Josef ?afa?ik
(
11. unora
1907
Prost?jov
[1]
?
23. dubna
1992
Brno
) byl ?esky
filozof
,
esejista
a
dramatik
.
V roce
1931
ziskal titul in?enyra vodnich staveb. Od
1938
byl ve
svobodnem povolani
; cele sve dilo tvo?il nepoznan v Brn?, na Grohov? ul. ?. 6/IV, za protektoratu ?il v ilegalit?, pak ve vynucenem ustrani. V kv?tnu
1947
byla jeho prvni kniha
Sedm list? Melinovi
ocen?na v anonymni sout??i nakladatelstvi
Dru?stevni prace
. Vy?la v srpnu
1948
a teho? roku v listopadu byla sta?ena z prodeje. Sv?j esej
?lov?k ve v?ku stroje
mohl vydat a? v obdobi relativniho politickeho uvoln?ni v
Liberci
1967
. V roce
1991
mu byl ud?len titul PhDr.
h. c.
Masarykovy university
v Brn? a
?ad Toma?e Garrigua Masaryka
III. stupn?. Jeho
opus magnum
je rozsahly esej
Cestou k poslednimu
, ktery vy?el kratce p?ed jeho smrti. Mimo jine zde reflektuje problemy lidske existence, k?es?anstvi a ?ecke kultury. Ovlivnil ?adu znamych osobnosti ?
Vaclava Havla
,
Antonina P?idala
,
Pavla ?vandu
,
Ji?iho Kub?nu
atd.
?Bezprost?edn? k Chart? ?afa?ik ?ika: ?ale tim vypovida? boj ? boj moci.“ Pozd?ji p?ichazi s nazorem: ?te? za?ali d?lat v?ichni politiku, ale kdo bude d?lat kulturu?“ ?Um?lec ma promlouvat svym dilem a politiku p?enechat politik?m“. Tento nazor, je ?afa?ikovym ?ivotnim postojem, ktery je prakticky dolo?eny v jeho vztahu k politickym aktivitam, jedna se tak o osobni ru?eni, kdy jeho my?lenky jsou realizovany v praxi. Vztah k Chart? nebyl nep?atelsky, ale spi?e p?atelsko-kriticky. Sam V. Havel chape p?itom Chartu jako n?co ??afa?ikovit?j?iho ne? ?afa?ik?v nazor na Chartu.“ Proto?e to byl pokus o ?osobni ru?eni“. Vedle ?osobniho ru?eni“ se nabizi hypoteza, ?e v Chart? je obsa?en podobny postoj k moci, jakou m?l ?afa?ik ve vztahu k statnimu utvaru. Ale d?sledek dopadu Charty je zcela odli?ny, nebo? vypovida boj moci a jde ji tedy moc. V p?ipad? Charty lze mluvit o mo?ne inspiraci ze strany ?afa?ikova my?leni, proto?e koncept dopisu Gustavu Husakovi vznika a? skoro 10 let pote, co ?afa?ik za?al pracovat na svem ust?ednim dile Cestou k poslednimu.
[2]
Ekonomicky system, dle ?afa?ika, nenechava prostor pro um?ni a byti ?lov?ka. Naopak je tento system vazan na moc ? hodnotna prace je ta, kterou pot?ebuje moc. Ekonomicky p?istup, jako zam??eni na produkci a p?ehli?eni neproduktivniho, je ?astym bodem ?afa?ikovy kritiky.
[3]
Diky placene praci prodavaji lide sve byti, ?im? se penize stavaji nahra?kou lidstvi a zapl?uji bytostne prazdno.
[4]
Jakykoliv pokrok je podle ?afa?ika pouhou iluzi ? p?edstava postupu vp?ed je atributem padu, nesledujeme to, od ?eho odpadame, ale to, k ?emu padame.
[5]
Jednou ze zakladnich ?afa?ikovych uvah je pojeti dichotomie byti ? moc. Byti neznamena ?it, byti je vic. Byti je charakteristickym znakem ?lov?ka a jeho mo?nosti. Naproti tomu nebyti vnima ?afa?ik jako odevzdani se moci, sebe-odcizeni ? odevzdani sve smrti n?komu/n??emu jinemu.
[5]
- Cestou k poslednimu
,
Atlantis
:
Brno
,
1992
- Hrady skute?ne a pov?trne
Dauphin
:
Praha
,
2008
- Sedm list? Melinovi
- Pr?kaz toto?nosti
- ?lov?k ve v?ku stroje
- No?ni m?ra
(drama)
- Mefist?v monolog
- DROZD (ED.), David
.
Setkani v mezidve?i kulis a smrti
. Brno: Jana?kova akademie muzickych um?ni, 2007.
- DROZD, David
.
Fenomen divadla v my?leni Josefa ?afa?ika
. Brno: JAMU, 2009.
- KOSATIK, Pavel
.
?eska inteligence : od Jaroslava Golla po Magora
. 1. vyd. Praha: Mlada fronta, 2011. 382 s.
ISBN
978-80-204-2373-3
. S. 275?279.
- NEHYBA, Jan
.
Pojeti moci u Josefa ?afa?ika
. Brno: Diplomova prace. Filozoficka fakulta MU, 2009.
- ZAME?NIK, Jan
.
Smrt v dile Jana ?epa a Josefa ?afa?ika
. Praha: Tvar, edice TVARy, Sv. 10.?11., 2002.
- ZAME?NIK, Jan.
Hleda?-li Boha v lasce…“: ?ty?i teologicke studie o Josefu ?afa?ikovi
, Praha: Karolinum, 2020.