Karel VII. Francouzsky
, p?ezdivany
Vit?zny
(
le Victorieux)
(
22. unora
1403
,
Pa?i?
?
22. ?ervence
1461
,
Mehun-sur-Yevre
) vladl v letech
1422
?
1461
francouzskemu kralovstvi. Jeho jmeno je neodmysliteln? spjato se jmenem
Johanky z Arku
. I jeji zasluhou dovedl Francii k usp??nemu ukon?eni
stolete valky
.
Pochazel z
dynastie Valois
a byl patym synem
Karla VI.
a
Isabely Bavorske
. Kralem se stal v roce
1422
uprost?ed
ob?anske valky
mezi Armagnaky a Burgun?any, ktera navic byla komplikovana anglickou vojenskou intervenci z vit?zne
bitvy u Azincourtu
(
1415
). Jeho du?evn? chory otec ho ve
smlouv? z Troyes
vyd?dil ve prosp?ch anglickeho
Jind?icha V.
a jeho syna
Jind?icha VI.
Karel v?ak pod zaminkou du?evni nezp?sobilosti sveho otce tuto smlouvu odmitl. Byl korunovan jako kral Karel VII. 17. ?ervence
1429
v
Reme?i
v p?itomnosti Johanky z Arku.
?adou ordonanci zajistil take relativni klid uvnit? zem?. Vyrazn? upevnil kralovskou moc, ?im? podpo?il vzr?stajici centralisticke tendence tehdej?i Francie. Provedl dv? d?le?ite reformy ? pen??ni a vojenskou. Zavedl pevne dan? a stale ?oldne?ske vojsko, zavisle na kralovske moci. V jeho reformach dale pokra?oval jeho syn
Ludvik XI.
Po roce 1453 byla Francie zpusto?ena, oslabena, kral ztratil velkou ?ast sve moci a vazalove kralovske koruny nabyli tak obrovskeho sebev?domi, ?e za?ali tvo?it staty uvnit? stat?. P?ed Karlem VII. stal velky ukol ? musel zemi vratit jeji lesk. Prvnim ukolem v ?ad? tak bylo vy?e?it problem finan?ni a armadni. Nejv?t?i podil na pusto?eni a rozkradani zem? m?ly loupe?nicke tlupy, ktere se po valce objevily a rabovaly, kde se dalo. Karel se situaci pokusil vy?e?it bez feudalnich vojsk, aby jejich moc co nejvice oslabil a na pomoc si p?ivolal farni obce, ktere musely krali ka?da dodat po jednom lu?i?tnikovi s padesati ?ipy. Tento lu?i?tnik byl osvobozen od dani, ale musel se zu?astnit pravidelnych cvi?eni, po kterych doplnil kralovy ?ordonan?ni jednotky“, jinymi slovy kralovu ?oldackou gardu. Feudalni ryti?stvo se stalo jen rezervnim sborem, co? se mu rozhodn? nezamlouvalo, ale balo se s tim n?co ud?lat ? kral si toti? kratce po konci valky vyty?il privilegium v podob? vlastnictvi v?eho d?lost?electva. Udr?ovat si takovou armadu mu pomahaly dan?, ktere ve valkou stale ohro?ene Francii nebyly tak pikantnim tematem, jako na druhe stran? Laman?skeho pr?livu. Vztahy feudal? a krale se zde p?ece jenom odvijely v naprosto jinem duchu, co? Karlovi VII. umo?nilo Francii op?t ud?lat silnou a ??astnou.
Ihned kratce po svem nastupu na tr?n se ze sotva uznaneho dauphina stal arbitr cele Evropy a ?sloup k?es?anstvi“.
