Prof. Ing. dr. Josef Bohm, DrSc.
Narozeni	21. srpna 1907 Opava Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Umrti	19. srpna 1993 (ve v?ku 85 let) Praha ?esko ?esko
Misto poh?beni	Vra?
Alma mater	?eske vysoke u?eni technicke v Praze
Povolani	zem?m??i? , kartograf, u?itel a vysoko?kolsky u?itel
Zam?stnavatel	?eske vysoke u?eni technicke v Praze
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky . Chybi svobodny obrazek .

Josef Bohm ( 21. srpna 1907 Opava ^[1] ? 19. srpna 1993 Praha ^[2] ) byl ?esky geodet a kartograf. Vykonal mnoho pro rozvoj ?eskoslovenske geodezie a kartografie ; byl autorem cennych v?deckych praci a u?ebnic, respektovanym i oblibenym u student?, je? vyu?oval, mladych v?deckych pracovnik?, jim? ochotn? poskytoval pomoc, prav? tak jako u koleg?.

?ivotopis [ editovat | editovat zdroj ]

Narodil se jako syn po?tovniho u?ednika v Opav? . Tam take studoval a maturoval s vyznamenanim na realnem gymnaziu. Ji? tehdy vynikal zejmena v matematice , fyzice a dal?ich p?irodnich v?dach. Zem?m??icke studium absolvoval na ?VUT v Praze v letech 1926 a? 1929 . Jeho zajem vzbuzovaly zejmena odborne teoreticke discipliny: matematicka kartografie , vy??i geodezie a vyrovnavaci po?et. Ji? b?hem studia, ktere ukon?il s vyznamenanim, mu nabidl prof. Fiala misto asistenta na svem ustavu. Mlady in?enyr Bohm v?ak nabidku nep?ijal; vice jej lakala prakticka ?innost v terenu.

Praxe [ editovat | editovat zdroj ]

Po ukon?eni vojenske slu?by byla prvni jeho praxe u katastralniho m??ickeho u?adu ve Fryvaldov? (dne?ni Jesenik ). Hornaty okres vyhovoval jeho sportovnimu zalo?eni a prace v tehdej?im p?eva?n? n?meckem prost?edi p?isp?la k jeho zdokonaleni v n?m?in? . Pote v letech 1932 ? 1937 u katastralniho m??ickeho u?adu v Opav? p?i podrobnem mapovani uzemi Hlu?inska a Ostravska . P?i praci v?noval velkou pozornost teoretickym problem?m a v roce 1935 obhajil na ?VUT doktorskou diserta?ni praci, jejim? tematem bylo studium obrazu geodeticke k?ivky v konformnim zobrazeni. Od roku 1935 take publikoval v odbornych geodetickych ?asopisech.

P?i obhajob? doktorske prace vzbudil Bohm zajem p?itomneho p?ednosty Ust?edni triangula?ni kancela?e v Praze Josefa K?ovaka , ktery ho v roce 1937 povolal do sve kancela?e, kde pracoval a? do roku 1945 . Tuto svou ?innost p?i budovani geodetickych zaklad? ?SR pova?oval za nej??astn?j?i obdobi sveho ?ivota. Prace v triangula?ni kancela?i p?ina?ela ?adu podn?t? k vyzkumu. Ukladane naro?ne ukoly nutily Bohma k teoretickemu studiu a vedly i k jeho odbornemu r?stu.

V prvych letech byl pov??en vyrovnanim triangula?ni sit? I. ?adu, p?i kterem zavedl p?esn?j?i a ekonomi?t?j?i vypo?etni postup v rovinnem zobrazeni ?eskoslovenska a vypracoval metodiku transformaci sou?adnic . Dale byl postaven p?ed ukol vybudovat nove odd?leni nivelace , v jeho? ramci zam??il po?ad zakladni nivela?ni sit? Praha  ?  ?eske Bud?jovice . V dal?ich letech observoval na ?ad? bod? triangula?ni sit? a byl posleze jmenovan vedoucim odd?leni pro budovani nove astronomicko-geodeticke sit? . V letech 1942?1943 se podilel na budovani srovnavaci geodeticke zakladny v pra?ske obo?e Hv?zda . Vedl m??eni geodeticke zakladny u Pod?brad a v Postupimi .

Bohm neprovad?l m??eni v terenu mechanicky. Bedliv? si v?imal vlivu terenu a atmosferickych pom?r? jako systematickych faktor? p?sobicich na vysledky m??eni. Ji? tehdy do?el k nazoru, v te dob? velmi modernimu, ?e podstata m??eni je p?edev?im fyzikalni a statisticka. Uv?domoval si, ?e nesta?i pouze mechanicke matematicke zpracovani vysledk? m??eni, ale ?e jsou nutne i teoreticke rozbory a prakticke zku?enosti k vypracovani optimalni metody m??eni a k jejimu dal?imu zpracovani pro dosa?eni nejvy??i mo?ne p?esnosti.

