Tento ?lanek pot?ebuje upravy.

M??ete Wikipedii pomoci tim, ?e ho vylep?ite . Jak by m?ly ?lanky vypadat, popisuji stranky Vzhled a styl , Encyklopedicky styl a Odkazy .

---

Konkretni problemy: styl, mistni jmena a nazvy

Jens Jensen
Narozeni	13. za?i 1860 Dybbøl
Umrti	1. ?ijna 1951 (ve v?ku 91 let) Ellison Bay
Povolani	um?lec a zahradni architekt
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Jens Jensen ( 13. za?i 1860 ? 1. ?ijna 1951 ) byl dansky americky krajina?sky architekt. Jens Jensen rovn?? spolupracoval se slavnym architektem Howardem Van Doren Shawem. ^[1]

Po?atky [ editovat | editovat zdroj ]

Jens Jensen se narodil v roce 1860 nedaleko m?sta Dybbøl v ?lesvicku, v bohate farma?ske rodin?. Prvnich devatenact let ?ivota pro?il na farm? rodi??, co? povzbudilo jeho lasku k p?irod?. B?hem druhe valky ve ?lesvicku v roce 1864, ?ty?lety Jensen sledoval vpad pruskych vojsk do sveho m?sta, a take vypaleni rodinne farmy. Tato invaze, po ktere se uzemi stalo sou?asti Pruska , zm?nila Jensen?v pohled na lidsky sv?t. Nav?t?voval zem?d?lskou ?kolu v Kodani , pak byl povolan k povinne vojenske slu?b? v pruske armad?. B?hem t?chto t?i let na?rtl parky v anglickem a francouzskem stylu v Berlin? a dal?ich n?meckych m?stech. V roce 1884 jeho vojenska slu?ba skon?ila a Jensen se zasnoubil s Anne Marie Hansen. Spole?n? sdilela jeho p?ani opustit rodinnou farmu, co? vedlo k rozhodnuti emigrovat do Spojenych stat? v tem?e roce.

Ve Spojenych statech [ editovat | editovat zdroj ]

Zpo?atku Jensen p?sobil na Florid? a pote na Luther College v Decorah v Iow? . Pote se st?hoval do Chicaga , kde pracoval jako d?lnik pro West Park Commission. Brzy byl povy?en na mistra. B?hem teto doby mu bylo umo?n?no navrhnout a vysadit zahradu exotickych kv?tin. Kdy? rostliny v zahrad? uschly a uhynuly, odcestoval do okolni prerie a vysadil p?vodni kv?tiny. Jensen vysadil kv?tiny na rohu Union Park, a vytvo?il tak to, co se v roce 1888 stalo Americkou zahradou.

Jensen byl jmenovan spravcem Humboldt Parku s rozlohou 800 000 m² (200 akr?) zahradni upravy. V roce 1895 byla West Park Commission prolezla korupci. Pote, co se Jensen odmitl u?astnit politickeho ?ivota, byl v roce 1900 propu?t?n nepoctivymi ?leny rady parku. Nakonec v?ak znovu nastoupil na toto misto a v roce 1905 byl generalnim spravcem celeho West Park v Chicagu. Jeho tvorbu pro m?sto lze pozorovat v parcich Franklin, Lincoln, Douglas a Columbus.

V letech okolo 1910 , Jensen podporoval zachovani ?asti Indiana Dunes , ekosystemu pise?nych dun pobli? Chicaga. ^[2] V poslednich letech ?ivota Jensen navrhl Lincoln Memorial Gardens ve Springfieldu v Illinois . Plan projektu byl dokon?en v roce 1935 a park byl zalo?en v letech 1936 ? 1939 .

Soukroma praxe [ editovat | editovat zdroj ]

V roce 1920 ukon?il zam?stnanecky pom?r a za?al svou vlastni praxi v oboru krajina?ske architektury. Pracoval na zakazkach pro soukrome osoby a m?stskych parcich po celych Spojenych statech. Byl pov??en Eleanor a Edselem Fordovymi upravou ?ty? rezidenci, t?i v Michiganu a jedne v Maine , v letech 1922 a 1935 . ^[3]

Hlavnim projektem pro Edsela Forda, byl ?Gaukler Point“. D?m Eleanor a Edsela Fordovych navrhl architekt Albert Kahn v roce 1929 , na b?ehu jezera St Clair v Grosse Pointe Shores, v Michiganu. Ur?en byl p?imo pro Edsela Forda a jeho man?elku. Jensen vytvo?il zakladni plan a navrhl zahrady panstvi. Pou?il vyhled, ktery dava nav?t?vnik?m nahlednout na budovu p?es dlouhou louku od vstupni brany, a pak jen kratky ?aste?ny vyhled podel dlouhe cesty, a teprve na konci odhaluje cely d?m a umo??uje pohled zp?t k dlouhe louce. ^{[4] [5]} "Gaukler Point" zahrady a rezidence jsou nyni ve?ejn? p?istupne, pova?ovane za historickou pamatku a muzeum. Jsou zapsany v narodnim registru historickych mist. ^[6]

Jensen take navrhl zahrady pro Edsel a Eleanor Fordovy v letnim sidle Skylands v Bar Harbor na Mount Desert Island v Maine (1922). Jensen provedl projek?ni prace pro dal?i dv? sidla v Michiganu. Jednim z nich byl Haven Hill v letech 1922 a 1935. Haven Hill , stojici v rekrea?ni oblasti Highland v blizkosti White Lake Township v jihovychodnim Michiganu, je zapsana jako historicka pamatka statu Michigan a take jako statni p?irodni rezervace. Krajinnymi prvky, Jensen propojil rozmanitost strom?, rostlin a ?ivot zvi?at. Spojil estetiku, historii a p?irodu. ^{[7] [8]}

