Ludwig Thoma

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ludwig Thoma
Ludwig Thoma na obraze Karla Klimsche z roku 1909
Ludwig Thoma na obraze Karla Klimsche z roku 1909
Narozeni 21. leden 1867
Oberammergau
Bavorske kralovstvi
Umrti 26. srpna 1921 (ve v?ku 54 let)
Rottach, Tegernsee
Vymarska republika
P?i?ina umrti rakovina ?aludku
Misto poh?beni Rottach-Egern
Pseudonym Peter Schlemil
Povolani advokat, novina?, spisovatel
Vyznamna dila Uli?nikovy zapisky
Dopisy poslance bavorskeho zemskeho sn?mu
Politicka p?islu?nost N?mecka vlastenecka strana
Logo Wikimedia Commons multimedialni obsah na  Commons
Logo Wikizdrojů p?vodni texty na  Wikizdrojich
Plne texty d?l na  Projektu Gutenberg
Seznam d?l Soubornem katalogu ?R
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .
Hrob Ludwiga Thomy v bavorskem Egernu (mistni ?asti Rottach-Egern)

Ludwig Thoma ( 21. leden 1867 Oberammergau ? 26. srpen 1921 Rottach , Tegernsee ) byl bavorsky basnik , spisovatel , novina? a dramatik , ktery byl popularni v prvni ?tvrtin? 20. stoleti pro sve satiricke prace , psane ?asto v bavorskem na?e?i (Bairisch).

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se v rodin? nadlesniho Maxe Thomy a jeho ?eny Kathariny. Otec zem?el v roce 1874, kdy? bylo Ludwigovi 7 let, a matka z?stala sama se sedmi d?tmi (Ludwig m?l je?t? dva bratry a ?ty?i sestry). Po absolvovani humanistickeho gymnazia v Landstuhl v roce 1886 za?al studovat lesnictvi v  Aschaffenburgu (Forstliche Hochschule Aschaffenburg). Proto?e neusp?l u zkou?ky z matematiky, p?e?el po dvou semestrech na prava, ktera studoval v  Mnichov? a v  Erlangenu .

Po studiich pracoval nejprve jako pravni praktikant u soudu v  Traunsteinu . Zde se seznamil s b??nou soudni praxi tehdej?iho Bavorska. V roce 1894 kratce p?sobil v Mnichov?, kde take za?al psat do novin zpravy o procesech, ktere vedli advokati Lowenfeld a Bernstein. Take se zde seznamil s bohatym politickym a kulturnim ?ivotem.

Po smrti matky v roce 1894 si zalo?il advokatni kancela? v m?ste?ku Dachau nedaleko Mnichova. Odtud pochazi jeho detailni znalost venkovskych typ?. V roce 1897 p?esidlil do Mnichova. Ve stejnem roce vydal i svou prvni knihu povidek Agricola .

V Mnichov? se seznamil mimo jine s Albertem Langenem , vydavatelem ?asopisu Simplicissimus , do ktereho za?al p?ispivat satirickymi ?lanky pod pseudonymem Peter Schlemil . Po ?ase p?edal svou advokatni kancela? nastupc?m a v?noval se pouze spisovatelske a redak?ni praci. V roce 1899 se stal redaktorem Simplicissima . Za sve ?lanky a ver?e, ve kterych zesm???oval cirkev, statni aparat i me??acke prost?edi, byl n?kolikrat pokutovan a v roce 1906 dokonce uv?zn?n za ura?ku mravnostniho spolku v mnichovske v?znici Stadelheim.

Podnikl cesty do Berlina a do Pa?i?e . Dale do  Italie a severni Afriky.

V roce 1906 zalo?ili Hermann Hesse , Albert Langen a Ludwig Thoma ?asopis B?ezen (Marz).

V roce 1907 se o?enil s tehdy p?tadvacetiletou tane?nici Mariettou di Rigardo, toto man?elstvi ale nebylo ??astne a v roce 1911 skon?ilo rozvodem.

V roce 1908 se Thoma nast?hoval do sveho noveho domu v Rottachu u Tegernsee.

B?hem prvni sv?tove valky pracoval v pomocnych vale?nych sborech jako o?et?ovatel ran?nych. V zav?ru ?ivota psal propagandisticke nacionalisticke politicke ?lanky.