[pozn. 1]
Podil na tom m?l hlavn? obchodnik jmenem Jacques Coeur (Jakub Srdce), ktery zbohatl obchodem s drahymi kovy a pote vybudoval obrovskou si? svych pobo?ek v Levant?. ?ika se, ?e ryti?ske k?i?ove vypravy do Svate zem? selhaly, ale vypravy kupc? zacelily v?echny rany ? v dob? Karla VII. do Orientu nejezdily jine lod?, ne?li ty s liliemi. Jacques Cœur se stal velvyslancem kralovske koruny v Levant?, ale take hlavnim finan?nikem kralovske pokladny, co? krali umo?nilo obratit pozornost zp?t do Francie a soust?edit se na nevyhnutelny zapas s ?pany lilioveho kv?tu“, co? je souhrnne ozna?eni pro vazaly z kralovske krve (rody z Burgundska, Anjou, Bourbonove). Nejv?t?im nep?itelem krale bylo Burgundske vevodstvi, ktere fakticky bylo kralovstvim bez kralovskeho titulu. Filip III. Dobry, vevoda burgundsky, roz?i?il svou moc na uzemi celeho Nizozemi a? po Sommu. Take vy?enil Flandry a sve tituly tedy roz?i?il o lucemburskeho vevodu a o hrab?te flanderskeho, holandskeho a zeelandskeho. Chyb?l mu ji? jen titul krale francouzskeho, le? burgundsky dijonsky dv?r reprezentoval francouzskou kulturu mnohem lepe, ne? ?francouzsky“ dv?r pa?i?sky.
O tom, ?e vztahy mezi Filipem a Karlem nebyly zrovna nejlep?i, vypovidala ji? situace za samotne Stolete valky. Je?t? v roce 1429 nechal Filip zalo?it ?ad zlateho rouna, ryti?ske bratrstvo, jejich? me?e m?l k dispozici. Karel se jeho moci natolik obaval, ?e je?t? za Stolete valky jej rozvazal z lenni p?isahy a de facto jej nechal vladnout samostatn? a bez zavislosti na v?li ustra?eneho krale. Napjata nitka bezvychodnosti praskla v roce 1440, kdy proti Karlovi VII. vypuklo povstani vedene jeho synem, Ludvikem XI., ktery na?el uto?i?t? a zarove? planovaci centrum pro sve vale?ne operace na dvo?e Filipa III. Teto revolt? se ?ika podle jeji podobnosti s
husitskym hnutim
Praguerie. Po potla?eni tohoto povstani musel Ludvik XI. uprchnout k
burgundskemu
vevodovi
Filipu Dobremu
, kde pobyval a? do roku
1456
. V letech
1456
?
1461
pobyval v
Brabantsku
. S otcem se ji? nikdy neusmi?ili.
V roce 1458 u krale Karla VII. propukla neznama nemoc, ktera jej p?ipoutala na l??ko a su?ovala hore?kami. V roce 1461 se u n?j objevily znamky paranoidniho chovani - kral obvi?oval ka?deho ze svych vazal?, ale i sluh? a poddanych ze zrady ve prosp?ch jeho vypov?zeneho syna. Ve stejne dob? se jeho t?lem ?i?ila nemoci zp?sobena infekce, ktera pronikla a? do oblasti ?elisti a zabranila krali v po?ivani jakychkoliv potravin. 22. ?ervence 1461 kral zem?el hlady. Poh?ben byl v hrobce svych rodi?? v Saint-Denis.
Po jeho skonu se do Francie vratil Ludvik XI. a stal se novym francouzskym kralem.
- ↑
Jak jej nazval kral Ladislav Uhersky. In: MAUROIS, Andre,
D?jiny Francie,
Praha 1994, s.82.
- DUBY, Georges
.
France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc
. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s.
Dostupne online
.
ISBN
0-631-18945-9
. S. 360. (anglicky)
- EHLERS, Joachim; MULLER, Heribert; SCHNEIDMULLER, Bernd, a kol.
Francouz?ti kralove v obdobi st?edov?ku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498)
. Praha: Argo, 2003. 420 s.
ISBN
80-7203-465-0
.
- MAUROIS, Andre,
D?jiny Francie,
Praha 1994, s. 81-84.