Pro Claru a Henryho Fordovy Jensen upravil p?ijezd k domu ve Fair Lane v Dearbornu , v Michiganu. Misto toho, aby cesta pokra?ovala p?imo k domu, p?ijezdova komunikace vede nav?t?vniky p?es pozemky s hustymi zalesn?nymi oblastmi. Zata?ky upravene v k?ivkach s velkymi stromy v ohybu davaji pocit smysluplnosti, Po celou dobu je ka?dy vzdalen?j?i vyhled zakryt. Najednou, nav?t?vnik vyji?di z lesa na otev?eny prostor, kde le?i sidlo. Tato my?lenka putovani byla ta, kterou Jens vlo?il tem?? do v?ech navrh?. ?iroke louky a zahrady vytva?i krajinu s masami kv?tin kolem domu. Nejv?t?i louka, ?Path of the Setting Sun“ (Cesta na zapad slunce) je nastavena tak, ?e je nejp?sobiv?j?i v dob? letniho slunovratu . Zapadajici slunce sviti p?es p?esn? d?lene stromy na konci louky ^[9] . P?istavy s kamennymi utesy, navr?ene Jensenem, umo??ovaly Fordovym cestovat po River Rouge ve svem elektrickem ?lunu. V sou?asne dob? je 290 000 m² p?vodniho pozemku chran?no jako historicka pamatka a d?m je muzeum a Narodni kulturni pamatka . ^[10]

Jensen d?lal dal?i projekty pro Henryho Forda: The Dearborn Inn v Dearbornu, ( 1931 , architekt Albert Kahn) prvni hotel s leti?t?m v zemi a narodni kulturni pamatka; Henry Ford Hospital; Greenfield Village , historicky znovuvytvo?ene muzeum Henryho Forda v Dearbornu, a ?Ford pavilon“ vytvo?eny v roce 1933 v Chicagu na vystav? Stoleti pokroku. V roce 1923 navrhl Lincoln High School v Manitowoc, ve Wisconsinu , na jeze?e Michigan. Mno?stvi projekt? upravenych Jensenem je uvedeno v narodnim registru historickych mist, v?etn? Jens Jensen Summer House, Rosewood Parku , May Theilgaard Watts House (architekt John S. Van Bergen), A.G. Becker Property, (architekt, Howard Van Doren Shaw), Samuel Holmes House (architekt Robert Seyfarth) a Harold Florshiem estate (architekt, Ernest Grunsfeld), tyto v?echny se nachazi v Highland Park, v Illinois, kde Jensen ?il.

V roce 1935, po smrti jeho man?elky, se Jensen odst?hoval z Highland Park v Illinois na Ellison Bay ve Wisconsinu , kde zalo?il The Clearing , kterou nazyval ?kolu p?dy, kde ?kolil budouci zahradni architekty. Toto misto je nyni chran?no a je vzd?lavacim centrem. ^[11] V pr?b?hu sve dlouhe kariery spolupracoval s mnoha dob?e znamymi architekty v?etn? Louise Sullivana , Franka Lloyda Wrighta , George Mahera a Alberta Kahna. Jens Jensen zem?el ve svem dom? Clearing 1. ?ijna 1951 ve v?ku 91 let.

Styl prace [ editovat | editovat zdroj ]

Jensen je p?i projek?ni praci znamy svym ?stylem prerie“. Jeho dila se ?asto skladaji z otev?enych prostor? a cest, ktere umo?ni p?i prohli?eni sv?tlych ploch z?stat ve stinu. Nejen?e pou?ival p?vodni rostliny, ale take mistni materialy. V?t?ina z jeho vodnich prvk? pou?iva desky z vapence podobn? jako p?irozene ?i?ni systemy na st?edozapad? USA. Mnohe z jeho navrh? zam??enych na vyhledy z n?kterych mist, jsou pohledy z vyvy?enych mist s hustou vysadbou. Jens nikdy netvo?il cesty prochazejici v p?imych liniich na misto ur?eni. Nem?l rad nep?irozene linie, ktere propojuji mista jako by byly uzly. ?ekl, ?e obrovske formalni zahrady ve Francii, vytva?eli ?mu?i s malym rozumem a spoustu pen?z, kte?i kv?li popularit? zm?nili sve zahrady na muzea ?ilenstvi, kde by i statny pali? nelegalniho alkoholu vahal projit o p?lnoci. “

• 
  Jens Jensen House
• 
  Jensen studio
• 
  Jensen studio
• 
  Jensen studio
• 
  Jensen studio

Dnes jsou jeho zahrady obnoveny s pomoci jeho plan?. Jens Jensen byl jednim z nejvlivn?j?ich zahradnich architekt? , kte?i popularizovali p?irodni zahrady. Ukazal, ?e nejen ?e by mohly byt upraveny krasne zahrady pomoci p?vodnich druh?, ale ?e by mohly byt p?vodni druhy na svych mistech upraveny tak, jako by byly bez lidskeho zasahu. U?il, ?e krasa nemusi pochazet z tulipan? a japonskych javor?. ?e m??e pramenit z divokych uprav v na?ich zahradach ?i statni parcich. Shrnul svou filozofii s tim, ?e ?ikal: ?Ka?da rostlina m??e a musi byt umist?na ve spravnem prost?edi tak, aby se ukazala jeji krasa, v ?em? spo?iva um?ni zahradni architektury“.

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

V tomto ?lanku byl pou?it p?eklad textu z ?lanku Jens Jensen na anglicke Wikipedii.

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Jens Jensen na Wikimedia Commons