Otto ?ling

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Otto ?ling
Poslanec Prozatimniho NS
Ve funkci:
1945  ?  1946
Poslanec Ustavodarneho NS
Ve funkci:
1946  ?  1948
Poslanec Narodniho shroma?d?ni ?SR
Ve funkci:
1948  ?  1950
Stranicka p?islu?nost
?lenstvi KS?

Narozeni 24. srpna 1912
Nova Cerekev
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti 3. prosince 1952 (ve v?ku 40 let)
Praha , v?znice Pankrac
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
P?i?ina umrti ob??eni
Cho? Marian ?lingova
Profese politik , redaktor a funkciona?
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Otto ?ling , take Ota ?ling, vlastnim jmenem Otto Schling [1] ( 24. srpna 1912 Nova Cerekev ? 3. prosince 1952 v?znice Pankrac , Praha [2] ) byl ?esky a ?eskoslovensky politik, povale?ny vysoky funkciona? Komunisticke strany ?eskoslovenska v Brn? a poslanec Prozatimniho a Ustavodarneho Narodniho shroma?d?ni a Narodniho shroma?d?ni ?SR . V 50. letech 20. stoleti ob?? politickych proces?.

Biografie [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v Nove Cerekvi jako t?eti dit? v ?idovske rodin? podnikatele Emila ?linga. [3] Vystudoval n?meckojazy?ne gymnazium v Teplicich , kde ?il v d?tstvi. Nav?t?voval Leka?skou fakultu University Karlovy v Praze , ale ?kolu nedokon?il, proto?e ve 30. letech ode?el jako dobrovolnik bojovat v ?adach Interbrigad do ?pan?lske ob?anske valky . Zde p?sobil jako vojensky leka?. Za druhe sv?tove valky p?sobil v exilu v Londyn? , kde mimo jine prosadil zavedeni Mezinarodniho dne studentstva 17. listopadu, na pamatku udalosti ze 17. listopadu 1939 v Protektoratu . V exilu zastaval post tajemnika hnuti Mlade ?eskoslovensko . [4]

Po valce se podilel na politickem ?ivot? v Brn? i na celostatni urovni. V letech 1945?1949 byl krajskym politickym tajemnikem Krajskeho vyboru KS?, v letech 1949?1950 dokonce vedoucim krajskym tajemnikem KV KS? a v letech 1945?1950 byl i ?lenem Ust?edniho vyboru Komunisticke strany ?eskoslovenska . Do UV KS? byl kooptovan 29. listopadu 1945 a nasledn? ve funkci potvrzen na VIII. sjezdu KS? a IX. sjezdu KS? . Jeho aktivita p?ed parlamentnimi volbami v roce 1946 ov?em byla kritizovana (KS? ve volbach v Brn? zaostala za o?ekavanim i celorepublikovymi ?isly). Reputaci strany u?kodil postup zvoleny ?lingem v souvislosti s aferou okolo majora Vladimira ?offra (na zakaz ?offrovy vysoko?kolske p?edna?ky v unoru 1946 iniciovany komunisty reagovali studenti demonstracemi, nasledn? do?lo k protidemonstracim komunistickych d?lnik? v?etn? fyzickeho napadani student?). ?ling se anga?oval i v udalostech okolo unoroveho p?evratu v roce 1948 , kdy p?sobil jako p?edseda krajskeho Ak?niho vyboru Narodni fronty . Dobovymi pozorovateli byl popisovan jako temperamentni, ambiciozni, panova?ny, neustupny, ale zarove? disciplinovany, precizni a schopny organizator. Zasadil se o z?izeni Pionyrskeho domu v Brn?- Lu?ankach . V roce 1949 byl iniciatorem akce Mlade? vede Brno , kdy mladi politi?ti aktiviste na t?i dny p?evzali ?izeni m?sta, aby tak ukazali nad?eni mlade?e pro politiku KS?. [4] [5] [6]

