Ladislav Smoljak

Z Wikipedie, otev?ene encyklopedie
Ladislav Smoljak
Ladislav Smoljak v roce 2010
Ladislav Smoljak v roce 2010
Narozeni 9. prosince 1931
Praha
?eskoslovensko Československo ?eskoslovensko
Umrti 6. ?ervna 2010 (ve v?ku 78 let)
Kladno
?esko Česko ?esko
Misto poh?beni Ol?anske h?bitovy
Cho? So?a Dole?ilkova (1958?1973)
Dagmar Smoljakova
Alice Smoljakova
D?ti David Smoljak
Filip Smoljak
Kate?ina Smoljakova
Al?b?ta Smoljakova
Oficialni web www .smoljak .cz
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Ladislav Smoljak ( 9. prosince 1931 Praha ? 6. ?ervna 2010 Kladno ) byl ?esky filmovy , televizni a divadelni re?iser , scenarista a  herec , ?elni postava Divadla Jary Cimrmana . P?vodni profesi byl u?itel a pracoval take jako redaktor . Od konce 60. let spolupracoval se Zde?kem Sv?rakem , se kterym psal divadelni hry o ?eskem fiktivnim geniovi Jarovi Cimrmanovi a scena?e filmovych komedii.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

P?vod a rana zam?stnani [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se 9. prosince 1931 do pra?ske d?lnicke rodiny. Jeho otec, p?vodem z  Podkarpatske Rusi , pracoval jako krej?i a matka byla d?lnici. [1]

Ladislav navzdory prostemu p?vodu vystudoval gymnazium, odmaturoval v roce 1952. P?ihla?ku k vysoko?kolskemu studiu m?l podanou na Divadelni fakultu Akademie muzickych um?ni (DAMU), kde planoval studovat divadelni re?ii. U p?ijimacich zkou?ek v?ak neusp?l. [1] P?ijat byl ale na Vysokou ?kolu pedagogickou , na ni? roku 1957 slo?il statni zkou?ky u?itelstvi matematiky a fyziky. Nasledn? po dva roky p?sobil jako odborny asistent na Fakult? technicke a jaderne fyziky Univerzity Karlovy v Praze . Nasledn? se stal st?edo?kolskym profesorem matematiky a fyziky v  Brandyse nad Labem . [1]

Tou dobou, od roku 1960, pro ?asopis Kultura extern? recenzoval tehdej?i televizni tvorbu. Od roku 1961 do roku 1963 vedl kulturni rubriku Mladeho sv?ta a po?inaje rokem 1963 se na dobu dvanacti let (do roku 1975) stal nakladatelskym redaktorem Mlade fronty . Pote za?al pracovat jako scenarista a re?iser ve Filmovem studiu Barrandov . Po sametove revoluci, od roku 1990, ode?el do svobodneho povolani , ve kterem byl a? do konce sveho ?ivota. [1]

Cimrmanologie a um?lecky usp?ch [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1966 zalo?il spolu se Zde?kem Sv?rakem , Ji?im ?ebankem , Karlem Velebnym , Milon?m ?epelkou a dal?imi p?ateli Divadlo Jary Cimrmana , ktere navazovalo na rozhlasovy po?ad Nealkoholicka vinarna U Pavouka . Smoljak do za?atku p?isp?l absurdn? lad?nou hrou Vy?et?ovani ztraty t?idni knihy . Brzy ale mezi Smoljakem a Ji?im ?ebankem vyvstaly nep?ekonatelne rozpory ohledn? nazoru na dal?i sm??ovani divadla. Kdy? se Zden?k Sv?rak p?iklonil na Smoljakovu stranu, ?ebanek s n?kolika kolegy divadlo opustil a Divadlo Jary Cimrmana se stalo autorskou zale?itosti dvojice Smoljak+Sv?rak.

Postupem let se tema fiktivniho ?eskeho velikana Jary Cimrmana a cela souvisejici ?v?da“, zvana cimrmanologie , staly celonarodnim fenomenem. [1] Smoljak pro divadlo psal (spole?n? se Sv?rakem) hry, nasledn? je re?iroval a od roku 1973 byl um?leckym vedoucim. [1] Po celou dobu byl i hereckym protagonistou, mezi jeho erbovni role pat?i Fri?tensky v Dobyti severniho polu . V?t?inou se alternoval se Zde?kem Sv?rakem. Posledni jeho nastudovanou roli byl Komensky ve h?e ?eske nebe .

