Kampa
Kampa z Karlova mostu
Kampa
Lokalizace	Vltava
Stat	?esko ?esko
?  M?sto	Praha
?  ?tvr?	Mala Strana
Topografie
Rozloha	0,052 km²
Zem?pisne sou?adnice	50°5′14″ s. ?. , 14°24′31″ v. d.
Osidleni
Pou?ivane jazyky	?e?tina
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Kampa je ostrov na ?ece Vltav? v Praze na Male Stran? , od ni? je odd?len vltavskym ramenem ?ertovkou . Rozloha ostrova ?ini 5,2 ha. ^[1] Nejstar?i zminka o ostrov? Kampa je v zakladaci listin? kostela johanit? z roku 1169 . ^[2] Dne?ni podobu ostrov ziskal upravami terenu a koryta ?ertovky na mlynskou strouhu . Severni ?ast Kampy s nam?stim Na Kamp? je zastav?na obytnymi domy a vede p?es ni Karl?v most , ji?ni ?ast ostrova je tvore?ena parkem Kampa . Podle ?eb?i?ku cestovatelskeho portalu VirtualTourist je po pa?i?skem ostrov? sv. Ludvika ?druhy nejhez?i m?stsky ostrov sv?ta“. ^{[3] [4]}

Nazev [ editovat | editovat zdroj ]

Kampa dlouho nem?la jmeno nebo se nazyvala jen ?Ostrov“. Pojmenovani ?Kampa“ (Kampovskej ostrov) se objevuje a? v 2. polovin? 18. stoleti . P?vod tohoto nazvu neni dolo?eny. K nejpravd?podobn?j?im teoriim pat?i odvozeni z  latinskeho campus (pole), proto?e ostrov do 16. stoleti z?staval kv?li povodnim nezastav?n. ^[5] ?asto je take uvad?no pojmenovani podle jednoho majitele pozemku, odvozene od zji?t?ni konzervatora Jana Heraina , ?e na ostrov? m?l v  17. stoleti d?m se znamou zahradou (prvn? se v ni pry v Praze p?stovaly tulipany a karafiaty ) ?lechtic Rudolf Tychon Gansneb Tegnagel z Campu, hejtman Pra?skeho hradu a vnuk Tychona Braheho . ^{[6] [7]} K dal?im, men? pravd?podobnym teoriim, pat?i odvozeni od slovenskeho nazvu p?ivozu kempa , polskeho k?pa (?ti kempa, mj. ve vyznamu "k?ovim zarostly ostrov") nebo udaj osviceneckeho topografa Jaroslava Schallera , ktery nazev Kampovskej ostrov odvozoval ze staro?eskeho zakampi , ve smyslu zaokapi, za okapem (vodnim tokem).

Oblast podel severni ?asti ?ertovky tekouci mezi domy ziskala pro svou pitoresknost p?ipominajici italske m?sto na lagun? nazev Pra?ske Benatky .

Historie [ editovat | editovat zdroj ]

Na po?atku ran? st?edov?keho osidleni vypadal malostransky b?eh zcela jinak ne? dnes. V ji?ni ?asti jej utva?ely sesuvy svahu Pet?ina a probihal asi v oblasti ?ertovky. V severni ?asti se bahnite byvale koryto ?eky hluboce za?ezavalo do prostoru Male Strany a? k dne?ni Vald?tejnske ulici . Take hladina ?eky byla a? do vystavby jez? ve 13. stoleti asi o 3 metry ni??i. ^[8] Vzhledem k archeologicky zji?t?nemu vyznamnemu ve?ejnemu prostranstvi v oblasti Mostecke ulice na vychod od jadra osidleni okolo dne?niho Malostranskeho nam?sti a ve spojitosti s pisemnymi zminkami (v  Kristianov? legend? a z roku 1118 ) se uva?uje o existenci d?ev?neho mostu p?es Vltavu probihajiciho p?ibli?n? v mist? dne?niho Karlova mostu, tedy i v severni ?asti Kampy. ^[9]