P?sobeni na V? v Brn? [ editovat | editovat zdroj ]

Sve poznatky a informace o budovani nove zakladni sit? pravideln? publikoval a p?edna?el v ramci tehdej?iho Spolku in?enyr? a architekt?. Tak byl v roce 1945 ihned po znovuotev?eni vysokych ?kol po?adan o zorganizovani geodetickeho studia na Vysoke ?kole technicke v Brn? , ktera se nasledkem valky ocitla bez u?itelskeho sboru. Ing. Bohm ukol v kratke dob? zdarn? splnil. V roce 1946 byl jmenovan profesorem pro obor vy??i geodezie a matematicke kartografie . Tehdy take obhajil habilita?ni praci na ?VUT Zakony p?ena?eni m??ickych chyb v trigonometrickych sitich .

Na V?T p?sobil ?est let jako vedouci katedry geodezie, kartografie a topografie . V letech 1947?1948 uskute?nil ?adu studijnich cest do Italie , Francie , ?vycarska , Skandinavie a Polska . Ziskal mnoho poznatk?, studijniho materialu a literatury, navazal cenne osobni kontakty s p?ednimi evropskymi i sv?tovymi geodety. V nasledujicim obdobi v?noval mnoho usili psani u?ebnich text?. Nap?. jeho Vyrovnavaci po?et z roku 1948 , snad jako prvni na sv?t?, obsahoval ji? korela?ni analyzu. Velky v?decky i prakticky zajem vzbudily jeho dal?i prace Vy??i geodezie , Matematicka kartografie a monografie o p?esne nivelaci, o transformaci sou?adnic, o metronomii a dal?i.

Personalni a technicke vybaveni geodetickeho oboru na V?T v Brn? vedlo nakonec k rozhodnuti ministerstva ?kolstvi zru?it geodeticke studium v Praze a soust?edit je pro ?eske zem? v Brn? . To v?ak nebylo realizovano, naopak v roce 1951 byla s vyjimkou stavebni fakulty zru?ena V?T v Brn? a jeji pracovi?t? bylo zakladem pro vybudovani Vojenske technicke akademie (VTA). Na osobni ?adost gen. Lomskeho, tehdej?iho velitele VTA se ujal prof. Bohm organizace a vedeni katedry geodezie, kartografie a topografie, ve ktere byl cely obor soust?ed?n. Byla to nejv?t?i katedra na VTA, zahrnovala i astronomickou observato? , fotogrammetrickou laborato? a kartoreproduk?ni odd?leni se 60 u?iteli a zam?stnanci.

?VUT [ editovat | editovat zdroj ]

Po dvou letech na VTA byl prof. Bohm vy?adan ministerstvem ?kolstvi od ministerstva narodni obrany a ustanoven d?kanem nov? z?izene zem?m??icke fakulty na ?VUT v Praze (ktera fungovala v letech 1953-1960). Zde byl sou?asn? pov??en vedenim katedry kartografie, pozd?ji pak i vy??i geodezie. Funkce si vy?adovala mnoho usili a ?asu. Pro tehdej?i pot?eby praxe bylo nutno z?idit ?ty?i specializace studia a vybavit je pot?ebnymi laborato?emi, zejmena vybudovat laborato? kartoreprodukce . Do?lo k v?t?imu a oboustrann? u?ite?nemu sep?ti ?koly a praxe. Zem?m??icka fakulta po?adala pro pot?eby praxe semina?e o novych p?istrojich a metodach m??eni, mnohdy s a? 400 u?astniky, praxe naopak vypomahala v p?istrojovem vybaveni ?koly. V roce 1957 v ramci jubilea 250 let ?VUT byla uspo?adana mezinarodni geodeticka konference. Funkci d?kana prof. Bohm vykonaval ?est let, do roku 1960 , kdy byla zem?m??icka fakulta slou?ena s dal?imi oborovymi stavebnimi fakultami v komplexni fakultu in?enyrskeho stavitelstvi. ^[3]

Po slou?eni z?stal prof. Bohm vedoucim katedry vy??i geodezie a v?noval se dal?i v?decke praci, p?edev?im teorii m??eni s uplatn?nim statistickych metod, co? byla pr?kopnicka prace bez domacich nebo zahrani?nich p?edloh. Jeho dvoudilne skriptum (1958?1959) a celostatni u?ebnice (1964) Vyrovnavaci po?et davaly podn?ty mnoha za?inajicim v?deckym pracovnik?m v ?SSR . P?ednesene referaty na mezinarodnich konferencich a ?etne ?lanky v zahrani?nich ?asopisech vzbudily pozornost sv?tove geodeticke ve?ejnosti. Tem?? ka?doro?n? p?edna?el prof. Bohm na zahrani?nich vysokych ?kolach jako hostujici profesor o novem pojeti teorie m??eni.