Roku 1998 zalo?il samostatne divadlo Studio Jara , je? posleze p?ejmenoval na Studio La?a . Pro uskupeni v p?vodnim nazvu p?ipravil vlastni hru Hymna aneb Urfidlova?ka a po zm?n? pro ansambl napsal a secvi?il drama Fantom Realistickeho divadla Zde?ka Nejedleho . [1] Anga?oval se ale i v divadle Semafor , Divadle Na tahu , kde vystupoval v roli Macheatha v adaptaci ?ebracke opery od Vaclava Havla , nebo v  Divadle Na zabradli v dramatu Rudy ?ijen . [2]

Uplatnil se rovn?? ve filmu, kde nejprve p?sobil jako herec, posleze i scenarista, a nakonec se stal usp??nym komedialnim re?iserem. Jeho prvni filmovou roli byla postava u?ednika v absurdni grotesce Postava k podpirani , kterou v roce 1963 nato?ili re?ise?i Pavel Jura?ek a Jan Schmidt . [2] Dal?imi epizodnimi filmovymi ulohami byly novina? ve snimku Ji?iho Menzela Zlo?in v ?antanu (1968), stra?nik v d?tskem filmu Oty Kovala Lucie a zazraky (1970), divadelni kritik ve snimku Vaclava Vorli?ka Pane, vy jste vdova! (1971) a hadavy man?el v komedii Jaroslava Papou?ka Homolka a tobolka (1972). [2]

Prvni v?t?i roli byl a? vedouci autoservisu Karfik v komedii Old?icha Lipskeho Jachyme, ho? ho do stroje! [2] , kterou si se Zde?kem Sv?rakem sam napsal. Na rozdil od Sv?raka se ale filmovemu herectvi v?noval v?dy jen okrajov?, t??i?t? jeho prace bylo v divadle nebo za kamerou.

Pro ?eskou televizi v roli pr?vodce po?adem nato?il Hudebni toulky (2003) a Toulky s Ladislavem Smoljakem (2008). [3]

Dne 28. ?ijna 1999 mu tehdej?i prezident ?eske republiky, Vaclav Havel, prop?j?il Medaili za zasluhy III. stupn? . [3]

Ladislav Smoljak zachyceny p?i divadelni h?e Vy?et?ovani ztraty t?idni knihy

V po?atcich jeho kariery si ho lide pletli se zp?vakem Petrem Spalenym . Smoljak doufal, ?e jednou nastane situace, kdy se budou lide domnivat, ?e se setkali se Smoljakem a on to ve skute?nosti bude Petr Spaleny. [4]

Politicka anga?ovanost [ editovat | editovat zdroj ]

Sledoval politickou scenu a ?asto se k ni vyjad?oval. P?ed sametovou revoluci nachazeli divaci v jeho divadelnich hrach politicke paralely, ktere take p?isp?ly k jejich popularit?, a?koliv se vyhybal prvoplanove politicke sati?e. To se odrazilo take v p?istupu vladnouciho re?imu k Divadlu Jary Cimrmana , ktere se muselo ?asto st?hovat. [5]

Podle Cibulkovych seznam? byl spolupracovnikem StB v kategorii d?v?rnik , kryci jmeno Sto?icky, eviden?ni ?isla 23 047, 8 823 047. [6] V oficialnich seznamech ministerstva vnitra v?ak uveden neni. Dle nalezu Ustavniho soudu toti? nelze prokazat, ?e d?v?rnici byli v?domymi spolupracovniky Statni bezpe?nosti. Nejnov?ji se prokazalo, ?e do?lo k chyb? p?i metodice p?episu a Smoljak byl ozna?en jako spolupracovnik StB, kterym nikdy nebyl. [7]

V roce 1989 podporoval zm?nu re?imu, pozd?ji ?asto politickou scenu komentoval a anga?oval se v ob?anskych protestech. V roce 1997 se p?ipojil k vyzv? divadelnik? na podporu tehdej?i vlady p?ed chystanym hlasovanim o vysloveni d?v?ry. V nasledujicim roce se podepsal pod otev?eny dopis um?lc? p?edsedovi vlady Milo?i Zemanovi protestujici proti odvolani ?editelky pra?ske vinohradske nemocnice Zuzany Roithove . V roce 2000 v pr?b?hu televizni krize podpo?il stavkujici zam?stnance. V roce 2007 podpo?il stavbu radarove zakladny USA v ?eske republice. [5]

Osobni ?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Hrob Ladislava Smoljaka od Ji?iho La?tovi?ky na Ol?anskych h?bitovech

Byl t?ikrat ?enaty a rozvedeny, m?l 4 d?ti ? Davida (* 8. unora 1959), Filipa (* 17. ?ijna 1965), Kate?inu (* 27. kv?tna 1977) a Al?b?tu (* 7. ?ervence 1979).

