Henri Jacques Guillaume Clarke
Narozeni	17. ?ijna 1765 Landrecies
Umrti	28. ?ijna 1818 (ve v?ku 53 let) Neuwiller-les-Saverne
Alma mater	Ecole Militaire
Povolani	politik , diplomat a d?stojnik
Ocen?ni	velkok?i? ?adu ?estne legie mar?al Francie ryti? ?adu svateho Ludvika jmena vepsana pod Vit?znym obloukem
Cho?	Marie-Francoise Zaepffel [1]
D?ti	Edgar Clarke Alphonse Clarke Arthur Clarke Henriette Clarke de Feltre
Funkce	velvyslanec ministr valky Francie francouzsky pair
multimedialni obsah na  Commons
N?ktera data mohou pochazet z datove polo?ky .

Henri-Jacques-Guillaume Clarke , hrab? d'Hunebourg, vevoda de Feltre ( 17. ?ijna 1765 Landrecies , provincie Hainaut (dnes Belgie ) ? 28. ?ijna 1818 Pa?i? ) byl francouzsky general a statnik irskeho p?vodu, mar?al a pair Francie.

?ivot [ editovat | editovat zdroj ]

Clarke absolvoval vale?nou ?kolu v Pa?i?i a vstoupil do slu?by v armad? roku 1782 , jako podporu?ik jizdniho pluku de Berwick. Roku 1784 byl kapitanem a roku 1792 ?efem eskadrony. Po bitva u Landau roku 1793 byl povy?en na brigadniho generala. Velel pote p?edvoji rynske armady a tam byl i ?efem ?tabu. Roku 1795 byl ale zbaven veleni a vy?et?ovan pro podez?ele styky - kratce byl i zat?en.

Po propu?t?ni ?il v Alsasku , ale brzy byl Carnotem aktivovan a jmenovan ?efem topograficke kancela?e ministerstva valky, nasledn? direktoriem povy?en na divizniho generala a pov??ovan tajnymi misemi do Vidn? a pote do Italie , kde m?l kontrolovat loajalitu Bonapartovu . Oba mu?i si ale porozum?li a Clarke odesilal zpravy jen takove, ktere Bonaparte ?etl a schvalil. Nakonec byl Clarke pov??en poslanim do Sardinie k uzav?eni spojenectvi.

Po 18. brumaire (9. listopad 1799 ) jmenoval jej prvni konsul op?t ?efem topograficke kancela?e ministerstva valky, pov??il jen velenim posadky v Luneville b?hem miroveho kongresu a i vym?nou vale?nych zajatc? s Ruskem v Lille . V letech 1801 - 1803 byl Clarke vyslancem Francie ve Florencii na dvo?e krale Etrurie Ludvika I. Byl te? jmenovan do Statni rady a stal se Bonapartovym sekreta?em pro otazky vojenske a namo?ni. V ta?eni roku 1805 byl pov??ovan diplomatickymi ukoly a nakonec se stal guvernerem Vidn?. Roku 1806 byl guvernerem Erfurtu a pozd?ji Berlina . V roce 1807 se stal ministrem valky. Tuto funkci vykonaval velmi obratn? a ob?tav?, ale s bezohlednou tvrdosti. Organizace odra?eni vylod?ni Angli?an? na poloostrov? Walcheren mu p?ineslo roku 1809 titul vevoda z Feltre, p?i?em? byl v tu dobu ji? nositelem titulu hrab? z Hunebourgu.

P?i Napoleonov? padu p?e?el na stranu restaurace. Hlasoval pro sesazeni cisa?e , za co? byl Ludvikem XVIII. jmenovan pairem a v dob? Napoleonova vylod?ni v zalivu Juan byl ve funkci ministra valky, kde vyst?idal Soulta . Spolu s kralem uprchl do Gentu a byl pov??en poselstvim do Velke Britanie . Po navratu b?hem druhe restaurace vyst?idal Gouviona Saint-Cyr ve funkci ministra valky. Jako ministr prosadil protibonapartisticke ?istky v armad? a byvale kolegy tvrd? pronasledoval. Roku 1816 byl Bourbony odm?n?n hodnosti mar?ala Francie. Roku 1817 byl odvolan z ministerske funkce a brzy nato zem?el.

Napoleon jej charakterizoval slovy “Clarke est un vilain homme“ (Clarke je hanebny ?lov?k). ^{[ zdroj? ]}

Reference [ editovat | editovat zdroj ]

Externi odkazy [ editovat | editovat zdroj ]

• Obrazky, zvuky ?i videa k tematu Henri Jacques Guillaume Clarke na Wikimedia Commons