V letech 1945 ? 1946 byl poslancem Prozatimniho Narodniho shroma?d?ni za KS?. [7] V parlamentu setrval a? do parlamentnich voleb v roce 1946 , pak se stal poslancem Ustavodarneho Narodniho shroma?d?ni za KS? [8] a po volbach do Narodniho shroma?d?ni roku 1948 se stal za KS? poslancem Narodniho shroma?d?ni ve volebnim kraji Brno. Na poslaneckem postu setrval jen do ?ijna 1950 , kdy rezignoval. Misto n?j nastoupil jako nahradnik Josef Pale?ek . [9]

Jeho kariera skon?ila v roce 1950 . V listopadu 1950 byl vylou?en z UV KS? (vylou?eni UV KS? potvrdil v unoru 1951 ). Byl toti? jednim z ob?alovanych v procesu se Slanskym . Byl odsouzen k smrti a popraven na Pankraci. V roce 1963 se posmrtn? do?kal rehabilitace. [4] [5] [10]

V listopadu 1941 se o?enil s Marianou Wilbrahamovou [11] (5. 3. 1913 Novy Zeland ? 22. 6. 2010 Londyn). Britska man?elka byla po zat?eni sveho man?ela dva roky ve vazb?, a? po dvou letech vid?la sve syny, kte?i byli mezitim v d?tskem domov?. Po propu?t?ni se musela p?est?hovat do severovychodnich ?ech, kde pobyvala a? do roku 1956. Z ?eskoslovenska definitivn? ode?la v roce 1970. Napsala knihu o svem v?zn?ni Truth Will Prevail (Pravda zvit?zi). Jeji syn Jan byl v ?eskoslovensku zat?en a vyho?t?n do Britanie v roce 1972, syn Karel podepsal Chartu 77 a emigroval do Britanie v roce 1984. [12]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. KOSATIK, Pavel. Tigrid, poprve : pr?vodce osudem inteligentniho mu?e ve dvacatem stoleti . 1. vyd. Praha: [s.n.] ISBN   978-80-204-2026-8 . S. 53, 133, 345.  
  2. Otto ?ling [online]. Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky [cit. 2012-01-05]. Dostupne online .  
  3. ?idovska matrika Pelh?imov, matrika narozenych 1895-1939, strana 41, ?adek 50, dostupne online Archivovano 2. 4. 2015 na Wayback Machine ..
  4. a b c Otto ?ling [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2012-01-05]. Dostupne online .  
  5. a b P?ehled funkciona?? ust?ednich organ? KS? 1945 - 1989 [online]. cibulka.net [cit. 2012-01-05]. Dostupne online .  
  6. kol. aut.: Politicke strany, 1938-2004 . Brno: Dopln?k, 2005. ISBN   80-7239-179-8 . S. 1140.  
  7. jmenny rejst?ik [online]. Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky [cit. 2012-01-05]. Dostupne online .  
  8. jmenny rejst?ik [online]. Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky [cit. 2012-01-05]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2007-07-04.  
  9. jmenny rejst?ik [online]. Poslanecka sn?movna Parlamentu ?eske republiky [cit. 2012-01-05]. Dostupne online .  
  10. kol. aut.: Politicke strany, 1938-2004 . Brno: Dopln?k, 2005. ISBN   80-7239-179-8 . S. 1245.  
  11. https://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1204/116-121.pdf Karel ?ling: Otto ?ling ? p?ib?h jednoho komunisty
  12. http://denikreferendum.cz/clanek/4906-zemrela-zena-otty-slinga-popraveneho-v-procesu-se-slanskym Zem?ela ?ena Otty ?linga, popraveneho v procesu se Slanskym

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • Proces s vedenim protistatniho spikleneckeho centra v ?ele s Rudolfem Slanskym . Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1953. 547 s. Dostupne online .  
  • ?LINGOVA, Marian. Truth Will Prevail . London: Merlin Press, 1968.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]