Kunhuta ?taufska
nebo take
?vabska
(
1200
?
?
13. za?i
1248
,
Praha
) byla man?elkou
Vaclava I.
a ?eskou kralovnou v letech 1230?1248.
[1]
Kunhuta byla dcerou ?imskon?meckeho krale
Filipa ?vabskeho
a jeho man?elky, byzantske princezny
Ireny (Marie)
. Ze strany otce pochazela z ?imskon?meckeho cisa?skeho rodu
?tauf?
a byla vnu?kou cisa?e
Fridricha Barbarossy
. Z mat?iny strany byl jejim d?dem
byzantsky cisa?
Izak II. Angelos
z rodu
Angelovc?
. Z ?esti d?ti Filipa ?vabskeho a Ireny p?e?ily otce ?ty?i dcery, ktere se v?echny provdaly do p?ednich evropskych panovnickych rod?. Nejstar?i z nich
Beatrix
(1198?1212) se n?kolik m?sic? p?ed svou smrti stala man?elkou otcova soupe?e o ?imskon?mecky tr?n
Oty IV.
Druhou nejstar?i (mo?na v?ak a? t?eti ? data narozeni nejsou jista) dcerou byla Kunhuta zaslibena p?islu?nikovi dynastie
P?emyslovc?
. Dal?i sestra
Marie
(1201?1235) se vdala za brabantskeho vevodu
Jind?icha II.
; nejmlad?i
Al?b?ta
za
Ferdinanda III. Kastilskeho
.
S?atek s Vaclavem I. a jejich potomci
[
editovat
|
editovat zdroj
]
V roce 1203 byla otcem zasnoubena s
Otou III. z Wittelsbachu
a Ota ho podporoval ve valce s
He?manem I. Durynskym
v letech 1204 a 1205.
[2]
Filip ov?em dohodu nedodr?el a v roce 1207 svoji p?tiletou dceru Kunhutu zasnoubil s dvouletym synem ?eskeho krale
P?emysla Otakara I.
Vaclavem.
[3]
Filip ?vabsky dokonce zabranil Otovi Bavorskemu v uzav?eni noveho s?atku s Gertrudou, dcerou
slezskeho
kni?ete
Jind?icha I. Bradateho
a
Hedviky Meranske
,
[4]
co? se mu z?ejm? stalo osudnym. Vybu?ny
[5]
Ota se zu?astnil sjezdu kni?at a svatby Filipovy nete?e
Beatrix
v
Bamberku
a zde ho v roce 1208 zavra?dil.
T?hotna kralovna vdova Irena se uchylila na hrad
Hohen?tauf
, kde se ji narodila pata dcera. Ob? v?ak zem?ely brzy pote. ?ty?i osi?ela d?v?atka n?jaky ?as stravila v kla?te?e. Druhorozena Kunhuta se brzy vydala na pra?sky dv?r za snoubencem. Svatba se konala roku
1224
. Vaclav m?l jako v?no ziskat uzemi ve
?vabsku
, ale nahradou misto n?j p?ijal v roce 1235 od cisa?e
Fridricha II.
10 000
h?iven
st?ibra.
[6]
6. unora 1228, je?t? za ?ivota P?emysla Otakara I., byla Kunhuta spole?n? s Vaclavem korunovana ?eskou kralovnou.
[7]
?
|
Kral Vaclav byl se svou man?elkou, kralovnou Kunhutou, pomazan v kostele pra?skem od ctihodneho arcibiskupa mohu?skeho Siegfrieda v ned?li, kdy se zpiva Esto mihi.
[8]
|
“
|
Nedlouho po svatb? se narodil d?dic tr?nu
Vladislav
, pote nasledoval dal?i syn
P?emysl
. Krom? dvou syn? m?l kralovsky par je?t? t?i dcery: z nich se
Bo?ena/Beatrix
stala braniborskou a
Ane?ka
mi?e?skou markrab?nkou. Nejsou ?adne zpravy o tom, ?e by se mezi Vladislavem a P?emyslem narodila n?ktera z nich, nemusi byt ov?em nutn? pravdivy p?edpoklad, ?e P?emysl byl nejmlad?i potomek. Prav? synove Vaclava a Kunhuty byli jedinou nad?ji na pokra?ovani
p?emyslovskeho
rodu, kdy? v roce 1239 zem?el moravsky markrab?
P?emysl
, ani? zanechal d?dice.
Ve ve?ejnych zale?itostech se s Kunhutou tem?? nesetkavame. Rozmach n?meckeho um?ni a ryti?ske kultury na pra?skem dvo?e je nejspi?e jeji zasluha.
