( なぎなた , naginata ). Nicmen?, jejich nejslavn?j?i zbra? byl dlouhy me? nazvany katana. Katana spole?n? s kratkym me?em wakiza?i, tvo?ili odznak samurajskeho stavu. B?hem doby miru, nosil katanu ( 刀, かたな ) a wakiza?i ( 脇差 ). Ve valce, nesl dlouhy me?, ta?i ( 太刀 ) a tanto ( 短刀 ).

Vlasy byly d?le?itou ?asti samurajova vzhledu. Tradi?nim u?esem (skoro tisic let) byl uzel. Tem?? ka?dy, s vyjimkou buddhistickych kn??i, nosil uzel. Je mo?ne, ?e tato moda pochazela z ?iny, kde se uzly nosily ve starov?ku. Styl? uzl? je velke mno?stvi. P?ed obdobim Edo byly velmi popularni i kniry a bradky, ktere ale prav? v obdobi Edo padly v nemilost, a od te doby jsou u Japonc? z?idkakdy k vid?ni. ^[5]

Filmy o samurajich [ editovat | editovat zdroj ]

• The NOIR.
• T?i zlo?inci ve skryte pevnosti (?し砦の三?人, Kaku?i-toride no san'akunin)
• Sedm samuraj? (七人の侍, ?i?inin no samurai)
• Odva?ni mu?ove (椿三十?, Cubaki Sand?uro)
• T?lesna stra? (用心棒, Jod?inbo)
• Posledni samuraj
• 47 ronin? (四十七人の刺客, ?id?u?i?inin no ?ikaku 1994; Ako rod?i, 赤?浪士)
• Seppuku
• 13 Samuraj?
• Krvavy tr?n (蜘蛛?城, Kumonosud?o)
• Kundo: ?as pomsty

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• Tajemstvi samuraj? ; autor: Oscar Ratti , Adele Westbrook ; p?eklad: Ludvik Gabesam ; vydavatel: nakladatelstvi FIGHTERS PUBLICATION ; rok vydani: 2005
  ISBN   80-903079-7-3
• KODET, Roman , Valky samuraj?. Konflikty stareho Japonska 1156-1877 , Praha 2015.
• KODET, Roman , P?ib?h samuraj?, Praha 2018.

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Obdobi Sengoku
• Bitva u Sekigahary
• Imd?inska valka
• Valka Onin
• Valka Bo?in
• Pomsta 47 ronin?

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu samuraj na Wikimedia Commons
• Samuraj