John Leonard ?Jack“ Swigert
Astronaut NASA
Statni p?islu?nost	USA
Datum narozeni	30. srpna 1931
Misto narozeni	Denver , Colorado
Datum umrti	27. prosince 1982 (ve v?ku 51 let)
Misto umrti	Washington
Jine zam?stnani	Pilot
?as ve vesmiru	5d 22h 54m 16s
Kosmonaut od	1966
Mise	Apollo 13
Znaky misi
Kosmonaut do	1973
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

John Leonard ?Jack“ Swigert ( 30. srpna 1931 Denver , Colorado ? 27. prosince 1982 Washington ) ^[1] byl americky vojensky letec a astronaut, ktery proslul zejmena u?asti na misi Apollo 13 v roce 1970.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

P?ed letem [ editovat | editovat zdroj ]

Po skon?eni st?edni ?koly se v?noval studiu stroja?iny na University of Colorado at Boulder . Roku 1953 studium zdarn? ukon?il jako strojni in?enyr a ?el k vojenskemu letectvu. T?i roky slou?il jako stiha? na americkych zakladnach v Japonsku a Koreji . Pak byl zam?stnan jako tovarni pilot u firmy Pratt-Whitney Aircraft. V roce 1964 p?e?el ke koncernu North American Aviation , aby mohl studovat letecke in?enyrstvi na Rensseelaerov? technickem institutu ( Rensselaer Polytechnic Institute ). Psat o n?m za?al tisk po ziskani ceny Octava Chanuta v roce 1966, tedy je?t? dlouho p?ed svym letem do vesmiru. To proto, ?e vymyslel a d?kladn? vyzkou?el za?izeni k usnadn?ni p?istavani kosmickych lodi. V roce 1966 byl zam?stnan v NASA , kde se u?astnil Programu Apollo . M?l za sebou 4600 letovych hodin. Je?t? b?hem kosmonautickeho vycviku za?al s dal?im studiem, na hartfordske univerzit? ( University of Hartford ), obor pr?myslove ?izeni. Doktorat obhajil roku 1967. V roce 1970 byl narychlo jmenovan misto onemocn?leho kosmonauta Mattinglyho do letu Apolla. V te dob? byl svobodny.

Let do vesmiru [ editovat | editovat zdroj ]

Startovali 11. dubna 1970 z kosmodromu na mysu Canaveral spolu s kosmonauty Lovellem a Haisem . V misi Apolla 13, dodate?n? kategorizovane v COSPAR pod ozna?enim 1970-029A, m?l funkci pilota velitelske sekce (CMP - command modul pilot). Prvni noc po startu p?ili? nespal, zapomn?l si dole poznamky k letu a p?es ?idici st?edisko ?e?il odklad podani da?oveho p?iznani. Kriticke okam?iky posadce nastaly 14. dubna, t?eti den letu. Explodovala nadr? se stla?enym kyslikem, po ni? museli p?ejit do m?si?niho modulu a vratit se k zemi. P?istali na hladin? Ticheho oceanu po 142 hodinach letu. Slavny a znamy let svou nebezpe?nosti byl pozd?ji filmov? zpracovan.

Nasledovalo po letu [ editovat | editovat zdroj ]

Z?stal je?t? t?i roky v tymu kosmonaut?, pote byl ale propu?t?n v d?sledku afery s po?tovnimi znamkami Apolla 15. Swigert nebyl do teto zale?itosti zapojen p?imo, ale kdy? se ho vyptavali na praktiky vytva?eni takovychto suvenyr?, v?echno popiral. P?iznal se pozd?ji Donaldu Slaytonovi. M?l byt za?azen do letu Apollo - Sojuz, ale kv?li tomuto skandalu ho vedeni NASA z mise stahlo a nahradilo ho Slaytonem, ktery do te doby nemohl kv?li riziku aneurysmatu let?t do vesmiru. V dubnu 1973 se Swigert stal vykonnym ?editelem Vyboru pro v?du a technologii ve Sn?movn? reprezentant? USA. ^[2] . Od srpna 1977 se v?noval politicke karie?e v ramci Republikanske strany, za ni? byl v roce 1982 zvolen do Kongresu. Zem?el v?ak na rakovinu d?ive, ne? se mohl ujmout funkce.

Odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu John Swigert na Wikimedia Commons
• Osoba John Swigert ve Wikicitatech
• Na webu Kosmo
• Na webu Space