[6]
O jejim man?elstvi s Vaclavem neni p?ili? zprav, zda se, ?e v?t?i vliv ne? jeho man?elka m?ly na Vaclava jeho matka
Konstancie Uherska
a sestra Ane?ka. Kralovna v?t?inou ?ila obklopena svymi n?meckymi p?ateli. Spole?n? s man?elem roku 1234 zalo?ila na
?itavsku
?ensky
cisterciacky
kla?ter
Marienthal
.
[9]
Kunhuta se snad zapojovala i do
s?atkove politiky
svych d?ti, svatby prince Vladislava s
Gertrudou
, nete?i rakouskeho vevody
Fridricha II. Bojovneho
, a princezny
Bo?eny (Beatrix
) s
Otou Braniborskym
. S?atkem Beatrix tak bylo zaji?t?no spojenectvi P?emyslovc? s
braniborskymi
Askanci
.
Smrt prvorozeneho syna Vladislava v roce
1247
nesla kralovna z?ejm? lepe ne? jeji man?el. P?esto syna na onen sv?t brzy nasledovala. Vaclav a nyni ji? jeho jediny d?dic P?emysl k sob? nena?li cestu a kralovna je u? nesta?ila usmi?it. Kunhuta ?taufska zem?ela 13. za?i 1248, uprost?ed boj? man?ela a syna o moc. Ani jeden z nich se nezu?astnil jejiho poh?bu. Poh?bena je v
Ane?skem kla?te?e
.
V posledni dob? se stala jednou z postav historickeho romanu
Dit? z Apulie
od spisovatelky
Ludmily Va?kove
.
- ∞
1246
Gertruda Babenberska
- ∞
1252
Marketa Babenberska
- ∞
1261
Kunhuta Uherska
- ∞
1243
Ota III. Braniborsky
- ∞
Jind?ich Jasny
- ↑
Das Staufische Haus.
Die Zeit der Staufer. Geschichte - Kunst - Kultur. Band III
. Stuttgart, 1977. S. 339?374.
- ↑
Stefan Weinfurter
. Vertrage und politisches Handeln um 1200. In:
Philipp von Schwaben. Ein Staufer im Kampf um die Konigsherrschaft.
Goppingen, 2008. S. 30
- ↑
Hansmartin Decker-Hauff. Das Staufische Haus. In:
Die Zeit der Staufer. Geschichte - Kunst - Kultur. Stuttgart, 1977, Band III
. S. 361.
- ↑
VANI?EK, Vratislav
.
Velke d?jiny zemi Koruny ?eske. Sv. 2, 1197-1250
. Praha: Paseka, 2000.
ISBN
80-7185-273-2
. S. 102.
- ↑
Archivovana kopie.
www.br-online.de
[online]. [cit. 2016-03-11].
Dostupne v archivu
po?izenem z
originalu
dne 2011-09-26.
- ↑
a
b
Josef Muhlberger.
Lebensweg und Schicksale der staufischen Frauen
. Esslingen, 1977. S. 86?91.
- ↑
Hans-Wolfgang Bachle.
Das Erbe der Hohenstaufen
. Schwabisch Gmund, 2008. S. 135?138.
- ↑
Druhe pokra?ovani Kosmovy kroniky (in Pokra?ovatele Kosmovy)
. Praha: Svoboda, 1974.
- ↑
www.kloster-marienthal.de.
www.kloster-marienthal.de
[online]. [cit. 2009-11-27].
Dostupne v archivu
po?izenem dne 2008-06-05.
- NOVOTNY, Vaclav
.
?eske d?jiny I./III. ?echy kralovske za P?emysla I. a Vaclava I
. Praha: Jan Laichter, 1928. 1085 s.
- SOMMER, Petr
;
T?E?TIK, Du?an
;
?EMLI?KA, Josef
, a kol.
P?emyslovci. Budovani ?eskeho statu
. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2009. 779 s.
ISBN
978-80-7106-352-0
.
- VANI?EK, Vratislav
.
Velke d?jiny zemi Koruny ?eske II. 1197?1250
. Praha: Paseka, 2000. 582 s.
ISBN
80-7185-273-2
.
- ?EMLI?KA, Josef.
Po?atky ?ech kralovskych 1198?1253
. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2002. 964 s.
ISBN
80-7106-140-9
.
- ?EMLI?KA, Josef.
P?emyslovci. Jak ?ili, vladli, umirali
. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, 2005. 497 s.
ISBN
80-7106-759-8
.
- ?EMLI?KA, Josef.
Stoleti poslednich P?emyslovc?
. Praha: Melantrich, 1998. 412 s.
ISBN
80-7023-281-1
.