Zem?el na rakovinu dne 6. ?ervna 2010 v kladenske nemocnici. V divadle hral je?t? 10 dni p?ed umrtim. [8]

Filmografie [ editovat | editovat zdroj ]

Nam?t a scena? [ editovat | editovat zdroj ]

Re?ie [ editovat | editovat zdroj ]

Herec [ editovat | editovat zdroj ]

Divadelni hry [ editovat | editovat zdroj ]

Zleva: Milo? ?epelka , Zden?k Sv?rak a Ladislav Smoljak na festivalu Sv?t knihy v roce 2010

Hry Divadla Jary Cimrmana [ editovat | editovat zdroj ]

Byl re?iserem [pozn. 1] i hercem v?ech her DJC , z nich? v?t?inu napsal spole?n? se Z. Sv?rakem. Vyjimkou jsou pouze prvni t?i hry repertoaru .

Vlastni hry [ editovat | editovat zdroj ]

P?eklady [ editovat | editovat zdroj ]

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Poznamky [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ Ladislav Smoljak nere?iroval hru Domaci zabija?ka a p?vodn? ani Akt . Neshody mezi nim a Ji?im ?ebankem a take spor o to, zda by m?l Smoljak re?irovat Hospodu Na mytince , byly p?i?inou rozkolu v souboru a nasledneho odchodu Ji?iho ?ebanka a re?iserky Heleny Philippove z DJC . (Sve dal?i setrvani v souboru podmi?ovali odchodem Ladislava Smoljaka.) [9]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

  1. ↑ a b c d e f g FIKEJZ, Milo? . ?esky film: herci a here?ky . 1. vyd. Dil 3. (S??). Praha: Libri, 2008. 907 s. ISBN   978-80-7277-353-4 . Heslo Smoljak Ladislav, s. 166. [Dale jen Fikejz].  
  2. ↑ a b c d Fikejz, s. 167.
  3. ↑ a b Fikejz, s. 168.
  4. ↑ HRBEK, David. V?echno je sazka . 1. vyd. Praha: Maj, ?vandovo divadlo na Smichov?, Doko?an, 2006. 223 s. ISBN   80-7363-093-1 , ISBN   80-86643-20-4 . Kapitola Zden?k Sv?rak ? V?ty si krou?im, jak mi chutnaji, s. 78.  
  5. ↑ a b ?TK . Smoljak se anga?oval v politice. Politici lituji jeho smrti. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-06-06 [cit. 2010-11-14]. Dostupne online .  
  6. ↑ Cibulkovy seznamy : Ladislav Smoljak [online]. Cibulkovy seznamy [cit. 2010-11-15]. Dostupne v archivu po?izenem dne 2013-10-06.  
  7. ↑ ?Spoluprace je proti jeho p?esv?d?eni.‘ Jak cht?la StB zlomit Smoljaka, ale neusp?la | Domov. Lidovky.cz [online]. 2017-07-10 [cit. 2021-12-10]. Dostupne online .  
  8. ↑ Zem?el Ladislav Smoljak, jeden z otc? Jary Cimrmana. Novinky.cz [online]. Borgis, 2010-06-06 [cit. 2010-11-14]. Dostupne online .  
  9. ↑ Fenomeny ? Cimrmani
  10. ↑ CHUCHMA, Josef. Historicka, ne v?ak divadelni lekce u?itele ?eskeho naroda Ladislava Smoljaka. iDNES.cz [online]. 2009-12-02 [cit. 2021-04-02]. Dostupne online .  

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Jara Cimrman
Divadelni hry
Akt (1967) ? Vy?et?ovani ztraty t?idni knihy (1967) ? Domaci zabija?ka (1968)  (sta?ena z repertoaru 1969)  ? Hospoda Na mytince (1969) ? Vra?da v salonnim coupe (1970) ? N?my Bobe? (1971) ? Cimrman v ?i?i hudby (1973) ? Dlouhy, ?iroky a Kratkozraky (1974) ? Posel z Liptakova (1977) ? Lijavec (1982) ? Dobyti severniho polu (1985) ? Blanik (1990) ? Zaskok (1994) ? ?vestka (1997) ? Afrika (2002) ? ?eske nebe (2008)
Sou?asni ?lenove DJC
D?iv?j?i ?lenove DJC
Filmy a serial
Ostatni
Citovano z ? https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ladislav_Smoljak&oldid=23780598 “