V roce 1955 dosahl hodnosti doktora v?d. Obdr?el statni vyznamenani ?Za vynikajici praci“ , zlatou Felberovu medaili a dal?i ?estna uznani od r?znych vysokych ?kol a v?deckych instituci.

Prof. Bohm plnil i mnohe funkce mimo ?kolu. Byl ?lenem mnoha v?deckych rad a expertem r?znych ?s. ?kol a instituci: FSv Bratislava , Narodni komitet geodeticky a geofyzikalni p?i ?SAV , ?s. metrologicky ustav (Bratislava i Praha), Ustav teorie merania pri SAV Bratislava, VUGTK Praha, VUGTK Bratislava a dal?i. Zapojil se intenzivn? i do mezinarodni a geofyzikalni spoluprace v ramci komisi KAPG. Zastupoval ?SSR na mezinarodnich konferencich nejvy??i urovn?.

V roce 1971 byl v d?sledku normalizace zbaven vedeni katedry a v?ech funkci ve v?deckych radach ?kol a v?deckych ustav? a v mezinarodnich institucich. Ve v?ku 65 let v roce 1972 ode?el prof. Bohm do d?chodu, z?stal v?ak nadale externim ?lenem sve katedry. Prvni semestry je?t? p?edna?el sve discipliny, dovedl sve aspiranty k usp??nemu obhajeni disertaci. I v d?chodu neztratil kontakt s katedrou, vedl ka?doro?n? diplomni prace, u?astnil se vytva?eni koncepci vyuky, novych vydani u?ebnic, oponoval diserta?ni prace a vyzkumne zpravy, lektoroval odborne ?lanky.

Sportovni ?innost [ editovat | editovat zdroj ]

Bohm pokladal za velmi vyznamnou ?ast sveho ?ivota sportovni a t?lovychovnou aktivitu, ktera mu pomahala odpo?ivat po naro?ne praci.

Od mladi byl vykonnym v?estrannym sportovcem. Na gymnaziu byl oporou lehkoatletickeho a plaveckeho dru?stva. Jako student zalo?il v Opav? prvni plavecky klub a po letech mu SK Slezan Opava ud?lil ?estne uznani ?Zakladatel ?eskeho plavectvi na Opavsku“ . P?i studijnich cestach v cizin? vystoupil na Mont Blanc a Matterhorn , nav?tivil norske ledovce , sestoupil do krateru Etny apod. V p?tapadesati letech obdr?el od Federace alpinismu v Moskv? diplom a odznak ?Alpinista SSSR“ za vystup na Kazbek (5040 m). 68. narozeniny oslavil druhym vystupem na Mont Blanc. Jako d?kan zem?m??icke fakulty byl iniciatorem sportovniho d?ni na fakult?. Vedl kanoisticky oddil, p?i?em? jako padesatilety byl t?eti v kanoistickem maratonu Bud?jovice?Praha. Pravideln? nav?t?voval ly?a?sky a plavecky vycvik student? a d?lalo mu pot??eni zm??it s nimi sily v b??eckem zavod? na ly?ich nebo p?edvad?t uplavani 50 m pod vodou. P?i vedeni zajezdu na orienta?ni zavod do NDR roku 1965 se ho zu?astnil v kategorii mu?? star?ich 50 let a ziskal mistrovstvi NDR. Za t?lovychovnou praci se mu dostalo ?etnych uznani.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Literatura [ editovat | editovat zdroj ]

• TOME?, Josef , a kol. ?esky biograficky slovnik XX. stoleti : I. dil : A-J . Praha ; Litomy?l: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN   80-7185-245-7 . S. 113.  
• VO?AHLIKOVA, Pavla, a kol. Biograficky slovnik ?eskych zemi : 6. se?it : Boh-Bo? . Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN   978-80-7277-239-1 . S. 15.  

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Josef Bohm na Wikimedia Commons
• Seznam d?l v  Soubornem katalogu ?R , jejich? autorem nebo tematem je Josef Bohm (geodet)
• Josef Bohm v databazi St?edo?eske v?decke knihovny
• Vladimir Radouch, Geodeticky a kartograficky obzor, 1997 (pou?ito se souhlasem autora, 22. kv?tna 2006)