Nejstar?i pisemne zminky o ostrov? pochazeji z roku 1169 , kdy byl zmin?n v zakladaci listin? kostela Panny Marie pod ?et?zem postaveneho v sousedstvi Kampy ryti?skym ?adem johanit? (po p?esidleni na ostrov Malta nazyvanych maltez?ti ryti?i). ^[2] P?irozene naplavy a nava?ky, p?edev?im po velkem po?aru Male Strany a Hrad?an v roce 1541 , ostrov postupn? zvy?ovaly. Na za?atku 17. stoleti byly zpevn?ny b?ehy. Na samotne Kamp? vznikaly nejd?ive zahrady, od 15. stoleti se na ostrov? za?aly stav?t mlyny a mlynske zahrady (pozd?ji nahrazovany zahradami ?lechtickymi). ^[2] V roce 1844 byl ostrov zp?istupn?n p?imo z  Karlova mostu novym schodi?t?m od Josefa Krannera . V dob? prvni republiky bylo uva?ovano o vybudovani pob?e?ni silni?ni komunikace p?es Kampu, zastav?ni Kampy reprezentativnimi budovami dle navrhu Antonina Bal?anka a pozd?ji z?izeni budovy Narodni galerie dle navrhu Josefa Go?ara . K budov? Narodni galerie byl na Kamp? v roce 1927 polo?en zakladni kamen , v nasledujicich letech se v?ak o jeji vystavb? vedla ve?ejna debata, zejmena kv?li ohro?eni sbirek povodn?mi a naru?eni hrad?anskeho panoramatu . K upu?t?ni od zam?ru za?atkem t?icatych let p?isp?la i probihajici hospoda?ska krize . V usili za zachovani p?vodniho charakteru ostrova se usp??n? anga?oval Klub Za starou Prahu . ^[10] Po druhe sv?tove valce byly zahrady propojeny a upraveny na ve?ejny park Kampa .

Od 17. do 20. stoleti na Kamp? sidlili hrn?i?i a po?adaly se zde zname hrn?i?ske trhy.

V roce 1915 byla mlynska strouha zvana ?ertovka kv?li vystavb? smichovskeho zdymadla svedena na svem vtoku z  Vltavy do potrubi. Od te doby je Kampa p?istupna z pevniny po suche zemi, i bez mostu; tim padem Kampa p?estala byt de facto ostrovem.

Za n?mecke okupace zabrali Lichten?tejnsky palac N?mci. Zdi odd?lujici zahrady byly v roce 1941 zbo?eny a na Kamp? vzniklo cvi?i?t? Hitlerjugend . Po druhe sv?tove valce ji? nebylo rozd?leni ostrova zdmi obnoveno a vzniknul zde ve?ejny park. ^[11]

Mlyny [ editovat | editovat zdroj ]

V 17. stoleti zde byla na smichovske stran? vybudovana Michnovska zahrada , sou?ast Palace Michny z Vacinova na Ujezd?. P?i ?ertovce na prot?j?im b?ehu stoji mlyn Hu? , p?vodn? asi ran? barokni, naposledy (po po?arech ) p?estav?n v padesatych letech 20. stoleti. D?ev?ne mlynske kolo pochazi z v?t?i ?asti z roku 1995 . Vedle mostku sm?rem k Lennonov? zdi (na Velkop?evorskem nam?sti ) je, take na malostranskem b?ehu, Velkop?evorsky mlyn , posledni zachovaly stary renesan?ni mlyn ze 16. stoleti , s velkym d?ev?nym kolem.

P?imo na Kamp?, na vltavskem b?ehu, se nachazeji Sovovy mlyny , nazyvane podle Vaclava Sovy z Liboslav?, ktery zde mlyny v 15. stoleti vlastnil. Kolem Sovova mlyna (od poloviny 19. stoleti nazyvaneho Odkolkovsky ) se nachazi stejnojmenna zahrada, nazyvana podle peka?ske rodiny Franti?ka Odkolka , ktery budovu koupil, nechal novogoticky p?estav?t a vybavil ji modernim parnim mlynem. Budova v roce 1896 ?aste?n? vyho?ela. Po rekonstrukci zde od roku 2001 sidli Museum Kampa .