Spisy [ editovat | editovat zdroj ]

Basn? [ editovat | editovat zdroj ]

  • Grobheiten (Hrubosti, 1901)
  • Neue Grobheiten (Nove hrubosti, 1902)
  • Moritaten (Moritaty, 1908)
  • Kirchweith (Pou?, 1912)
  • Munchener Karneval (Mnichovsky karneval, 1912)

Povidky [ editovat | editovat zdroj ]

  • Agricola (1897)
  • Assessor Karlchen (P?isedici Karli?ek, 1901)
  • Hochzeit (Svatba, 1902)
  • Lausbubengeschichten (Uli?nikovy zapisky, 1905)
  • Tante Frieda (Teta Fany, 1907)
  • Kleinstadtgeschichten (Malom?stske historky, 1907)
  • Briefwechsel eines bayrischen Landtagsabgeordneten (Dopisy poslance bavorskeho zemskeho sn?mu, 1909)
  • Munchner im Himmel (Mnichovak v nebi, 1911)
  • Jozef Filsers Briefwexel (Korespondence Jozefa Filsera, 1912)
  • Nachbarsleute (Sousede, 1913)
  • Das Kalbchen (Telatko, 1916)
  • Heilige Nacht (Svata noc, 1917)

Divadelni hry [ editovat | editovat zdroj ]

  • Die Witwen (Vdovy, 1899) ? veselohra, prvni ? neusp??ny - dramaticky pokus
  • Medaille (Medaile, 1901)
  • Die Lokalbahn (Lokalka, 1901)
  • Moral (Moralka, 1909)
  • Erster Klasse (Prvni t?ida, 1910)
  • Lottchens Geburtstag (Lotyn?iny narozeniny, 1911)
  • Magdalena (1912)
  • Die Sippe (P?ibuzenstvo, 1913)
  • Das Sauglingsheim (Domov kojenc?, 1913)

Romany [ editovat | editovat zdroj ]

  • Andreas Vost (1906)
  • Der Wittiber (1911)
  • Munchnerinnen (Mnichovanky, 1919)

Memoary [ editovat | editovat zdroj ]

  • Erinnerungen (Vzpominky, 1919)
  • Leute, die ich kannte (Lide, ktere jsem znal, 1923)
  • Stadelheimer Tagebuch (Denik ze Stadelheimu [p 1] , 1923)

?esky vy?lo [ editovat | editovat zdroj ]

  • Lokalka : veselohra o 3 jednanich (Die Lokalbahn), p?eklad: Bo?ivoj Prusik, Praha : ?olc a ?ima?ek, 1910
  • Uli?nikovy zapisky (Lausbubengeschichten), Hradec Kralove : Bohdan Melichar, 1916
  • Teta Fany : veselohra o 1 jednani , p?eklad a uprava pro loutkove divadlo: Viktor Schwing, Praha : Dr. Jind?ich Vesely, 1926
  • V?ivak Ludva a teta Frida (vyb?r z Lausbubengeschichten a Tante Frieda), p?eklad Rodomil ?erny, Praha : Sfinx, Bohumil Janda, 1941
  • Dopisy poslance bavorskeho zemskeho sn?mu , p?eklad: Jaroslav Homola, Praha : Odeon, 1966, edice: Sv?tova ?etba, svazek 371 [p 2]
  • Moralka (Moral), p?eklad: Helena Kotou?ova, Praha : Dilia, 1978

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

  • VESELY, Ji?i. heslo Thoma Ludwig. In: Vaclav Bok a kol. Slovnik spisovatel? n?meckeho jazyka a spisovatel? lu?ickosrbskych . Praha: Odeon, 1987. S. 664?665.
  • Hugo Siebenschein : Ludwig Thoma , p?edmluva ke knize Dopisy poslance bavorskeho zemskeho sn?mu , Praha : Odeon, 1966, str. 7-25

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. Stadelheim je v?znice v Mnichov?.
  2. Zpracovano jako p?tidilna ?etba na pokra?ovani, p?ipravil Toma? Sedla?ek, ?esky rozhlas Brno, 2010,