Dal?i budovy [ editovat | editovat zdroj ]

Na Odkolkovskou zahradu navazuje Kaiser?tejnska zahrada, d?ive se tahnouci kolem Kaiser?tejnskeho, dne?niho Lichten?tejnskeho palace . Dodnes se tam nachazi domek, ktery hrab? Nostic daroval narodnimu buditeli Josefu Dobrovskemu . P?ed nim se nachazi Dobrovskeho pomnik z roku 1902 . ^[2] Tento d?m je nazyvan Dobrovskeho nebo Werichova vila ; bydlel v n?m toti? od roku 1948 a? do sve smrti 31. ?ijna 1980 herec Jan Werich . Basnik Vladimir Holan se do tohoto domu nast?hoval rovn?? v roce 1948 a ?il v n?m do roku 1968. ^[12] P?edtim zde bydlel v letech 1929-1941 historik um?ni a p?edni osobnost ?eskoslovenske pamatkove pe?e Zden?k Wirth , ktery ma na dom? bystu .

Pobli? Sovova mlyna stoji men?i d?m, ktery p?vodn? pat?il p?evoznikovi p?es Vltavu; v sou?asnosti hosti rybi restauraci.

Renesan?ni d?m U Zlateho lva si na nam?sti?ku Na Kamp? postavil v roce 1604 lekarnik Jan Ji?i Drynk. Dne?ni podobu ziskal objekt v roce 1732 diky p?estavb?, kterou vedl Bartolomeo Scotti . Nasledovalo je?t? n?kolik uprav v obdobi klasicismu .

Za zminku stoji i d?m U Zlatych n??ek a jeho obyvatel, mali? a ilustrator Adolf Ka?par . Bydlel zde v letech 1903?1934 v poslednim pat?e s vyhledem na Pra?sky hrad , ktery take ve svych ilustracich zobrazil. Nyni se v budov? nachazi hotel s restauraci, ktera nese stejny nazev jako samotny d?m.

Sochy [ editovat | editovat zdroj ]

• Pomnik Josefa Dobrovskeho ? busta z roku 1891 od Toma?e Seidana na podstavci z roku 1902 od Vaclava ??arskeho. Pomnik sem, do sousedstvi n?kdej?iho Dobrovskeho bydli?t? , p?emist?n z Vrchlickeho sad? p?i uprav? parku po 2. sv?tove valce.
• Reva (Divka s hrozny) ? akt divky z bileho mramoru na piskovcovem podstavci; z r. 1960 od Karly Vobi?ove .
• Sedici divka ? z roku 1965 od Jana Hany , na Kamp? od roku 1977 . Piskovcova, na podstavci ze sliveneckeho mramoru.
• Harmonie ? socha inspirovana podobou ?ri ?inmoje (autorem je britsky socha? Kaivalya Torphy ) na Malostranskem nab?e?i byla odhalena v patek 23. ?ijna 2009. ^[13]
• Socha stojici ?eny ? klasicistniho stylu v antickem rouchu, piskovcova. Nachazi se severn? od Sovovych mlyn?, p?ehledy soch se o ni p?ili? nezmi?uji.

V okoli Musea Kampa stoji n?kolik skulptur pat?icich vesm?s tomuto muzeu.

• Babies . P?i severni stran? Sovovych mlyn? plastika t?i batolat od Davida ?erneho , ktera jsou obdobou postavi?ek z  ?i?kovskeho vysila?e .
• Titani , t?i d?ev?ne kmeny, autorkou je Ameri?anka Emilie Benes Brzezinski , na nab?e?i ji?n? od Muzea Kampa, z roku 2002.
• Hranol , kamenny kvadr na sklen?ne krychli v kovovem ramu, severn? od Muzea, Marian Karel , 2002, instalovano 2009

Na Kamp? stoji i ?ty?i pili?e Karlova mostu s osmi baroknimi sochami a souso?imi v?etn? Braunova Snu svate Luitgardy , devatou sochou je Bruncvik na zhlavi jednoho z pili??.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• HAVRANEK, Edgar. Kampa. Pra?ske Benatky . Praha: Jan Na?ka, 1948. 101 s.  
• VL?EK, Pavel, a kol. Um?lecke pamatky Prahy. Mala Strana . Praha: Academia , 1999. 686 s. ISBN   80-200-0771-7 .  
• POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem . Praha: Orbis, 1958. 268 s.  

Souvisejici ?lanky [ editovat | editovat zdroj ]

• Museum Kampa

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Kampa na Wikimedia Commons
• Komunitni centrum Kampa Archivovano 17. 12. 2008 na Wayback Machine .